KAUZA ČEPRO: Babišova řepka jde na odbyt. Podali jsme podnět na ÚOHS.

ČEPRO je akciová společnostjejímž jediným akcionářem je Česká republika prostřednictvím své organizační složky Ministerstva financí, které je také jejím zřizovatelem. ČEPRO ve výroční zprávě uvádí mimo jiné, že jeho hlavním posláním je ochrana zásob Správy státních hmotných rezerv. Správa státních hmotných rezerv je ústředním orgánem státní správy v České republice v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy, státních hmotných rezerv a ropné bezpečnosti. Přesto od roku 2017 ČEPRO již nepostupuje podle zákona o veřejných zakázkách. Co se stalo v roce 2017? Podezřelá náhoda se společnostmi z holdingu AGROFERT pana premiéra Babiše. 


ČEPRO obchoduje s firmami z holdingu AGROFERT od roku 2017 jiným způsobem 

ČEPRO mezi lety 2014 až 2018 realizovalo nákupy biosložek přidávaných do nafty (metylesteru řepkového oleje – FAME) mimo jiné od společností PREOL, a.s. a Primagra, a.s., v řádu vyšších stovek, resp. desítek milionů korun ročně. Tyto údaje lze zjistit z dostupných dat o veřejných zakázkách:

 

Rok   Minitendry PREOL, a.s.   MinitendryPrimagra, a.s.  
2014   536 000 000 Kč   75 000 000 Kč  
2015   870 000 000 Kč   87 000 000 Kč  
2016   324 217 409 Kč   43 586 723 Kč  
2017   0 Kč   48 841 193 Kč  
2018   41 044 311 Kč   0 Kč  
2019   0 Kč   0 Kč  


Tyto nákupy dle veřejně dostupných údajů ustaly v roce 2019. Jinými slovy, mezi lety 2014 a 2019 dle dostupných údajů došlo k něčemu zásadnímu, proč ČEPRO od zmíněných firem již na základě veřejných zakázek nic nenakupoval, jak ilustruje tento graf:

 

To však nesedí s údaji, které samo ČEPRO sdělilo Jiřímu Skuhrovci ze spolku Econlab, z.s. na základě jeho žádosti o informace. Z odpovědi totiž vyplývá, že ČEPRO učinil s uvedenými společnostmi nákupy v celkových hodnotách za zhruba 3,5 miliardy Kč:

 

Rok   PREOL, a.s.   Primagra, a.s.  
2018   1 642 314 480 Kč   27 575 759 Kč  
2019   1 598 008 638 Kč  

221 974 652 Kč  

 

Co se stalo v roce 2017? 

PREOL i Primagra shodou okolností patří do holdingu AGROFERT, který vlastní prostřednictvím svých svěřenských fondů pan Andrej Babiš. Ten se dne 6. 12. 2017 stal premiérem České republiky, a tedy veřejným funkcionářem ve smyslu zákona o střetu zájmů. Podle zákona ty společnosti, které jsou ovládány veřejnými funkcionáři, musí být vyloučeny ze zadávacích řízení. 


Holding AGROFERT a veškeré společnosti, které do něj spadají, tedy včetně PREOL a Primagra, tak od momentu, kdy se pan Babiš stal členem Vlády ČR, musejí a musely být ze zadávacích řízení dle zákona o veřejných zakázkách vyloučeny.  V případě, že by ČEPRO tedy i po roce 2017 postupovalo dle zákona o veřejných zakázkách, muselo by společnosti z holdingu AGROFERT vyloučit ze zadávacích řízení. Díky tomu, že však v souladu se zákonem ČEPRO nepostupovalo, tak de facto umožnilo pokračování obchodních vztahů mezi ČEPRO a společnostmi v holdingu AGROFERT.   

Proto se zdá být jako velmi podezřelá náhoda, že do roku 2017 zadává ČEPRO podle zákona o veřejných zakázkách a od roku 2017, kdy se stal pan Babiš premiérem a začala na něj platit pravidla zákona o střetu zájmů, ČEPRO začalo zadávat mimo podmínky tohoto zákona.  


Proč je ČEPRO veřejným zadavatelem? 


