4.5.1.2  Odůvodnění

Nezbytnou náležitostí rozhodnutí je odůvodnění. Správní řád určuje, že rozhodnutí nemusí obsahovat odůvodnění pouze v případě, kdy prvoinstanční orgán vyhovuje všem účastníkům řízení (§ 68 odst. 4).

Zákon (§ 68 odst. 3) stanoví, že v odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Odůvodnění musí být dostatečně konkrétní, nestačí odkázat na ustanovení právních předpisů. Správní orgán musí obeznámit účastníky řízení s tím, jak shromážděné podklady pro rozhodnutí podle jeho názoru dokládají, že byly splněny zákonné podmínky k vydání konkrétního rozhodnutí.

Správní orgány často opomíjejí odůvodnit, jak se vypořádaly s návrhy, námitkami a vyjádřeními účastníků. Je závažnou procesní vadou, pokud správní orgán v odůvodnění vůbec nereaguje na argumentaci účastníka, nevysvětlí, proč považoval provedení navrhovaných důkazů za nadbytečné apod.

Stejně tak se musí správní orgán vypořádat s důkazy, které opatřil a v rámci svých vyjádření do spisu doložil účastník řízení. Nestačí uvést takový podklad v seznamu všech podkladů, správní orgán musí zaujmout stanovisko k jeho obsahu. Pokud jsou některé podklady ve vzájemném rozporu (typicky znalecké posudky), musí se správní orgán pokusit o odstranění rozporů. Pokud se to nepodaří, musí zdůvodnit, proč se přiklonil k jednomu z rozporných podkladů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *