3.6  Procesní práva účastníků řízení

Účastníci řízení mají určitá procesní práva, kterým symetricky odpovídají povinnosti správních orgánu tato práva respektovat, umožnit jejich naplnění či konat tak, aby práva účastníka byla naplněna. Porušení těchto povinností úředníkem si účastník může vykládat nejen jako nepřípustnou neznalost úředníka (viz kapitolu 7), ale také jako zlý úmysl z důvodu zkorumpovanosti či kvůli nátlaku „shora“. V případě takového nátlaku je však povinností úředníka postupovat podle ustanovení § 14 odst. 3 a uvědomit nadřízeného o tom, že je vyloučen z projednávání (viz kapitolu 3.2 o podjatosti).

Mezi nejdůležitější procesní práva účastníků v rámci správního řízení patří:

  • právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí (§ 36 odst. 1). Správní orgán může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy; správní orgán buď důkazy přijme, nebo v konečném rozhodnutí uvede důvody, proč tak neučinil. Pokud se s takto navrženými důkazy správní orgán vůbec nevypořádá, jde o nesprávný úřední postup. Lhůta, kterou účastníkům správní orgán stanoví, musí být „přiměřená“, a to i s ohledem na lhůty stanovené k jiným úkonům (viz § 39 odst. 1 a kapitolu 3.5). Například jestliže správní orgán stanoví žadateli půlroční lhůtu pro doplnění žádosti a po jejím doplnění stanoví ostatním účastníkům osmidenní lhůtu k navržení důkazů, nebude se zjevně jednat o lhůtu přiměřenou a účastníci se budou oprávněně domnívat, že správní orgán jedná stranně v prospěch žadatele (a budou hledat i motivaci jednání zodpovědného úředníka).
  • Dále je nutno poznamenat, že takto stanovená lhůta je pořádková. Tedy i návrh podaný po jejím uplynutí, ale ještě před vydáním rozhodnutí, musí správní orgán posoudit a podle situace buď odmítnout nebo důkaz provést. Takto stanovená lhůta dává účastníkům jistotu, že návrhy na důkazy uplatněné před jejím uplynutím musí správní orgán každopádně posoudit (neboť před uplynutím této lhůty nemůže vydat rozhodnutí),
  • právo vyjádřit v řízení své stanovisko a právo žádat poskytnutí informací o řízení (§ 36 odst. 2).
  • právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům (§ 36 odst. 3). Správní orgán by měl účastníkům oznámit ukončení shromažďování podkladů rozhodnutí. Po tomto oznámení by již podklady pro rozhodnutí neměly být dále doplňovány, v opačném případě musí správní orgán opět vyzvat účastníky k novému vyjádření se k nim.
  • právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí již v právní moci (§ 38 odst. 1). S tím je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části (§ 38 odst. 4).
  • právo účastnit se ústního jednání a být o jeho konání informován s nejméně pětidenním předstihem (§ 49 odst. 1).
  • právo (účastníků podle § 27 odst. 1) na veřejnost ústního jednání. Skutečnost, že účastník, o jehož právech či povinnostech se rozhoduje, může požadovat veřejné ústní jednání, je významným prvkem posilujícím důvěru ve správnost správního rozhodování. Účastník, který by se obával ne zcela spravedlivého procesu, tak dostává (alespoň zčásti) správní orgán pod kontrolu veřejnosti;
  • právo namítat podjatost úředních osob (§ 14 odst. 2). Poměrně nelogicky toto ustanovení stanoví, že k námitce podjatosti se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. Přitom však je podjatost jako taková vždy důvodem k vyloučení úřední osoby z rozhodování. Podrobný rozbor viz kapitola 3.2.;
  • právo být vyrozuměn o zamýšleném ustanovení znalce a o ustanovení znalce (§ 56);
  • právo požádat o navrácení v předchozí stav (§ 41 odst. 2);
  • právo na doručení stejnopisu rozhodnutí do vlastních rukou (§ 72 odst. 1) a právo na vydání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí (§ 69 odst. 4);
  • právo podat proti rozhodnutí odvolání (§ 81 odst. 1), případně rozklad (§ 152) a právo vzít podané odvolání či rozklad zpět (§ 81 odst. 3). Odvolání jednou vzaté zpět nelze podat znovu, ani tehdy, pokud lhůta pro podání odvolání dosud neuplynula;
  • právo na doručení vydaných usnesení, které se jen nepoznamenají do spisu, a na odvolání se proti těmto usnesením (§ 76 odst. 5), pokud není zákonem odvolání výslovně vyloučeno;
  • právo na vyrozumění o vydání usnesení, které se jen poznamená do spisu (§ 76 odst. 3);
  • právo vyjádřit se k podaným odvoláním jiných účastníků (§ 86 odst. 2), pokud se nevzdal práva na odvolání;
  • právo podat proti rozhodnutí žalobu (§ 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního). Podmínkou je vyčerpání řádných opravných prostředků (odvolání, případně rozklad) a tvrzení, že došlo k porušení práv žalobce. Žalobu může účastník podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o odvolání;
  • právo dát podnět k provedení přezkumného řízení (§ 94 odst. 1). Tento podnět není návrhem na zahájení řízení. Jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli. Přezkumné řízení nelze zahájit, jestliže od právní moci rozhodnutí uplynul více než 1 rok (§ 96 odst. 1);
  • právo podat žádost o obnovu řízení (§ 100 odst. 2). Tuto žádost může účastník podat do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dověděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Žádost o obnovu řízení lze podat u kteréhokoli správního orgánu, který ve věci rozhodoval;
  • právo domáhat se ochrany před nečinností správního orgánu, pokud uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí (§ 80 odst. 3 – úprava lhůt pro vydání rozhodnutí je obsažena v § 71). V rámci ochrany před nečinností se účastník dále může domáhat vydání tzv. mezitímního rozhodnutí nebo rozhodnutí v části věci (§ 148);
  • právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, proti němuž zákon neposkytuje jiný prostředek ochrany (§ 175 odst. 1).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *