Definice veřejné zakázky je obsažena v ustanovení § 7 odstavec 1 ZVZ, které stanoví: „Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací.“ Aby se jednalo o veřejnou zakázku dle zákona, je třeba naplnit současně tři pojmové znaky:
Veřejné zakázky lze rozdělit podle dvou základních kritérií. Prvním je druh veřejné zakázky, na jehož základě rozlišujeme veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na stavební práce a veřejné zakázky na služby. Druhým parametrem je předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Zákon totiž stanoví pro zadavatele odlišné povinnosti v závislosti na tom, zda je zadávána tzv. nadlimitní veřejná zakázka, podlimitní veřejná zakázka či zakázka malého rozsahu. Zjednodušeně lze říci, že čím větší je objem vynaložených veřejných prostředků, tím přísnější jsou pravidla postupu při jejich zadávání.
ZSZ klade na různé veřejné funkcionáře různě intenzivní omezení. Nejpřísnější omezení jsou kladeny logicky na veřejné funkcionáře s největší rozhodovací pravomocí – např. Členové vlády, vedoucí ústředních správních úřadů nebo členové bankovní rady ČNB (viz. § 2 odst. 1 písm. c) až m ZSZ) Tito veřejní funkcionáři v zásadě nesmějí být zaměstnáni pro nikoho jiného než pro Českou republiku. Nesmí tedy podnikat ani být v orgánech “soukromých” podnikajících právnických osob. Výjimkou z těchto zákazů je správa vlastního majetku, což může být v některých případech poměrně sporné.
Po novele ZSZ z roku 2016 bylo poslaneckými novelami přidáno ještě několik dalších omezení. Nově se nemůže o veřejnou zakázku (a to ani o zakázku malého rozsahu) ucházet společnost, ve které vlastní alespoň čtvrtinový podíl člen vlády nebo vedoucí ústředního správního orgánu. (viz § 4b ZSZ) Stejně tak nesmí zmíněná společnost obdržet ani dotaci či investiční pobídku. (viz § 4c ZSZ) Pro všechny “politické veřejné funkcionáře” (§ 2 odst. 1 ZSZ) pak nově platí zákaz provozovat či vlastnit média (rozhlas, televizi či periodický tisk) (§ 4a ZSZ) Pro úplnost dodejme, že oba tyto paragrafy jsou předmětem zkoumání Ústavního soudu.
Efekt “otáčivých dveří” (revolving doors)
Přesouvání veřejných funkcionářů z veřejného do soukromého sektoru je znám jako efekt otáčivých dveří. ZSZ řeší eliminaci tohoto rizika pouze ve vztahu k nadlimitním veřejným zakázkám. Veřejný funkcionář se tak po dobu jednoho roku od skončení své funkce nesmí dostat do pracovněprávního vztahu ani se stát podílníkem ve společnosti, která vyhrála nadlimitní veřejnou zakázku, o které v posledních třech letech veřejný funkcionář rozhodoval. To platí i pro její dceřinné společnosti. (viz § 6 ZSZ)
Nově obsahuje zákon i sankci za takové jednání ve formě pokuty ve výši od 25,000,- Kč do 500,000,- Kč(viz § 23 odst. 3 písm. c) ZSZ). Jde o vůbec nejvyšší pokutu, jakou lze veřejnému funkcionáři podle tohoto zákona udělit.
Mezi tzv. velké zakázky patří všechny zakázky, které nejsou zakázkami malého rozsahu. Veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.(stav ke dni 30.7.2014).
Mezi tzv. velké zakázky patří tedy zakázky nadlimitní a podlimitní. Podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty (stav ke dni 30.7.2014).
Vzájemné rozlišení kategorií nadlimitních a podlimitních zakázek již tak snadné není. Stanovené hraniční limity se liší nejen v závislosti na druhu zakázky, ale také na typu zadavatele. Zda se v konkrétním případě bude jednat o nadlimitní či podlimitní veřejnou zakázku je třeba v konkrétním případě určit nahlédnutím do zvláštního právního předpisu. Výše limitů se mění zpravidla každé dva roky transpozicí evropské směrnice do českého právního řádu. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 77/2008 Sb., v platném znění.
Aktuální finanční limity pro nadlimitní veřejné zakázky platné od 1. 1. 2018 byly stanoveny nařízení vlády č. 172/2016 Sb.
Zadávací řízení upravuje procesní postup zadavatelů při zadávání veřejných zakázek. Jestliže zadavatel zadává podlimitní či nadlimitní veřejnou zakázku (nikoli zakázku malého rozsahu – zde takto postupovat nemusí!) je povinen postupovat dle příslušných ustanovení ZVZ. V současné době ZVZ vymezuje tyto typy zadávacích řízení:
Otevřené řízení
V tomto typu řízení zadavatel uveřejňuje oznámení zadávacího řízení a lhůtu pro podání nabídek. Na základě zveřejněného oznámení jsou dodavatelé oprávněni podat ve lhůtě pro podání nabídek nabídku na plnění veřejné zakázky; oznámení otevřeného řízení je tedy výzvou neurčitému okruhu dodavatelů k podání nabídky na plnění dané veřejné zakázky. Zadavatel u podaných nabídek posuzuje splnění kvalifikačních předpokladů a na základě hodnotících kritérií vybere nejvýhodnější nabídku. Tento typ zadávacího řízení (společně s užším řízením) může zadavatel použít kdykoliv a bez jakéhokoliv omezení. Jedná se o nejtransparentnější a nejotevřenější typ zadávacího řízení, který je ovšem zadavateli stále méně využíváno. Přesněji řečeno klesá objem veřejných prostředků zadaných tímto způsobem, když za poslední dva roky se objem takto zadaných veřejných zakázek propadl z 64% (2008) až na úroveň 47% (za rok 2010). I v tomto typu zadávacího řízení však může dojít k nežádoucímu omezení otevřenosti, a to nastavením kvalifikačních předpokladů, hodnotících kritérií nebo nevhodným nastavením lhůt.
Užší řízení
Stejně jako otevřené řízení mohou veřejní i sektoroví zadavatelé použít užší řízení pro zadání veřejné zakázky bez jakýchkoliv omezení, tedy bez nutnosti naplnění dalších zákonných podmínek. V tomto typu zadávacího řízení zadavatel nejdříve uveřejní oznámení o zahájení užšího řízení a stanoví lhůtu pro podání žádosti o účast v řízení. Žádost o účast může podat neomezený okruh dodavatelů, kteří splňují kvalifikační předpoklady. Po uplynutí lhůty k podání žádosti o účast v řízení zadavatel tyto žádosti vyhodnotí a dodavatele, kteří splnili kvalifikační předpoklady, vyzve k podání nabídek. Zásadním rozdílem mezi otevřeným a užším řízením byla před novelou účinnou od 1. dubna 2012 skutečnost, že v užším řízení byl zadavatel oprávněn zúžit počet dodavatelů, které následně vyzval k podání nabídky. Toto zúžení bylo navíc možné učinit také losem, což dávalo prostor úmyslné eliminaci „nežádoucích“ dodavatelů. Novela ZVZ možnost omezení počtu účastníků zadavatelem zrušila respektive ji zachovala pouze pro veřejné zadavatele zadávající veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti a sektorového zadavatele. Tato změna positivně reflektuje názory odborníků, kteří minulou úpravu dlouhodobě kritizovali.
Jednací řízení s uveřejněním
Podstatou jednacího řízení s uveřejněním je, že zadavatel sjednává smluvní podmínky pouze s jedním či více dodavateli. Použití jednacího řízení s uveřejněním je ovšem na rozdíl od předchozích dvou řízení vázáno na splnění zákonem stanovených podmínek, které jsou uvedeny v ustanovení § 22 ZVZ. V zásadě je jednací řízení s uveřejněním přípustné jen tehdy, pokud se zadavatel neúspěšně pokusil zadat veřejnou zakázku v otevřeném, užším a zjednodušeném podlimitním řízení nebo soutěžním dialogu. Sektorový zadavatel pak může nadlimitní veřejnou zakázku zadat, aniž by před tímto postupem musel použít jiný druh zadávacího řízení. Jednací řízení s uveřejněním zahajuje zadavatel oznámením, které je zároveň výzvou k podání žádostí o účast v jednacím řízení s uveřejněním. Na základě tohoto oznámení zájemci podávají žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace. Posléze zahájí zadavatel jednání se zájemci o konečné podobě nabídky. Veřejný zadavatel u zakázek v oblasti obrany či bezpečnosti a sektorový zadavatel jsou oprávněni předem omezit počet zájemců. Oproti původnímu znění ZVZ před novelou, došlo tedy také v případě tohoto řízení k zúžení okruhu zadavatelů, jež mohou uplatnit omezení počtu zájemců.
Jednací řízení bez uveřejnění
Tento typ jednacího řízení je v zásadě procesně obdobný jednacímu řízení s uveřejněním s tím rozdílem, že jednání o podmínkách plnění probíhá před samotným podáním nabídek. Významnějším rozdílem je však výčet podmínek, za kterých může zadavatel jednací řízení bez uveřejnění použít. První typ podmínek připouští použití tohoto druhu zadávacího řízení předcházejícím neúspěšným zadáním veřejné zakázky v jiném druhu zadávacího řízení (tj. v otevřeném, užším, zjednodušeném podlimitním nebo jednacím řízení s uveřejněním), ve kterém nedošlo k zadání veřejné zakázky pro absenci či nevhodnost nabídek, případně proto, že nebyly podány žádné žádosti o účast. Pokud jsou tyto podmínky splněny a zadavatel podstatně nezměnil zadávací dokumentaci, je oprávněn zadat zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění.
Druhý typ výjimek však připouští použití zadávacího řízení bez uveřejnění, aniž by tomuto zadávacímu řízení předcházel dřívější pokus o zadání veřejné zakázky v jiném druhu řízení. Podmínky společné pro všechny typy zadavatelů dovolují zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění v případě, kdy veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodů ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem. Další možností je použití jednacího řízení bez uveřejnění v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů nemůže zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Shora uvedené podmínky pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění jsou jen velmi neurčité a výrazně snižují otevřenost tohoto druhu řízení.
Soutěžní dialog
Tento typ zadávacího řízení je určen pro zadání zvlášť složité veřejné zakázky a v praxi se vyskytuje poměrně zřídka. Podstatou soutěžního dialogu je umožnit zadání takové veřejné zakázky, u které nemá zadavatel jasné představy o způsobu jejího plnění a v rámci soutěžního dialogu hledá společně s dodavatelem (dodavateli) vhodné řešení. Po nalezení vhodného řešení jsou zájemci vyzváni k podání nabídek a následně zadavatel vybere nejvhodnější nabídku.
Zjednodušené podlimitní řízení
Zjednodušené podlimitní řízení je vyhrazeno pro veřejné zadavatele. Zadavatel podle vlastního uvážení zašle nejméně pěti zájemcům výzvu k podání nabídek a zároveň výzvu zveřejní. Povinnost zveřejnit výzvu je splněna uveřejněním na tzv. profilu zadavatele. Zadavatel tedy není povinen uveřejnit výzvu v informačním systému o veřejných zakázkách.
Otevřenost tohoto typu zadávacího řízení je velmi nízká, neboť stanovení okruhu možných dodavatelů je plně závislé na vůli zadavatele. Tato závislost dodavatelů na „přízni“ zadavatele vytváří ideální korupční příležitosti. Zadavatel je sice povinen přijmout a hodnotit nabídku dodavatele, který nebyl písemně vyzván k předložení nabídky, ale jelikož je písemná výzva zveřejněna lokálně, je daleko nižší pravděpodobnost, že nabídku podá více předem nevyzvaných dodavatelů. Je zde přítomný faktor nedostatečné informovanosti dodavatelů. Díky těmto skutečnostem není možné tento typ řízení považovat za otevřený.
Centrální databází vyhlášených veřejných zakázek je Věstník veřejných zakázek dostupný na adrese vestnikverejnychzakazek.cz (VVZ). VVZ obsahuje zejména povinně zveřejňované informace o veřejných zakázkách. S novým provozovatelem došlo také ke změně celého systému. Jeho obsluha a ovládání probíhá prostřednictvím levého sloupcového menu. Pro veřejnost a dodavatele jsou užitečné zejména odkazy na seznam profilů jednotlivých zadavatelů a uveřejněné informace. Níže uvádíme popis možností, jak v VVZ hledat požadované informace:
Uveřejněné informace – K prostému vyhledávání konkrétních zakázek či jejich určité skupiny (např. pouze zakázky na stavební práce, či pouze zakázky podle určitého místa plnění) slouží odkaz „Vyhledávání formulářů“. Uživatel si může zvolit buď jednoduchý či rozšířený způsob vyhledávání. Jednodušší varianta nabízí vyhledávání:
Rozšířený způsob umožňuje kombinovat další filtry tak, aby uživatel nalezl co nejpřesnější soubor požadovaných zakázek dle svých aktuálních nároků nebo dle znalosti detailů o konkrétní zakázce. Tyto filtry lze rozdělit do tří sekcí podle toho, zda se vztahují k zadavateli, dodavateli, nebo podrobněji k samotné zakázce (místo, čas plnění, cena). Po vyhledání požadované zakázky či jejich určité skupiny lze proklikem na zvolený řádek zobrazit kompletní formulář, který se k zakázce aktuálně vztahuje. Zde jsou již obsažena podrobnější data, nicméně větší množství informací je zároveň vykoupeno menší přehledností a orientace v těchto dokumentech může být zpočátku složitější.
Seznam profilů zadavatelů – Pod tímto odkazem může uživatel vyhledávat údaje o zadavatelích, kteří pomocí VVZ zveřejňují zakázky. Jediným vyhledávacím kritériem je identifikační číslo zadavatele (IČO). V podsekci Seznam zrušených profilů zadavatelů je možné vyhledat si již neaktivní profily zadavatelů. Také v tomto seznamu lze vyhledávat pouze podle identifikačního čísla.
Zákonnost zadávání veřejných zakázek je oprávněn přezkoumat Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Kontrolní činnost ÚOHS je vymezena v ustanovení §112 a násl. ZVZ a v zákonu č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Přestože ÚOHS může řízení zahájit i z úřední povinnosti, v praxi bývá přezkum zahájen buď na základě návrhu dodavatele, který v soutěži o zakázku neuspěl, nebo na základě podnětu kterékoliv jiné osoby. Základní rozdíl v obou řízeních je ten, že podání návrhu dodavatele musí předcházet námitkové řízení u zadavatele a zahájení řízení u ÚOHS je podmíněno složením poměrně vysoké kauce ve výši 1% z nabídkové ceny navrhovatele. Přezkum podnětu sice žádné poplatkové povinnosti nepodléhá, ale ÚOHS není povinen samotné přezkumné řízení zahájit, pouze zváží, zda na základě podnětu zahájí či nezahájí řízení z úřední povinnosti.
Podnět k přezkoumání úkonů zadavatele je třeba směřovat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a to buď klasickou poštou na adresu: třída kpt. Jaroše, 604 55 Brno nebo elektronicky: posta@compet.cz, popřípadě datovou schránkou.
Podnět musí obsahovat tyto náležitosti:
Podnět k přezkoumání úkonů zadavatele má smysl podat nejen v době před uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, kdy je ještě možné soutěž zrušit, ale i v době následující po uzavření této smlouvy, neboť ÚHOS může být stanovena odpovědnost zadavatele za správní delikt. Odpovědnost za správní delikt zaniká až po uplynutí 10ti let od spáchání správního deliktu. Pokud ÚOHS shledá, že se zadavatel dopustil některého ze správních deliktů vymezených v zákoně o veřejných zakázkách, může zadavateli uložit pokutu. Výše pokuty se stanoví v závislosti na druhu správního deliktu. U zákonem vyjmenovaných deliktů může ÚOHS uložit pokutu až do výše 10% ceny zakázky nebo až do 20 milionů Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta. U ostatních deliktů může být zadavateli udělena pokuta až do výše 20 milionů Kč. V praxi však ÚOHS takto vysoké pokuty zpravidla neukládá.
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách počítá rovněž s možností vyslovení zákazu plnění ze smlouvy na realizaci veřejné zakázky, avšak k tomu je možné přistoupit výhradně na návrh dodavatele, který prokáže vznik nebo odůvodněný předpoklad vzniku újmy v důsledku realizace smlouvy a zároveň složí peněžitou kauci.
Sepsání podnětu ke kontrole zadávacího řízení je velmi specifickým a mnohdy náročným úkonem, který vyžaduje dobrou orientaci v zákoně o veřejných zakázkách. Vždy záleží na konkrétní veřejné zakázce a dalších okolnostech případu, proto nelze říci, že by existoval nějaký univerzální model podnětu. Jako příklad uvádíme kauzu zadání veřejné zakázky na obnovu vozového parku Městskou částí Praha 13.
Omezení přezkumu zákonnosti
Podstatné omezení přezkumu zákonnosti při zadávání zakázek ze strany ÚOHS spočívá v samotném zákonu o veřejných zakázkách, který upravuje konkrétní zadávací procesy pouze u podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek. Z tohoto důvodu ÚOHS až donedávna odmítal provádět jakoukoli kontrolu zákonnosti při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (tedy zejména kontrolu zajištění zachování zásad dle §6 odstavec 1 ZVZ) a to s odkazem na restriktivní výklad § 112 ZVZ. Tento přístup ÚOHS by se měl po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 2 Afs 132/2009 z ledna 2011 změnit.
Veřejné zakázky malého rozsahu představují co do frekvence nejčastěji využívaný typ veřejných zakázek. V roce 2009 tvořil objem vynaložených veřejných prostředků formou veřejných zakázek 236 miliard Kč z celkových 634 mld. Kč, což je 36%. Dle ustanovení § 12 odstavec 3 ZVZ se za veřejné zakázky malého rozsahu považují všechny zakázky, jejichž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě zakázek na dodávky a na služby 2 miliony Kč bez DPH a v případě zakázek na provedení stavebních prací 6 milionů Kč bez DPH (stav ke dni 29.7.2014). V souvislosti s předpokládanou hodnotou je vhodné také zmínit zákaz účelového rozdělování předmětu veřejných zakázek tak, aby se jednotlivé menší zakázky vešly pod limity uvedené výše. Při posouzení, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, je třeba přihlédnout zejména k věcným, geografickým a časovým souvislostem.
Jak již bylo uvedeno výše, dělení zakázek dle předpokládané hodnoty má zásadní vliv na závazný postup zadavatele při jejich zadávání. V případě zakázek malého rozsahu může zadavatel využít zákonem stanovenou výjimku uvedenou v ustanovení § 18 odstavec 3 ZVZ, která umožňuje zadávat tyto zakázky mimo režim ZVZ. I při využití této výjimky ovšem zůstává zadavateli uložena povinnost dodržování obecných zásad dle § 6 odstavec 1 ZVZ – tedy zásad transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Tyto zásady směřují zejména k zajištění odpovídajícího stupně zveřejnění všech potřebných dokumentů a s tím spojené otevřenosti všem potenciálním uchazečům.
V zájmu posílení výše uvedených zásad je vhodné, aby zadavatelé nad rámec svých zákonných povinností vypracovali a náležitým způsobem uveřejnili (webové stránky apod.) určitá interní pravidla pro zadávání zakázek malého rozsahu. Tím je všem uchazečům dána možnost předem se seznámit s tím, jak je u konkrétního zadavatele postupováno a zároveň se posiluje důvěryhodnost celého procesu zadávání a případného vyhodnocování nejvýhodnějších nabídek.
Příklady vhodných interních směrnic naleznete například v Mostě, Semilech, popřípadě se můžete inspirovat návrhem Oživení. Metodické pokyny k postupu zadavatele při zadávaní veřejných zakázek malého rozsahu naleznete rovněž na webovém portálu o veřejných zakázkách a koncesích, připraveného Odborem veřejného investování Ministerstva pro místní rozvoj.
Výjimka z režimu ZVZ stanovená v ustanovení § 18 odstavec 3 ZVZ je pouze možností zadavatele. Zahájí-li zadavatel řízení o zadávání veřejné zakázky dle norem platných pro podlimitní zakázky, je dle ustanovení § 26 odstavec 5 ZVZ povinen dále postupovat v souladu s ustanoveními ZVZ platnými pro tento typ zakázek. Takový postup lze doporučit zejména v případě, kdy nastane nejistota ohledně předpokládané hodnoty zakázky, která se pohybuje na rozmezí mezi veřejnou zakázkou malého rozsahu a veřejnou zakázkou podlimitní.
Zpracováno ke dni 10. 10. 2011
Aktualizováno ke dni 1. 4. 2012
Kontakt: poradna@oziveni.cz
V pátek 4. června jsme společně s kolegy z Datlab, z.s. odeslali nový podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ve věci státního podniku ČEPRO, a.s. Reagovali jsme tak na skutečnost, že antimonopolní úřad ve svém šetření zkraje měsíce května došel k závěru, že
Městský soud v Praze jasně stanovil, že tzv. srovnávací tabulky o stavu transpozice evropského práva musí být poskytovány žadatelům na základě jejich žádosti o informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Žadatel podal stejnou žádost i Úřadu vlády, který mu vyhověl a srovnávací
Ve středu 12. května proběhla mimořádná schůze k návrhům zákonů, které se týkají ochrany oznamovatelů. Do druhého čtení včera prošel vládní návrh zákona, ale díky neochotě zejména vládních poslanců podpořit projednání zákona ve zkrácených lhůtách hrozí, že se nestihne do voleb schválit. V ČR již proběhlo několik pokusů přijmout
Správná radnice: Manuál transparentní samosprávy 2017
Transparentnost je jedním z nejefektivnějších nástrojů v boji proti korupci. Dostatečně rozsáhlý, jednoduchý a rychlý přístup veřejnosti k informacím má příznivý vliv na důvěru občanů v demokratické instituce a na jejich ochotu podílet se na veřejném životě, což je v současnosti často diskutovaný společenský problém.Tato publikace je primárně určena zástupcům obcí, kteří hledají praktická doporučení pro otevírání radnic, volebním kandidátům a v neposlední řadě aktivním občanům, kteří se zajímají o činnost své radnice. Publikace odkazuje na související webové stránky věnované tématu www.spravnaradnice.cz, kde čtenáři mohou najít především příklady dobré praxe ke všem oblastem.
Doporučení pro informační kampaně veřejné správy
Toto doporučení vychází ze zpracování 5 případových studií o informačních kampaních realizovaných kraji a statutárními městy v ČR.Cílem doporučení je nabídnout veřejným zadavatelům různých informačních, propagačních či komunikačních kampaní rámcový návod na postup při plánování a realizaci takových kampaní.
Případová studie veřejné zakázky na modernizaci dálnice D1 v úseku 21, Lhotka – Velká Bíteš
V roce 2015 jsme analyzovali doposud nejproblematičtější úsek modernizované dálnice D1. K výběru této stavby pro detailní zkoumání nás vedl zásadní význam této investice, na niž se čekalo řadu let. Chtěli jsme také přispět do diskuse týkající se způsobu a provádění rekonstrukce D1, kolem kterých se objevila a objevuje řada otázek a názorů. Hlavním předmětem našeho zájmu je proces přípravy projektu, průběh veřejné zakázky na zhotovitele stavby a technického dozoru investora i na působení dalších aktérů stavby. V neposlední řadě nás zajímá i průběh samotné stavby.
Případová studie veřejné zakázky na stavbu dálnice D3 v úseku Tábor – Veselí nad Lužnicí
Analýza přípravy a realizace výstavby dálnice D3 v úseku Tábor – Veselí nad Lužnicí je v pořadí třetí případovou studií velké dopravní stavby. Hlavním předmětem našeho zájmu je proces přípravy projektu včetně odůvodnění a potřeby jej realizovat. Zaměřujeme se na přípravu a průběh hlavní veřejné zakázky při stavbě dálnice – zakázky na zhotovitele stavby. Analyzujeme v souvislostech také další související veřejné zakázky – především na technický dozor investora. V neposlední řadě nás zajímá i průběh samotné stavby a její uzavření.
Případová studie veřejné zakázky na stavbu úseku dálnice D1 – 0137 Přerov – Lipník nad Bečvou
K dálnici D1 se jako k hlavní silniční trase spojující tři největší města České republiky upírají zraky veřejnosti, odborníků i NNO již mnoho let. Tato dálnice se buduje, modernizuje i opravuje zároveň. Téměř každý její úsek má za sebou nebo před sebou problémy při svém vzniku, realizaci či následném provozu. Tato studie se zaměřuje na úsek D1-0137 Přerov – Lipník nad Bečvou. Jde o jeden z posledních dosud nepostavených úseků D1.
(TI Slovensko, Oživení, 2013) Komparativní analýza přináší porovnání modelů dohledu a regulace veřejných zakázek v České a Slovenské republice z hlediska nezávislosti regulačních a dohledových orgánů, jejich funkcí, kapacit. Součástí je také soubor doporučení pro inovaci regulačních a dohledových systémů v obou zemích.
Organizační a procesní zajištění veřejných zakázek v ČR: komparativní analýza
(Oživení, 2013) Publikace přináší hodnocení státních institucí regulujících veřejné zakázky – Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstva pro místní rozvoj. Na základě komparace se zahraniční praxí a doporučeními OECD identifikuje základní mezery v organizačním zajištění politiky veřejného zadávání a formuluje doporučení pro reformu stávajících institucí.
Používání e-aukcí při zadávání veřejných zakázek v ČR: evidence a analýza dat za roky 2007 – 2013
(Oživení, IDEA CERGE-EI, 2013) První analýza o rozsahu používání elektronických aukcí při zadávání veřejných zakázek v České republice. Zachycuje základní trendy v používání e-aukcí za období 2007 – 2012. přináší odpovědi na otázky: v jakých oblastech se e-aukce nejvíce používají, zda jejich užití má významný dopad na počet nabídek a výslednou cenu zakázky.
Korupční rizika ve veřejných zakázkách: jak jim čelit?
Metodika pro územní samosprávy
(Oživení, 2012) Metodika zpracovaná na základě dosavadních zkušenostech Oživení s monitoringem problematických veřejných zakázek, analýzou korupčních rizik a poskytováním protikorupčního poradenství v oblasti veřejných zakázek. Poskytuje zadavatelům z okruhu územních samospráv základní návod jak nastavit vnitřního systém zadávání a realizace veřejných zakázek, aby byl více imunní vůči korupčním rizikům v rámci celého projektového cyklu veřejné zakázky, tj. od definování potřeb až po realizaci zakázky.
(Oživení, 2012) Komparativní analýza řeší otázku, zda a jaké další nástroje jsou nutné pro nápravu korupcí postiženého systému veřejných zakázek v ČR. Studie předkládá hlavní poznatky z oblasti zajištění hospodárnosti veřejných nákupů (veřejných výdajů v celém jejich projektovém cyklu od definování poptávky, přes výběr dodavatele až pro realizaci plnění a saturaci stanovených cílů) v rámci veřejného sektoru v moderních zemích, předkládá hlavní nedostatky systému v ČR a formuluje adekvátní doporučení pro reformu této oblasti veřejné správy tak, aby se díky prvkům hospodárnosti omezoval prostor pro korupční zisky a stimuloval trh k vyšší konkurenceschopnosti a kvalitě dodání.
Transparentnost systému veřejných zakázek v ČR
(Oživení, 2011) Analýza zpracovaná ve spulupráci s CERGE-EI a Transparency Int. SR v rámci projektu Zlepšení systémů veřejných zakázek v ČR a SR. Poskytuje základní informace o žádoucím informačním standardu veřejných zakázek a hodnotí systém aktivního zveřejňování informací o veřejných zakázkách v ČR. V souvislosti s vládním návrhem novely zákona o veřejných zakázkách (květen 2011) hodnotí dopady novely na reálnou transparentnost veřejných zakázek a přístup občanů k informacím o zakázkách.
Otevřenost zadávacích řízení v ČR
(Oživení, 2011) Analýza zpracovaná ve spulupráci s CERGE-EI v rámci projektu Zlepšení systémů veřejných zakázek v ČR a SR. Analýza se snaží odpovědět na otázku, nakolik jsou soutěže o veřejné zakázky v ČR otevřené většímu počtu uchazečů a nakolik se využívá konkurenční prostředí pro získání optimální nabídky pro zadavatele. Analýza identifikuje možné překážky v současném systému veřejných zakázek, které brání efektivnějšímu zapojení tržním mechanismů do zadávání zakázek. Zároveň analyzuje případné dopady vládního návrhu novely zákona o veřejných zakázkách (květen 2011) na větší otevřenost soutěží.
E-aukce: nástroj pro transparentnější zadávání veřejných zakázek
(Oživení, 2010) Jednoduchý manuál shrnující základní poznatky o elektronickcých aukcích. Ty jsou stále více užívány ve veřejném sektoru pro úsporu veřejných výdajů na pořizování různých služeb, dodávek atp. Manuál je určitým úvodem do problematiky elektronickcých aukcí a popisuje co je e-aukce, jak se v praxi používá a v jakých případech je vhodná. (za podpory MV ČR)
Analýza internetového portálu Zakázky pod lupou
(Oživení, 2010) Jaká je úroveň informací zveřejňovaných o zakázkách zadávaných Magistrátem hl. m. Prahy rok po spuštění ojedinělého projektu Zakázky pod lupou? Projekt měl zásadně zprůhlednit veřejné zakázky, avšak výsledky analýzy ukazují, že magistrát v implementaci nadějného projektu selhává.
Kvalita a transparentnost zadávání veřejných zakázek okresními městy ČR
(Oživení, 2008) Snaží se česká města aplikovat obecně známé a dostupné protikorupční nástroje? Zveřejňují na svých webových stránkách dostatek informací o svých veřejných zakázkách, aby je mohli občané kontrolovat? Jak zajišťují transparentnost a eliminaci diskriminace u tzv. zakázek malého rozsahu, což jsou požadavky ze zákona? Sdružení Oživení podrobilo kritickému zkoumání systémy zadávání veřejných zakázek ve všech okresních městech ČR a výsledky jsou skutečně alarmující. Česká města jsou ideálním prostorem pro manipulaci s veřejnými zakázkami.
Cena dálnic
Analýzy financování výstavby dopravní infrastruktury v ČR ze společném projektu Oživení a EPS. Upozorňují na předraženost dopravních staveb a hlavní důvody jejich vysoké ceny.
Stavějí se dálnice v ČR dráž než v zahraničí? (Oživení, 2008)
Selhání dopravní politiky českého státu (Oživení, 2008)
Proces schvalování dopravních investic (Oživení, 2008)
Vývoj nákladů u vybraných staveb dálnic D8 a D11 (Oživení, 2008)