Domov » Publikace » Transparentní samospráva » Balíček 40 protikorupčních opatření » 9  Transparentní protikorupční strategie » 9.3  Risk map: vytvoření mapy korupčních příležitostí v úřadu

9.3  Risk map: vytvoření mapy korupčních příležitostí v úřadu

Hloubkovou analýzou úřadu konečně začíná skutečné vytváření protikorupční strategie. V podstatě žádnou oblast úřadu nemůžeme pokládat za prostou rizika korupčního chování. Abychom však postupovali při boji proti korupci efektivně, musíme znát ty oblasti, které jsou nejvíce ohroženy a zařadit je tak mezi prioritní. K tomu slouží analýza, která se skládá z několika výzkumů, z nichž ta hlavní část pracuje s informacemi zevnitř úřadu a doplňková část s informacemi zvenčí.

Informace zevnitř úřadu:

  1. Strukturované rozhovory se zaměstnanci Odborně sestavené a relativně obsáhlé dotazníky, které vybraní zaměstnanci úřadu zodpoví, obsahují otázky typu: Jaké vidíte korupční příležitosti na úřadu / na vašem oddělení? Jaká protikorupční opatření navrhujete zavést na úřadu / na vašem oddělení? Byl jste někdy informován o korupci? V jaké souvislosti? Byl jste někdy osobně vystaven korupčnímu nátlaku? Jaké jsou podle vašeho názoru motivy lidí, kteří jsou náchylní ke korupci? Atd.
    Rozhovorem by měl projít celý vyšší a střední management úřadu.
    Zpracované výsledky rozhovoru poskytují skutečný pohled zevnitř úřadu na vlastní problém korupce, ukazují správné či chybné postupy i míru motivace a ochoty s korupcí něco dělat. Výsledky rozhovoru doplňují „objektivně“ zpracovanou mapu rizik o „subjektivní“ pohled a mohou zároveň být inspirací při hledání vhodných protikorupčních nástrojů.
  2. Vytvoření risk-map Míru rizika jednotlivých pracovišť úřadu stanovíme pomocí dvou tabulek s tzv. semaforovým hodnocením (převzato z protikorupční strategie Magistrátu města Vídně). V první tabulce se hodnotami nízké (N-zelená) / střední (S-žlutá) / vysoké (V-červená) riziko hodnotí systémové příčiny rizika korupce. Mezi tyto příčiny patří např. častý styk s veřejností, dlouhodobé kontakty s dodavateli, samostatné rozhodování o použití prostředků, dlouhá délka rozhodovacího procesu, nízká míra vnější kontroly apod.

Systémové faktory zvyšující riziko korupce N S V
koncentrace úkolů na jednotlivé osoby      
velké množství vnějších kontaktů (firmy, občané)      
silná role v rozhodovacím procesu      
velké finanční prostředky na veřejné zakázky      
dlouhá doba rozhodovacích procesů      
velké pole možností pro rozhodnování      
odborné nedostatky nebo slabé vedení      
rozhodování/povolování a kontrola v jedné osobě      
chybí kontrolní mechanismy      
vysoké poplatky za povolení      
právní předpisy složité a nepřehledné      
nežádoucí osamostatňování jednotlivých referátů/úředníků      

Druhá tabulka hodnotí podle stejných kritérií (nízké / střední / vysoké riziko korupce) jednotlivé oblasti úřední činnosti: nakládání s odpady, vydávání řidičských průkazů, nákup kancelářského materiálu, stavební investice města, územní plánování, vnitřní kontrola, udílení grantů atd.

Míra korupčního rizika podle oblastí činnosti N S V
odpadové hospodářství      
veřejné zakázky      
stavební úřad      
udílení povolení      
územní plánování      
podpory/subvence      
zadávání výzkumů      
vydávání řidičských průkazů      
velké (složité a nákladné) projekty      
kontrolní činnost      
podpora kultury      
hygienická kontrola      
veletržní činnost      
personalistika (nábor zaměstnanců)      
daně      
dopravní policie      
bytová agenda      

Propojením výsledků obou hodnotících tabulek získáme žebříček pracovišť úřadu podle míry rizika korupce.

Graf: míra rizika

Informace zvenčí:

  1. Analýza stížností a podnětů občanů: Stížnosti a podněty, jež se nashromáždily na úřadě za posledních např. pět let, jsou významným zdrojem informací o tom, jak „přátelsky“ pracují jednotlivá oddělení přicházející do styku s veřejností. Z analýzy stížností ale není možné dělat jednoznačné závěry (např. neexistence stížností na činnost konkrétního oddělení udělující zvláštní povolení může indikovat i propracovaný korupční systém).
  2. Analýza médií: V jakých souvislostech s naším úřadem se mluvilo v médiích o korupci?
  3. Strukturované rozhovory s vybranými představiteli významných skupin občanů (neziskových organizací, stavebních firem apod.)
  4. Anonymní anketa mezi občany samosprávy
    Shrnutím a propojením informací z těchto čtyř zdrojů získáme mapu nežádoucích projevů úřadu navenek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *