Domov » Publikace » Transparentní samospráva » Správní řád vstříc občanům » 3  Účastníci správního řízení » 3.4  Rozhodování, jestli někdo je či není účastníkem

3.4  Rozhodování, jestli někdo je či není účastníkem

Ne vždy dojde k vymezení okruhu účastníků bez jakýchkoli problémů. Stává se, že není jasné, jestli nějaká osoba má být účastníkem, či nikoli. Většinou tento stav nastane tehdy, když někdo tvrdí, že je účastníkem, úřad s ním ale dosud tak nejednal a domnívá se, že by daná osoba účastníkem být neměla. Správní řád upravuje tuto situaci v ustanovení § 28. V případě, kdy úřad nemá odůvodněné pochyby o účastenství takové osoby, nevydává o tom žádné rozhodnutí a má tuto osobu nadále za účastníka.

Je-li ale správní orgán odůvodněně přesvědčen, že někdo, kdo se účastenství domáhá, nemá být účastníkem, musí o tom vydat rozhodnutí (viz § 67 odst. 1) ve formě „usnesení“ (§ 76 odst. 2). O tom, že někdo není účastníkem, nestačí rozhodnout jen nějakým neformálním přípisem (dopis, sdělení aj.), neboť obsahem tohoto rozhodnutí je zrušení procesních práv dané osoby. Postup bez vydání rozhodnutí je chybný, jak jednoznačně dokládá i Judikatura se samozřejmě týká dosavadního správního řádu, avšak s novým správním řádem se nemění podstata věci – tj. o existenci práv (zde procesních) nelze rozhodovat neformálně, ale je nutno o nich vydat řádné rozhodnutí.judikatura.

Postup, kdy správní orgán rozhodne o procesním postavení určité osoby (zruší její procesní práva vyplývající z účastenství v řízení) neformálním způsobem, a tedy ji ani řádně nepoučí o možnosti podat odvolání, je diskriminačním, nezákonným výkonem veřejné moci a poškozená osoba to může při existenci dalších indicií, například při vstřícném chování vůči jiným účastníkům, považovat za důsledek korupce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *