Domov » Naše témata » Veřejné zakázky » Právní poradna » veřejná instituce dle zákona o zadávání veřejných zakázek

veřejná instituce dle zákona o zadávání veřejných zakázek

Mezi veřejné zadavatele dle § 2 odst. 2 písm. c) Zákona o veřejných zakázkách (ZVZ) výslovně patří územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace (např. nemocnice, knihovny, domovy seniorů apod.). Obce zároveň zakládají i různé obchodní společnosti. Tyto právnické osoby mohou, avšak nemusí, spadat do zbytkové kategorie zadavatele dle ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ.

Definice veřejného zadavatele v tomto případě totiž požaduje splnění dvou kumulativních podmínek:

  • právnická osoba byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a zároveň
  • právnická osoba je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

Posouzení podmínky převážného financování či řízení veřejným zadavatelem nečiní v praxi problémy. To však neplatí pro posouzení podmínky založení právnické osoby za účelem „uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu“. Definování takto neurčitého právního pojmu se v několika případech podrobně zabývala Judikatura Evropského soudního dvora (dále jen „ESD“), například Ente Fiera vs. Excelsior nebo v případě veřejné zdravotní pojišťovny AOK.

Zda se jedná o potřebu veřejného zájmu, která nemá průmyslovou nebo obchodní povahu, je třeba dle judikatury ESD zkoumat ve dvou rovinách:

  • za potřebu veřejného zájmu, která nemá průmyslovou či obchodní povahu, se považuje potřeba, kterou se z důvodů spojených s obecným zájmem rozhodne stát uspokojovat sám nebo si nad jejich uspokojováním hodlá ponechat rozhodující vliv. Mezi takové potřeby je třeba řadit i ty, které nejsou odvozovány od obecných zájmů státu, ale rovněž od obecných zájmů, které svou činností uspokojují územní samosprávné jednotky (obce) na základě zvláštních právních předpisů. Za tyto činnosti lze považovat například činnosti v oblasti odpadového hospodářství, životního prostředí a jiných oblastech, jejichž výkon je zejména na základě zákona či zákonem svěřen státní správě či samosprávě;
  •   zda má potřeba veřejného zájmu průmyslovou či obchodní povahu, je třeba dle ESD zkoumat zejména z pohledu, zda právnická osoba působí v hospodářské soutěži za standardních tržních podmínek, vykonává svou činnost především za účelem dosažení zisku a nese ztráty spojené se svou činností. Naplňuje-li činnost osoby tyto podmínky, nejedná se o činnost, při níž jsou uspokojovány potřeby veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.

 

Uvedené varianty jsou alternativami. O potřebu veřejného zájmu, která nemá průmyslovou nebo obchodní povahu, se jedná v případě, že je splněna alespoň jedna z uvedených podmínek.

V případě obchodních společností zřizovaných obcemi z výše uvedeného důvodu nelze paušálně říci, zda se jedná o veřejného zadavatele či nikoliv. V každém konkrétním případě je nutné posuzovat každou obchodní společnost individuálně na základě činnosti, kterou fakticky vykonává. Za současného právního stavu se tedy může stát, že obchodní společnost založená, vlastněná a finančně podporovaná obcí nebude povinna postupovat při zadávání veřejných zakázek tak, jak by bylo povinna postupovat obec, kdyby zakázku zadávala sama. Výše uvedenou judikaturou ESD se samozřejmě řídí i Nejvyšší správní soud.

Podobné absurdní a nepochybně nežádoucí situace by měla vyřešit připravovaná novela ZVZ, která upravuje znění současného ustanovení § 2 odst. 3 ZVZ tak, že z jeho znění vypouští písmena a) i b). Touto úpravou se rozšíří okruh dotovaných zadavatelů na všechny FO a PO (nejen zadávající zakázky na stavební práce a služby s nimi spojené), které zadávají veřejné zakázky hrazené z 50ti a více procent z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem, což pokryje také obchodní společnosti, které nesplňují všechna kritéria ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) a přesto jsou majoritně vlastněny obcemi či jinými veřejnými zadavateli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *