2.1.1  Změna příslušnosti

Správní řád však není v požadavku na dodržení věcné příslušnosti důsledný. Přímo v ustanovení § 10 připouští platnost rozhodnutí vydaného orgánem nadřízeným tomu, který je ze zákona věcně příslušný, a neváže toto „převzetí kompetence“ na splnění nějaké zákonné podmínky. Svévolné převzetí věci nadřízeným orgánem by však bylo hrubým porušením zásady zákonnosti výkonu státní správy, a proto je nutno dovodit, že tato výjimka z nicotnosti se vztahuje jen na případy, kdy je toto „převzetí kompetence“ umožněno zákonem, tedy například na „Změnu příslušnosti“, jak je upravena v § 131 správního řádu.

Výčet důvodů umožňujících nadřízenému orgánu převzít věc (§ 131 odstavec 1) nebo pověřit jejím projednáním a rozhodnutím jiný správní orgán (§ 131 odstavec 2) než ten, který je místně příslušný podle obecných zásad (§ 11), je příliš široký a potenciálně i zneužitelný, neboť umožňuje účelové přenesení řízení na úřad, který „lépe vyhoví“. V případě, že odpovědný úředník nadřízeného orgánu pověří s nekalými úmysly vyřízením věci jiný, místně nepříslušný orgán, je tento úředník zároveň i odvolacím orgánem k orgánu, který si takto dle svého uvážení „vybral“ k provedení řízení v prvním stupni. Takové správní řízení pak vyvolává oprávněné pochybnosti o nedodržení zásady nestrannosti vyřízení věci, neboť zpochybňuje možnost nestranné kontroly ze strany nadřízeného orgánu.

V případě, že na úředníka naléhá jeho představený nebo zastupitel/radní, aby provedl takovou „změnu příslušnosti“, je na místě o to pečlivěji zkoumat, jestli skutečně jsou splněny zákonné podmínky a jestli to bude skutečně přínosem pro řešení věci a pro účastníky řízení.

V případě, že je navrhovatelem samosprávný celek (například kraj), jehož úřad (krajský úřad) z pozice nadřízeného orgánu „změnil příslušnost“ a věc převzal od podřízeného správního orgánu (obecní úřad), vzniká nemožnost rozhodovat z důvodu podjatosti. Takovéto převzetí „vlastního návrhu“ je totiž nutno vykládat jako úmyslné vytvoření stavu, kdy o věci rozhoduje orgán, který má k věci „poměr“, neboť je orgánem navrhovatele (dále viz následující kapitola 2.2).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *