3.7.6  Plná moc

Nový správní řád zavádí v případě kategorizace plných mocí na různé typy až nadbytečné formalistické cvičení (§ 33 odstavec 2 správního řádu).

Jestliže účastník dá svému zástupci plnou moc a ta nezapadá do škatulek stanovených správním řádem, musí správní orgán účastníkovi pomoci odstranit nebo ho vyzvat k jejich odstranění a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu (viz § 37 odstavec 3 správního řádu), dále poučit, jak má plnou moc upravit, aby byla Plná moc sama o sobě není podáním, avšak její doručení či předání správnímu orgánu (tj. úkon účastníka vůči tomuto správnímu orgánu) už je „podáním“ ve smyslu § 37 správního řádu.v pořádku. Přitom je potřeba mít na paměti, že kombinace dvou „typů“ plné moci může být na jedné listině: například na jednom papíře může být udělena plná moc k zastupování v právě běžícím řízení (§ 33 odstavec 2 písmeno b) a zároveň k zastupování ve všech budoucích, podle zákona specifikovaných řízeních (§ 33 odstavec 2 písmeno c). Zákon totiž nezakazuje učinit takovýto projev vůle a správní orgán proto musí tuto volbu účastníka respektovat.

Odmítnutí plné moci (či jednání na jejím základě) z důvodu jejího nezařazení do jednoho z typů podle § 33 odstavec 2 kategorií bez toho, že by nejprve správní orgán pomohl odstranit tvrzené vady plné moci (nebo k tomu účastníka vyzval), je možno vykládat jako šikanózní jednání úředníka.

Vystavení plné moci je jednostranným právním úkonem a plná moc je listina, která prokazuje tento projev vůle zmocnitele. Zastoupení vzniká na základě dohody mezi zmocnitelem a zmocněncem. Okamžik vzniku zastoupení se nemusí krýt s časem vystavení plné moci, tu může zmocnitel sepsat poté, nebo i předtím, než se se zmocněncem na zastupování dohodne. Ze samotné plné moci (projevu vůle zmocnitele) tak nelze poznat, jestli skutečně byla uzavřena dohoda o zastupování (tj. jestli shodnou vůli projevil i zmocněnec).

Plnou moc může správnímu orgánu doručit jak přímo účastník tak i zmocněnec (čímž nevylučujeme, že plnou moc doručí třetí soba jen jako posel). V případě, že plnou moc doručí zmocněnec (například když přijde na úřad nahlížet do spisu, je z tohoto jeho jednání zřejmé, že souhlasí s tím, že bude zmocněncem (jinak by vůbec nepřišel) a tedy, že plnou moc přijal. V případě, že plnou moc doručí zmocnitel, je možno poznat souhlas zmocněnce se zastupováním například z „akceptace“ plné moci na ní napsané. Přijetí může být také doručeno na jiné, samostatné listině. Tato skutečnost může vyplynout i z jednání zmocněnce. Jestliže následně přijde například na svolané jednání, nahlížet do spisu, nebo podá písemné vyjádření (to vše jménem zmocnitele), je z tohoto jeho jednání zřejmé, že souhlasí s tím, že bude zmocněncem.

Dokud však správní orgán buď z vepsané akceptace plné moci či jiného jednání zmocněnce neví, jestli zmocněnec souhlasí se zastupováním zmocnitele, nemůže takovou osobu označenou za zmocněnce považovat za skutečného zmocněnce (například nadále musí doručovat přímo účastníkovi), ale o této skutečnosti musí účastníka (zmocnitele) uvědomit (viz § 37 odstavec 3 správního řádu).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *