Domov » Právní poradna hospodaření obcí zaarchivováno

Právní poradna hospodaření obcí zaarchivováno

Hospodaření s majetkem obce / kraje / hlavního města Prahy

Zákon o obcích / krajích / hlavním městě Praze (pro zjednodušení dále také jen „obec“) výslovně ukládá povinnost využívat majetek obce (movitý i nemovitý) účelně a hospodárně. Z této povinnosti samozřejmě nelze automaticky vyvozovat povinnost obce upřednostnit například při prodeji svého majetku vždy a pouze hledisko maximální kupní ceny. Jakýkoli jiný postup je však obec povinna řádně odůvodnit. V praxi se však bohužel stává, že osoby odpovědné za nakládání s majetkem obce (zejména tedy zastupitelé) upřednostní své vlastní zájmy a prodají majetek obce za podmínek pro obec zcela nevýhodných. Jinými slovy stává se, že zastupitelé fakticky při anonymním hlasování prodají „cizí“ majetek za podmínek, za kterých by svůj vlastní majetek nikdy neprodali.

Zákonný postup při prodeji nemovitého majetku obce / kraje / hlavního města Prahy
Zapojení občanů do kontroly hospodaření obce / kraje / hlavního města Prahy
Co mohu dělat, když územní celek vůbec nezveřejní záměr o prodeji nemovitého majetku, popřípadě jej nezveřejní v rozsahu požadovaným zákonem
Co mohu dělat, když obec porušuje svou povinnost prodávat majetek za cenu obvyklou
Odpovědnost volených funkcionářů / zaměstnanců obce

Zákonný postup při prodeji nemovitého majetku obce / kraje / hlavního města Prahy

Prodeji nemovitého majetku musí předcházet dle § 39 zákona o obcích, respektive § 18 zákona o krajích, respektive § 36 zákona o hl. městě Praze, zveřejnění informace o úmyslu provést konkrétní majetkovou dispozici, tj. zveřejnění záměru na úřední desce, a to vždy nejméně 15 dnů předem, než bude příslušný orgán o dané dispozici rozhodovat. Tento časový úsek je zákonem vyčleněn zejména pro možnost fyzických a / nebo právnických osob podávat obci, resp. kraji, resp. hlavnímu městu Praze své nabídky. Ke rozhodnutí o zveřejnění záměru je dle ustálené judikatury oprávněn orgán, který je dle zákona oprávněn o příslušné dispozici rovněž později rozhodnout. V případě nabytí a převodu nemovitého majetku je tímto orgánem zastupitelstvo (§ 84 odst. 2, § 85, § 102 odst. 2 a 3 zákona o obcích, respektive § 35 odst. 2, § 36, § 59 zákona o krajích, respektive § 59, § 68 zákona o hl. městě Praze), v případě nájmu, půjčky a výpůjčky nemovitého majetku je ke zveřejnění záměru oprávněna rada, popř. starosta / primátor (§ 84 odst. 2, § 85, § 102 odst. 2 a 3 zákona o obcích, respektive § 35, § 36, § 59 odst. 2 zákona o krajích, respektive § 59 odst. 2 a 3, § 68 odst. 2 zákona o hl. městě Praze). Ve druhé fázi příslušný orgán (zastupitelstvo, rada nebo starosta či primátor) rozhodne o tom, že daný úkon bude učiněn, popř. také za jakých podmínek. Ve třetí fázi zpravidla starosta či primátor, tento právní úkon učiní (např. podepíše kupní smlouvu). Cenou prodávaného majetku obce by (s výjimkou pečlivě odůvodněných výjimek) měla být vždy cena v místě a čase obvyklá, tedy cena dle § 5 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Zákon v současné chvíli nestanoví územnímu celku obligatorní postup, jakým způsobem má zákonem předepsanou „cenu obvyklou“ v konkrétním případě stanovit. Dle našeho názoru však v případě např. prodeje významného nemovitého majetku není územní celek schopen objektivně stanovit cenu obvyklou bez pomoci soudního znalce. Na tomto místě je však důležité zdůraznit, že ať už se územní celek rozhodne stanovit cenu obvyklou jakýmkoli způsobem (tedy i jinak, než pomocí znaleckého posudku), jsou za výběr způsobu ocenění vždy zodpovědné konkrétní osoby. V případě, že tyto osoby svým zaviněným jednáním způsobí územnímu celku škodu, je na místě způsobenou škodu po nich vymáhat, včetně jejich případné trestně právní zodpovědnosti za trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku dle § 220, 221 trestního zákoníku.

Formální náležitosti dispozic s nemovitým majetkem obce, kraje, hlavního města Prahy:

1.Zveřejnění záměru nakládat s nemovitým majetkem
2.Rozhodnutí příslušného orgánu obce o uzavření smlouvy
3.Uzavření smlouvy

Obsahové náležitosti dispozic s nemovitým majetkem obce, kraje, hlavního města Prahy:

1. Minimální obsah záměru dle § 39 zákona o obcích ( resp. § 18 zákona o krajích, resp. § 36 zákona o hl. městě Praze)
2. Stanovení ceny obvyklé / pečlivé odůvodnění jiné ceny, zpravidla ceny nikoli tržní
3. Odpovědnost volených funkcionářů obce za nakládání s majetkem obce

Zapojení občanů do kontroly hospodaření obce / kraje / hlavního města Prahy

Nakládání s majetkem územního celku spadá do tzv. samostatné působnosti územního celku. Na dodržování zákona při výkonu samostatné působnosti územního celku dohlíží dle § 123 a násl. zákona o obcích, respektive § 81 zákona o krajích, respektive § 106 zákona o hl. městě Praze Ministerstvo vnitra, dále také jen „MV“.

Podnět Ministerstvu vnitra ke kontrole

Ministerstvo je povinno zabývat se po věcné stránce všemi doručenými podněty a to bez ohledu na osobu pisatele či jeho případnou anonymitu. Pro obsah podání nejsou stanovena žádná formální kritéria, lze jej učinit písemně, ústně, popřípadě zaslat prostřednictvím elektronické pošty bez zaručeného elektronického podpisu. Ministerstvo vnitra podněty obvykle vyřizuje tak, že obec nejdříve vyzve k zaslání podkladů a vyjádření ve věci (k výzvě přikládá podnět). Pokud o to podatel výslovně požádá a jsou-li jím uváděné důvody skutečně relevantní, je podnět zasílán obci v anonymizované podobě. Ministerstvo vnitra současně informuje podatele o postupu ve věci. Po obdržení podkladů od obce je záležitost posouzena z věcného hlediska a Ministerstvo vnitra buď shledá, že k porušení zákona nedošlo, nebo shledá, že v činnosti územního celku došlo k pochybení. V takovém případě buď ministerstvo územní celek na zjištěná pochybení upozorní a zároveň jej neformálně vyzve k nápravě anebo zahájí dozorový proces zasláním formální výzvy ke zjednání nápravy. Každá fyzická i právnická osoba má podle zákona o svobodném přístupu k informacím právo požadovat kopii protokolu o provedené kontrole. Samotný dozorový proces běží zpravidla bez přímé účasti osoby, která podala podnět, avšak pokud přítomnost při kontrole umožní starosta či jím pověřený zástupce je možné být kontroly přítomen. Bohužel musíme na tomto místě zároveň konstatovat, že MV omezuje svou kontrolu na procesní stránku celé věci a v podstatě kontroluje pouze skutečnost, zda byl řádně zveřejněn záměr obce a jeho formální obsah (řádná identifikace nemovitosti), popř. zda o majetkové dispozici rozhodl příslušný orgán. Ministerstvo vnitra (žádost o informace / odpověď) ani Ministerstvo financí (žádost o informace / odpověď) ani jiný státní orgán odlišný od obce v současnosti nekontroluje hospodárnost nakládání s majetkem obce, jak vyplývá z jejich odpovědi na naši žádost o informace!

Další možnosti kontroly:

Každý (i když se bude zpravidla jednat o občany obce) může upozornit obec na případnou nezákonnost, která se v obci děje. Je dále na obci, zda využije své vnitřní kontrolní orgány, aby daný podnět prošetřila a přijala nápravná opatření.
Jestliže má občan obce za to, že obec v aktuálním kalendářním roce (případě v uplynulém kalendářním roce) nakládala se svým majetkem v rozporu se zákonem, může podat podnět příslušnému krajskému úřadu, aby se v rámci přezkumu hospodaření zaměřil na danou dispozici a postup obce prověřil. Takový podnět by mohl občan zaslat též auditorovi, kterého si obec zvolila. Je rovněž možné podnět adresovat přímo Ministerstvu financí, které má k dispozici údaje, zda pro konkrétní obec vykonává přezkum hospodaření krajský úřad nebo auditor. Krajský úřad, auditor ani Ministerstvo financí však nekontroluje hospodárnost při nakládání s majetkem obce.
Každý (nejen občan obce) má právo požadovat po obci poskytnutí kopii smluv uzavřených obcí se třetími osobami a to na základě žádosti dle zákona č. 106/199 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Co mohu dělat, když územní celek vůbec nezveřejní záměr o prodeji nemovitého majetku, popřípadě jej nezveřejní v rozsahu požadovaným zákonem

Pokud obec řádně nezveřejní záměr prodeje obecního majetku (nebo jej zveřejní po kratší dobu než 15 dní, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. června 2010, sp. zn. 28 CDO 239/2009), je takový právní úkon od počátku neplatný. Zákon o obcích stanoví, že nemovitosti musejí být v záměru označeny podle § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí, tedy například pozemky parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách, též údajem, zda se jedná o pozemkovou nebo stavební parcelu a budovy značením pozemku, na němž jsou postaveny, číslem popisným nebo evidenčním, případně, pokud se číslo popisné ani evidenční budově nepřiděluje, způsobem jejího využití a v případě budov s číslem popisným či evidenčním též příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena. Zveřejněný záměr dále musí jednoznačně specifikovat zamýšlenou majetkovou dispozici (např. prodej, pronájem apod.).

Dopis obci

V případě, že obec záměr provést majetkovou dispozici s nemovitým majetkem vůbec nezveřejní, je na místě co nejdříve upozornit obec, že se chystá uzavřít kupní smlouvu, která je pro rozpor se zákonem absolutně neplatná. Uzavřením neplatné kupní smlouvy a následným neúspěšným soudním řízením vzniknou totiž obci nemalé náklady, respektive škoda. Za vznik této škody jsou odpovědné konkrétní osoby, po kterých je obec povinna způsobenou škodu vymáhat!

Podnět Ministerstvu vnitra – viz výše

Obsah zveřejněného zájmu je jednou z věcí, které Ministerstvo vnitra zahrnuje do své kontrolní činnosti. S největší pravděpodobností obec bude reagovat již na neformální upozornění Ministerstva vnitra a záměr doplní či opraví.

Žaloba na neplatnost uzavřené kupní smlouvy

Žalobu na neplatnost uzavřené kupní smlouvy mohou za současné situace podat pouze osoby, do jejichž právních poměrů by se případné určení neplatnosti takové smlouvy mohlo promítnout. Žalobní legitimace tedy nepřísluší každému občanovi obce, ale pouze omezenému okruhu účastníků – zejména tedy neúspěšným uchazečům o koupi daného nemovitého majetku. V případě úspěšnosti podané žaloby bude nemovitý majetek vrácen obci a obec je povinna vrátit kupujícímu již zaplacenou kupní cenu. V případě dalšího prodeje předmětného majetku je obec povinna zveřejnit nový záměr prodeje a celý proces prodeje zopakovat. Obec však není v žádném případě povinna prodat svůj majetek žalobci a může si jej ponechat.

Podnět státnímu zástupci k podání žaloby na neplatnost kupní smlouvy

S výjimkou dotčených osob (viz výše) nemá občan aktivní legitimaci k podání žaloby na neplatnost kupní smlouvy uzavřené územním celkem, byť by taková uzavřená smlouva byla sebehorší. V případě existence veřejného zájmu existuje spíše teoretická a v praxi nepříliš využívaná ,,netrestní“ pravomoc státního zastupitelství vyplývající z ustanovení § 42 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Podle něj může (nemusí) rovněž státní zastupitelství podat k soudu žalobu o neplatnost uzavřené smlouvy. Kdokoliv má právo upozornit státní zastupitelství na skutečnost, že při uzavírání smlouvy o převodu vlastnictví nebyla respektována zákonná omezení obce. Následný proces je plně v rukou státního zastupitelství a odehrává se bez přímé účasti osoby, která podnět podala.

Co mohu dělat, když obec porušuje svou povinnost prodávat majetek za cenu obvyklou

Obec si nemůže libovolně stanovit cenu převáděného majetku. Pokud se obec rozhodne při prodeji svého majetku odchýlit od ceny v čase a místě obvyklé, musí takovou odchylku vždy odůvodnit usnesením příslušného orgánu obce, který o převodu majetku rozhoduje. V opačném případě je uzavřená smlouva absolutně neplatná, neboť odporuje zákonu (blíže viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, 28 Cdo 3950/2010). Možnost obrany je prakticky totožná, jako u nezveřejnění záměru obce prodat nemovitý majetek obce, tedy zejména dopis obci a žaloba na neplatnost uzavřené kupní smlouvy, viz výše. Případný podnět Ministerstvu vnitra ke kontrole obce, či podnět Státnímu zástupci k podání žaloby, nejsou v praxi (bohužel) úspěšné.

Odpovědnost volených funkcionářů / zaměstnanců obce

Porušení zákonných povinností při nakládání s majetkem může v rovině trestněprávní naplnit skutkovou podstatu trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku dle § 220 a § 221 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákona, popřípadě rovněž trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 a 330 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákona. V rovině soukromoprávní, majetkové, odpovídají zaměstnanci obce za způsobenou škodu podle pracovněprávních norem a volení funkcionáři podle občanskoprávních norem. Pokud tyto osoby způsobí svým zaviněným jednáním obci škodu, je obec již dnes povinna uplatňovat proti odpovědným osobám svůj nárok na náhradu škody. V praxi je však bohužel vymáhání způsobené škody zatím zcela ojedinělé – viz. analýza Oživení Osobní odpovědnost veřejných funkcionářů: realita nebo fikce?.

Zpracováno ke dni 13. 6. 2011

Kontakt: poradna@oziveni.cz

2 komentáře

  1. Němečková

    Co dělat, když obec prodala kus chodníku před mou parcelou sousedovi – využití mé dlouhodobé nepřítomnosti v ČR. Prodej nebyl dán vývěskou. Necháno pouze místo na vjezd auta. Nelze na pozemku stavět.
    Němečková

  2. Petra Bielinová

    Vážená paní Němečková, na takto obecně položený dotaz lze odpovědět opět pouze v obecné rovině. Je třeba na úvod zdůraznit, že nemáte předkupní právo k pozemkům obce, které sousedí s Vaším pozemkem a obec není povinna konkrétně Vás osobně jakkoli vyrozumívat o svém zaměru prodat obecní majetek. Záměr o prodeji obecního majetku musí být dle zákona zveřejněn na úřední desce, jinak je právní úkon neplatný. Avšak i v takovém případě se svých práv budete muset dovolat soudní cestou. Bez znalosti konkrétních skutečností nelze Váš možný úspěch ve sporu ani odhadnout, v každém případě Vám doporučuji vyhledat právní pomoc advokáta. Bohužel naše zaměření, ani personální a finanční možnosti nám nedovolují poskytovat právní poradenství v soukromoprávních sporech jako je tento. Je mi líto, že Vám nemohu dát příznivější zprávu.
    Petra Bielinová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *