5.1.2  Odkladný účinek odvolání

Včas podané odvolání má v zásadě odkladný účinek. Nemá ho v případech, kdy tak výslovně stanoví buď přímo správní řád (jako například při rozhodování o předběžném opatření podle § 61 odst. 2, při rozhodnutí vydané v „řízení na místě“ podle § 143) anebo jiný (zvláštní) zákon svým vůči správnímu řádu speciálním ustanovením (například ustanovení § 137a odst. 4 stavebního zákona). Odkladný účinek musí být vyloučen při vydání rozhodnutí a informace o jeho vyloučení musí být součástí rozhodnutí. Nelze tedy vyloučit odkladný účinek odvolání dodatečně, až když někdo podá odvolání (výjimkou je postup podle ustanovení § 84 odst. 3, k tomu viz dále).

Nový správní řád dále dává úředním osobám pravomoc na základě správního uvážení vyloučit odkladný účinek odvolání (§ 85). V některých případech zákon výslovně stanoví, že odvolání má odkladný účinek, v těchto případech se tedy správní uvážení nepoužije (např. rozhodnutí o pořádkové pokutě podle § 62 odst. 5, obecně usnesení podle § 76 odst. 5). Při rozhodování o vyloučení odkladného účinku musí úředník posoudit, zda jsou splněny zákonné podmínky pro vyloučení odkladného účinku podle ustanovení § 85 odst. 2, a to:

  1. jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem, nebo
  2. hrozí-li vážná újma některému z účastníků, nebo
  3. požádá-li o to účastník a zároveň
    • nemůže vzniknout újma jiným účastníkům
    • neexistuje veřejný zájem, pro jehož ochranu je potřeba, aby odvolání mělo odkladný účinek.

ad a) Naléhavý veřejný zájem může nastat například v případě živelné události, kdy je nutno rychle rozhodnout a rozhodnutí i vykonat. Některé speciální zákony sami pamatují na zrychlení řízení a přímo odkladný účinek odvolání vylučují (např. § 137a stavebního zákona). V jiných případech je vyloučení odkladného účinku na správním uvážení, například jestliže z nějakého důvodu (katastrofa, havárie či výsledek lidského jednání) hrozí nebezpečí závažného poškození životního prostředí, je správní orgán povinen (i přes pochybnosti) učinit nezbytná opatření, tedy například rozhodnout v mezích svých kompetencí o určitém opatření, a aby toto opatření bylo efektivní (a byl tak ochráněn naléhavý veřejný zájem na prevenci poškození životního prostředí) odejmout odkladný účinek případného odvolání proti rozhodnutí o opatření (viz zásada předběžné opatrnosti § 13 zákona č. 17/1991 Sb. o životním prostředí).

ad b) Hrozí-li vážná újma některému z účastníků a vyloučení odkladného účinku odvolání může tuto újmu buď zcela nebo podstatně vyloučit, úřad i bez návrhu (tj. z vlastního podnětu, avšak účastník to může sám navrhnout) rozhodne o vyloučení odkladného účinku. V tomto případě musí úřad zvažovat, jak se toto vyloučení odkladného účinku může dotknout práv jiných účastníků a jestli toto vyloučení naopak nemůže způsobit vážnou újmu jim. Správné posouzení přiměřené situaci je prevencí před podezřením z korupce.

ad c) Tento případ se od předchozího liší tím, že o odkladném účinku může být rozhodnuto jen na základě žádosti účastníka, tedy ne z vlastního podnětu správního úřadu a to za podmínky, že účastník o to požádal před vydáním rozhodnutí a ostatní účastníci měli možnost se vyjádřit k této žádosti o vyloučení odkladného účinku odvolání neboť se jedná o výrazný zásah do jejich práv (viz kapitola 3.8.2). Krom toho musí být splněny obě následující podmínky:

  • nemůže vzniknout újma jiným účastníkům (právě pro ověření této skutečnosti je nezbytné vyjádření ostatních účastníků);
  • není zde veřejný zájem, pro jehož ochranu je potřeba, aby odvolání mělo odkladný účinek. Typickým příkladem je rozhodování v oblasti ochrany životního prostředí nebo v oblasti památkové péče, principiálně se jedná o všechny případy (a nejen tyto), kdy právo chrání nějaký stav či věc před nepovolenými zásahy a v daném řízení se rozhoduje právě o nějakém zásahu. Bylo by v rozporu s veřejným zájmem (stanoveným zákonem), odejmout odkladný účinek odvolání, tj. umožnit provedení zásahu, aby se pak v odvolacím řízení zjistilo, že zásah byl povolen v rozporu se zákonem (mimo meze správního uvážení) nebo v nevhodné podobě.

V případě, že v důsledku svého uvážení úředník odejme odvolání odkladný účinek, toto jeho rozhodnutí bude odvolacím orgánem (spolu s meritorním rozhodnutím, či jen jeho částí) zrušeno, a v důsledku vykonání takto zrušeného rozhodnutí vznikne odvolateli škoda, bude na místě zvážit uplatnění náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Odvolání má mít zásadně odkladný účinek (viz § 85 odst. 1 zákona), jeho odnětí má být jen výjimkou. Proto je potřeba odnímat odkladný účinek jen ve výjimečných případech, kdy je tento postup jasně a nezpochybnitelně zdůvodněn.

Pokud odvolání nemá odkladný účinek, musí být tato skutečnost v poučení rozhodnutí uvedena (§ 98 odst.6). V tomto případě se jedná o výslovně stanovenou poučovací povinnost (viz kapitola 4.5.1.3) a případná škoda, která by vznikla některému z účastníků v důsledku toho, že by jednal, jako by odvolání mělo odkladný účinek, by byla vymahatelnou škodou z nesprávného úředního postupu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *