3.7.2  Opatrovník

Opatrovník jako zástupce účastníka řízení nastupuje v případě, že účastník nemá plnou procesní způsobilost a současně ani zákonného zástupce. Správní orgán pak musí účastníkovi řízení opatrovníka ustanovit (§ 32 odst. 2 písm. a).

Další speciální případy, kdy je povinen správní orgán ustanovit opatrovníka jsou vyjmenovány pod písm. b) – i) cit. ustanovení:

  • osobám, kterým brání jiná právní překážka, aby v řízení samy činily úkony, jestliže si nezvolily zmocněnce;
  • právnické osobě, která nemá orgán způsobilý za ni jednat, popřípadě jemuž lze doručovat, popřípadě je-li v jiném řízení předmětem sporu, kdo tímto orgánem právnické osoby je (ustanovení, jež má zabránit právnické osobě, aby v době, kdy nemá orgány, které by za ni mohly jednat nebo jimž by bylo možné doručovat, „blokovala“ řízení);
  • osobám neznámého pobytu nebo sídla, osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat a osobám, které nejsou známy (tj. je známo, že existují, ale správní orgán není schopen přesně určit jejich totožnost). Těmto osobám se však podle § 32 odst. 3 opatrovník ustanoví jen tehdy, pokud jim má být v řízení uložena povinnost nebo odňato právo; v ostatních případech se těmto účastníkům doručuje veřejnou vyhláškou podle § 25 a opatrovník se jim neustanoví;
  • osobám zvlášť těžce zdravotně postiženým, s nimiž se nelze dorozumět ani prostřednictvím tlumočníka nebo prostředníka podle § 16 odst. 5;
  • účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1, kterým se nepodařilo oznámit zahájení řízení z moci úřední (tedy osobám, jimž má rozhodnutí vydané v takovém řízení založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají);
  • účastníkům, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.

V praxi bývá ustanovování opatrovníka značně problematické. Za opatrovníka totiž ten, kdo vede řízení, běžně ustanovuje úředníka „od vedlejšího stolu“, tedy kolegu, se kterým v zásadě dobře vychází. Takovýto opatrovník má sám dost své vlastní práce a nebude kontrolovat svého kolegu, jak vede řízení. Nijak tedy nehájí práva svého opatrovance. Ustanovení takového opatrovníka je jen šidítkem. Jestliže už úředník ustanoví za opatrovníka svého kolegu a ten je pasivní či vykonává-li tuto funkci jen formálně (čímž je splněna hypotéza „Nedbá-li opatrovník o ochranu práv nebo zájmů opatrovance“), je povinností toho, kdo vede řízení, zrušit ustanovení svého kolegy opatrovníkem a ustanovit jinou vhodnou osobu (§ 32 odstavec 7). Jestliže ten, kdo vede řízení, v takovém případě změnu opatrovníka neučiní, porušuje zákon.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *