4.1  Oznámení zahájení správního řízení

Správní orgán má povinnost oznámit zahájení řízení bezprostředně. Tedy není možno, aby po zahájení řízení toto řízení nejprve přerušil (například po výzvě žadateli k odstranění nedostatků žádosti, viz § 45 odstavec 2 a § 64 odstavec 1 písmeno a), a teprve po její doplnění po půl roce oznámil ostatním účastníkům, že řízení bylo zahájeno. Jestliže má žádost nedostatky, je povinností správního orgánu vyzvat účastníka k jejich odstranění a může přitom řízení přerušit, ale musí ostatním účastníkům bezodkladně oznámit, že řízení bylo zahájeno, a pokud je přeruší, pak i to, že bylo přerušeno. Krom toho, že toto bezodkladné informování nařizuje správnímu orgánu zákon, má bezodkladné oznámení i ten význam, že účastníci mohou hned ze začátku řízení poukázat na možné nedostatky žádosti (které správní orgán nemusí pro neznalost všech relevantních skutečností vůbec rozpoznat), a odpadne tak další navazující přerušení řízení za účelem dalšího doplnění žádosti. Zároveň je tím ostatním účastníkům dán větší prostor pro jejich vlastní úkony v řízení (podání vyjádření, návrh důkazů atd.), a zvyšuje se tedy i pravděpodobnost správnějšího vyřešení věci.

Krom správního řádu požaduje včasné informování o zahájení řízení také Aarhuská úmluva (v čl. 3 odst. 2, čl. 6).

Opačné jednání správního orgánu, tedy vyčkávání s oznámením zahájení řízení ostatním účastníkům, si mohou účastníci vykládat tak, že úředník správního orgánu si nechával čas, aby se dohodl s žadatelem na určitém výsledku řízení, což je například v oblasti stavebního práva dosud běžná, leč nezákonná praxe. Věc je pak v podstatě předem rozhodnuta a účast dalších účastníků řízení je jen formální. Takovýto stav lze velmi lehce považovat za výsledek korupce a v žádném případě nevzbuzuje důvěru v zákonnost a správnost rozhodování.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *