3.7.5  Společný zmocněnec a společný zástupce

Nic nebrání tomu, aby si více účastníku řízení zvolilo na základě plné moci společného zmocněnce.

Zcela novým právním institutem je společný zástupce. Toho z řad účastníků řízení usnesením ustanoví správní orgán. Musí být ovšem splněny předpoklady pro takový postup:

  • správní orgán vyzval účastníky, aby si sami zvolili společného zmocněnce a ti tak neučinili;
  • vyzvaní účastníci musí v řízení uplatňovat společný zájem (nelze proto nutit ke společnému zastoupení účastníky s protichůdnými zájmy);
  • lze očekávat v souvislosti s nezvolením společného zmocněnce průtahy v řízení.

I po ustanovení společného zástupce si mohou účastníci kdykoli zvolit zmocněnce. Doručením plné moci pro zmocněnce zaniká funkce společného zástupce.

Ustanovení správního řádu dávající správnímu orgánu pravomoc ustanovit společného zástupce je značně problematické. Správní orgán nezná a fakticky ani nemůže znát zájmy účastníků, navíc nemá žádné prostředky k tomu, aby zjišťoval, jaký je zájem jednotlivých účastníků, a aby rozhodoval, že jej mají shodný.

Proto je nejlepším východiskem tohoto ustanovení pokud možno vůbec nevyužívat. Rozhodnutí o tom, že někdo má shodný zájem s někým jiným (a že za ně bude úkony činit správním orgánem určený společný zmocněnec) může být kvalifikováno jako vědomé upření procesních práv daného účastníka a může mít za důsledek, v případě, že má jiné zájmy, způsobení škody tomuto účastníkovi (nebo prospěch jiné osobě). Takový poškozený účastník může oprávněně podat trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *