Domov » Publikace » Transparentní samospráva » Správní řád vstříc občanům » 2  Správní orgán a úkony správního orgánu

2  Správní orgán a úkony správního orgánu

2.1  Příslušnost správního orgánu

Ze zásady zákonnosti výkonu státní správy (viz čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 3 Ústavy) vyplývá, že rozhodovat může jen k tomu zákonem určený správní orgán, tedy orgán, který je věcně, místně a funkčně příslušný.

  • Věcně příslušný orgán je ten, kterému bylo zákonem nebo na základě zákona svěřeno rozhodovat o dané věci (viz § 10 správního řádu).
  • Místně příslušný je ten věcně příslušný orgán, do jehož správního obvodu řešená věc spadá. Zákon zná různá kriteria pro určení místní příslušnosti. Určena může být podle nemovitosti, o kterou se jedná, podle bydliště účastníka, podle místa činnosti atd. (viz § 11 správního řádu). Ustanovení § 11 odstavce 2 řeší případ, kdy je více místě příslušných orgánů (řešení tzv. „kompetenčního sporu“, a to jak pozitivního, kdy se za příslušné považuje více orgánů, tak negativního, kdy naopak všechny tvrdí, že jsou nepříslušné, a jsou proto nečinné).
  • Funkčně příslušný je orgán té úrovně v soustavě státní správy, které zákon svěřuje řešení dané věci v daném stupni řízení (první stupeň, nebo druhý, odvolací stupeň); správní řád funkční příslušnost výslovně nerozeznává.

Rozhodnutí „vydané“ věcně nepříslušným orgánem je podle § 77 správního řádu nicotné („nulitní“) a právně neexistuje (viz § 78 správního řádu, podle kterého se nicotnost „zjišťuje“ a prohlašuje). Podobně postupuje soud, podle ustanovení § 76 odstavce 2 soudního řádu správního zjistí-li soud, že správní rozhodnutí trpí takovými vadami, které vyvolávají jeho nicotnost, vysloví rozsudkem tuto nicotnost i bez návrhu a bez nařízení jednání.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *