Domov » Publikace » Transparentní samospráva » Balíček 40 protikorupčních opatření » 5  Transparentní veřejné zakázky

5  Transparentní veřejné zakázky

Když se řekne korupce, druhým dechem se hne dodává: veřejné zakázky. Oblast zadávání veřejných zakázek je skutečně jednou z nejohroženějších, což nedokládá jen praxe, ale i každá mapa korupčních rizik (viz kapitolu 9 o protikorupční strategii). Proto i zvyšování transparentnosti a přijímání protikorupčních opatření v této oblasti není nikdy dostatečné. Opatření, která vám nabízíme, jsou jen zcela základním nastavením minimální úrovně transparentnosti. Pro další práci v této oblasti existuje bohatá odborná literatura, ačkoli zejména zahraniční. Doporučit ale můžeme kvalitní příručky vydávané slovenskou pobočkou Transparency International, například „Protikorupčné a informačné minimum vo verejnom obstarávaní“ (Dušan Ursíny, Jiří Vlach, TIS 2002), které najdete zde, případně je ke stažení na www.transparency.sk/studie/021206_proti1.pdf. V tomto „minimu“ najdete návrhy dalších opatření, jako jsou etický kodex zadavatele veřejných zakázek nebo tzv. pakt integrity, což je systém vzájemného smluvního ujištění mezi zadavatelem a soutěžiteli o vyloučení všech neetických a nezákonných praktik v procesu zadávání zakázky.

Při zvyšování transparentnosti zadávání veřejných zakázek musí jít ruku v ruce opatření regulující vnitřní mechanismy procesu zadávání s opatřeními zaručujícími otevřenost tohoto procesu. Korupci nejvíce náchylný model, kdy celý zadavatelský proces řídí jedno oddělení či dokonce jeden úředník a zároveň bedlivě střeží, aby se ven z úřadu nedostaly žádné informace, je bohužel v naší zemi modelem nejčastějším. Navržená opatření slouží zejména rozbití tohoto modelu.

Veškerá soutěžní dokumentace k veřejným zakázkám, tj. i zápis z hodnotící komise nebo předložené nabídky, podléhá režimu zákona 106/1999 o svobodném přístupu k informacím, samozřejmě s výjimkou zákonem chráněných údajů (v této souvislosti zejména obchodní tajemství), ale i do této oblasti novela zmíněného zákona výrazně zasáhla a měla by tak sjednotit dosud velmi rozdílné přístupy úřadů k ochraně těchto informací.

Zatímco dosud znění zákona svádělo k výkladu, že k odepření informace postačí pouhé její označení za obchodní tajemství, novelizace zpřesňuje, že důvodem může být jen to, že informace opravdu představuje obchodní tajemství. Znamená to tedy, že úřad musí aktivně tuto věc prozkoumat a doložit, a to včetně označení osoby, která vykonává práva k uvedenému předmětu ochrany. Zároveň se rozšířil okruh informací o používání veřejných prostředků, které se výslovně poskytnou, i kdyby byly obchodním tajemstvím.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *