3.8.5.1  Postup při vyřizování stížnosti

obsahpředchozí kapitola  <<další kapitola  >>

Při prošetřování stížností se bezprostředně uplatní zásada povinnosti zjistit stav věci v rozsahu, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§ 3). Správní orgán na základě vlastního uvážení určí, jaké podklady jsou pro naplnění této zásady nezbytné. V § 175 odst. 4 správní řád výslovně stanoví, že pokud to považuje za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. Osoba, proti níž stížnost směřuje, bude obvykle s obsahem stížnosti seznámena a bude jí dána možnost se k ní vyjádřit. To neplatí, pokud by tento postup mohl znemožnit objektivní prošetření stížnosti (resp. dříve, než budou zajištěny podklady, které by při předčasném „prozrazení“ stížnosti mohly být ohroženy – srov. § 4 odst. 3)

Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení (§ 175 odst. 5). Tuto lhůtu smí správní orgán překročit pouze v případě, že nebylo možné v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. Prodloužit z tohoto důvodu lhůtu pro vyřízení stížnosti si může sám správní orgán, který je za vyřízení věci odpovědný.

V uvedené lhůtě musí být stěžovatel vyrozuměn „o vyřízení stížnosti,“ tedy o tom, zda stížnost byla důvodná, případně částečně důvodná, nebo nikoliv. Z obecných zásad činnosti správních orgánů a z přiměřeného použití ustanovení o odůvodnění rozhodnutí (§ 68 odst. 3, na základě § 154 ve spojení s § 177 odst. 2, resp. § 158 odst. 1) lze dovodit, že by se správní orgán ve vyrozumění měl vypořádat se všemi tvrzeními stěžovatele obsaženými ve stížnosti, reagovat na ně a uvést, na základě jakých podkladů a úvah dospěl ke svým závěrům. Toto vyrozumění je správní orgán povinen zaslat stěžovateli bez ohledu na to, zda o to výslovně požádal nebo ne.

Naopak pouze na výslovnou žádost stěžovatele jej správní orgán vyrozumí o opatřeních přijatých k nápravě, která učinil, pokud byla stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, stejně tak o výsledku případného dalšího šetření.

Opatření k nápravě na základě důvodné stížnosti je správní orgán povinen učinit bezodkladně, tedy nejbližší pracovní den poté, kdy ukončil prošetřování stížnosti a kdy je tato opatření možné provést. Může jít jak o opatření v rámci řízení (poskytnutí informací, náprava nedostatků vedení spisu atd.), tak o pracovněprávní či kázeňský postih pochybivší úřední osoby. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu. Proti případným průtahům při uplatňování opatření k nápravě je možné podat podnět k provedení opatření proti nečinnosti k nadřízenému správnímu orgánu s výzvou, aby učinil některé z opatření uvedených v § 80 odst. 4. Tento podnět by měl nadřízený orgán vypořádat jako nový samostatný podnět ve smyslu § 42 správního řádu. Pokud o to podatel požádá, musí mu do 30 dnů sdělit, jaká opatření přijal.

Podání stížnosti nesmí být stěžovateli „na újmu“. Je tedy zcela nepřípustné, aby se mu správní orgán, resp. úřední osoby, za podání stížnosti „mstily“ v rámci správního řízení či jiného úředního postupu. Tím není dotčena případná odpovědnost za spáchání trestného činu nebo správního deliktu.

Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může podle § 177 odst. 7 požádat nadřízený správní orgán, aby způsob vyřízení stížnosti přešetřil. Podání žádosti o přešetření a její vyřízení se řídí stejnými principy, jako prošetřování samotné původní stížnosti. Nadřízený správní orgán však nemůže sám prošetřit podstatu stížnosti, ale pouze postup podřízeného orgánu při jejím vyřízení.