Aby firma byla veřejným zadavatelem, musí ze zákona splňovat následující dvě podmínky dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona o zadávání veřejných zakázek:   


Podmínka 1.: Účelem je uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. (dle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie do podmínky spadají všechny strategické firmy, když je, byť i částečným, cílem uspokojování veřejných potřeb nad rámec dosahování zisku). 


ČEPRO tuto podmínku splňuje, protože:   

     –      Strategie vlastnické politiky státu uvádí ČEPRO jako strategický podnik;  

   –   Výroční zpráva ČEPRO za rok 2019 uvádí, že hlavním posláním je ochrana zásob Správy státních hmotných rezerv; 

   –   ÚOHS v minulosti již rozhodl, že společnost MERO, a.s., s obdobným předmětem činnosti v oblasti ropné bezpečnosti je veřejným zadavatelem;  

    –   Městský soud v Praze rozhodl podle zákona o svobodném přístupu k informacím, že ČEPRO je veřejnou institucí podle tohoto zákona a plní veřejný účel.  

 

Podmínka 2.: Česká republika firmu převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.


ČEPRO druhou polovinu této podmínky splňuje protože:  

   – ČEPRO je výlučně vlastněno jediným akcionářem, kterým je Česká republika prostřednictvím své organizační složky Ministerstva financí;  

       –  ČR jmenuje a odvolává všechny členy představenstva a výboru pro audit a jmenuje a odvolává dva ze tří členů dozorčí rady;  

     –   ČR schvaluje dle stanov podnikatelskou strategii společnosti, roční plán a jeho změny a roční vybrané položky nakupovaných služeb.  

 

Splnění obou podmínek zároveň znamená povinnost nakupovat podle zákona o veřejných zakázkách. ČEPRO se jim může vyhnout např. pokud by na plnění strategických cílů rezignovalo, nebo je přeneslo na jiný subjekt. 


Proto jsme dne 19. ledna 2021 ve spolupráci s kolegy z Econlab, z.s. podali podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Celý podnět naleznete zde.


Vývoj v kauze

Dne 6. 5. 2021 po čtyřech měsících šetření ÚOHS došel k názoru, že státní podnik nesplňuje všechny zákonem stanovené podmínky pro veřejného zadavatele a šetření ukončil. Ve svém sdělení uvedl, že k takovému závěru jej vedli především dvě okolnosti. Za prvé: službu, kterou státní podnik poskytuje státu, tj. skladování státních hmotných rezerv mohou na trhu zastoupit i jiné soukromé subjekty a za druhé: stát by podle oslovených ministerstev nezachránil ČEPRO v případě jeho úpadku.


Tvrzení obou ministerstev však bohužel považujeme za účelové. Zatímco ve svých strategických dokumentech zdůrazňují, že ČEPRO je při skladování státních hmotných rezerv součástí kritické infrastruktury státu, ve vyjádření pro ÚOHS tento záměr vlastnické politiky popírají. Dle našeho názoru nelze ze strany státu tvrdit, že ČEPRO je zároveň strategickým státním podnikem a součástí kritické infrastruktury státu, a poté tvrdit, že stát nemá žádného důvodu zabránit jeho případnému úpadku.


Ze všech výše uvedených důvodů jsme proto dne 4. 6. 2021 podali nový podnět, ve kterém apelujeme na antimonopolní úřad, aby provedl nové šetření. Podle našeho názoru zde existují důvody k zahájení správního řízení z moci úřední, jehož účelem by mělo být minimálně zhodnotit skutkový stav a odstranit rozpory mezi jednotlivými důkazy, zejména tvrzeními obou dotčených ministerstev a oběma strategickými vládními dokumenty. Tvrzení ministerstev by měla být také konfrontována s tvrzeními Správy státních hmotných rezerv, která byla v šetření zcela opomenuta. Podrobnosti o podání druhého ponětu najdete zde


Na základě naší žádosti o informace ÚOHS potvrdil dne 31. 8. 2021, že se naším druhým podnětem nadále zabývá a jeho šetření ještě neskončilo. O dalším vývoji budeme informovat.


Stav ke dni 31. 8. 2021
Bližší informace na poradna@oziveni.cz

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
2 Komentáře

Odeslat komentář