Navigace na stránce Právní poradna Seminář Dobrá praxe Knihovna Legislativa Judikatura |
Veřejné zakázky představují klíčovou oblast obchodních vztahů mezi veřejným sektorem a soukromými firmami. Z toho důvodu jsou veřejné zakázky atraktivním místem pro realizaci nejrůznějších korupčních transakcí. Objem trhu s veřejnými zakázkami dosahuje v ČR každoročně částky cca 600 mld. Kč. Z řady průzkumů jednoznačně vyplývá, že veřejné zakázky patří mezi sektor nejvíce postižený korupcí. |
Oživení se problematice zadávání veřejných zakázek dlouhodobě a podrobně věnuje. Monitoruje a připomínkuje legislativu, navrhuje systémové opatření pro snížení korupčních rizik, analyzuje nedostatky na konkrétních kauzách a v neposlední řadě upozorňuje příslušné orgány na závažná pochybení při zadávání zakázek. Zároveň se Oživení věnuje i přednáškové činnosti, vzdělávání široké veřejnosti či zpracování protikorupčního auditu v oblasti zadávání veřejných zakázek.
Právní poradna
Zákonný postup při zadávání tzv. veřejných zakázek stanoví zejména zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázkách (dále jen „ZZVZ“). Je třeba si zároveň uvědomit, že ne každá poptávka po dodávce zboží či služeb je zároveň veřejnou zakázkou ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázkách.
Veřejné zakázkyCo je veřejná zakázka ve smyslu zákona o veřejných zakázkách?Definice veřejné zakázky je obsažena v ustanovení § 7 odstavec 1 ZVZ, které stanoví: „Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací.“ Aby se jednalo o veřejnou zakázku dle zákona, je třeba naplnit současně tři pojmové znaky:
Veřejné zakázky lze rozdělit podle dvou základních kritérií. Prvním je druh veřejné zakázky, na jehož základě rozlišujeme veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na stavební práce a veřejné zakázky na služby. Druhým parametrem je předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Zákon totiž stanoví pro zadavatele odlišné povinnosti v závislosti na tom, zda je zadávána tzv. nadlimitní veřejná zakázka, podlimitní veřejná zakázka či zakázka malého rozsahu. Zjednodušeně lze říci, že čím větší je objem vynaložených veřejných prostředků, tím přísnější jsou pravidla postupu při jejich zadávání. Kdo je zadavatel dle zákona o veřejných zakázkách?Definici zadavatele nalezneme v ustanovení § 2 ZVZ, které stanoví: „Za zadavatele veřejné zakázky (dále jen „zadavatel“) se pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný (více na str. 12 odkazovaného dokumentu) a sektorový zadavatel (více na str. 14 odkazovaného dokumentu).“ Nejrozšířenějším zadavatelem je tzv. veřejný zadavatel, který je blíže vymezen v ustanovení § 2 odstavec 2 ZVZ. Mezi veřejného zadavatele patří:
Co je to nadlimitní a podlimitní veřejná zakázka?Mezi tzv. velké zakázky patří všechny zakázky, které nejsou zakázkami malého rozsahu. Veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.(stav ke dni 30.7.2014). Mezi tzv. velké zakázky patří tedy zakázky nadlimitní a podlimitní. Podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty (stav ke dni 30.7.2014). Vzájemné rozlišení kategorií nadlimitních a podlimitních zakázek již tak snadné není. Stanovené hraniční limity se liší nejen v závislosti na druhu zakázky, ale také na typu zadavatele. Zda se v konkrétním případě bude jednat o nadlimitní či podlimitní veřejnou zakázku je třeba v konkrétním případě určit nahlédnutím do zvláštního právního předpisu. Výše limitů se mění zpravidla každé dva roky transpozicí evropské směrnice do českého právního řádu. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 77/2008 Sb., v platném znění. Aktuální finanční limity pro nadlimitní veřejné zakázky platné od 1. 1. 2018 byly stanoveny nařízení vlády č. 172/2016 Sb.
Co je to zadávací řízení, jaké jsou druhy zadávacího řízení a jaký je mezi nimi rozdíl?Zadávací řízení upravuje procesní postup zadavatelů při zadávání veřejných zakázek. Jestliže zadavatel zadává podlimitní či nadlimitní veřejnou zakázku (nikoli zakázku malého rozsahu – zde takto postupovat nemusí!) je povinen postupovat dle příslušných ustanovení ZVZ. V současné době ZVZ vymezuje tyto typy zadávacích řízení: Otevřené řízení Užší řízení Jednací řízení s uveřejněním Jednací řízení bez uveřejnění Druhý typ výjimek však připouští použití zadávacího řízení bez uveřejnění, aniž by tomuto zadávacímu řízení předcházel dřívější pokus o zadání veřejné zakázky v jiném druhu řízení. Podmínky společné pro všechny typy zadavatelů dovolují zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění v případě, kdy veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodů ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem. Další možností je použití jednacího řízení bez uveřejnění v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů nemůže zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Shora uvedené podmínky pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění jsou jen velmi neurčité a výrazně snižují otevřenost tohoto druhu řízení. Soutěžní dialog Zjednodušené podlimitní řízení Otevřenost tohoto typu zadávacího řízení je velmi nízká, neboť stanovení okruhu možných dodavatelů je plně závislé na vůli zadavatele. Tato závislost dodavatelů na „přízni“ zadavatele vytváří ideální korupční příležitosti. Zadavatel je sice povinen přijmout a hodnotit nabídku dodavatele, který nebyl písemně vyzván k předložení nabídky, ale jelikož je písemná výzva zveřejněna lokálně, je daleko nižší pravděpodobnost, že nabídku podá více předem nevyzvaných dodavatelů. Je zde přítomný faktor nedostatečné informovanosti dodavatelů. Díky těmto skutečnostem není možné tento typ řízení považovat za otevřený. Kde naleznu databázi vyhlášených veřejných zakázek? Jak v ní hledat?Centrální databází vyhlášených veřejných zakázek je Věstník veřejných zakázek dostupný na adrese www.isvzus.cz (VVZ), který je od 1. listopadu 2011 provozován společností NESS Czech s.r.o. Ta tuto službu převzala po České poště. VVZ obsahuje zejména povinně zveřejňované informace o veřejných zakázkách. S novým provozovatelem došlo také ke změně celého systému. Jeho obsluha a ovládání probíhá prostřednictvím levého sloupcového menu. Pro veřejnost a dodavatele jsou užitečné zejména odkazy na seznam profilů jednotlivých zadavatelů a uveřejněné informace. Níže uvádíme popis možností, jak v VVZ hledat požadované informace: Uveřejněné informace – K prostému vyhledávání konkrétních zakázek či jejich určité skupiny (např. pouze zakázky na stavební práce, či pouze zakázky podle určitého místa plnění) slouží odkaz „Uveřejněné informace“. Uživatel si může zvolit buď jednoduchý či rozšířený způsob vyhledávání. Jednodušší varianta nabízí vyhledávání:
Rozšířený způsob umožňuje kombinovat další filtry tak, aby uživatel nalezl co nejpřesnější soubor požadovaných zakázek dle svých aktuálních nároků nebo dle znalosti detailů o konkrétní zakázce. Tyto filtry lze rozdělit do tří sekcí podle toho, zda se vztahují k zadavateli, dodavateli, nebo podrobněji k samotné zakázce (místo, čas plnění, cena). Po vyhledání požadované zakázky či jejich určité skupiny lze proklikem na zvolený řádek zobrazit kompletní formulář, který se k zakázce aktuálně vztahuje. Zde jsou již obsažena podrobnější data, nicméně větší množství informací je zároveň vykoupeno menší přehledností a orientace v těchto dokumentech může být zpočátku složitější. Podle datumu uveřejnění – Funkce umožňuje zobrazit seznam nejnověji zveřejněných vyhlášení za určité zvolené období. Nejkratším možným intervalem je 24h, dále je možno zvolit zobrazení všech vyhlášení za posledních 7 dní či za právě uplynulý měsíc (4 týdny). Vyhledávání lze ještě upřesnit dle druhu vyhlášení. Typy vyhlášení se zobrazí rozkliknutím uvedeného pole. Podle evidenčního čísla – Jak z názvu vyplývá, je účelem této funkce vyhledávání dle evidenčního čísla zakázky. Lze vyhledávat jak podle přesného evidenčního čísla, tak pouze podle jeho části. Podle předmětu zadávacího postupu – Pod tímto nepříliš jasně pojmenovaným odkazem se nachází full-textové vyhledávání v názvech všech zakázek vložených v systému. Podle zadavatele – Vyhledávání zakázek primárně podle informací o zadavateli, kterými jsou jeho název a IČO. Výběr je možno zúžit za pomoci podrobnějších filtrů “druh vyhlášení” a “datum uveřejnění”. Značnou nevýhodou filtrování dle data uveřejnění je nemožnost nastavení na delší než šestiměsíční interval. Seznam profilů zadavatelů – Pod tímto odkazem může uživatel vyhledávat údaje o zadavatelích, kteří pomocí VVZ zveřejňují zakázky. Jediným vyhledávacím kritériem je identifikační číslo zadavatele. V podsekci Seznam zrušených profilů zadavatelů je možné vyhledat si již neaktivní profily zadavatelů. Také v tomto seznamu lze vyhledávat pouze podle identifikačního čísla. Co se týče informací pro zadavatele, obsahuje VVZ zejména metodické pokyny pro uveřejňování zakázek, odkazy na příslušné formuláře v online i offline podobě, videonávody apod. Na tomto místě je třeba zmínit také jeden z nedostatků tohoto systému, kterým je rozdílná terminologie oproti té, kterou zavádí zákon o veřejných zakázkách. Tyto rozdíly se z uživatelského hlediska projevují zejména u druhů zadávacích řízení a také u rozdílného pojmenování jednotlivých formulářů v VVZ a úkonů dle zákona o veřejných zakázkách. Uvedené skutečnosti ve výsledku kladou značné nároky na znalosti zákonné úpravy a zároveň na orientaci v informačním subsystému. Přechodem na nový uveřejňovací systém zmizela užitečná možnost vyhledávání v archivu zakázek. Tento nástroj přehledně třídil zakázky podle minulých úprav zákonů o veřejných zakázkách (zákon č. 40/2004 Sb. a zákon č. 199/1994 Sb.). Kdo kontroluje zadavatele, zda při zadávání veřejných zakázek postupuje dle zákona?Zákonnost zadávání veřejných zakázek je oprávněn přezkoumat Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Kontrolní činnost ÚOHS je vymezena v ustanovení §112 a násl. ZVZ a v zákonu č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Přestože ÚOHS může řízení zahájit i z úřední povinnosti, v praxi bývá přezkum zahájen buď na základě návrhu dodavatele, který v soutěži o zakázku neuspěl, nebo na základě podnětu kterékoliv jiné osoby. Základní rozdíl v obou řízeních je ten, že podání návrhu dodavatele musí předcházet námitkové řízení u zadavatele a zahájení řízení u ÚOHS je podmíněno složením poměrně vysoké kauce ve výši 1% z nabídkové ceny navrhovatele. Přezkum podnětu sice žádné poplatkové povinnosti nepodléhá, ale ÚOHS není povinen samotné přezkumné řízení zahájit, pouze zváží, zda na základě podnětu zahájí či nezahájí řízení z úřední povinnosti. Podnět občana na kontrolu zákonnosti veřejné zakázkyPodnět k přezkoumání úkonů zadavatele je třeba směřovat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a to buď klasickou poštou na adresu: třída kpt. Jaroše, 604 55 Brno nebo elektronicky: posta@compet.cz, popřípadě datovou schránkou. Podnět musí obsahovat tyto náležitosti:
Podnět k přezkoumání úkonů zadavatele má smysl podat nejen v době před uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, kdy je ještě možné soutěž zrušit, ale i v době následující po uzavření této smlouvy, neboť ÚHOS může být stanovena odpovědnost zadavatele za správní delikt. Odpovědnost za správní delikt zaniká až po uplynutí 10ti let od spáchání správního deliktu. Pokud ÚOHS shledá, že se zadavatel dopustil některého ze správních deliktů vymezených v zákoně o veřejných zakázkách, může zadavateli uložit pokutu. Výše pokuty se stanoví v závislosti na druhu správního deliktu. U zákonem vyjmenovaných deliktů může ÚOHS uložit pokutu až do výše 10% ceny zakázky nebo až do 20 milionů Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta. U ostatních deliktů může být zadavateli udělena pokuta až do výše 20 milionů Kč. V praxi však ÚOHS takto vysoké pokuty zpravidla neukládá. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách počítá rovněž s možností vyslovení zákazu plnění ze smlouvy na realizaci veřejné zakázky, avšak k tomu je možné přistoupit výhradně na návrh dodavatele, který prokáže vznik nebo odůvodněný předpoklad vzniku újmy v důsledku realizace smlouvy a zároveň složí peněžitou kauci. Sepsání podnětu ke kontrole zadávacího řízení je velmi specifickým a mnohdy náročným úkonem, který vyžaduje dobrou orientaci v zákoně o veřejných zakázkách. Vždy záleží na konkrétní veřejné zakázce a dalších okolnostech případu, proto nelze říci, že by existoval nějaký univerzální model podnětu. Jako příklad uvádíme kauzu zadání veřejné zakázky na obnovu vozového parku Městskou částí Praha 13. Omezení přezkumu zákonnosti Co je to veřejná zakázka malého rozsahu?Veřejné zakázky malého rozsahu představují co do frekvence nejčastěji využívaný typ veřejných zakázek. V roce 2009 tvořil objem vynaložených veřejných prostředků formou veřejných zakázek 236 miliard Kč z celkových 634 mld. Kč, což je 36%. Dle ustanovení § 12 odstavec 3 ZVZ se za veřejné zakázky malého rozsahu považují všechny zakázky, jejichž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě zakázek na dodávky a na služby 2 miliony Kč bez DPH a v případě zakázek na provedení stavebních prací 6 milionů Kč bez DPH (stav ke dni 29.7.2014). V souvislosti s předpokládanou hodnotou je vhodné také zmínit zákaz účelového rozdělování předmětu veřejných zakázek tak, aby se jednotlivé menší zakázky vešly pod limity uvedené výše. Při posouzení, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, je třeba přihlédnout zejména k věcným, geografickým a časovým souvislostem. Jak již bylo uvedeno výše, dělení zakázek dle předpokládané hodnoty má zásadní vliv na závazný postup zadavatele při jejich zadávání. V případě zakázek malého rozsahu může zadavatel využít zákonem stanovenou výjimku uvedenou v ustanovení § 18 odstavec 3 ZVZ, která umožňuje zadávat tyto zakázky mimo režim ZVZ. I při využití této výjimky ovšem zůstává zadavateli uložena povinnost dodržování obecných zásad dle § 6 odstavec 1 ZVZ – tedy zásad transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Tyto zásady směřují zejména k zajištění odpovídajícího stupně zveřejnění všech potřebných dokumentů a s tím spojené otevřenosti všem potenciálním uchazečům. Jak lze zvýšit transparentnost zadávání veřejných zakázek malého rozsahu?V zájmu posílení výše uvedených zásad je vhodné, aby zadavatelé nad rámec svých zákonných povinností vypracovali a náležitým způsobem uveřejnili (webové stránky apod.) určitá interní pravidla pro zadávání zakázek malého rozsahu. Tím je všem uchazečům dána možnost předem se seznámit s tím, jak je u konkrétního zadavatele postupováno a zároveň se posiluje důvěryhodnost celého procesu zadávání a případného vyhodnocování nejvýhodnějších nabídek. Příklady vhodných interních směrnic naleznete například v Mostě, Semilech, popřípadě se můžete inspirovat návrhem Oživení. Metodické pokyny k postupu zadavatele při zadávaní veřejných zakázek malého rozsahu naleznete rovněž na webovém portálu o veřejných zakázkách a koncesích, připraveného Odborem veřejného investování Ministerstva pro místní rozvoj. Výjimka z režimu ZVZ stanovená v ustanovení § 18 odstavec 3 ZVZ je pouze možností zadavatele. Zahájí-li zadavatel řízení o zadávání veřejné zakázky dle norem platných pro podlimitní zakázky, je dle ustanovení § 26 odstavec 5 ZVZ povinen dále postupovat v souladu s ustanoveními ZVZ platnými pro tento typ zakázek. Takový postup lze doporučit zejména v případě, kdy nastane nejistota ohledně předpokládané hodnoty zakázky, která se pohybuje na rozmezí mezi veřejnou zakázkou malého rozsahu a veřejnou zakázkou podlimitní. Zpracováno ke dni 10. 10. 2011 Aktualizováno ke dni 1. 4. 2012 Kontakt: poradna@oziveni.cz |
Prevence korupce ve veřejných zakázkách
tento vzdělávací program je akreditován u Ministerstva vnitra ČR:
Cíl programu:
Seznámit účastníky programu s procesem zadávání a realizace veřejných zakázek, a to zejména s ohledem na potenciální korupční rizika při jednotlivých fázích tohoto procesu. Jedná se o mezioborový vzdělávací program, který představuje danou problematiku zejména z právní, ekonomické a sociální perspektivy.
Cílová skupina:
Úředníci a vedoucí úředníci veřejné správy, kteří vykonávají působnost veřejného nebo sektorového zadavatele podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
Obsah programu:
- Úvod do právní úpravy zadávání veřejných zakázek
- Korupční rizika z hlediska procesu zadání a realizace veřejných zakázek
- Prevence korupčních rizik při zadávání a realizaci veřejných zakázek
- Efektivní kontrola veřejných zakázek
Časová dotace: 6 hodin
Kontaktní osoba: Martin Kameník
Transparentní zadávání veřejných zakázek
Posílení transparentnosti v procesu zadávání veřejné zakázky (i nad rámec povinnosti uložené zákonem) výrazně posiluje efektivní vnější dohled veřejnosti na regulérnost soutěže a hospodárnost zadavatele při nakládání s veřejnými prostředky. Odkrytí celého procesu automaticky znamená zvýšené transakční náklady na korupci, a proto transparentnost zároveň výrazně snižuje motivaci ke korupčnímu jednání. Zároveň transparentnost otvírá trh s veřejnými zakázkami větší konkurenci a obvykle vede k vyšší úspoře nákladů zadavatele.
Pod nástroji transparentnosti si lze představit obecné principy přehlednosti a jednoznačného výkladu, ať už v případě organizační struktury organizace, zadávacích pravidel či dokumentace k veřejné zakázce atp. Dále se jedná o praktické nástroje, kterými lze účelně a efektivně otevřít zadávací proces veřejné kontrol, například databáze veřejných zakázek na internetu (týká se zejména veřejných zakázek malého rozsahu) či používání elektronického tržiště či elektronické aukce a v neposlední řadě i online zveřejňování uzavřených smluv s vítězným dodavatelem. S rozvojem IT technologií a internetu význam těchto nástrojů pro zvýšení hospodárnosti a prevenci korupce roste, neboť umožňují jednoduché poskytování a přijímání informací bez vysokých pořizovacích nákladů.
Databáze veřejných zakázek českých měst
Široké veřejnosti přístupná a pokud možno přehledná a úplná databáze veřejných zakázek může být jedním z nejúčinnějších protikorupčních nástrojů. Velmi důležitou funkcí každé takové databáze je snadná orientace uživatele, účelné třídění informací do jednotlivých skupin (např. vyhlášené, realizované a uzavřené zakázky) a dále co nejširší možnost vyhledávaní konkrétních informací např. dle data zadání veřejné zakázky, názvu nebo IČ dodavatele, typu zakázky atp. Zde uvádíme několik příkladů dobré praxe databází veřejných zakázek z českých měst:
Velký pokrok v transparentnosti výběrových řízení udělalo město Most, jehož databáze veřejných zakázek obsahuje všechny důležité informace nutné pro efektivní veřejnou kontrolu celého procesu. Jde zejména o informace o průběhu výběrového řízení (počet přihlášených firem a počet skutečně hodnocených) a výsledku celé veřejné zakázky včetně finální ceny a zdůvodnění případného navýšení. Celá databáze je přehledně rozčleněna dle druhu veřejných zakázek. Město Most také plně implementovalo do svého systému používání elektronických aukcí a jako jedno z mála měst zveřejňuje své interní zadávací směrnice pro zakázky malého rozsahu, které výrazně zpřehledňují zadávací procedury města pro potřeby podnikatelů i občanů. |
Plzeňská databáze ze všech uvedených příkladů funguje nejdelší dobu a je svým rozsahem zveřejňovaných informací v ČR ojedinělá. Nespornou výhodou databáze je, že obsahuje hned tři aplikace: Investiční záměry, Veřejné zakázky a Dokumenty k veřejným zakázkám.
Originálním přínosem databáze je fakt, že její používání je rozšířeno na všechny příspěvkové organizace a obchodní společnosti v majetku města, nikoli pouze na magistrát. Veřejnost tak má velmi široký přehled o zakázkách všech veřejných organizací navázaných na město. |
Aplikace Zakázky pod lupou spuštěná v květnu 2009 obsahuje všechny základní informace o veřejných zakázkách v obdobném rozsahu jako plzeňská databáze. Výhodou pražské aplikace je přehledné třídění veřejných zakázek dle jejich stádia – vypsané, probíhající, ukončené, zrušené a taktéž možnost detailního vyhledávání a filtrování informací dle mnoha parametrů. Údaje o zakázkách obsahují také výsledné pořadí nabídek a složení hodnotící komise. Oproti předchozí aplikaci však pražská neobsahuje informace o konečné ceně zakázky, ale pouze cenu ve smlouvě. Největším mínusem databáze je její omezení pouze na zakázky zadávané magistrátem, nikoli všemi příspěvkovými organizacemi či akciovými společnostmi v majetku města. Přitom např. Dopravní podnik hl. m. Prahy je významným zadavatelem a měl by podléhat stejné veřejné kontrole jako úřad magistrátu. Dále databáze trpí drobnými nedostatky, které zhoršují orientaci uživatelů (např. není zcela jasné, zda údaje o cenách jsou s/bez DPH). |
Databáze města Semily dokazuje, že pro provoz databáze veřejných zakázek nejsou nutné vysoké investice a i relativně malá samospráva může bez problémů tento typ nástroje provozovat. Město Semily zveřejňuje na svém webu informace o veřejných zakázkách od roku 2007. Nynější verze databáze již umožňuje třídění zakázek podle jejich předmětu, předpokládané hodnoty či způsobu zadání. Na rozdíl od předešlých příkladů je tato databáze v českých poměrech výjimečná tím, že obsahuje originální dokumenty typu: zadávací dokumentace, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, smlouva uzavřená s dodavatelem, díky kterým lze účinně kontrolovat celý zadávací proces. |
Elektronické tržiště
Elektronické tržiště je nástroj umožňující provést celou veřejnou zakázku elektronickou cestou: od vyhlášení soutěže, přes zaslání nabídek až po vyhodnocení a výběr nejvhodnějšího dodavatele. Výhradní použití elektronické komunikace snižuje náklady na administraci, šetří čas, otevírá veřejnou soutěž co širšímu okruhu soutěžících a zamezuje některým způsobům manipulace s veřejnou zakázkou (např. obesílání stejného okruhu dodavatelů, přednostní poskytování informací). Výsledkem je efektivnější zadávací proces, díky větší konkurenci úspora veřejných výdajů a vyšší transparentnost procesu.
Elektronické tržiště Prahy 6 je ojedinělým příkladem dobré praxe pro elektronické zadávání veřejných zakázek. Slouží pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu do 2 mil. Kč a jeho provoz se řídí následujícími základními pravidly:
|
Elektronické tržiště pro subjekty veřejné správy (GEM – Government electronic Marketplace) vzniklo v roce 2002 na základě usnesení vlády ČR č. 683. Zakládá povinnost pro všechny správce kapitol státního rozpočtu zadávat zakázky na obstarávání informačních a komunikačních technologií s předpokládanou hodnotou od 5 tis. do 2 mil. Kč bez DPH v rámci elektronického tržiště. Elektronické tržiště poskytují provozovatelé na základě udělené koncese. V průběhu let 2003 – 2009 bylo provozovatelem GEM postupně 7 subjektů, v současné době je provozovatelem B2B Centrum a. s. Původně mělo GEM v kompetenci Ministerstvo Informatiky, po jeho zrušení jeho kompetence přešli na Ministerstvo vnitra. V roce 2009 vládním usnesením č. 1184 přešlo řízení GEM do správy Ministerstva pro místní rozvoj ČR, které má na starost celou agendu elektronizace veřejných zakázek. |
|
Elektronické aukce
E-aukce jsou v ČR relativně novým elektronickým nástrojem pro zadávání veřejných zakázek. E-aukce jsou definovány v ustanovení §17, písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách jako proces sloužící k hodnocení nabídek, v jehož rámci zadavatel používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových cen, případně nových hodnot nabídek, a který současně umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických metod jejich hodnocení. Slouží tedy jako elektronický nástroj ve fázi hodnocení nabídek uchazečů dle předem daných hodnotících kritérií. Samozřejmě je lze používat pro všechny typy veřejných zakázek, od zakázek malého rozsahu po nadlimitní zakázky. E-aukce lze považovat za výhodné pro zadavatele i uchazeče jelikož:
- urychlují komunikaci mezi zadavatelem a uchazeči o zakázku
- zajišťují vyšší transparentnost zadávacího procesu
- standardizují zadávací proces a umožňují zpětnou kontrolu provedené soutěže
- zlepšují celkovou efektivitu zadávacího procesu
- otevírají soutěž vyššímu počtu uchazečů a tím zajišťují dokonalejší konkurenční prostředí s ekonomickými úsporami pro zadavatele
Díky e-aukcím lze v reálném čase plně využít principů otevřené podnikatelské soutěže s významným dopadem na finální výhodnost nabídky pro zadavatele, nehledě na nižší prostor pro manipulace nebo korupční tlaky při výběru dodavatele.
Veřejně přístupná evidence smluv
Smlouvy jsou základním zdrojem informací o ekonomických vztazích samosprávy s ostatními subjekty, a proto jejich zveřejňování tvoří podstatu transparentnosti nakládání s majetkem. Většina úřadů se dosud zdráhá poskytovat individuálním žadatelům kopie uzavřené smlouvy s poukazem na to, že obsahují obchodní tajemství nebo chráněné osobní údaje. Novelizovaný zákon o svobodném přístupu k informacím však použití obou těchto argumentů, ve většině případů neoprávněných, ztěžuje:
- v § 8b se zakotvuje povinnost zpřístupnit základní osobní údaje (jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt) o osobě, které povinný subjekt poskytl veřejné prostředky, s uvedením výše, účelu a podmínek jejich poskytnutí. Příjemcem veřejného prostředku se rozumí jak fyzická, tak i právnická osoba. (Ustanovení se netýká oblasti sociální, zdravotní péče apod.) Snižuje se tak možnost úřadů neoprávněně odepírat informace s odkazem na osobní údaje tam, kde to není na místě.
- současné znění zákona zpřesňuje důvody, kdy lze odepřít informace, když informace opravdu představuje obchodní tajemství. Znamená to tedy, že úřad musí aktivně tuto věc prozkoumat a doložit, a to včetně označení osoby, která vykonává práva k uvedenému předmětu ochrany. Zároveň se rozšířil okruh informací o používání veřejných prostředků, které se výslovně poskytnou, i kdyby byly obchodním tajemstvím. Snižuje se tak možnost zneužití obchodního tajemství k neoprávněnému odepírání informací.
Předejít všem sporům o to, zda je konkrétní smlouva zveřejnitelná či zda obsahuje obchodní tajemství nebo osobní údaje, je velmi jednoduché. Stačí následovat příkladu hlavního města Prahy a povinně do všech smluv zahrnout následující ustanovení: „Smluvní strany výslovně souhlasí s tím, aby tato smlouva byla uvedena v Centrální evidenci smluv (CES) vedené hl. m. Prahou, která je veřejně přístupná a která obsahuje údaje o smluvních stranách, předmětu smlouvy, číselné označení této smlouvy a datum jejího podpisu. Smluvní strany prohlašují, že skutečnosti uvedené v této smlouvě nepovažují za obchodní tajemství ve smyslu § 17 obchodního zákoníku a udělují svolení k jejich užití a zveřejnění bez stanovení jakýchkoli dalších podmínek.“ Na základě tohoto povinného smluvního ustanovení je pak možné zřídit veřejně přístupnou Centrální evidenci smluv. Na webu hlavního města Prahy je popsán způsob přístupu do evidence: „Podle Pokynu tajemníka č. 5/2000 vydaného dne 18. 5. 2000 ke stanovení způsobu označování, evidence a archivování smluv uzavíraných HMP a jejich dodatků, umožňuje Magistrát hlavního města Prahy nahlédnout do smluv uzavřených hlavním městem Prahou. Odbor legislativní a právní MHMP smlouvy archivuje a zajišťuje k nim přístup. Při vyžádání smlouvy bude zajištěno její vyhledání v centrální evidenci smluv po poskytnutí bližších identifikačních údajů (číslo smlouvy, PID smlouvy, IČ druhé smluvní strany apod.). Po vyhledání v elektronické databázi bude požadovaná smlouva fyzicky dohledána v archivu. Zároveň bude zjištěno, zda tato smlouva je určena ke zveřejnění. Při vyžádání smlouvy, která nemá souhlas ke zveřejnění, bude učiněn písemný dotaz smluvním stranám, zda udělí dodatečně souhlas se zveřejněním uzavřené smlouvy. Pokud smluvní strany povolení udělí, bude smlouva žadateli poskytnuta. Žadateli bude originál smlouvy mající souhlas se zveřejněním poskytnut k nahlédnutí na odboru legislativním a právním MHMP nebo bude vyhotovena její fotokopie.“ Značnou nevýhodou Centrální evidence smluv jsou nepřehledné zkratky pro vyhledávání dle typů smlouvy. Tyto zkratky nejsou bohužel nikde vysvětleny. |
Jednoznačně přehlednější a uživatelsky příjemnější je vyhledávání údajů v centrální evidenci smluv TSK Praha. Uživatel má možnost vyhledávat smlouvy např. podle názvů smluvních subjektů, dle roku uzavření či nabití účinnosti smlouvy atp. |
Jednoznačně nejefektivnějším nástrojem transparentnosti a veřejné kontroly je skloubit funkce vyhledávání smluv s možností přímého stažení jejich kopií. Tyto funkce má evidence smluv slovenského města Žilina. Vyhledávání údajů neumožňuje sice třídění údajů jako např. u TSK Praha, na druhou stranu může uživatel vyhledávat uzavřené smlouvy dle jednotlivých měsíců a užitečné je také fulltextové vyhledávání. Poté jsou dispozici ke stažení kopie originálu smlouvy ve formátu *.pdf. Jedná se o nejefektivnější způsob zpřístupňování informací o ekonomické činnosti města:
|
E-knihovna
V této knihovně naleznete zejména publikace ke stažení relevantní k tématu veřejných zakázek. Pro ostatní témata, kterými se Oživení v rámci programu Bezkorupce zabývá, naleznete podobné přehledy a publikace vždy v příslušných tematických sekcích.
Kompletní sbírku publikací z produkce programu Bezkorupce naleznete na stránkách e-knihovny.
![]() |
Komparace institucionálního zabezpečení a fungování regulace veřejných zakázek na Slovensku a v Česku |
(TI Slovensko, Oživení, 2013) Komparativní analýza přináší porovnání modelů dohledu a regulace veřejných zakázek v České a Slovenské republice z hlediska nezávislosti regulačních a dohledových orgánů, jejich funkcí, kapacit. Součástí je také soubor doporučení pro inovaci regulačních a dohledových systémů v obou zemích. |
![]() |
Organizační a procesní zajištění veřejných zakázek v ČR: komparativní analýza |
(Oživení, 2013) Publikace přináší hodnocení státních institucí regulujících veřejné zakázky – Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstva pro místní rozvoj. Na základě komparace se zahraniční praxí a doporučeními OECD identifikuje základní mezery v organizačním zajištění politiky veřejného zadávání a formuluje doporučení pro reformu stávajících institucí. |
![]() |
Používání e-aukcí při zadávání veřejných zakázek v ČR: evidence a analýza dat za roky 2007 – 2013 |
(Oživení, IDEA CERGE-EI, 2013) První analýza o rozsahu používání elektronických aukcí při zadávání veřejných zakázek v České republice. Zachycuje základní trendy v používání e-aukcí za období 2007 – 2012. přináší odpovědi na otázky: v jakých oblastech se e-aukce nejvíce používají, zda jejich užití má významný dopad na počet nabídek a výslednou cenu zakázky. |
![]() |
Korupční rizika ve veřejných zakázkách: jak jim čelit? Metodika pro územní samosprávy |
(Oživení, 2012) Metodika zpracovaná na základě dosavadních zkušenostech Oživení s monitoringem problematických veřejných zakázek, analýzou korupčních rizik a poskytováním protikorupčního poradenství v oblasti veřejných zakázek. Poskytuje zadavatelům z okruhu územních samospráv základní návod jak nastavit vnitřního systém zadávání a realizace veřejných zakázek, aby byl více imunní vůči korupčním rizikům v rámci celého projektového cyklu veřejné zakázky, tj. od definování potřeb až po realizaci zakázky. |
![]() |
Víc než zákon o veřejných zakázkách: hospodárnost, transparentnost a odpovědnost ve veřejných nákupech |
(Oživení, 2012) Komparativní analýza řeší otázku, zda a jaké další nástroje jsou nutné pro nápravu korupcí postiženého systému veřejných zakázek v ČR. Studie předkládá hlavní poznatky z oblasti zajištění hospodárnosti veřejných nákupů (veřejných výdajů v celém jejich projektovém cyklu od definování poptávky, přes výběr dodavatele až pro realizaci plnění a saturaci stanovených cílů) v rámci veřejného sektoru v moderních zemích, předkládá hlavní nedostatky systému v ČR a formuluje adekvátní doporučení pro reformu této oblasti veřejné správy tak, aby se díky prvkům hospodárnosti omezoval prostor pro korupční zisky a stimuloval trh k vyšší konkurenceschopnosti a kvalitě dodání. |
![]() |
Transparentnost systému veřejných zakázek v ČR |
(Oživení, 2011) Analýza zpracovaná ve spulupráci s CERGE-EI a Transparency Int. SR v rámci projektu Zlepšení systémů veřejných zakázek v ČR a SR. Poskytuje základní informace o žádoucím informačním standardu veřejných zakázek a hodnotí systém aktivního zveřejňování informací o veřejných zakázkách v ČR. V souvislosti s vládním návrhem novely zákona o veřejných zakázkách (květen 2011) hodnotí dopady novely na reálnou transparentnost veřejných zakázek a přístup občanů k informacím o zakázkách. |
![]() |
Otevřenost zadávacích řízení v ČR |
(Oživení, 2011) Analýza zpracovaná ve spulupráci s CERGE-EI v rámci projektu Zlepšení systémů veřejných zakázek v ČR a SR. Analýza se snaží odpovědět na otázku, nakolik jsou soutěže o veřejné zakázky v ČR otevřené většímu počtu uchazečů a nakolik se využívá konkurenční prostředí pro získání optimální nabídky pro zadavatele. Analýza identifikuje možné překážky v současném systému veřejných zakázek, které brání efektivnějšímu zapojení tržním mechanismů do zadávání zakázek. Zároveň analyzuje případné dopady vládního návrhu novely zákona o veřejných zakázkách (květen 2011) na větší otevřenost soutěží. |
![]() |
Analýza internetového portálu Zakázky pod lupou |
(Oživení, 2010) Jaká je úroveň informací zveřejňovaných o zakázkách zadávaných Magistrátem hl. m. Prahy rok po spuštění ojedinělého projektu Zakázky pod lupou? Projekt měl zásadně zprůhlednit veřejné zakázky, avšak výsledky analýzy ukazují, že magistrát v implementaci nadějného projektu selhává. |
![]() |
Osobní odpovědnost veřejných funkcionářů |
(Oživení, 2009) Výzkum vymáhání osobní odpovědnosti veřejných funkcionářů za škody způsobené při zadávání veřejných zakázek. Výzkum zjišťuje, nakolik je v českých městech a obcích vymáhána osobní odpovědnost za pokuty udělené v souvislosti porušování zákona o veřejných zakázkách. |
![]() |
Kvalita a transparentnost zadávání veřejných zakázek okresními městy ČR |
(Oživení, 2008) Snaží se česká města aplikovat obecně známé a dostupné protikorupční nástroje? Zveřejňují na svých webových stránkách dostatek informací o svých veřejných zakázkách, aby je mohli občané kontrolovat? Jak zajišťují transparentnost a eliminaci diskriminace u tzv. zakázek malého rozsahu, což jsou požadavky ze zákona? Sdružení Oživení podrobilo kritickému zkoumání systémy zadávání veřejných zakázek ve všech okresních městech ČR a výsledky jsou skutečně alarmující. Česká města jsou ideálním prostorem pro manipulaci s veřejnými zakázkami. |
![]() |
Transparentní samospráva |
(Oživení 2006) Balíček 40 protikorupčních opatření a Manuál pro bezkonfliktní aplikaci nového správního řádu. Soubor 40 konkrétních opatření zvyšujících transparentnost rozhodování a hospodaření samospráv. Pomocník a průvodce občana nekonečnou spletí paragrafů. Publikaci Vám na vyžádání pošleme. V případě zájmu nás kontaktujte. |
Legislativa
Zadávání veřejných zakázek v ČR se primárně řídí zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Ten prošel na přelomu roků 2011 a 2012 rozsáhlou novelizací s cílem zvýšit transparentnost a otevřenost zadávacích řízení. Na přelomu roků 2013 a 2014 byly díky zákonnému opatření Senátu ČR v rámci tzv. techniké novely zákona opětovně zavedeny limity pro zakázky malého rozsahu na úroveň 2 mil. Kč bez DPH pro dodávky a služby a 6 mil. Kč bez DPH na stavební práce s účinností od 1. 1. 2014.
Aktuální znění národní legislativy k veřejným zakázkám a koncesím
Evropská legislativa
Gestorem veřejného zadávání je MMR ČR, to vydalo k novelizovanému zákonu průvodce pro snažší orientaci v novele a stanoviska pro jasnější výklad nových zákonných povinností.
Veřejné zadávání v ČR vychází z evropské legislativy, konkrétně ze zadávacích směrnic č. 2004/18/ES a 2004/17/ES. V této souvislosti byl evropskou komisí dne 20.12.2011 předložen návrh nových evrospkých směrnic pro zadávání veřejných zakázek. Ty budou vyžadovat další významnou novelizaci národní legislativy a to výhledově nejpozději do r. 2014 ve vazbě na další programovací období evrospkých struturálních fondů na léta 2014 – 2020. Nová směrnice budou vydány v březnu 2014, ČR je bude transponovat do národní úpravy do začátku roku 2016.