6.2.2.3  Veřejnoprávní smlouvy smíšené dle § 162

Třetím typem veřejnoprávních smluv jsou smlouvy uzavírané mezi účastníky řízení podle § 27 odst. 1 o vzájemném převodu jejich subjektivních veřejných práv nebo povinností. S ohledem na procesní rovnost účastníků jsou v tomto smyslu smlouvami koordinačními, ovšem pouze ve vztahu mezi účastníky navzájem. Ve vztahu k vrchnostenskému oprávnění správního orgánu takovou smlouvu schválit či neschválit, příp. k ní dokonce přistoupit jde o vztah subordinační.

Veřejnoprávní smlouvu mezi více účastníky lze uzavřít opět bez ohledu na to, zda již jsou účastníky konkrétního probíhajícího řízení, nebo by těmito účastníky byli v případě hypotetického zahájení řízení v teprve zamýšlené věci. Smlouvu mohou uzavřít pouze účastníci uvedení v § 27 odst. 1. Předmětem smlouvy může být převod nebo způsob výkonu jejich práv a povinností. Základní podmínky uzavření tohoto typu smlouvy jsou podstatně mírnější, neboť jsou formulovány pouze jako negativní:

  • pokud to nevylučuje-li to povaha věci (např. neoddělitelné spojení práva či povinnosti s konkrétní osobou), nebo
  • nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

Tyto poměrně volné podmínky vyjadřují zásadu priority smírného řešení cestou nalezení dohody při řešení vzájemných práv a povinností mezi hlavními účastníky řízení. Samozřejmou podmínkou uzavření této smlouvy je souhlas správního orgánu, neboť bez zapojení jeho pravomoci by se vůbec nemohlo jednat o veřejnoprávní smlouvu. Správní orgán posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. O svém souhlasu či nesouhlasu vydává řádné správní rozhodnutí umožňující přezkum. Jinak může též sám k veřejnoprávní smlouvě přistoupit. Pak platí, že k uzavření veřejnoprávní smlouvy udělil souhlas. Přestože to zákon neříká výslovně, z podstaty věci by i zde měl správní orgán vydat o přistoupení ke smlouvě odůvodněné a přezkoumatelné rozhodnutí, neboť v opačném případě by nebylo nijak procesně možné ověřit důvody a správnost postupu, který nahrazuje správní akt, jež by byl jinak ve věci vydáván. Taková situace je ve veřejné správě nepřijatelná, neboť se příčí mimo jiné zásadě předvídatelnosti a ochraně veřejného zájmu.

Podmínkou účinnosti smlouvy, která se přímo dotýká práv nebo povinností dalších osob (tj. dotčených osob, resp. dalších účastníků podle § 27 odst. 2, příp. 3), je písemný souhlas těchto osob s jejím obsahem. Není-li tento souhlas získán, může, resp. v případě žádosti hlavních účastníků řízení musí správní orgán místo uzavření veřejnoprávní smlouvy vydat rozhodnutí ve správním řízení. V něm může využít podkladů získaných při přípravě veřejnoprávní smlouvy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *