Domov » Naše témata » Veřejné zakázky » Dobrá praxe

Dobrá praxe

Transparentní zadávání veřejné zakázky

Posílení transparentnosti v procesu zadávání veřejné zakázky (i nad rámec povinnosti uložené zákonem) výrazně posiluje efektivní vnější dohled veřejnosti na regulérnost soutěže a hospodárnost zadavatele při nakládání s veřejnými prostředky. Odkrytí celého procesu automaticky znamená zvýšené transakční náklady na korupci, a proto transparentnost zároveň výrazně snižuje motivaci ke korupčnímu jednání. Zároveň transparentnost otvírá trh s veřejnými zakázkami větší konkurenci a obvykle vede k vyšší úspoře nákladů zadavatele.

Pod nástroji transparentnosti si lze představit obecné principy přehlednosti a jednoznačného výkladu, ať už v případě organizační struktury organizace, zadávacích pravidel či dokumentace k veřejné zakázce atp. Dále se jedná o praktické nástroje, kterými lze účelně a efektivně otevřít zadávací proces veřejné kontrol, například databáze veřejných zakázek na internetu (týká se zejména veřejných zakázek malého rozsahu) či používání elektronického tržiště či elektronické aukce a v neposlední řadě i online zveřejňování uzavřených smluv s vítězným dodavatelem. S rozvojem IT technologií a internetu význam těchto nástrojů pro zvýšení hospodárnosti a prevenci korupce roste, neboť umožňují jednoduché poskytování a přijímání informací bez vysokých pořizovacích nákladů.

Databáze veřejných zakázek českých měst

Široké veřejnosti přístupná a pokud možno přehledná a úplná databáze veřejných zakázek může být jedním z nejúčinnějších protikorupčních nástrojů. Velmi důležitou funkcí každé takové databáze je snadná orientace uživatele, účelné třídění informací do jednotlivých skupin (např. vyhlášené, realizované a uzavřené zakázky) a dále co nejširší možnost vyhledávaní konkrétních informací např. dle data zadání veřejné zakázky, názvu nebo IČ dodavatele, typu zakázky atp. Zde uvádíme několik příkladů dobré praxe databází veřejných zakázek z českých měst:

Magistrát města Mostu

Velký pokrok v transparentnosti výběrových řízení udělalo město Most, jehož databáze veřejných zakázek obsahuje všechny důležité informace nutné pro efektivní veřejnou kontrolu celého procesu. Jde zejména o informace o průběhu výběrového řízení (počet přihlášených firem a počet skutečně hodnocených) a výsledku celé veřejné zakázky včetně finální ceny a zdůvodnění případného navýšení. Celá databáze je přehledně rozčleněna dle druhu veřejných zakázek. Město Most také plně implementovalo do svého systému používání elektronických aukcí a jako jedno z mála měst zveřejňuje své interní zadávací směrnice pro zakázky malého rozsahu, které výrazně zpřehledňují zadávací procedury města pro potřeby podnikatelů i občanů.

Magistrát města Plzně

Plzeňská databáze ze všech uvedených příkladů funguje nejdelší dobu a je svým rozsahem zveřejňovaných informací v ČR ojedinělá. Nespornou výhodou databáze je, že obsahuje hned tři aplikace: Investiční záměry, Veřejné zakázky a Dokumenty k veřejným zakázkám.

  • Investiční záměry: zde město zveřejňuje plánovaná (budoucí) výběrová řízení na veřejné zakázky, které obsahují předmět zakázky, plánované vyhlášení soutěže. Předběžným avízem si zadavatel připravuje „půdu“ pro co nejotevřenější soutěž potenciálních dodavatelů. Navíc aplikace obsahuje jednoduché dialogové okno pro projevení zájmu o přihlášení se do soutěže. Zadavatel tak získává cennou zpětnou vazbu o pravděpodobném počtu budoucích uchazečů a může tomu uzpůsobit vlastní výběrové řízení (např. jaký typ řízení použije, aby zajistil dostatečnou konkurenci uchazečů). Díky zveřejňování investičních záměrů mají všichni potenciální uchazeči předem k dispozici stejné informace, čímž lze účinně bránit manipulaci ve výběrovém řízení formou přednostního poskytování informací preferované firmě.
  • Veřejné zakázky: aplikace, která obsahuje všechny základní informace o vypsaných veřejných zakázkách (evidenční číslo, datum vyhlášení, předmět, způsob hodnocení – hodnotící kritéria, min., max. a vybraná cena dodání, vybraný dodavatel). Mimo to však lze také zjistit konečnou cenu zakázky, která může být vyšší než původně vysoutěžená částka, a důvod případného zvýšení ceny včetně stručného hodnocení dodavatele.
  • Dokumenty k veřejným zakázkám: zde mohou uchazeči získat dokumentaci k veřejným zakázkám města Plzně. Pro možnost stažení dokumentů je nutné se zaregistrovat / přihlásit v horní části stránky.

Originálním přínosem databáze je fakt, že její používání je rozšířeno na všechny příspěvkové organizace a obchodní společnosti v majetku města, nikoli pouze na magistrát. Veřejnost tak má velmi široký přehled o zakázkách všech veřejných organizací navázaných na město.

Magistrát hl. m. Prahy

Aplikace Zakázky pod lupou spuštěná v květnu 2009 obsahuje všechny základní informace o veřejných zakázkách v obdobném rozsahu jako plzeňská databáze. Výhodou pražské aplikace je přehledné třídění veřejných zakázek dle jejich stádia – vypsané, probíhající, ukončené, zrušené a taktéž možnost detailního vyhledávání a filtrování informací dle mnoha parametrů. Údaje o zakázkách obsahují také výsledné pořadí nabídek a složení hodnotící komise. Oproti předchozí aplikaci však pražská neobsahuje informace o konečné ceně zakázky, ale pouze cenu ve smlouvě. Největším mínusem databáze je její omezení pouze na zakázky zadávané magistrátem, nikoli všemi příspěvkovými organizacemi či akciovými společnostmi v majetku města. Přitom např. Dopravní podnik hl. m. Prahy je významným zadavatelem a měl by podléhat stejné veřejné kontrole jako úřad magistrátu. Dále databáze trpí drobnými nedostatky, které zhoršují orientaci uživatelů (např. není zcela jasné, zda údaje o cenách jsou s/bez DPH).

Městský úřad Semily

Databáze města Semily dokazuje, že pro provoz databáze veřejných zakázek nejsou nutné vysoké investice a i relativně malá samospráva může bez problémů tento typ nástroje provozovat. Město Semily zveřejňuje na svém webu informace o veřejných zakázkách od roku 2007. Nynější verze databáze již umožňuje třídění zakázek podle jejich předmětu, předpokládané hodnoty či způsobu zadání. Na rozdíl od předešlých příkladů je tato databáze v českých poměrech výjimečná tím, že obsahuje originální dokumenty typu: zadávací dokumentace, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, smlouva uzavřená s dodavatelem, díky kterým lze účinně kontrolovat celý zadávací proces.

Elektronické tržiště

Elektronické tržiště je nástroj umožňující provést celou veřejnou zakázku elektronickou cestou: od vyhlášení soutěže, přes zaslání nabídek až po vyhodnocení a výběr nejvhodnějšího dodavatele. Výhradní použití elektronické komunikace snižuje náklady na administraci, šetří čas, otevírá veřejnou soutěž co širšímu okruhu soutěžících a zamezuje některým způsobům manipulace s veřejnou zakázkou (např. obesílání stejného okruhu dodavatelů, přednostní poskytování informací). Výsledkem je efektivnější zadávací proces, díky větší konkurenci úspora veřejných výdajů a vyšší transparentnost procesu.

Městská část Praha 6

Elektronické tržiště Prahy 6 je ojedinělým příkladem dobré praxe pro elektronické zadávání veřejných zakázek. Slouží pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu do 2 mil. Kč a jeho provoz se řídí následujícími základními pravidly:

  • Subjekty, které mají zájem zasílat své nabídky do elektronického tržiště, se musí nejprve zaregistrovat (zdarma) a zvolit kategorie zakázek, o kterých chtějí být informováni
  • vyhlášené zakázky ve zvolené kategorii budou automaticky zasílány na zadaný email
  • po přihlášení do systému je možné zadávat k jednotlivým zakázkám nabídky, ke každé zakázce je možné zadat pouze jednu nabídku; u každé zakázky je uvedeno vyhlášení a datum ukončení nabídek; nabídky je možné zadávat a případně i editovat pouze v tomto období
  • v okamžiku vyhlášení výsledků bude všem zúčastněným rozeslán email s výsledky
  • vyhlášené zakázky včetně uvedení vítězného dodavatele bude uvedeno na webových stránkách

Elektronické tržiště pro subjekty veřejné správy (GEM)
Elektronické tržiště pro subjekty veřejné správy (GEM – Government electronic Marketplace) vzniklo v roce 2002 na základě usnesení vlády ČR č. 683. Zakládá povinnost pro všechny správce kapitol státního rozpočtu zadávat zakázky na obstarávání informačních a komunikačních technologií s předpokládanou hodnotou od 5 tis. do 2 mil. Kč bez DPH v rámci elektronického tržiště. Elektronické tržiště poskytují provozovatelé na základě udělené koncese. V průběhu let 2003 – 2009 bylo provozovatelem GEM postupně 7 subjektů, v současné době je provozovatelem B2B Centrum a. s. Původně mělo GEM v kompetenci Ministerstvo Informatiky, po jeho zrušení jeho kompetence přešli na Ministerstvo vnitra. V roce 2009 vládním usnesením č. 1184 přešlo řízení GEM do správy Ministerstva pro místní rozvoj ČR, které má na starost celou agendu elektronizace veřejných zakázek.

Aktivity vlády v oblasti využívání elektronických tržišť a elektronizace veřejných zakázek

Elektronické aukce

E-aukce jsou v ČR relativně novým elektronickým nástrojem pro zadávání veřejných zakázek. E-aukce jsou definovány v ustanovení §17, písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách jako proces sloužící k hodnocení nabídek, v jehož rámci zadavatel používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových cen, případně nových hodnot nabídek, a který současně umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických metod jejich hodnocení. Slouží tedy jako elektronický nástroj ve fázi hodnocení nabídek uchazečů dle předem daných hodnotících kritérií. Samozřejmě je lze používat pro všechny typy veřejných zakázek, od zakázek malého rozsahu po nadlimitní zakázky. E-aukce lze považovat za výhodné pro zadavatele i uchazeče jelikož:

  • urychlují komunikaci mezi zadavatelem a uchazeči o zakázku
  • zajišťují vyšší transparentnost zadávacího procesu
  • standardizují zadávací proces a umožňují zpětnou kontrolu provedené soutěže
  • zlepšují celkovou efektivitu zadávacího procesu
  • otevírají soutěž vyššímu počtu uchazečů a tím zajišťují dokonalejší konkurenční prostředí s ekonomickými úsporami pro zadavatele

Díky e-aukcím lze v reálném čase plně využít principů otevřené podnikatelské soutěže s významným dopadem na finální výhodnost nabídky pro zadavatele, nehledě na nižší prostor pro manipulace nebo korupční tlaky při výběru dodavatele.

Příklady e-aukcí v praxi

Výběrové řízení na svoz TKO ve městě Šaľa (SR)

Z porovnání jednoznačně vyplývá značný ekonomický přínos pro město, když pomocí e-aukce na výběr dodavatele služeb od r. 2009 uspořilo značné náklady na svoz TKO (cca o 1/3 levnější svoz odpadu na tunu) a přitom za nižší cenu došlo k rozšíření služeb (intenzita svozu, širší sortiment tříděných odpadů). Tento příklad ukazuje široké uplatnění e-aukcí i pro nákup velmi složitých služeb jako je nakládání s komunálním odpadem.

Veřejně přístupná evidence smluv

Smlouvy jsou základním zdrojem informací o ekonomických vztazích samosprávy s ostatními subjekty, a proto jejich zveřejňování tvoří podstatu transparentnosti nakládání s majetkem. Většina úřadů se dosud zdráhá poskytovat individuálním žadatelům kopie uzavřené smlouvy s poukazem na to, že obsahují obchodní tajemství nebo chráněné osobní údaje. Novelizovaný zákon o svobodném přístupu k informacím však použití obou těchto argumentů, ve většině případů neoprávněných, ztěžuje:

  • v § 8b se zakotvuje povinnost zpřístupnit základní osobní údaje (jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt) o osobě, které povinný subjekt poskytl veřejné prostředky, s uvedením výše, účelu a podmínek jejich poskytnutí. Příjemcem veřejného prostředku se rozumí jak fyzická, tak i právnická osoba. (Ustanovení se netýká oblasti sociální, zdravotní péče apod.) Snižuje se tak možnost úřadů neoprávněně odepírat informace s odkazem na osobní údaje tam, kde to není na místě.
  • současné znění zákona zpřesňuje důvody, kdy lze odepřít informace, když informace opravdu představuje obchodní tajemství. Znamená to tedy, že úřad musí aktivně tuto věc prozkoumat a doložit, a to včetně označení osoby, která vykonává práva k uvedenému předmětu ochrany. Zároveň se rozšířil okruh informací o používání veřejných prostředků, které se výslovně poskytnou, i kdyby byly obchodním tajemstvím. Snižuje se tak možnost zneužití obchodního tajemství k neoprávněnému odepírání informací.

Dobrá praxe: Hlavní město Praha – odtajnění smluv a centrální evidence smluv

Předejít všem sporům o to, zda je konkrétní smlouva zveřejnitelná či zda obsahuje obchodní tajemství nebo osobní údaje, je velmi jednoduché. Stačí následovat příkladu hlavního města Prahy a povinně do všech smluv zahrnout následující ustanovení:

„Smluvní strany výslovně souhlasí s tím, aby tato smlouva byla uvedena v Centrální evidenci smluv (CES) vedené hl. m. Prahou, která je veřejně přístupná a která obsahuje údaje o smluvních stranách, předmětu smlouvy, číselné označení této smlouvy a datum jejího podpisu. Smluvní strany prohlašují, že skutečnosti uvedené v této smlouvě nepovažují za obchodní tajemství ve smyslu § 17 obchodního zákoníku a udělují svolení k jejich užití a zveřejnění bez stanovení jakýchkoli dalších podmínek.“

Na základě tohoto povinného smluvního ustanovení je pak možné zřídit veřejně přístupnou Centrální evidenci smluv. Na webu hlavního města Prahy je popsán způsob přístupu do evidence:

„Podle Pokynu tajemníka č. 5/2000 vydaného dne 18. 5. 2000 ke stanovení způsobu označování, evidence a archivování smluv uzavíraných HMP a jejich dodatků, umožňuje Magistrát hlavního města Prahy nahlédnout do smluv uzavřených hlavním městem Prahou. Odbor legislativní a právní MHMP smlouvy archivuje a zajišťuje k nim přístup. Při vyžádání smlouvy bude zajištěno její vyhledání v centrální evidenci smluv po poskytnutí bližších identifikačních údajů (číslo smlouvy, PID smlouvy, IČ druhé smluvní strany apod.) Po vyhledání v elektronické databázi bude požadovaná smlouva fyzicky dohledána v archivu. Zároveň bude zjištěno, zda tato smlouva je určena ke zveřejnění. Při vyžádání smlouvy, která nemá souhlas ke zveřejnění, bude učiněn písemný dotaz smluvním stranám, zda udělí dodatečně souhlas se zveřejněním uzavřené smlouvy. Pokud smluvní strany povolení udělí, bude smlouva žadateli poskytnuta. Žadateli bude originál smlouvy mající souhlas se zveřejněním poskytnut k nahlédnutí na odboru legislativním a právním MHMP nebo bude vyhotovena její fotokopie.“

Značnou nevýhodou Centrální evidence smluv jsou nepřehledné zkratky pro vyhledávání dle typů smlouvy. Tyto zkratky nejsou bohužel nikde vysvětleny.

Technická správa komunikací (TSK) Praha – centrální evidence smluv
Jednoznačně přehlednější a uživatelsky příjemnější je vyhledávání údajů v centrální evidenci smluv TSK Praha. Uživatel má možnost vyhledávat smlouvy např. podle názvů smluvních subjektů, dle roku uzavření či nabití účinnosti smlouvy atp.

Město Žilina – evidence smluv včetně jejich kopií
Jednoznačně nejefektivnějším nástrojem transparentnosti a veřejné kontroly je skloubit funkce vyhledávání smluv s možností přímého stažení jejich kopií. Tyto funkce má evidence smluv slovenské města Žilina. Vyhledávání údajů neumožňuje sice třídění údajů jako např. u TSK Praha, na druhou stranu může uživatel vyhledávat uzavřené smlouvy dle jednotlivých měsíců a užitečné je také fulltextové vyhledávání. Poté jsou dispozici ke stažení kopie originálu smlouvy ve formátu *.pdf. Jedná se o nejefektivnější způsob zpřístupňování informací o ekonomické činnosti města:

  • úředníci nejsou zaneprázdněni vyřizováním různých žádostí o informace týkající se smluvních kontraktů,
  • veřejnost včetně zastupitelů může efektivně a bez časových ztrát kontrolovat smluvní vztahy bez nutnosti podstoupit formální proces žádosti o informace.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *