4.3  Ústní jednání

Ústní jednání (§ 49) správní orgán nařídí v případech, kdy to stanoví zákon, a dále tehdy, jestliže je to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné. Správní orgán uvědomí o ústním jednání účastníky nejméně s pětidenním předstihem, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Tuto povinnost nemá vůči účastníkovi, který se práva účasti na ústním jednání vzdal (§ 49 odst. 1).

Ústní jednání je většinou neveřejné (§ 49 odst. 2), neurčí-li zákon nebo správní orgán jinak. Mohou na něm být přítomni pouze účastníci řízení, pracovníci správního orgánu, který řízení vede, pracovníci dotčených správních orgánů a osoby podílející se na dokazování (v části, kde je jejich účast nezbytná).

Aby bylo ústní jednání veřejné, může správnímu orgánu navrhnout kterýkoliv účastník řízení. Pokud takový návrh učiní v řízení o žádosti žadatel a v řízení z moci úřední účastník, vůči němuž má směřovat rozhodnutí (tedy osoby uvedené v § 27 odst. 1), správní orgán vyhoví, pokud tím nemůže být způsobena újma ostatním účastníkům. Podá-li návrh jiný účastník, má správní orgán širší možnost uvážení. Musí se řídit tím, zda by veřejnost jednání přispěla k naplnění účelu řízení a zda by nemohla být někomu způsobena újma. Úřad proto musí žádost o veřejné ústní jednání posoudit z hlediska těchto dvou aspektů.

O návrhu na určení veřejnosti ústního jednání rozhodne správní orgán usnesením, které se pouze poznamená do spisu. Proti tomuto usnesení není možné se odvolat (§ 76 odst. 5).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *