6.2.8  Spory z veřejnoprávních smluv

Na rozdíl od smluv soukromoprávních nerozhoduje spory z veřejnoprávních smluv soud v občanském soudním řízení, ale správní orgán v klasickém správním řízení za přiměřeného použití části druhé. O sporu z veřejnoprávní smlouvy tedy vydává rozhodnutí. Správní řád v § 169 definuje správní orgány příslušné k rozhodování sporů z veřejnoprávních smluv, což je významné i pro určení orgánu rozhodujícího o přezkumu či zrušení veřejnoprávní smlouvy na návrh její strany. Spory z veřejnoprávní smlouvy rozhoduje:

  • Ministerstvo vnitra, jde-li o koordinační veřejnoprávní smlouvu a je-li alespoň jednou ze smluvních stran kraj nebo jsou smluvními stranami obce s rozšířenou působností; Ministerstvo vnitra věc projedná s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem;
  • příslušný krajský úřad, jde-li o koordinační veřejnoprávní smlouvu a jsou-li smluvními stranami obce, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, nepřevezme-li věc Ministerstvo vnitra;
  • správní orgán, který je společně nadřízený smluvním stranám, jde-li o jinou koordinační veřejnoprávní smlouvu; není-li takového správního orgánu, řeší spor v dohodě ústřední správní úřady nadřízené správním orgánům, které jsou nadřízeny smluvním stranám;
  • správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy, jde-li o subordinační veřejnoprávní smlouvu; nebo
  • správní orgán, který k jejímu uzavření udělil souhlas, jde-li o smíšenou veřejnoprávní smlouvu.

Zákon blíže nevymezuje, co se míní „sporem“ z veřejnoprávní smlouvy, ale rozumí se jím zřejmě jakékoli rozpory stran o jejím výkladu či plnění. De facto tak záleží na vůli stran, co učiní předmětem sporu a čeho se budou v jeho rámci domáhat. V každém případě musí formulovat svůj návrh na zahájení řízení o řešení sporu tak jasně, aby rozhodující správní orgán věděl, jaké konkrétní práva a povinnosti má v rozhodnutí stranám uložit.

Sporné se zdá býti ustanovení § 169 odst. 2, jež vylučuje podat proti rozhodnutí o sporu z veřejnoprávní smlouvy řádné opravné prostředky (odvolání a rozklad). Není totiž zcela jasné, zda se vztahuje pouze na rozhodnutí o sporech v užším smyslu podle § 169 odst. 1, nebo i na další rozhodnutí o otázkách vyplývajících z veřejnoprávní smlouvy, jež mohou být rovněž sporné, ale nejsou uvedeny v § 169 odst. 1, na nějž vyloučení opravných prostředků odkazuje (zejména na rozhodnutí o zrušení smlouvy, ať již pro rozpor se zákonem či na návrh smluvní strany). Dosavadní literatura tuto otázku neřeší. Je však možné dovodit, že pokud zákonodárce nevyloučil možnost podat odvolání pro jiné případy jednoznačně, ač tak učinit mohl, je nutno považovat odvolání proti rozhodnutím správního orgánu o veřejnoprávních smlouvách upraveným v jiných ustanoveních za přípustné. Tomuto výkladu svědčí i fakt, že odvolání se považuje všeobecně za přípustné i proti vydáním souhlasu či nesouhlasu správního orgánu s veřejnoprávní smlouvou.

Ostatní opravné prostředky podle části druhé (přezkum, obnovu řízení a nové rozhodnutí) lze využít bez omezení, stejně jako eventuální žalobou ve správním soudnictví.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *