2.2.1  uplatnění námitky podjatosti

Krom toho, že úřední osoba má sama povinnost „ohlásit svou podjatost“, mohou námitku podjatosti uplatnit i účastníci (§ 14 odstavec. 2). Zákon stanoví účastníkům lhůtu pro uplatnění této námitky: „…pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil“. Z dikce zákona vyplývá, že se jedná o subjektivní lhůtu s nejistým počátkem. Nejistota počátku běhu lhůty spočívá v tom, že nelze dopředu říci, jestli a kdy začne běžet, neboť počátek jejího běhu je vázán na skutečnost, že se účastník něco „dozví“. A subjektivita lhůty spočívá v tom, že pro běh lhůty pro uplatnění námitky některým z účastníků je rozhodné, kdy se příslušné skutečnosti dozvěděl právě tento účastník.

Z povahy subjektivní lhůty nelze, aby správní orgán stanovil účastníkovi lhůtu pro uplatnění této námitky. Nelze totiž účastníkovi nařídit, kdy se má dovědět skutečnosti nasvědčující něčí podjatost. Ustanovení § 36 odstavce 1 je tak na tuto lhůtu neaplikovatelné. Případný pokus takovou lhůtu stanovit je pak možno vykládat jako snahu úřadu zamezit účastníkovi vznesení takové námitky, a tedy jako pokus vést nespravedlivý proces.

Při posuzování, zda účastník vznesl námitku podjatosti „bez zbytečného odkladu“, je potřeba rozhodovat v prospěch zachování lhůty. Opačný postup (mimo zcela zjevné případy) by opět mohl být vykládán jako pokus úředníka zneužít vágnosti zákonem stanovené lhůty ke znemožnění uplatnění námitky podjatosti.

Ze zásady materiální pravdy (§ 3 správního řádu) vyplývá, že správní orgán musí vycházet ze zjištěného stavu věci. Přitom je-li námitka důvodná, musí o důvodech své podjatosti vědět „potrefený“ úředník i bez toho, že námitku vůbec některý účastník vznese (ať už včas či „se zbytečným odkladem“ ). Připomínáme, že je povinností úředníka, aby takové skutečnosti sám ohlásil, a tuto povinnost má bez ohledu na to, jestli některý účastník sám zmeškal svou subjektivní lhůtu. Z obou těchto důvodů tedy vyplývá, že dispozici zákona „K námitce se nepřihlédne…“ nelze v případě, že námitka je oprávněná, v praxi použít. V opačném případě by totiž výsledné rozhodnutí bylo stiženo nezákonností, neboť jej vydala vyloučená osoba, která porušila svou povinnost ohlásit svou podjatost. Účastníci řízení se pak budou oprávněně domnívat, že taková úřední osoba zneužila své pravomoci k získání neoprávněné výhody pro sebe či třetí osobu.

Při posuzování „zbytečného odkladu“ musí správní orgán zvážit i to, jak sám tuto lhůtu dodržuje při vlastních úkonech. Jestliže stavební úřad oznámí zahájení územního řízení účastníkům až několik měsíců po jeho zahájení (přitom zahájení řízení má podle § 47 odstavce 1 správního řádu oznámit účastníkům „bez zbytečného odkladu“), pak nemůže účastníkovi tvrdit, že jeho po třech týdnech vznesená námitka podjatosti byla vznesena po lhůtě. Nelze měřit jiným metrem sobě a účastníkům. Takovéto jednání mohou účastníci opět považovat za šikanu a úmyslné poškozování svých práv.

6 komentářů

  1. Dobrý den,
    dá se podat námitka podjatosti, když už správní orgán uznal vinným z přestupku?Nikde jsem to v článku nedohledala. Předem moc děkuji

    • Daniel Holý

      Dobrý den,

      k Vašemu dotazu lze uvést, že podjatost lze namítat i po vydání správního rozhodnutí. Vydání rozhodnutí podjatou osobou je třeba posuzovat jako nezákonnost podle § 89 odst. 2 (resp. § 94) správního řádu a bylo by důvodem pro zrušení takového rozhodnutí.

      Mgr. Daniel Holý

  2. Michaela Vavříková

    Dobry den mela bych dotaz ohledne navrhu o podjatosti kdy je protistrana zama zamestnancem daneho soudu ktery vede jednani a jestli je tak moznost zadosti ohledne zmeny soudu ci namitku ohledne podjatosti. Dekuji za odpoved :)

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      namítat podjatost samozřejmě můžete kdykoli. V tomto případě by byla otázka, jak moc se konkrétní soudce cítí podjat ke konkrétnímu zaměstnanci, na kterého upozorňujete. Ale je to každopádně určitě důvodná námitka, které by mohlo být vyhověno. Záleží na situaci.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

  3. Alena Nováková

    Dobrý den,

    Prosím mohu vznést námitku podjatosti, když jsem měla před 2 roky slovní konflikt s policistou dopravního inspektorátu – on po mě štěkal a byl na mě hrubý a odbyl mě, tak jsem si na něj stěžovala, dost dlouho se to vleklo, odvolala jsem se až na Krajský úřad a nyní po dvou letech mi tato osoba měla vydat závazné stanovisko ku sjezdu na místní komunikace a samozřejmě mi to zamítl a stanovisko nenapsal v souladu se správním řádem (chybějící poučení účastníka, datum kdy byl dopis podán na poštu apod.)
    děkuji za info

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      vznést námitku podjatosti byste měla bez zbytečného odkladu poté, co se o možné podjatosti dozvíte. viz https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500/zneni-20181101#p14-3
      Tedy ve Vašem případě ji můžete vznést, pokud jste se dověděla o tom, že ve Vašem případě rozhodoval konkrétní policista, až v momentě, kdy jste obdržela rozhodnutí. Pokud jste věděla, kdo vede správní řízení dříve, tak by se k Vaší námitce podjatosti nemělo přihlédnout.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *