Právní poradna

Rozhodovácí procesy obcí

Obce (ale ekvivalentně i kraje a hlavní město Praha) jsou územními korporacemi, kterým Ústava ČR garantuje právo na samosprávu. Zároveň jim lze na základě zákona svěřit výkon státní správy (přenesené působnosti). Aby mohl jednak odpovědně spravovat své vlastní záležitosti a jednak vykonávat svěřenou státní správu, zřizuje si územní celek orgány. Zákony, které určují orgány obce, kraje, hlavního města Prahy a jeho městských částí a zároveň vymezují jejich působnost, jsou: zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení, dále jen „ZOZ“), zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, (krajské zřízení, dále jen „ZKZ“) a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, (dále jen „ZPZ“).

Územní celek má podle ustanovení § 5 odst. 1 ZOZ, § 1 odst. 5 ZKZ a §1 odst. 4 a § 4 odst. 1 ZPZ čtyři základní orgány:

  • Zastupitelstvo obce / kraje / městské části / hlavního města Prahy
  • Rada obce / kraje / městské části (dále jen MČ) / hlavního města Prahy
  • Starosta obce / hejtman kraje / starosta MČ / primátora hlavního města Prahy
  • Obecní úřad / krajský úřad / úřad MČ / magistrát hlavního města Prahy.

Pro zjednodušení je nadále v textu užíván termín obec, zastupitelstvo obce, rada obce, starosta obce, obecní úřad atd., avšak obdobně níže uvedené informace platí i pro ostatní územně samosprávné celky.

Nejvyšším orgánem, voleným přímo občany obce, je zastupitelstvo obce, které ze svých členů volí starostu a radu obce. Obecní úřad zejména zajišťuje výkon rozhodnutí jiných orgánů obce a dále provádí výkon přenesené státní správy. Pro všechny orgány obce je charakteristické, že jsou nadány určitou rozhodovací pravomocí, a to v míře, kterou jim stanoví zákon, nebo v míře, kterou si v mezích zákona navzájem udělují či odjímají. Zastupitelstvo obce i rada obce si navíc zřizují ke své činnosti pomocné orgány (výbory a komise). Výborům zastupitelstva obce ani komisím rady obce ze zákona svěřena rozhodovací pravomoc není, nicméně v praxi bývá jejich vliv na rozhodnutí zastupitelstva či rady poměrně zásadní.

Vzhledem k tomu, že obce prostřednictvím svých orgánů vykonávají v širším slova smyslu veřejnou správu a je jim svěřen široký okruh pravomocí, je třeba zajistit účinné mechanismy kontroly jejich činnosti, mezi nimiž zaujímá zvláštní místo kontrola ze strany veřejnosti. Aktivní účast občanů na správě věcí veřejných může fungovat jako významný kontrolní mechanismus a garant transparentního a efektivního výkonu samosprávy. Tato kontrola ovšem vyžaduje porozumění tomu, o jakých otázkách jednotlivé orgány obce rozhodují a jakou procedurou přijímají svá rozhodnutí, jakým způsobem je možné ovlivňovat tento rozhodovací proces a tím z pozice občana participovat na výkonu samosprávy.

Rozhodovací procesy obcí

1) Zastupitelstvo obce a jeho pravomoci

Občan obce má rovněž právo na projednání určité záležitosti spadající do samostatné působnosti takřka podle svého přání. Podle § 16 odst. 2 písm f) ZOZ je třeba odlišovat žádosti tzv. “prosté” a “kvalifikované” – tzn. ty, které jsou podepsány 0,5 % občanů. Ministerstvo vnitra dovodilo, že i v případě “prosté” žádosti by měly být požadované žádosti být projednány do 60ti dní, pokud spadají do působnosti rady obce, a do 90 dnů, pokud spadají do působnosti zastupitelstva. Více viz stanovisko č. 1/2015.

U obcí, ve kterých není zřízena rada obce, se kompetence rady rozdělují mezi starostu a zastupitelstvo obce. Dle stanoviska Ministerstva vnitra č. 2/2013 (se kterým se částečně ztotožňujeme) není možné hledět na starostu jako na orgán obce, který “stává” radou obce. Zastupitelstvo si tedy smí ve svůj prospěch vyhradit i záležitosti, které by jinak spadaly do vyhrazených pravomocí rady. § 84 odst. 4 ZOZ se tak neuplatní a zastupitelstvo si na sebe může “vztáhnout” i další kompetence mimo “zbytkové” pravomoci rady podle § 102 odst. 3 ZOZ.

Permalink.

i) Co je to uvolněný / neuvolněný člen zastupitelstva obce, jaká jim přísluší odměna? Mohou obdržet dary od obce?

Mezi vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce náleží i rozhodování o tom, pro které funkce a kteří z členů zastupitelstva obce budou pro výkon své funkce dlouhodobě uvolněni.

Uvolněným zastupitelem se rozumí osoba, která vykonává volenou funkci na „plný úvazek“ a tedy za tomu odpovídající odměnu. Uvolněný zastupitel je dlouhodobě uvolněn z pracovního poměru a fakticky se stává po dobu výkonu své funkce „jakoby“ zaměstnancem obce. Odměna se v takovém případě vyplácí i těm, kteří před zvolením do funkce nebyli výdělečně činní (např. důchodci). Zpravidla bývá uvolněným zastupitelem starosta, někteří radní, občas předseda Kontrolního výboru nebo předseda Finančního výboru. Od 1.1.2018 pak pravidla pro odměňování zastupitelů obcí krajů i hlavního města Prahy budou nově přímo součástí příslušných zákonů, kterou provádí zákon č. 99/2017 Sb.

Obligatorně se odměna vyplácí z rozpočtových prostředků samosprávy pouze uvolněným zastupitelům. Neuvolněným zastupitelům může být (ale nemusí) za výkon funkce poskytnuta rovněž měsíční odměna, přičemž její maximální výši stanoví citované nařízení.Od roku 2018 to ale bude jinak a zastupitelé si obecně finančně polepší.

Zatímco uvolněný člen zastupitelstva má právní nárok na odměnu za výkon své funkce, neuvolněný člen zastupitelstva nikoliv. Pokud jsou neuvolnění zastupitelé v pracovním poměru, je jejich zaměstnavatel povinen jim za účelem výkonu funkce zastupitele poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu doby potřebné pro výkon funkce. Potřebný rozsah určuje obec, v každém případě se jedná minimálně o poskytnutí pracovního volna pro možnost účasti na zasedání zastupitelstva. Náhradu vyplacené mzdy uhradí zaměstnavateli obec. Neuvolněným zastupitelům, kteří nejsou v pracovním poměru, poskytuje obec náhradu ušlého výdělku za dobu strávenou výkonem funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo. Paušální částka není součástí odměny a poskytuje se rovněž i důchodcům, matkám na mateřské dovolené, osobám v domácnosti apod.

Více k odměnám zastupitelů odkazujeme na metodické doporučení č. 5.4 zpracované Ministerstvem vnitra, které naleznete zde.

Dary zastupitelům

Od roku 2018 je možné obdarovat člena zastupitelstva za splnění “mimořádných nebo zvláště významných úkolů”, které souviseli s jeho funkcí. Tyto dary mají nově specifikovaná pravidla, jelikož praxe před rokem 2018 byla často velice rozvolněná, když si dary rozdávali radní a bez jakéhokoli dohledatelného odůvodnění. Dary zastupitelům bude muset projednávat zastupitelstvo v separátním bodu jednání a usnesení o udělení daru musí být explicitně odůvodněno.I výše takových darů je nově omezena jak měsíční, tak roční výší. Zastupitel si tak za rok může přijít nejvýše na dvojnásobek své maximální měsíční odměny. Toto platí jak pro uvolněné tak pro neuvolněné zastupitele.

Jiné dary od obce by musel zastupitel obdržet pouze za činnosti, které nesouvisejí s výkonem jeho funkce zastupitele (např. jakožto trenérovi či sportovci za jeho mimořádné úspěchy), jinak by takový dar bylo třeba považovat za bezdůvodné obohacení.

Permalink.

ii) Kdy se koná zasedání zastupitelstva obce? A kdy by se mělo konat?

Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Zastupitelstvo zpravidla svolává a řídí starosta obce (§ 92 ZOZ), resp. hejtman kraje (§ 40 ZKZ), resp. primátor hlavního města Prahy, a to písemně se sdělením navrženého programu jednání (§ 60 ZPZ). Tito jsou povinni svolat zasedání zastupitelstva také tehdy, požádá-li o to alespoň jedna třetina zastupitelů (§ 41 odst. 2 ZKZ a § 60 odst. 2 ZPZ), nebo v případě obcí též hejtman kraje (§ 92 odst. 1 ZOZ). Zasedání se přitom koná nejpozději do 21 dnů ode dne doručení žádosti obecnímu úřadu, resp. do 15 dnů ode dne doručení Magistrátu hlavního města Prahy. Jestliže starosta zasedání nesvolá, svolá jej místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.

Kde zastupitelstvo zasedá?

Zastupitelstva obce se mohou konat pouze v jejich územním obvodu. “Výjezdní” zasedání tedy nepřipadají v úvahu. O místě konání krajského zastupitelstva resp. zast. hl. města Prahy informuje krajský úřad, resp. Magistrát hl. města Prahy.Zákon již ale blíže nespecifikuje, kde přesně se jejich zastupitelstva musí sejít. “Výjezdní” zasedání krajského zastupitelstva nebo Zastupitelstva hl. města Prahy tak v zásadě do úvahy přicházejí.

Permalink.

iii) Kdy je zastupitelstvo obce usnášeníschopné?

Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. V případě, že při zahájení jednání zastupitelstva nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů, ukončí předsedající zasedání s tím, že do 15 dnů se musí konat náhradní zasedání. K platnému usnesení zastupitelstva, rozhodnutí nebo volbě je totiž třeba podle ustanovení § 87 ZOZ, § 40 odst. 2 ZKZ a § 62 ZPZ souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva.

 

Permalink.

iv) Jak se dozvím, kdy se koná zasedání zastupitelstva obce?

O době, místě a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce informuje obecní úřad na své úřední desce, a to nejméně 7 dní před jeho konáním (viz § 93 odst. 1 ZOZ a § 60 odst. 3 ZPZ), resp. nejméně 10 dnů před jeho konáním (viz § 42 odst.1 ZKZ). V praxi toto zákonné ustanovení bohužel znamená, že se dříve než jeden týden (deset dní) předem o konání zasedání zastupitelstva nedozvíte, a to ani jako občan a často ani jako opoziční zastupitel. Úřední deska musí být ze zákona nepřetržitě veřejně přístupná, tedy i v nočních hodinách. Její obsah se zveřejňuje též způsobem umožňujícím dálkový přístup (zpravidla prostřednictvím internetu). Kromě toho může obec informaci o plánovaném zasedání zastupitelstva obce uveřejnit způsobem v místě obvyklým (např. na jiné informační tabuli, dnes už i např. na sociálních sítích nebo v radničním periodiku). Jestliže obec nesplní povinnost informovat občany o připravovaném zasedání zastupitelstva obce popsaným způsobem, pak nelze hovořit o splnění zákonem stanoveného požadavku veřejnosti zasedání zastupitelstva obce. Takové zasedání nelze považovat za řádné zasedání tohoto orgánu a usnesení na něm přijatá za právně relevantní rozhodnutí zastupitelstva obce.

Plán zasedání

Každé zastupitelstvo by mělo připravovat a zveřejňovat dlouhodobější harmonogram zasedání. Takový plán není jen vhodnou pomůckou pro veřejnost. Snad ještě zásadnější roli má pro neuvolněné zastupitele. Pokud ti nemají k dispozici dostatečně dlouho předem informaci o tom, kdy se jednání koná, mají vážné problémy se sladěním harmonogramu svého zaměstnání a práce zastupitele. Zaměstnavatel má sice ze zákona povinnost poskytnout zastupiteli na zasedání pracovní volno, nicméně pokud si již zastupitel v zaměstnání například naplánoval zahraniční pracovní cestu, plány se mění opravdu již velmi obtížně. Nejvhodnější proto je zveřejňovat plány jednání na celý rok dopředu a to již s jistým předstihem před koncem roku. Schvalování takového plánu je velmi běžné na malých i velkých samosprávách, nicméně bohužel zdaleka ne ve všech případech samospráva plán zveřejní i pro potřebu občanů.

Kdy by se mělo konat zasedání zastupitelstva?

Zastupitelstvo se schází “podle potřeby”, což by mělo reflektovat i konkrétní situace.Termín zasedání zastupitelstva samozřejmě může velice ovlivnit přítomnost jak veřejnosti, tak samotných zastupitelů. Starosta má tedy v rukou nástroj, jak se případně vyhnout konfrontaci např. s bouřlivým davem, který dopředu nesouhlasí s chystaným rozhodnutím zastupitelstva. Pokud se na středně velkém městě chystá sporná výstavba v centru města a starosta svolá zastupitelstvo na dopoledne v pracovní den či první den letních prázdnin, pak si může být jistý, že přítomnost na zastupitelstvu příliš vysoká nebude. Naopak obec v chatové oblasti by měla zvážit, zda nesvolat zasedání spíše na víkend, kdy je v obci fakticky více zainteresovaných lidí.

Permalink.

v) Mají obce podrobnosti o jednání zastupitelstva obce upraveny v nějakém řádu?

V ustanovení § 96 ZOZ, § 44 ZKZ a § 66 ZPZ je zastupitelstvu uložena povinnost vydat jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva. V případě jednacího řádu zastupitelstva kraje je navíc stanoveno, aby jeho obsahem byla i podrobnější úprava jednání výborů, a v případě jednacího řádu Zastupitelstva hlavního města Prahy též postup při projednávání návrhů zákonů podávaných Poslanecké sněmovně. Jednací řád se zpravidla přijímá usnesením zastupitelstva obce. Má formu interního předpisu, nejedná se tedy o obecný právní předpis, jehož porušení by bylo zákonem sankcionováno. Vynutitelné jsou pochopitelně ty části jednacího řádu, které obsahují zároveň povinnosti uložené zákonem.

Na dodržování jednacího řádu dohlížejí zejména ověřovatelé zápisu zvolení na zasedání zastupitelstva a dále každý jednotlivý člen zastupitelstva prostřednictvím svých námitek. V případě, že ověřovatelé odmítnou podepsat zápis ze zasedání zastupitelstva z důvodu porušení jednacího řádu, je třeba, aby se s tím zastupitelstvo obce nějakým způsobem vypořádalo. Vhodné je postupovat například obdobně jako u námitek učiněných členem zastupitelstva obce, tedy o jejich důvodnosti rozhodnout na následujícím zasedání. Ministerstvo vnitra v rámci své dozorové a kontrolní pravomoci na dodržování přijatého jednacího řádu nedohlíží. Může však na základě podnětu přezkoumávat zákonnost jednotlivých částí jednacího řádu, a to v rámci “přezkumu zákonnosti přijatých usnesení, rozhodnutí či jiného opatření orgánu obce” dle § 124 a násl. ZOZ, § 82 a násl. ZKZ a § 107 a násl. ZPZ. V případě městských částí pak přezkum jednacích řádů provádí Magistrát hlavního města Prahy.

Permalink.

vi) Mám právo seznámit se se zněním jednacího řádu zastupitelstva obce?

ZOZ, ZKZ a ZPZ v žádném ze svých ustanovení neukládá obcím povinnost zveřejnit jednací řád zastupitelstva. Tuto povinnost však lze dovodit ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“). Podle citovaného zákona lze jednací řád zastupitelstva obce považovat buď za předpis, podle kterého povinný subjekt jedná a rozhoduje (§ 5 odst. 1 písm. e) InfZ), nebo za předpis vydaný v rámci jeho působnosti (§ 5 odst. 2 písm. a) InfZ). Podle prvé varianty je nutno takto vnímanou informaci zveřejnit v sídle a úřadovnách na místě všeobecně přístupném, jakož i umožnit pořízení její kopie. Podle druhé možnosti pak pouze v sídle povinného subjektu. Citovaný zákon rovněž ukládá povinnost takto vnímanou informaci zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. na internetu (§ 5 odst 4 InfZ).

Více k jednacímu řádu zastupitelstva naleznete v metodickém doporučení č. 1 Ministerstva vnitra zde.

V rámci Platformy Bezkorupce jsme rovněž vytvořili Vzorový jednací řád, kterým je možné se inspirovat. Více zde.

Permalink.

vii) Mohu se účastnit zasedání zastupitelstva obce? Může se konat neveřejné (pracovní) zasedání zastupitelstva?

Ano, zasedání zastupitelstva se můžete účastnit, neboť je veřejné a může se ho účastnit v zásadě kdokoli (§ 93 odst. 2 ZOZ, § 42 odst. 1 ZKZ a § 60 odst. 4 ZPZ). Neexistuje důvod, pro který by bylo možno veřejnost ze zasedání zastupitelstva vyloučit!

V případě, že jste občanem dané obce, máte dokonce podle ustanovení § 16 odst. 2 písm. c) ZOZ, § 12 odst. 2 ZKZ a § 7 písm. d) a § 8 písm. d) ZPZ právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem. V ustanovení § 16 odst. 2 písm. d) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. f) ZKZ a § 7 písm. g) a § 8 písm. g) ZPZ máte dále výslovně garantováno právo vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok. Tato oprávnění, jakož i další uvedená v ustanovení 16″ § 16 ZOZ, 12″ § 12 ZKZ a 7″ § 7 a § 8 ZPZ, lze považovat za součást provedení ústavní zásady vyjádřené v čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zaručující právo každého občana podílet se na správě věcí veřejných přímo nebo volbou svých zástupců. Jejich realizace proto nesmí být nijak omezována. Občanu obce například musí být umožněno vyjádřit se k aktuálně projednávané věci (určitému bodu programu zasedání). Udělení slova až na závěr zasedání po schválení usnesení totiž ve své podstatě představuje popření smyslu tohoto práva. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 5. 2007, čj. 15 CA 196/2006-35, ve kterém se ve vztahu ke krajům (a jenž lze analogicky aplikovat na obce) vyjádřil tak, že:

“Kraje prostřednictvím svých jednacích řádů nemohou omezovat právo občanů vyjadřovat se k projednávaným věcem, které je jim přiznáno zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích [§ 12 odst. 2 písm. b)]. Občané kraje tak mohou na zasedání zastupitelstva vyjadřovat svá stanoviska, která souvisejí s projednávanou problematikou.“

Lze tak shrnout, že z “neveřejného” zasedání zastupitelstva nemůže vzejít usnesení zastupitelstva, které by bylo v souladu se zákonem a mělo tak právní důsledky.

Pracovní zasedání zastupitelstva

Oblíbený “trik”, jak nutnost veřejnosti zasedání vyloučit či omezit, je pořádání tzv. “pracovních schůzí zastupitelstva”. Zastupitelé, nebo např. jen velká část zastupitelstva (bez “problémových” zastupitelů) se sejde na separátním jednání (klidně těsně před oficiálním zasedání zastupitelstva) a sporné body si tak dopředu a bez účasti veřejnosti a bez jakéhokoli záznamu “předjednají”. Následně na řádném zasedání zastupitelstva se hlasuje pouze o jednotlivých bodech s odkazem na diskuzi,která již proběhla na pracovní schůzi. Veřejnost tak v zásadě nemůže chápat, o čem a na základě jakých podkladů zastupitelé na řádném zasedání zastupitelstva jednají.

Byť nejde o jednání v rozporu se zákonem, je potřeba takové pracovní schůze zastupitelstva svolávat jen zcela výjimečně a s alespoň nějakým “zápisem”, aby veřejnost neměla pocit, že zastupitelé konají jakousi skrytou, kabinetní politiku, resp. že neporušují zásadu veřejnosti zasedání zastupitelstva.

Permalink.

viii) Kdo určuje, co se bude na zasedání projednávat? Lze zveřejněný program měnit?

Podle ustanovení § 94 odst. 1 ZOZ mají právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání jeho členové, rada obce a výbory. V případě zastupitelstva kraje a zastupitelstva hlavního města Prahy návrh programu jejich jednání připravuje a předkládá rada (viz § 42 odst. 2 ZKZ a § 64 odst. 1 ZPZ). Návrhy na zařazení na program jednání mohou být učiněny i v průběhu zasedání, o jejich případném zařazení na tento program rozhodne zastupitelstvo.

Kvalifikovaná žádost o projednání

Požadovat projednání určité záležitosti spadající do samostatné působnosti obce mohou také její občané. Je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, resp. nejméně 1000 občany kraje musí ji zastupitelstvo projednat do 90 dnů na svém zasedání (viz § 16 odst. 2 písm. f) ZOZ a § 12 odst. 2 písm. d) ZKZ). Pokud jde o žádost o projednání určité záležitosti spadající do samostatné působnosti zastupitelstva hlavního města Prahy, je třeba, aby žádost podepsalo 1000 občanů hlavního města Prahy (viz § 7 písm. c) ZPZ). V případě zastupitelstva městských částí hlavního města Prahy je stanoven potřebný počet podpisů stejně jako u obcí, tedy 0,5 % občanů městské části (viz § 8 písm. c) ZPZ). Lhůta, ve které je Zastupitelstvo hlavního města Prahy, resp. zastupitelstvo městské části povinno za předpokladu splnění podmínky potřebného počtu podpisů projednat danou záležitost, je stanovena na 60 dnů.

Prostá žádost o projednání

Výše zmíněné platilo pro tzv. “kvalifikovanou” žádost o projednání. Ministerstvo vnitra vydalo stanovisko č. 1/2015 dostupné zde, kde došlo k závěru, že i jako občan obce, který žádá příslušný orgán o projednání určité záležitosti, by tento orgán měl věc projednat ve stejných lhůtách jako u “kvalifikované” žádosti (viz výše).

Změny programu zastupitelstva

Zveřejněný program následujícího zasedání zastupitelstva však nelze brát jako danou věc. Program se totiž může z vůle zastupitelů měnit i v průběhu zasedání zastupitelstva, a to bez ohledu na to, o jakou jde záležitost. Z pohledu zákona totiž neexistuje “důležitější” bod programu než jiný (srov. Nález Ústavního soudu IV. ÚS 331/02). Může se tedy stát, že v průběhu zasedání se zastupitelstvo rozhodne přidat bod jednání zastupitelstva, a to např. odvolání starosty, o prodeji domu na náměstí pro osobu s nevýhodnou nabídkou nebo schválení smlouvy o půjčce, která obec zadluží na několik let nebo o apod. Jinými slovy, veřejnost si nemůže být nikdy 100% jista, co se bude na zasedání zastupitelstva opravdu projednávat!

Permalink.

ix) Zveřejňují se podklady (materiály) pro jednání zastupitelstva?

Bohužel, zveřejňování podkladů pro jednání zastupitelstva, o nichž zastupitelé teprve budou rozhodovat, není praxe rozšířená úplně ve všech obcích. Zde je situace výrazně kritičtější než v případě výborů, protože na zasedání zastupitelstev se přijímají bezprostřední rozhodnutí o daném materiálu a vzhledem k tomu, že už na zasedání přichází často předjednán, nemusí se už vůbec dostat na obšírnější jednání o jeho obsahu. Veřejnost, která nemá možnost se s obsahem předem seznámit, se pak nemusí vůbec dozvědět, o čem zastupitelstvo ve skutečnosti rozhoduje! Zákonem daná veřejnost zasedání zastupitelstva pak má pochybnou hodnotu. Zákon bohužel v tomto případě nechává obcím extrémní volnost, když pouze stanoví, že obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu 7 dní předem (§ 93 ZOB). Nicméně vzhledem k tomu, že v dnešní době (na rozdíl od doby, ze které pochází zmíněný zákon) je drtivá většina podkladů připravována elektronicky, není zveřejňování podkladů nikterak náročné.

Chráněné údaje

Jediné, co je nutné ohlídat, je anonymizace chráněných osobních údajů a případného obchodního tajemství. Těch se ovšem v podkladech většinou nenachází výrazné množství a zejména větší samosprávy mají běžně zavedenu interní směrnici k ochraně osobních údajů, díky níž není obtížné v dokumentech údaje identifikovat a anonymizovat. Velmi jednoduchým způsobem je například uložit osobám zodpovědným za přípravu materiálů, aby chráněné osobní údaje už při přípravě vyznačovaly běžně nepoužívaným znakem (setkali jsme se například s vyznačováním těchto údajů za pomoci složených závorek {}). Díky tomu je pak velmi jednoduché údaje dohledat a anonymizovat. Například s touto směrnicí se MČ Praze 20 podařilo přesvědčit i Úřad pro ochranu osobních údajů, že MČ je způsobilá vysílat videozáznamy z jednání zastupitelstva.

Včasné zveřejňování

Aby samospráva dostála nárokům otevřenosti rozhodování vůči svým občanům, musí tedy zveřejňovat kromě pozvánky i samotné podkladové materiály s dostatečným předstihem a program následně již pokud možno neměnit. Zájem veřejnosti na informace o připravovaných rozhodnutích zde však přirozeně omezuje potřeba obce připravovat materiály v návaznosti na další termíny s projednávanými záležitostmi související (termíny podání dotačních žádostí, harmonogram vyhlášení zakázky atd.), a tedy v některých případech v co nejtěsnější návaznosti s jednáním zastupitelstva. Asi nejlepším kompromisem je zveřejnění tak, aby měli zájemci o materiály alespoň dva víkendy na prostudování materiálů a případné dovyžádání si podkladů od předkladatelů. To by mohlo být pro samosprávu omezující ve vztahu ke zmíněným harmonogramům, lze však nalézt režim, který takový termín nastavit umožní, aniž by příliš „šlapal na paty“ těm, kdo připravují podklady. Tento model spočívá v svolávání jednání zastupitelstva na pondělky a zveřejňování materiálů 10 dní předem, tedy v pátky. Veřejnost i zastupitelé pak mají dostatek času na seznámení se s materiály, zatímco pro obec to znamená pouze pět pracovních dní v mezidobí. Tohoto modelu se v zásadě – zejména co se termínů týká – drží například Karlovy Vary. Ty ovšem bohužel materiály nezveřejňují pro potřeby veřejnosti a přístup k nim mají pouze členové zastupitelstva (pro ty je ovšem samozřejmě dostatek času na seznámení se s materiály naprosto zásadní). V pozdějším termínu, ale naopak pro potřeby veřejnosti, však materiály běžně zveřejňují zejména větší města, například Praha, Hodonín a mnoho dalších, z menších měst například Černošice nebo Dolany.

Důvodová zpráva

Zveřejňování materiálů by nebylo užitečné, kdyby byly připraveny nedostatečným způsobem. Každý návrh usnesení by tak měl být provázen důvodovou zprávou,  která bude mít jasně danou formu a bude obsahovat informace v předem dané struktuře, které zastupitelům umožní udělat si dostatečný přehled o tom, o čem hlasují, případně o tom, jaké informace si ještě potřebují pro potřeby svého rozhodování vyžádat. Důvodová zpráva by měla obsahovat úplné a srozumitelné zdůvodnění návrhu včetně vyjmenování případných alternativ a zhodnocení dopadů opatření. Nezbytnou součástí návrhu by mělo být přiložení seznamu subjektů (výbory, komise etc), které materiál projednaly – i s jejich stanovisky v příloze. Možným vodítkem pro sestavení důvodové zprávy může být zejména tzv. Malá RIA (hodnocení dopadů regulace, viz. Obecné zásady pro hodnocení dopadu regulace str. 8; základní schéma str. 37). Stanovování náležitostí důvodové zprávy je naštěstí v jednacích řádech zastupitelstev celkem běžné, není však bohužel zdaleka bezvýjimečným pravidlem. Jednoduše, ale jasně, mají náležitosti důvodové zprávy definované například v jednacím řádu Karlových Varů: Důvodová zpráva tam obsahuje zejména:

  1. popis dosavadního stavu a jeho případných nedostatků;
  2. odůvodnění navrhovaných opatření a jejich ekonomický či jiný dopad;
  3. s jakými orgány či subjekty byl návrh projednán, včetně jejich stanovisek.

Permalink.

x) Pořizuje se o zasedání zastupitelstva nějaký zápis? Kde ho mohu získat?

Povinnost pořídit zápis o průběhu zasedání zastupitelstva je stanovena v ustanoveních § 95 odst. 1 ZOZ,, § 43 ZKZ a § 65 ZPZ. Pořízený zápis musí obsahovat následující údaje: počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování, přijatá usnesení, podpis starosty nebo místostarosty a určených ověřovatelů. Zápis je nutno pořídit do 10 dnů (v případě hlavního města Prahy do 7 dnů) od konání zasedání a musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. Do zápisu z jednání zastupitelstva obce a jeho usnesení má totiž občan obce dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. e) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. c) ZKZ a § 7 písm. e) a § 8 písm. e) ZPZ právo nahlížet a pořizovat si z nich výpisy. Musí Vám být přitom zpřístupněn celý (autentický) obsah zápisu, tedy bez jakékoliv anonymizace osobních údajů v něm uvedených osob (o ten smíte žádat i podle zákona o svobodném přístupu k informacím a zápis Vám, jako občanu obce, musí být poskytnut v nezměněné podobě.

K tomu více stanovisko Ministerstva vnitra č. 1/2006 dostupné zde). Naopak v případě zveřejnění zápisu ze zastupitelstva na internetu musí být veškeré osobní údaje osob v něm uvedených anonymizovány.

Permalink.

xi) Mohu si ze zasedání zastupitelstva obce pořídit audiovizuální záznam?

O této otázce probíhaly před několika lety zásadní spory kvůli negativnímu postoji Úřadu pro ochranu osobních údajů. Poslední vývoj judikatury, v němž má Oživení zásadní příspěvek v podobě soudního rozhodnutí v “psárské kauze”, však jasně směřuje k závěru, že pořizování a zveřejňování záznamů je při dodržení základních opatření nejen legální, ale i vhodný způsob, jak informovat o rozhodování samospráv.

Po rozsudku, který zrušil jedinou sankci, kterou ÚOOÚ kdy v této otázce udělil, i samotný úřad vydal stanovisko, ve kterém své názory koriguje a zveřejňování záznamů nadále nebrání. Více informací o této problematice naleznete  na speciální stránce videozáznamům ze zastupitelstva. Analýzu relevantních zákonů, která také přispěla ke změně postoje ÚOOÚ, naleznete v videozáznamy zastupitelstva – analýza” http://www.bezkorupce.cz/audity-samosprav/oblast-hmotneho-majetku/” tomto odkazu. Dočtete se v ní mimo jiné i to, jaká opatření musí učinit obec nebo občan, pokud chce zasedání nahrávat a záznamy zveřejňovat – jelikož jistou kolizi práva na informace a práva na ochranu soukromí by měl ten, kdo chce záznamy zveřejňovat, mít na paměti. Návod technické povahy, jak videozáznamy pořizovat, zpracovávat a šířit, naleznete v tomto manuálu.

Permalink.

xii) Může zastupitel obce nějak napadnout obsah zápisu ze zasedání zastupitelstva?

Právo zastupitele podat proti zápisu ze zasedání zastupitelstva obce námitky vyplývá z ustanovení 95″ § 95 odst. 2 ZOZ, 43″ § 43 ZKZ a 65″ § 65 ZPZ. Zde je také stanoveno, že o námitkách člena zastupitelstva obce rozhodne na nejbližším zasedání zastupitelstvo obce a posoudí tak, v jaké formě zápis nejvíce odpovídá skutečnému průběhu zasedání zastupitelstva. Protože toto může být zpětně často velice sporné, je vhodné zaznamenávat zasedání i zvukovými nebo audiovizuálními prostředky.

Zastupitel může být zároveň určen jakoověřovatel zápisu. V takovém případě, pokud nesouhlasí se zněním zápisu, může svůj podpis pod zápisem odepřít. Zápis, který není podepsaný starostou (příp. místostarostou) a určným ověřovatelem tak není zápisem ve smyslu zákona. Podpis ověřovatele však může nahradit následující zastupitelstvo, které bude o nepodepsaném zápise rozhodovat jakoby šlo o námitky k zápisu.

Je tedy vhodné, aby námitky zastupitele či ověřovatele byly vepsány přímo do zápisu. I nepodepsaný zápis je totiž dle Ministerstva vnitra třeba považovat za zápis, který si lze vyžádat, a to jak zastupitelem, tak občanem obce. Více k této problematice ve stanovisku Ministerstva vnitra č. 25/2008 zde.

Nevyhotovený nebo nepodepsaný zápis však nemá vliv na přijatá usnesení zastupitelstva. Ty jsou platná jejich schválením.

Permalink.

xiii) Jakými dalšími právy disponuje zastupitel při výkonu své funkce ?

Práva člena zastupitelstva obce při výkonu jeho funkce jsou uvedena v ustanovení § 82 ZOZ, § 34 odst. 1 ZKZ a § 51 odst. 3 ZPZ. Na základě citovaného ustanovení mají zastupitelé v zákoně výslovně upravené právo na informace, dále mají právo předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání, vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila, požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce.

Odpověď na své dotazy, připomínky a podněty musí obdržet nejpozději do 30 dnů. Stejná lhůta je stanovena i pro poskytnutí jím žádaných informací. Žádá-li zastupitel o informace, pak doporučujeme použít žádost o informace, která bude uvozena jak zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tak příslušným zákonem o územní samosprávě (tzn. ZOZ, ZKZ nebo ZPZ) a samozřejmě tím, že žádá o informace jakožto zastupitel. Při takovém postupu se na zastupitele uplatní výhodnější právní úprava z obou předpisů. Rovněž doporučujeme přidat k takové žádosti i stanovisko Ministerstva vnitra č. 1/2016 dostupné zde. Více k této problematice naleznete v sekci týkající práv zastupitelů na informace.

Se špatnou praxí jsme se setkali například v obci Silůvky, kdy námitky členky zastupitelstva obce nebyly řádně a včas vyřízeny, byl jí odepřen přístup k informacím a navíc jí bylo zabráněno ve výkonu jí uložené povinnosti – účastnit se zasedání orgánu obce (konkrétně finančního výboru), jehož byla členem, a to s nepřípustným odůvodněním, že byla přítomna nadpoloviční většina členů, proto nebylo nutno ji zvát.

Permalink.

xiv) Zastupitel a střet zájmů?

S výkonem funkce člena zastupitelstva obce jsou pochopitelně spojeny i určité povinnosti (srov. § 83 ZOZ, § 34 odst. 2 a 3 ZKZ a § 51 odst. 4 a 5 ZPZ). Jedná se zejména o povinnost:

  • zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, popřípadě zasedání i dalších orgánů obce, je-li jejich členem,
  • plnit úkoly těmito orgány uložené,
  • hájit zájmy občanů obce a
  • jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.

Důležitou povinností člena zastupitelstva obce je i oznámit střet zájmů, respektive sdělit skutečnosti nasvědčující tomu, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci. Sdělení o těchto skutečnostech musí učinit před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat.

Permalink.

xv) Smí zastupitel hlasovat ve střetu zájmů? A co se stane, když střet zájmu neoznámí vůbec?

S oznámením zastupitele o střetu zájmů k určité záležitosti, která má být projednávána, není automaticky spojen následek v podobě vyloučení z hlasování o dané záležitosti či neplatnosti jeho hlasu. Zákon totiž výslovně nestanoví, že se takový člen orgánu nesmí jednání dále účastnit a v dané věci hlasovat. S ohledem na ústavněprávní charakter mandátu zastupitele obce mu nelze bez výslovné právní úpravy zabránit, aby se projednávání a hlasování aktivně účastnil.

Záleží proto pouze na jeho morální integritě a politické odpovědnosti, zda skutečně hlasovat bude, či nikoliv, a zda projednání daného bodu jednání bude přítomen. K tomu je třeba podotknout, pokud by zákon stanovil zákaz hlasování o záležitosti v případě rozhodnutí příslušného orgánu o existenci důvodu pro vyloučení s projednávání a hlasování, jednalo by se o institut, který by byl snadno zneužitelný v rukou koalice vůči nepohodlným opozičním zastupitelům a mohlo by tak docházet k nezákonným zásahům do mandátu zastupitele obce. S porušením povinnosti zastupitele oznámit střet zájmů zákon nespojuje žádnou sankci. Teoretickou možnost zpochybnění platnosti hlasování při neoznámeném střetu zájmů naznačil pouze Nejvyšší správní soud, viz zde.

V případě neoznámení osobního zájmu na projednávané věci připadá v úvahu stíhání pro přestupek podle ustanovení § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Závažným nedostatkem zákona o střetu zájmu je však skutečnost, že k projednávání přestupku jsou příslušné obecné úřady obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má veřejný funkcionář trvalý pobyt. Z tohoto důvodu si lze jen stěží představit úředníka, který by „svému starostovi“ udělil pokutu ve výši 50.000,- Kč pro porušení zákona o střetu zájmu. Správným postupem by mělo být obzvláště na menších obcích vyloučení celého úřadu pro podjatost a nechat nadřízený krajský úřad rozhodnout o tom, který jiný obecní úřad spáchání přestupku posoudí. S neplněním povinnosti člena zastupitelstva obce je nepochybně třeba spojovat rovněž politickou odpovědnost a v dalších volbách daného zastupitele nevolit.

Vhodné je samozřejmě upravit tuto záležitost přímo v jednacím řádu. Více ke střetu zájmů zde, event. ve stanovisku Ministerstva vnitra č. 8/2011 zde.

Permalink.

xvi) V naší obci vykonává funkci rady obce starosta. Jak zákon řeší jeho střet zájmu například při pronájmu nemovitého majetku obce?

Povinnost oznámit osobní zájem (střet zájmů) ZOZ starostovi obce výslovně neukládá. Vztahuje se na něj ovšem zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, podle něhož v případě střetu zájmu veřejného zájmu se zájmem osobním nesmí upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako starosta obce povinen prosazovat a hájit.

Osobním zájmem se přitom rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři osobní výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu (viz § 3 odst. 1 zák. O střetu zájmů). Rovněž je stanoveno, že veřejný funkcionář nesmí využít svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jiného. Nicméně dodržování této povinnosti není právně vymahatelné, neboť zákon s jejím porušením nespojuje žádnou sankci. Je proto třeba, aby zde opět nastoupila sankce ze strany voličů v podobě nezvolení v dalších volbách.

Permalink.

2) Výbory zastupitelstva

Zastupitelstvo obce zřizuje jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory, přičemž podle ustanovení § 117 odst. 2 ZOZ je vždy povinno zřídit finanční a kontrolní výbor. Zastupitelstvo kraje navíc dle ustanovení § 78 odst. 1 ZKZ obligatorně zřizuje výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost a zastupitelstvo hlavního města Prahy dle ustanovení § 78 odst. 1 ZPZ výbor pro výchovu a vzdělávání. Jestliže v územním obvodu dané obce žije alespoň 10% (v kraji a hlavním městě Praze postačí 5 %) občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje zastupitelstvo výbor pro národnostní menšiny, jehož nejméně polovinu členů tvoří právě příslušníci národnostních menšin. Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce, s výjimkou osadního výboru. Výbory plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce, a ze své činnosti odpovídají rovněž zastupitelstvu obce (viz § 118 odst. 1 ZOZ, § 77 odst. 1 ZKZ a § 77 odst. 3 ZPZ). Vůči výborům zřízeným zastupitelstvem hlavního města Prahy disponuje pravomocí ukládat jim úkoly i rada hlavního města Prahy, ovšem pouze v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem, přičemž výbory jí odpovídají jen v rámci takto jí vymezené působnosti.

Výbory mají právo předkládat zastupitelstvu obce svá stanoviska a návrhy. Nicméně zastupitelstvo obce nemá zákonem uloženou povinnost se předloženými stanovisky a návrhy zabývat. Výbory samy o sobě nemají pravomoc ukládat úkoly či realizovat opatření k nápravě. Tato činnost již náleží do působnosti zastupitelstva obce, jemuž k příslušnému rozhodnutí shromažďují podklady a navrhují případná řešení. Určitou nezávislost finančního a kontrolního výboru by měl zajistit zákaz souběžného výkonu funkce člena těchto výborů a starosty, místostarosty, tajemníka obecního úřadu a osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu (viz § 119 odst. 1 ZOZ, § 78 odst. 3 ZKZ, § 78 odst. 3 ZPZ). Každý výbor má lichý počet svých členů. Finanční a kontrolní výbory přitom mají alespoň tři členy a v kraji a hlavním městě Praze musí mít nejméně pět členů. Výbory se schází podle potřeby a o záležitostech jim svěřených rozhodují usnesením. K platnosti usnesení výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů výboru (viz § 118 odst. 3 ZOZ, § 77 odst. 3 ZKZ, § 77 odst. 5 ZPZ). Po formální stránce zákon pro usnesení výboru vyžaduje písemnou formu a jeho podepsání předsedou výboru. Ačkoli to zákon nestanoví, je z hlediska právní jistoty vhodné, aby byly předmět činnosti a procedurální otázky rozhodování výborů podrobněji upraveny interním předpisem, například v jednacím řádu zastupitelstva obce či zvláštním statutem. V nich by mělo být upraveny např. I praktické sporné otázky o tom, zda mají na jednání výboru přístup třetí osoby (veřejnost, ostatní zastupitelé apod.).

Občan konkrétní obce má dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. e) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. c) ZKZ a § 7 písm. e) a § 8 písm. e) ZPZ právo nahlížet a pořizovat si výpisy z usnesení výborů obce, jakož i z usnesení komisí obce, o kterých je pojednáno níže. Občan obce však nemá ze zákona přístup na jednání výboru. Pokud takové právo nebude vyplývat z vnitřního předpisu, pak o přístupu na jednání výboru bude rozhodovat výbor ad hoc.

Jak již bylo řečeno, zastupitelstvo obce musí obligatorně zřídit finanční a kontrolní výbor, a to jako dva samostatné orgány. Nelze zřídit jeden výbor, kterému by byly svěřeny zákonem stanovené úkoly pro finanční a kontrolní výbor. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plní další úkoly, kterými jej pověřilo zastupitelstvo obce (viz § 119 odst. 2 ZOZ, § 78 odst. 4 ZKZ a § 78 odst. 4 ZPZ). Finanční výbor zastupitelstva kraje má explicitně vymezen širší okruh pravomocí. Dle citovaného ustanovení navíc provádí kontrolu hospodaření právnických osob a zařízení založených nebo zřízených krajem, nebo které byly na kraj převedeny, a dále provádí kontrolu využití dotací poskytnutých krajem z jeho prostředků obcím. Za tímto účelem je výbor oprávněn požadovat od obcí příslušné podklady a obce jsou povinny poskytnout výboru požadovanou součinnost.

Do působnosti kontrolního výboru, jak lze z jeho názvu dovodit, patří zejména kontrolní činnost. Kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti a plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce (§ 119 odst. 3 ZOZ, § 78 odst. 5 ZKZ a § 78 odst. 5 ZPZ). O provedené kontrole výbor pořídí zápis, jehož obsahem je údaj o tom, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala. Tento zápis poté výbor předloží zastupitelstvu obce, a to i s připojeným vyjádřením orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala (viz § 119 odst. 5 ZOZ, § 79 odst. 2 ZKZ a § 78 odst. 8 ZPZ). Více k výborům a komisím odkazujeme na metodické doporučení č. 3 Ministerstva vnitra.

Často se na nás obracejí jednotliví členové kontrolních a finančních výborů s dotazy, zda mohou vykonávat kontrolu i nad rámec pověření výboru (nejčastěji nad rámec nějakého plánu kontrol apod.). V takovém případě se domníváme, že není třeba se jako člen kontrolního či finančního výboru omezovat pouze na činnosti těchto výborů, jelikož kontrola obce je de facto imanentní součást a smysl výkonu mandátu zastupitele. Jinými slovy, jakýkoli zastupitel je oprávněn vyžádat si od obce veškeré potřebné dokumenty k vykonání “jeho vlastní kontroly”. Kontrolou tedy není oprávněn výhradně kontrolní nebo finanční výbor. A to i v případě, pokud by se výbor usnesl na tom, že daná záležitost se kontrolovat nebude. Takové usnesení pak, podle našeho názoru, nemůže být použit jako argument zaměstnanců obce k odmítnutí poskytnutí informací konkrétnímu zastupiteli. (více k právům zastupitele zde)

Otázkou je, zda takové oprávnění na vykonání kontroly bez vůle výboru má i člen výboru, který není zastupitelem.

Permalink.

3) Rada obce

Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. Jednání rady obce jsou oproti jednáním zastupitelstva obce neveřejné (viz § 101 odst. 1 ZOZ, § 58 odst. 1 ZKZ a § 70 odst. 1 ZPZ). Ke svým schůzím se schází podle potřeby. K jednotlivým bodům svého jednání může přizvat dalšího člena zastupitelstva obce, jakož i jiné osoby. Rada obce je usnášeníschopná pouze tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech jejích členů.

Kompetenece rady

V oblasti přenesené působnosti rozhoduje pouze tehdy, stanoví-li tak zákon (viz § 99 odst. 1 ZOZ, § 57 odst. 1 ZKZ a § 68 odst. 4 ZPZ). V obcích, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, a to až na výjimky stanovené v § 102 odst. 4 ZOZ. Mezi pravomoci rady obce patří dle ustanovení § 102 ZOZ (k tomu srov. § 59 ZKZ§ 68§ 94 ZPZ) příprava návrhů pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečování plnění jím přijatých usnesení, přičemž radě obce je vyhrazeno: zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce, plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2 ZOZ), rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, vydávat nařízení obce, projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce, stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2 ZOZ), na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem, zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady obce, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy, kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce, stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce, ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 58 ZOZ); tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti, přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi, stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností, schvalovat organizační řád obecního úřadu, plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem.

POZOR! Od 1.7.2016 Rada obce již nemá ve vyhrazené pravomoci uzavírání nájemních smluv. Bude tedy záležet na tom, jak si tuto pravomoc mezi sebou Zastupitelstvo a Rada u konkrétních nájemních smluv rozdělí. To může být v praxi poměrně sporné. Blíže o tomto tématu zde.

Povinnosti rady

Obdobně jako zastupitelstvo obce pořizuje rada obce ze své schůze zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. Zápis ze schůze musí být pořízen do sedmi dnů (v případě kraje do 10 dnů) od jejího konání a musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obce. Proti zápisu ze schůze může každý člen rady obce podat námitky. O těchto námitkách se poté rozhoduje na následující schůzi rady obce.

V zápise je třeba vždy uvést počet přítomných členů, schválený pořad jednání schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Je však otázkou, co znamená “průběh a výsledek hlasování”. Některé zápisy obsahují pouze údaj o přijetí či nepřijetí daného usnesení, některé dodávají i počet hlasů Pro/Proti/Zdržel se. Nejtransparentnější zápis ze schůze rady však obsahuje jmenovité hlasování všech jejích členů, ledaže si výjimečně odsouhlasí, že hlasují tajně.

  • Zpráva o činnosti

Radě kraje je stanovena povinnost podávat na každém zasedání zastupitelstva zprávu o své činnosti (§ 58 odst. 4 ZKZ). Tutéž povinnost ukládá ZPZ i radě hlavního města prahy, avšak méně často, a to jednou za půl roku (§ 70 odst. 4 ZPZ).

Práva občana

Občanovi konkrétní obce jsou dána  následující práva ke kontrole obecní rady. Zejména jde o:

K usnesení rady obce tedy máte přímý přístup bez jakékoliv anonymizace údajů v něm uvedených oproti zápisu ze schůze rady obce, který Vám povinný subjekt může poskytnout pouze v omezené podobě, obsahuje-li chráněné údaje ve smyslu § 9 a násl. InfZ. K tomuto právu občana obce lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2005, sp. zn. 6 As 40/2004-62, ve kterém vyslovil:

“Neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (101″ § 101 odst. 1 a 3 ZOZ) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu.“

  • požadovat po radě obce projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti.

Obdobně jako v případě zastupitelstva obce můžete dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. d) ZKZ a § 7 písm. c) a§ 8 písm. c) ZPZ požadovat po radě obce projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti. Pokud je taková žádost podepsána alespoň 0,5 % občanů obce, respektive nejméně 1 000 občany kraje nebo nejméně 1 000 občany hlavního města Prahy, musí ji rada na své schůzi projednat nejpozději do 60 dnů. V této lhůtě Vám však musí vyhovět i na základě “prosté žádosti”! Viz zde.

Permalink.

4) Komise rady

Obdobně jako zastupitelstvo zřizuje i rada na základě ustanovení § 122 odst. 1 ZOZ, § 80 odst. 1 ZKZ§ 79 odst. 1 ZPZ své iniciativní a poradní orgány, kterými jsou komise. Komise může být však též výkonným orgánem, a to tehdy, byl-li jí na základě § 103 odst. 4 písm. c) ZOZ svěřen výkon přenesené působnosti. V takovém případě má komise ve smyslu ustanovení § 5 odst. 3 ZOZ rovněž postavení orgánu obce a nikoli pouze orgánu rady obce. Kdo se může stát členem komise, zákon nijak nevymezuje. Volba kandidátů na členy komise se proto bude řídit zejména místními zvyklostmi a možnostmi dané obce. Pouze na předsedu komise, které byl svěřen výkon přenesené působnosti (například zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi na základě § 78 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách), jsou kladeny speciální požadavky, neboť musí prokázat zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti, nestanoví-li zákon jinak (viz § 122 odst. 3 ZOZ). Komise ze své činnosti odpovídají radě obce, přičemž ve věcech přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídají starostovi. Svá stanoviska a náměty předkládají radě obce. Usnáší se většinou hlasů svých členů.

Více k výborům a komisím odkazujeme na metodické doporučení Ministerstva vnitra č. 3, které naleznete zde.

Permalink.

5) Starosta

Starosta zastupuje obec navenek, není však statutárním orgánem obce. Nejvyšším správním soudem i Ústavním soudem bylo již opakovaně judikováno, že starosta nemůže sám vytvářet vůli obce (to přísluší jen zastupitelstvu nebo radě obce), ale může ji pouze navenek sdělovat a projevovat. Bez předchozího rozhodnutí rady nebo zastupitelstva je právní jednání učiněné starostou absolutně neplatné. Do své funkce je spolu s místostarosty volen zastupitelstvem z řad jeho členů, přičemž za výkon své funkce odpovídá právě zastupitelstvu obce (viz § 103 odst. 2 ZOZ, § 61 odst. 2 ZKZ a § 72 odst. 1 ZPZ).

Kompetence starosty

Starosta plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních právních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu, vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li v obci zřízena rada obce, zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce, plní další úkoly stanovené ZOZ a zvláštními zákony, plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu. Mezi jeho oprávnění patří i možnost po projednání s ředitelem krajského úřadu svěření komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech a dále možnost po policii ČR požadování spolupráce při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Jak je uvedeno výše, tak také svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce a podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce.

Ke kompetencím hejtmana a primátora hlavního města Prahy, které jsou vymezeny v obdobném rozsahu jako u starosty obce, srov. zejména § 61 odst. 3 ZKZ a § 72 odst. 3 ZPZ.

Mezi poměrně významná oprávnění starosty náleží podle ustanovení § 105 ZOZ, § 62 ZKZ a § 73 ZPZ i právo pozastavit výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. V takovém případě je pak povinen věc předložit k projednání nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce. Na základě § 106 odst. 1 ZOZ, § 61 odst. 3 písm. d) ZKZ a § 80 ZPZ přísluší starostovi v případech stanovených zvláštními zákony zřizovat pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce a současně jmenovat a odvolávat jejich členy. Takovým zvláštním zákonem je například zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který v ustanovení § 61 stanoví, že obce mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání přestupků, přičemž tyto jednají a rozhodují v lichém počtu a vždy za předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro projednávání přestupků, viz § 111.

Povinnosti starosty

Permalink.

6) Obecní úřad

Významným orgánem obce je i obecní úřad, který je tvořen starostou, místostarostou (místostarosty), tajemníkem obecního úřadu (je-li tato funkce zřízena), a zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu (§ 109 odst. 1 ZOZ).

Krajský úřad / Magistrát hlavního města Prahy tvoří ředitel, který je zaměstnancem kraje/hlavního města Prahy a za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu/Magistrátu hlavního města Prahy v samostatné a přenesené působnosti je odpovědný hejtmanovi kraje / primátorovi Hlavního města Prahy, a zaměstnanci zařazení do krajského úřadu (§ 68 odst. 1 ZKZ, § 81 odst. 1 ZPZ).

V čele obecního úřadu stojí starosta a v čele krajského úřadu / Magistrátu hlavního města Prahy ředitel. Členění obecního úřadu ovlivňuje rada obce, neboť dle ustanovení § 109 odst. 2 ZOZ může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. Náplní činnosti obecního úřadu v oblasti samostatné působnosti je plnit úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, pomáhat výborům a komisím v jejich činnosti a rozhodovat v případech stanovených ZOZ, ZKZ a ZPZ nebo zvláštním zákonem. Jeho hlavní náplní je však výkon přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a) ZOZ, § 67 odst. 1 ZKZ, § 81 odst. 3 ZPZ, s výjimkou věcí, které jsou svěřeny do působnosti jiného orgánu obce.

Funkce tajemníka obecního úřadu se obligatorně zřizuje v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností, v ostatních obcích se zřizuje fakultativně (§ 110 odst. 1 ZOZ). Tajemník obecního úřadu je zaměstnancem obce a je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti starostovi. Nesmí přitom vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. V obcích, kde není zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo kde není ustanoven, plní jeho úkoly starosta (§ 110 odst. 3 ZOZ). Tajemník obecního úřadu zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštním orgánům obce, plní úkoly svěřené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou, stanoví podle zvláštního právního předpisu platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu, plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu a vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice, pokud je nevydává rada obce.

Jaké postavení má tedy tajemník obecního úřadu? Nelze říci, že je zcela nezávislý na politickém vlivu, neboť platí, že tajemník obecního úřadu plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou. Avšak s určitým omezením, a to že:

  1. ukládané úkoly nejsou v rozporu s právními předpisy,
  2. ukládané úkoly nemají povahu bránění v samotném výkonu pravomocí tajemníka obecního úřadu svěřených mu zákonem.

K tomu účelu je i pozice tajemníka relativně chráněna tím, že je odvolatelný pouze se souhlasem ředitele příslušného krajského úřadu (§ 103 odst. 3 ZOZ)

Z hlediska pravomocí svěřených tajemníkovi obecního úřadu má obdobné postavení ředitel krajského úřadu / Magistrátu hlavního města Prahy (srov.§ 69 ZKZ, § 81 odst. 5 až 8 ZPZ), přičemž také nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích, jakož i vykonávat funkci poslance a senátora a funkci člena zastupitelstva územně samosprávných celků / zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstva městských částí.

Permalink.

7) Jaký je rozdíl mezi obcí a jejím úřadem? Koho lze žalovat?

Obec je právnická osoba se způsobilostí k právům a povinnostem (hodně zjednodušeně lze říci, že obec má IČ). Obec je subjektem, který uzavírá kupní smlouvy, nájemní smlouvy atd. Pokud z těchto uzavřených smluv vznikne soudní spor, pak je žalobcem či žalovaným obec (například žaloba na zaplacení kupní ceny, žaloba na zaplacení náhrady škody, žaloba na zaplacení dlužného nájemného, žaloba na zaplacení smluvní pokuty atp.).

Zpravidla se jedná o samostatnou působnost obce, kterou vykonává obec jako právnická osoba. (poznámka: existuje však i řada výjimek, např. udělování některých pokut, které sice spadají do samostatné působnosti, ale pravomoc v tomto případě vykonává úřad a nikoli obec jako právnická osoba). Naproti tomu úřad nemá právní subjektivitu (nemá tedy IČ a nemůže například nabývat majetek), ale přesto může být žalován, a to ve správním soudnictví. V těchto řízeních soud rozhoduje o zákonnosti rozhodnutí úřadu vydaných v rámci jeho vrchnostenské pravomoci. Jedná se nejčastěji o žaloby na rozhodnutí vydaná přenesené působnosti při výkonu státní správy – například rozhodnutí vydaná v rámci stavebního řízení.

Na jaký orgán obce se občan může obracet?

Každý občan konkrétní obce má dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. g) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. e) ZKZ a § 7 písm. f) a § 8 písm. f) ZPZ právo obracet se na všechny orgány obce s návrhy, připomínkami a podněty. Orgány obce jsou povinny je vyřídit bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů. V případě působnosti zastupitelstva obce je lhůta pro vyřízení delší, a to nejvýše 90 dnů. To však neplatí pro zastupitelstvo hlavního města Prahy a pro zastupitelstvo městské části, neboť tyto musí vyřizovat podněty svých občanů nejpozději do 60 dnů. Jestliže tedy máte jakýkoliv návrh, připomínku či podnět, neváhejte se na příslušný orgán obrátit, neboť i tak se můžete podílet na výkonu samosprávy Vaší obce.

Permalink.

8) Jaký je rozdíl mezi obecně závaznou vyhláškou a nařízením obce?

Jedno z nejvýznamnějších oprávnění, kterým obec disponuje, je právo vydávat vlastní právní předpisy, jakožto obecně závazné normativní právní akty. Nejobecnější základ legislativní pravomoci zastupitelstev obcí je obsažen v čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR, který stanoví, že zastupitelstva územně samosprávných celků mohou vydávat obecně závazné vyhlášky v mezích své samostatné působnosti.

Zastupitelstvo obce vydává obecně závazné vyhlášky v mezích zákonů stanovujících jeho samostatnou působnost. To znamená, že povinnosti může obec ukládat fyzickým a právnickým osobám prostřednictvím obecně závazných vyhlášek jen tehdy, stanoví-li tak zákon. Přehled zákonných zmocnění k vydávání obecně závazných vyhlášek obce zpracovalo Ministerstvo vnitra a neleznete jej zde. Podle  § 10 ZOZ (resp. § 44 odst. 3 ZPZ) může obec ukládat povinnosti v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány, dále pro pořádání, průběh a veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku, k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně a k užívání zařízení sloužících potřebám veřejnosti. Zastupitelstvu městské části nepřísluší vydávat obecně závazné vyhlášky (§ 89 odst. 3 ZPZ), tyto vydává Zastupitelstvo hlavního město Prahy.

Druhým právním předpisem, který obec vydává, je nařízení obce. Tento normativní právní akt vydává obec ve své přenesené působnosti. Ústavním základem pro jejich vydávání je čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR, podle něhož mimo jiné i orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zmocněny. Oprávnění obcí v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení za předpokladu zákonného zmocnění je rovněž deklarováno v ustanovení § 11 odst. 1 ZOZ, § 7 ZKZ a § 44 odst. 2 ZPZ. Nařízení obcí mají tedy charakter prováděcích právních předpisů (jako např. nařízení vlády a vyhlášky ministerstev) a k samotnému vydání je nutné výslovné zákonné zmocnění. Přehled zákonných zmocnění k vydávání nařízení obce zpracovalo Ministerstvo vnitra. Nařízení obcí jsou na rozdíl od obecně závazných vyhlášek vydávány radou obce, avšak s jednou výjimkou, kdy v obci vykonává působnost rady obce starosta, tehdy nařízení vydává zastupitelstvo obce. Radě městské části nepřísluší vydávat nařízení (§ 94 odst. 2 ZPZ), tyto vydává Rada hlavního město Prahy.

Pro schválení obou typů právních předpisů obcí nejsou zákonem stanovena žádná zvláštní pravidla. Schvalují se proto formou usnesení, o jejichž proceduře přijímání je pojednáno níže.

V případě hlavního města Prahy je zákonem stanovena povinnost projednat návrhy právních předpisů před jejich přijetím s městskými částmi, kterým je dána lhůta 30 dnů na vyjádření (tato může být ve výjimečných případech na základě rozhodnutí rady zkrácena, nesmí být však kratší než 15 dnů). Jestliže se městská část ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že s návrhem souhlasí. Podrobnosti k projednání návrhů právních předpisů hlavního města Prahy jsou stanoveny ve Statutu hlavního města Prahy (viz § 46 odst. 3 ZPZ). Podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky a nařízení je dle ustanovení § 12 odst. 1 ZOZ jejich vyhlášení, a to vyvěšením na úřední desce po dobu 15 dnů. V případě hlavního města Prahy se vyhlášení provede tak, že se uveřejní ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy (dále jen „Sbírka“) a v případě krajů ve Věstníku právních předpisů kraje (dále jen „Věstník“). Dnem vyhlášení těchto právních předpisů je přitom v případě obcí první den vyvěšení na úřední desce (kromě toho je obec může uveřejnit i způsobem v místě obvyklým), v případě krajů, resp. hlavního města Prahy den rozeslání příslušné částky Věstníku, resp. Sbírky, který musí být uveden v jejím záhlaví. Není-li stanovena účinnost pozdější, nabývají účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení. Pokud je dán naléhavý právní zájem, může být výjimečně stanoven dřívější počátek účinnosti, nikoli však dříve než dnem vyhlášení. V souvislosti s dřívějším nabytím účinnosti právního předpisu jsou pro kraje / hlavní město Prahu stanoveny určité povinnosti, a to výslovné uvedení dřívějšího počátku účinnosti v právním předpisu, jeho vyhlášení na úřední desce krajského úřadu / Magistrátu hlavního města Prahy spolu s uveřejněním důvodu naléhavého právního zájmu a na úředních deskách obecních úřadů obcí / městských částí, kterých se dotýká, jakož i ve hromadných informačních prostředcích.

Podle ustanovení § 12 odst. 4 ZOZ je obec povinna vést evidenci právních předpisů, které vydala, přičemž tato evidence obsahuje číslo a název právního předpisu, datum jeho schválení, datum nabytí jeho platnosti, datum nabytí jeho účinnosti, popřípadě i datum pozbytí jeho platnosti. Právní předpisy a uvedená evidence musí být přístupny každému u obecního úřadu obce, která je vydala. Redakci Sbírky vykonává Magistrát hlavního města Prahy. Sbírka musí být každému přístupná u Magistrátu hlavního města Prahy, u úřadů městských částí a na Ministerstvu vnitra. Věstník musí být také přístupný každému, a to u krajského úřadu, obecních úřadů v kraji a na Ministerstvu vnitra, přičemž kraj uveřejní stejnopis Věstníku i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obec má dále dle ustanovení § 12 odst. 6 ZOZ povinnost zaslat obecně závaznou vyhlášku obce neprodleně po dni jejího vyhlášení Ministerstvu vnitra a nařízení obce krajskému úřadu, neboť tyto orgány vykonávají dozor nad jejich souladem se zákony, respektive u nařízení obce i s jinými právními předpisy. Kraje a hlavní město Praha zasílají svá nařízení věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu (viz § 8 odst. 9 ZKZ a § 45 odst. 12 ZPZ).

Permalink.

277 komentářů

  1. Lenka Rutarova

    Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda se běžný občan muže zúčastnit kontroly finanční komise, která na obecním úřadu probíha a tím vlastně nahlížet do dokumentu obce, co se platilo atd. Dekuji za odpověď

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      pakliže jde o kontrolu ze strany finančního úřadu, pak se domníváme, že přítomnost veřejnosti v tomto případě možná není. Šlo by o kontrolu ze strany veřejné správy, která má zákonem stanovené procedury, které jsou zpravidla neveřejné.

      Pokud byste ale měla na mysli kontrolu finančního výboru zastupitelstva obce, pak by se, dle našeho názoru, o přítomnosti veřejnosti uvažovat dalo. Zákon o obcích postup kontol ze strany finančního výboru nijak neupravuje, bylo by tedy na rozhodnutí výboru, zda účast veřejnosti umožní či nikoli.

      S pozdravem,
      Marek Zelenka

    • Jiří Sloup

      Dobrý den, jsem členem zastupitelstva malé obce když jsem požadoval po paní starostce jestli by mi mohla ukázat pracovní dohody odmítla to s tím že na to nemám nárok je takový postup správný. Děkuji za odpověd.
      s pozdravem Sloup

      • Marek Zelenka

        Dobrý den,
        jako zastupitel máte právo na veškeré dokumenty obce, a to včetně osobních údajů a obchodního tajemství např. K tomuto tématu se již obšírněji vyjadřoval i odbor dozoru a kontroly. stanovisko naleznete na mvcr.cz/odk, jde o stanovisko 1/2016. Mimo jiné v něm naleznete i doporučení, jak postupovat nejefektivněji jako zastupitel při žádání o informace (str. 9.)

        Hezký den,
        Marek Zelenka

    • Jana Hanzelkova

      Dobrý den,jsem ředitelka MŠ a zřizovatel je obec MS.Chtěla jsem se zeptat:může chtít po mě starosta za čtvrtletí výkazy -mzdy zaměstnanců? Má na to právo,když se ted řeší GDPR -.Jsou to výkazy P1-04,myslím si,ze jde o osobní údaje. Děkuji za odpověď

      • Marek Zelenka

        Dobrý den,
        předesílám, že nejsem odborník na ochranu osobních údajů. Na GDPR je dnes sice odborník kde kdo, nicméně s jistotou Vám nikdo neřekne nic, neboť chybí závazné výklady. Chcete-li mít jistotu, že se s GDPR nedostanete do křížku, vyřešte tuto věc ještě před začátkem jeho účinnosti, tj. 25.5.2018. To budete mít jistotu, že neporušíte GDPR, max. náš zákon o ochraně osobních údajů.
        Nicméně k Vašemu dotazu: Řekl bych, že pan starosta jakožto zástupce zřizovatele má ze své pozice nárok na výkazy mezd zaměstnanců. Abyste však omezila zásah do práva zaměstnanců na soukromí co nejvíce, navrhl bych Vám, abyste starostovi výkaz poskytla, ale primárně v anonymizované podobě – tj. místo identifikačních údajů jednotlivých zaměstnanců byste napsala pouze univerzální identifikátory, např. “zaměstnanec č. 1”.
        Kdyby starosta trval i na konkrétních jménech, jakožto člen zastupitelstva obce má, dle mého názoru, nárok na informace obsahující osobní údaje, stejně jako např. obchodní tajemství. Samozřejmě povinnosti vyplývající z uchovávání osobních údajů následně přejdou na něj.
        Hezký den,
        Marek Zelenka

  2. Dobrý den,
    rád bych se zeptal na situaci, kdy předchozí rada obce schválila peněžní dary pro zastupitele, kteří po volbá přijdou o mandát. Peněžité dary byly v zápisu z rady odůvodněny tím, že každý zastupitel bude odměněn částkou 2.000,- Kč za každé “odpracované” volební období. Přijde mi divné, že někdo rozhoduje o peněžním daru, ale v dané době ještě neví, o jaké osoby se bude jednat, neboť ještě neproběhly volby a tudíž neví na počet ani přesná jména lidí, kteří budou případně příjemci peněžitého daru.
    Pro úplnost dodávám, že výsledkem tohoto rozhodnutí po volbách je sedm odstupujících zastupitelů obce s celkovými finančními prostředy na paněžní dary ve výši 44.000,- Kč.
    S pozdravem oponent.

    • Marek Zelenka

      Vážený pane Stachu,

      odměna zastupiteli (uvolněnému i neuvolněnému) při skončení funkčního období mu náleží přímo ze zákona. Jde o § 75 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Podle tohoto ustanovení zastupitel ke konci funkčního období obdrží ještě jeho měsíční odměnu + měsíční odměnu x počet po sobě jdoucích let ve funkci (max. 5). Je tedy s podivem, že si Vaše zastupitelstvo ještě navíc odhlasovalo odměny končícím zastupitelům formou daru.

      Nicméně rozhodovat o darech z rozpočtu obce je v kompetenci zastupitelstva, a to i v případě,že v dané chvíli přesně neví, kdo dar obdrží. Ačkoli minimálně u zastupitelů, kteří již ve volbách nekandidovali bylo již při hlasování asi zřejmé, že půjde právě o ně. Minimálně tito zastupitelé pak navíc byli ve střetu zájmů při tomto hlasování, což podle § 83 odst. 2 zákona o obcích měli zastupitelstvu oznámit. I kdyby ale svůj střet zájmů neoznámili (což je vysoce pravděpodobné), na zákonnosti takového usnesení zastupitelstva to nic nemění.

      Zastupitelé tak za takové rozhodnutí nesou především politickou odpovědnost a je na voličích a novém zastupitelstvu, jak s touto odpovědností naloží.

      S pozdravem,

      Marek Zelenka

  3. Dobrý den,
    může účetní obce (cca 800 obyvatel), která v rámci svého pracovního poměru mimo jiné vydává rozhodnutí v samostatné působnosti, být souběžně jmenována dosud uvolněným starostou do funkce tajemníka, ptž starosta by chtěl svoji funkci zastávat jako neuvolněný?
    Děkuji za odpověď.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      omlouváme se za zpoždění s odpovědí.

      Na část Vašeho dotazu týkající se toho, zda účetní může být zároveň tajemnicí, lze odpovědět, že ano. Na její jmenování pak nemá vliv fakt, zda chce starosta svou funkci vykonávat jako uvolněný nebo neuvolněný zastupitel. O tomto rozhoduje většina v zastupitelstvu.

      S pozdravem,

      Marek Zelenka

  4. Lukáš Břicháček

    Dobrý den chtěl bych se zeptat,,U nás v obci je 15 zastupitelů,do rady byla zvolena žena 5 hlasy a její muž dostal 4..Ona mu pak dala svůj hlas a bylo rozhodnuto.Ted jsou oba v radě.A druhý dotaz,může mít starosta podmínku za napadení?ted teda napadl svého otce a ten na něj dal trestní oznámení..může dál zůstat ve funkci?

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      omlouváme se, Váš dotaz nám poněkud zapadl, proto odpovídáme až nyní.

      1. Ptáte-li se na to, zda byla volba manželů do obecní rady podle zákona, tak z toho, co píšete není zcela jasné, v čem shledáváte rozpor se zákonem. Pokud jde o to, že pro sebe navzájem hlasovali manželé, tak to v rozporu se zákonem není. Je pouze poněkud s podivem, že manželům stačilo ke zvolení do rady obce pouze 5 hlasů, i když v zastupitelstvu tvoří většinu hlasů 8.

      2. Starosta v podmínce být může. Je pouze na voličích, resp. nyní na zastupitelích, zda takového starostu v čele své obce chtějí.

      S přáním hezkého dne,

      Marek Zelenka

  5. Stanislav Lepeška

    Dobrý den, mám takový dotaz na platnost vnitřních předpisů obce – směrnic. Jaká je jejich platnost? Někde jsem slyšel názor, že se musí směrnice obce každý rok obnovovat, odhlasováním v zastupitelstvu, tedy usnesením. talže se ptám, jak to ted s těmi směrnicemi je?. S pozdravem S. Lepeška.

    • Marek Zelenka

      Vážený pane Lepeško,

      obce mají ústavně zaručené právo na samosprávu, tzn. samy se spravovat. Své vnitřní předpisy si tak mohou nastavit v zásadě jak chtějí. Je jen na obci, jakou dobu platnosti svým vnitřním předpisům dají – klidně to může být i Vámi zmiňovaný rok. Z žádného právního předpisu však neplyne, že by obce musely každý rok své předpisy “obnovovat”.

      S přáním hezkého dne,

      Marek Zelenka

  6. Dana Vojíková

    Dobrý den, na koho se mám obrátit v rámci stížnosti na chování starosty obce ? Stěžovat si zastupitelstvu nemá v případě malé obce smysl. Děkuji za odpověď. DV

    • Andrea Kohoutková

      Dobrý den paní Vojíková,
      v případě stížnosti na chování starosty obce je potřeba postupovat dle § 102 odst. 2 písm. n) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Jestliže se totiž jedná o chování starosty, kterým reprezentuje obec navenek, tak takovéto jednání spadá do samostatné působnosti obce, tudíž je nutné postupovat dle pravidel pro vyřizování petic a stížností, k jejichž přijetí je zmocněna rada obce právě ustanovením § 102 odst. 2 písm. n).
      Obecně ovšem platí, že orgány obce (i starosta) jsou odpovědné zastupitelstvu obce, tudíž by konečné projednání stížnosti mělo náležet zastupitelstvu obce (to ovšem nevylučuje, aby nebyla pověřena např. rada obce či kontrolní výbor věcným prošetřením stížnosti, konečné projednání by ale mělo spadat pod zastupitelstvo obce).
      Vzhledem k tomu, že se jedná o samostatnou působnost obce, tak nelze do způsobu vyřízení stížnosti jakkoliv zasahovat. Jedná se především o politickou odpovědnost členů zastupitelstva obce, tudíž se způsobem vyřízení stížnosti nejsou spojeny žádné sankce.
      Na okraj podotýkám, že se můžete obrátit na Ministerstvo vnitra odboru dozoru a kontroly, kde vylíčíte skutkový stav a požádáte dotčený odbor o stanovisko v dané věci.
      S přáním hezkého dne,
      Andrea Kohoutková

  7. Miloslava Valentová

    Dobrý den
    Prosím o odpověď na otázku ” do jaké čásky Kč může rozhodovat starosta při zadávání zakázek malého rozsahu sám?” Podotýkám, že zastupitelstvo není usnášeníschopné. Počet zastupitelů klesl pod 5. Děkuji za odpověď.

    • Marek Zelenka

      Vážená paní Valentová,

      k Vašemu dotazu si dovolím rovnou ocitovat z metodického doporučení Odboru dozoru a kontroly Ministerstva vnitra ČR č. 6.1,str. 68, dostupného zde:
      http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/odbor-verejne-spravy-dozoru-a-kontroly.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d

      “Zastupitelstvo obce však poklesem pod polovinu svých členů nebo pod pět nezaniká, pouze dochází v souladu s § 90 zákona o obcích k omezení jeho pravomocí tím, že nemůže rozhodovat v záležitostech uvedených v § 84 odst. 2 a § 85 zákona o obcích. Může však přijímat rozpočtová opatření a stanovit pravidla rozpočtového provizoria. Zastupitelstvo obce v tomto případě nemůže volit starostu ani místostarostu, členy rady obce, rozhodovat o odměnách neuvolněným členům zastupitelstva obce, určovat „uvolněné funkce“ apod. Může si však postupem podle § 84 odst. 4 zákona o obcích vyhradit pravomoci rady obce či starosty obce (s výjimkou pravomocí vyhrazených radě obce)20. I v tomto případě však zastupitelstvo obce může rozhodovat pouze na svém řádně svolaném a konaném zasedání (srov. zejména § 92 a 93 zákona o obcích). Na „pracovních poradách“ členů zastupitelstva obce rozhodovat (přijímat usnesení) nelze.

      Počet členů zastupitelstva obce z hlediska usnášeníschopnosti a z hlediska platného přijetí usnesení se vždy určuje podle skutečného počtu obsazených mandátů. Jestliže např. bylo zvoleno celkem devět členů zastupitelstva obce, pak při rezignaci jednoho, resp. dvou členů bude skutečný počet členů zastupitelstva obce činit osm, resp. sedm (samozřejmě za předpokladu, že na uprázdněná místa nenastoupí náhradníci). Podle tohoto skutečného počtu se pak posuzuje i splnění podmínek pro usnášeníschopnost zastupitelstva obce (§ 92 odst. 3 zákona o obcích) a pro platné přijetí jednotlivých usnesení (§ 87 zákona o obcích).

      Pozn. pod čarou:
      20 Typicky se bude jednat o možnost vyhradit si tzv. zbytkovou pravomoc rady obce podle § 102 odst.
      3 zákona o obcích, tedy typicky rozhodování o uzavření většiny smluv (např. smluv o dílo), o nichž
      jinak přísluší rozhodovat radě obce, resp. v obcích, v nichž se rada obce nevolí, starostovi (srov. § 99
      odst. 2 zákona o obcích). Starosta obce v takové situaci sice jedná jménem obce navenek, ale nemůže
      tak učinit bez předchozího schválení např. konkrétní smlouvy zastupitelstvem obce.”

      Jinými slovy, starosta je v této situaci v podstatě neomezen co se týče hodnoty veřejné zakázky. Zastupitelstvo si však i v této situaci může atrahovat pravomoci, kterými omezí starostovy kompetence a podmíní je schválením zastupitelstva. Upozorňuji však, že se často může jednat o kroky, které je třeba konat poměrně svižně, tzn., že se možná budete muset scházet podstatně častěji.

      S přáním hezkého dne,

      Marek Zelenka

  8. Jana Rybářová

    Dobrý den, prosím o radu, jak postupovat. Jsme jedni z pěti vlastníku soukromé příjezdové cesty k našim nemovitostem, jedna nemovitost (nový domek) je právě náš. Obec chtěla po nás všech vlastnících pozemků pod příjezdovou cestou, abychom je darovali obci, tzn. bezúplatně převedli tyto pozemky na obec, že na nich “zřídí” obecní komunikaci. My jsme za naši část pozemku pod cestou zaplatili za m2 stejně jako za m2 stavebního pozemku, na katastrální mapě není rozděleno, část cesty je součástí naší zahrady. Jsme ochotni obci darovat, ale….máme jak v naší soukromé cestě (budoucí obecní) tak i v pozemku souseda (zůstane v budoucnu sousedovo, sousedův hraničí s budoucí obecní cestou podél druhé strany cesty) věcné břemeno tažení přípojek, dále věcné břemeno chůze a jízdy, protože dosavadní soukromá cesta nebyla dostatečně široká pro stavební povolení. Právě z důvodu zajištění širší příjezdové cesty k našemu pozemku po nás žádal stavební úřad zajištění tohoto věcného břemene(zapsáno v katastru nemovitostí, vč. listiny a geometrického plánu) před počátkem stavby domu.
    Obec chce, abychom podepsali smlouvu o smlouvě budoucí (=o daru pozemku pod cestou), ale není ochotna do této budoucí smlouvy vložit ustanovení o dodržení věcných břemen (jak ona sama vůči nám, tak hlavně povinný soused vůči nám jako oprávněným). Obec do návrhu smlouvy vložila klauzuli “Obsah této smlouvy je podle zde projevené vůle smluvních stran úplný. Uzavřením této smlouvy pozbývají platnosti veškerá předchozí výslovná i nevýslovná ujednání a všechny formy vzájemného dorozumění mezi smluvními stranami a jejich případná předchozí prohlášení týkající se předmětu této smlouvy”. Jako odpověď na tento návrh jsme obci písemně poslali připomínky, kde uvádíme, že věcná břemena zřízena k naší nemovitosti byla podmínkou stavebního povolení a máme je v katastru řádně zapsaná. Odmítli jsme obci podepsat Smlouvu o darování bez doplnění věcných břemen. Obec na naše písemné připomínky vůbec neodpověděla. Naopak nás představitele obce ústně “tlačí”, že máme jejich smlouvu (bez zmínky o věcných břemenech) podepsat v původním návrhu a “nekomplikovat jim život”. A toto obec rozšířila i mezi naše sousedy. Nyní bohužel i sousedé nás “tlačí”, ať podepíšeme, že chtějí mít obecní cestu. Oni jsou starousedlíci, věcná břemena a nové stavební povolení nemají, netýká se jich to. Je to psychologický tlak ze strany představitelů obce, kteří rozšířili fámu, že jsme neochotni apod. apod. Máme obavu se vzdát svých práv věcných břemen v katastru, že ztratíme právně uznatelný příjezd k našemu domku i přístup k našim přípojkám. Když obec na naše písemné připomínky ke smlouvě neodpověděla, máme ji písemně vyzvat k odpovědi? Obec totiž nechce řešit problémy s existujícím věcnými břemeny, chce “jen” darovat pozemky. Má obec povinnost a do jaké doby odpovědět na námi podané připomínky? na písemné připomínky svých občanů? Jak je urgovat? děkuji předem za radu, jak postupovat.

    • Andrea Kohoutková

      Vážená paní Rybářová,

      Váš dotaz směřuje do soukromoprávní oblasti, tj. oblasti občanského práva, přičemž na tuto problematiku se v rámci právního poradenství poskytovaného Oživením nespecializujeme. Obecně lze však říci, že obsah smlouvy je dvoustranným právním jednáním, tudíž nemůžete být nuceni k uzavření smlouvy, s jejímž obsahem nesouhlasíte. Doporučuji Vám obrátit se s konzultací na advokáta. Přeji Vám pěkný den, Andrea Kohoutková

  9. Anastázie Pourová

    Dobrý den, jak se mohu bránit, pokud zastupitelstvo malé obce uveřejnilo na svých webových stránkách, dokonce i ve Zpravodaji pbce, nepravdivé a dehonestující údaje o pedagogických pracovnících mateřské školy, které je obec zřizovatelem. Po přiznání na Veřejné schůzi zastupitelstva, že se jednalo o lži a slibu, že bude otištěna omluva ve Zpravodaji se vůbec nic z Usnesení nesplnilo. Dokonce již ani nebylo uveřejněno toto Usnesení na web. stránkách, jak bylo vždy činěno. Jak “donutit” zastupitelstvo ke splnění svého usnesení a domoci se omluvy a očištění svého jména? V jednání tohoto zastupitelstva bude zřejmě dosazení si svých lidí. Rodiče dětí se za nás písemně postavili a požadovali, zveřejnění omluvy a jejich nesouhlas s postupem zastupitelů.
    Děkuji za odpověď.

    A. Pourová, učitelka

    • Andrea Kohoutková

      Dobrý den,

      doporučuji dát podnět ke kontrolnímu výboru, neboť tomuto ze zákona přísluší pravomoci kontroly plnění usnesení zastupitelstva.
      Pěkný den,

      Andrea Kohoutková

  10. Zdenka Nováková

    Dobrý den, chci se zeptat, zda je možné doplnit na Správu sociálního zabezpečení do Prahy 2 pracovní poměry, které mi tady v Brně na Veveří nechtěli doplnit, že už na to není lhůta. Byla jsem se poradit v sídle veřejného ochránce práv, kde mi bylo sděleno, že jsem si měla nechat udělat protokol o odmítnutí. Jsem vdova 7 let a každé zvýšení je pro mou osobu dobrá věc. K nahlédnutí mi nic nedali, i když jsou to moje podklady. Pracovnice byla dost striktní. Chci si nechat udělat a také zkontrolovat, zda mám v tom výpisu zaměstnání uvedené všechny pracovní poměry. S úctou Zdenka. Přeji vše dobré a děkuji za odpověď.17.6.2015.

  11. Pavlína Fratričová

    Dobrý den.
    Potřebovala bych znát odpověď na otázku:Starosta obce od nás obdržel žádost o existenci a nebo neexistenci účelové komunikace.Trvá to už déle a starosta se neustále na něco vymlouvá a odmítá rozhodnout v této věci.Vím,že má na rozhodnutí dva měsíce,ale vždy před vypršením této lhůty “něco vymyslí”,např nám pošle dopis o dolnění informací aj. a tím si prý prodlouží lhůtu.Teď nám tvrdil pro změnu,že vše dal na úřad do Brna a čeká na to,že rozhodnou za něj.Je toto možné,že by za starostu který zná poměry rozhodoval jiný úřad?Jaké jsou naše možnosti ho “donutit” rozhodnout a konečně už ve věci něco udělat?

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      nejsem si jist, co myslíte tou žádostí o existenci či neexistenci účelové komunikace? Nicméně pokud podle Vašeho názoru starosta věc nezákonně protahuje a jde o klasické správní řízení, pak máte možnost využít prostředky, které nabízí zákon č. 500/2004 Sb. správní řád. Např. podle § 80 správního řádu je možné bránit se proti nečinnosti správního orgánu. K dalším možnostem bychom potřebovali vědět konkrétní podrobnosti případu, navíc se nezdá, že by tato tematika tak docela korespondovala s naším zaměřením.

      Přeji hezký den,

      Marek Zelenka

  12. Petr Bárta

    Dobry den,

    chtel bych Vas pozadat o odpoved na dotaz, zda cizinci s nahlasenym prechodnym pobytem na uzemi hl. m. Prahy mohou podepsat petici za zarazeni bodu do programu zasedani zastupitelstva hl. m. Prahy. Podobne jako maji pravo volit do zastupitelstev obci, predpokladal bych, ze budou mit moznost i v teto situaci, ale chtel bych Vas pozadat o upresneni a pokud jsou tam napriklad nejake podminky. Napr. musi se zvlast uvest ze jde o cizince, tak aby se poznalo v jakem seznamu je mozne ho vyhledat?

    Velice dekuji za odpoved!

    • Andrea Kohoutková

      Dobrý den,

      pravděpodobně máte na mysli následující problematiku, viz citace z http://www.bezkorupce.cz
      Požadovat projednání určité záležitosti spadající do samostatné působnosti obce mohou také její občané. Je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, resp. nejméně 1000 občany kraje musí ji zastupitelstvo projednat do 90 dnů na svém zasedání (viz § 16 odst. 2 písm. f) ZOZ a § 12 odst. 2 písm. d) ZKZ).

      K definici pojmu občan obce – tj. tedy nikoli cizinec! a právům občana obce:

      § 16 zákon o obcích

      (1) Občanem obce je fyzická osoba, která
      a) je státním občanem České republiky, a

      b) je v obci hlášena k trvalému pobytu.6)

      (2) Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo

      a) volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených zvláštním zákonem,7)

      b) hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem,8)

      c) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,

      d) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,

      e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,

      f) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,

      g) podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

  13. Dobrý den.
    Mám dotaz ohledně požadavku části zastupitelstva na kopie všech výpisů z běžného účtu za období prosinec 2010 – prosinec 2012 včetně. Kopie požadují na základě zpochybnění evidence, kontroly a vymáhaní pohledávek za stočné. Jedná se odhadem o 500 stránek. Samozřejmě výpisy osahují soukromá data poplatníků a další hromadu nesouvisejících věcí . Děkuji předem za informaci

    • Andrea Kohoutková

      Dobrý den pane Příhodo,
      co se týče Vašeho dotazu, tak je nutné posoudit (což bez bližší znalosti obsahu žádosti nedokážeme), v jakém režimu je žádost podána.
      Dle ustanovení § 82 písm. c) zákona o obcích obecně platí, že má zastupitel právo požadovat informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce, kdy informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.
      Otázkou diskuze v právních kruzích však zůstává, které informace souvisejí s výkonem jeho funkce. Informací související s výkonem funkce bude zejména informace související se samostatou působností obce, tj. vyhrazené pravomoci zastupitelstva podle § 84 odst. 2 a § 85 zákona o obcích, resp. výjimečně dle § 84 odst. 3 zákona o obcích i informace týkající se přenesené působnosti. Dále je ovšem informací potřeba rozumět také informace, které souvisejí se samosprávnou činností jiných obecních orgánů, jako např. výkon samostatné působnosti rady obce pdlel § 102 odst. 2 zákona o obcích či úkoly tajemníka v personální oblasti dle § 110 zákona o obcích.
      Dle zákona o místních poplatcích ovšem platí, že správa místních poplatků včetně jejich vymáhání spadá do přenesené působnosti (viz ustanovení § 15 ve spojení s § 14 zákona o místních poplatcích). Z tohoto pohledu není tedy zcela zřejmé, zda daný informace spadá do okruhu informací souvisejících s výkonem funkce, na druhou stranu se však i běžní občané mohou dané informace domáhat na na základě informačního zákona, a samozřejmě zastupitel nemůže mít méně práv než občan. Doporučujeme tedy spíše zvážit, zda by nebylo v každém případě nejvhodnější žádost posoudit spíše méně formalisticky a informaci poskytnout.
      S přátelským pozdravem

  14. Zuzana Kandová

    Dobrý den, chci se zeptat, zda má místostarosta obce právo požadovat poskytnutí informace o platech a odměnách referentů úřadu a žádat předložení jejich pracovních náplní. Pakliže ano, který právní předpis jej k tomu zmocňuje? Děkuji

    • Andrea Kohoutková

      Dobrý den paní Kandová,
      ze zákona o obcích, resp. z žádného jiného právního předpisu pravomoc místostarosty požadovat Vámi uváděné informace není stanovena, nicméně místostarosta může, jako kterýkoliv jiný občan, se domáhat informace o platech a odměnách referentů úřadu, resp. jejich pracovních náplní na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
      Odkazujeme zejména na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, čj. 8 As 55/2012-62, dle kterého obecně platí, že informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků se zásadně poskytují. Vyjímkou jsou jsou informace o platech zaměstnanců, kteří se na vlastní činnosti povinného subjektu podílejí pouze nepřímo a nevýznamným způsobem.
      Z výše uvedeného rozsudku plyne, že zaměstanci o nichž se informace poskytují, jsou zejména takoví, kteří jsou zařazeni v řídících pozicích povinného subjektu, dále ti, kteří organizující či provádějí činnosti, jež jsou úkolem povinného subjektu, kteří mají faktický vliv na činnost povinného subjektu nebo ti, jejichž činnost má nebo může mít ekonomické dopady na veřejné rozpočty nebo na hospodaření povinného subjektu.
      Dle našeho názoru referenti do výše uvedeného spadají, navíc platí zásada, že v pochybnostech je namístě přiklonit se k poskytnutí, a nikoli k neposkytnutí informací. Co se týče informace o náplni práce, pak výše uvedené výjimečné omezení plynoucí z ustanovení § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím neplatí dokonce vůbec, jelikož nejde o informaci, která by se, byť zprostředkovaně, k osobnosti či soukromí referentů vztahovala. ´
      Závěrem lze tedy uvést, že místostarosta má jako kterýkoliv jiný občan právo požadovat poskytnutí informace o platech a odměnách referentů úřadu a žádat předložení jejich pracovních náplní, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
      S přáním příjemného dne
      Andrea Kohoutková

  15. Dobrý den,
    žádám o radu. Vlastním s manželem nemovitost již od roku 2011. Domek jsme koupili od realitní kanceláře. Později jsme se dozvěděli ,že majitelům před námi byla nemovitost zabavena v exekuci. Již v roce 2013 jsme žádali obec (paní starostku) o ukončení trvalého pobytu předchozích majitelů. Podali jsme písemnou žádost ,doložili dokumenty o vlastnictví a vše co je potřeba. Dodnes nebylo naší žádosti vyhovělo. Dozvěděli jsme se , že bývalí majitelé jsou v insolvenčním řízení mají další exekuce a my se bojíme o naší nemovitost. Můžete mi dát nějakou radu ? Nebo alespoň na koho se máme s manželem obrátit ? Děkuji za odpověď
    S přáním hezkého dne L.F

    • Andrea Kohoutková

      Dobrý den,

      Vámi uváděnou problematikou se nezabýváme, ve stručnosti lze však doporučit předložení veškerých dokumentů případným exekutorům (v případě zahájení insolvenčního řízení však již exekuce nemohou být provedeny) na oporu Vašeho tvrzení, že s bývalými majiteli nemáte ničeho společného.
      Pěkný den,

  16. Václav Pasák

    Má starosta obce, kde není rada, právo odpustit dluh do výše 20 000,-Kč? Pokud ano, jakým způsobem tak učiní? Děkuji.

    • Daniel Holý

      Dobrý den,

      děkujeme za Váš dotaz. Dle ust. § 99 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., zákon o obcích, v obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta. Dle ust. § 102 odst. 3 téhož zákona, rozhoduje rada obce ve věcech patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce.

      S hledem na shora uvedenou zákonnou úpravu lze konstatovat, že v obci, kde se nevolí rada obce, může starosta skutečně odpustit dluh do 20.000,- Kč. Pro úplnost lze uvést, že dluhy nad 20.000,- Kč může odpouštět dle ust. § 85 odst. 1 písm. f) pouze zastupitelstvo obce.

      Formu jakou starosta obce rozhoduje, zákon nestanoví.

      S pozdravem

      Mgr. Daniel Holý, advokát

  17. Ondřej Hlávka

    Dobrý den,

    chci se zeptat zda je možné při zasedání obecního zastupitelstva hlasovat o přidělení obecního bytu z nadepsanych papírku vytahovanych z koše, kdyz bylo 5 zastupitelů z 8 pro jiného zájemce, který splnil všechny podmínky pro přidělení jiz zmíněného obecního bytu.
    Předem děkuji za odpověď.

    Přeji hezky den, O.H.

    • Daniel Holý

      Dobrý den,

      děkujeme za Váš dotaz. Bohužel Vám však musíme oznámit, že bez bližších informací nebudeme schopni odpovědět na Váš dotaz. Je totiž nezbytné znát přesné podmínky pro přidělování bytů.

      S pozdravem

      Mgr. Daniel Holý, advokát

  18. Dobrý den.
    Prosím o informaci,zda je možná stížnost (nesouhlas) s rozhodnutím zastupitelstva obce,ohledně prodeje obecního pozemku soukromníkovi,pro výstavbu řadových garáží.
    Pokud ano komu a jakou formou tento nesouhlas podat.
    Děkuji za odpověď a přeji pěkný den ZS.

    • Daniel Holý

      Dobrý den,

      děkujeme za Váš dotaz. Předpokládám, že Vámi zmiňované rozhodnutí zastupitelstva obce má formu usnesení. Dle ust. § 124 zákona č. 128/2000 Sb., zákon o obcích, vyzve Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy v případě, že přijme usnesení, které by bylo v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem. Doporučujeme tedy obrátit se na Ministerstvo vnitra a upozornit jej na Váš případ. Zdůrazňujeme však skutečnost, že dané usnesení musí být v rozporu s právními předpisy (například nebyly splněny podmínky pro jeho vydání).

      V případě, že by již byla s vybraným uchazečem uzavřena smlouva, je možné za určitých podmínek podat žalobu na její neplatnost.

      Pro více informací k možnosti zapojení občanů do kontroly hospodaření obcí si Vás dovoluji odkázat na http://www.bezkorupce.cz/nase-temata/hospodareni_obci/

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  19. Radim Bzura

    Dobrý den,
    je formálně v pořádku, aby byl na magistrátu statutárního města zastupitel uvolněným radním – náměstkem a zároveň byl na městském obvodě uvolněným místostarostou a pobíral dva platy za dva úvazky. Mě se to moc nezdá, ale dle mého nastala tato situace v Ústí nad Labem od září 2015 u pana Radního/místostarosty Pavla Dufka – díky za odpověď

    • Andrea Kohoutková

      Dobrý den pane Bzuro,
      dle našich zjištění (viz internetové stránky města Ústní nad Labem, resp. městského obvodu Severní Terasa) je pan Dufek členem zastupitelstva jednak Statutárního města (resp. členem rady – náměstkem) a dále Městského obvodu Severní Terasa (resp. místostarostou).
      Odměňování členů zastupitelstva upravuje zákon o obcích v ustanoveních § 71 a násl. (resp. čl. 12 Statutu Statutárního města Ústí nad Labem). Dle § 71 zákona o obcích platí, že členům zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, a členům zastupitelstva obce, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva obce nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva obce, poskytuje obec za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obce odměnu podle tohoto zákona. Co se týče povahy funkce člena zastupitelstva, tato funkce je funkcí veřejnou, výkon funkce tak není možné ztotožňovat s pracovněprávními vztahy.
      Z ustanovení § 71 odst. 1 pak mimojiné plyne, že v případě tzn. uvolněných členů zastupitelstva by měl být výkon funkce plnohodnotný. Dle našeho názoru by tak nemělo být možné vykonávat výkon funkce jako uvolněný zastupitel jak v městském obvodě, tak ve statutárním městě. Toto dle našeho názoru vyplývá i z nařízení vlády týkající se uvolňování členů zastupitelstva obce. Smyslem poskytování odměny dle výše uvedené úpravy je, aby tyto odměny pobíraly osoby, které nemohou vzhledem k rozsahu výkonu veřejné funkce nadále plnit povinnosti ve vztahu k dosavadnímu (resp. případnému) zaměstnavateli, a to jakožto určitou formu finančního zajištění. Obec takto vlastně poskytuje plat namísto uvolňujícího či případného zaměstnavatele.
      Dle našeho názoru by tedy skutečnost, že by tuto odměnu měly pobírat osoby, kterým současně plyne příjem z plnohodnotně vykonávané funkce v jednom ze zastupitelstvech, by nebyla dle našeho názoru v souladu s úmyslem zákonodárce.
      Doufáme, že Vám výše uvedené bylo nápomocno.
      S přáním příjemného dne

  20. Libor Lukeš

    Dobrý den,
    před rokem schválilo zastupitelstvo města usnesení o výkupu zbytkových pozemků od občanů. Pozemky zbyly po odkupu potřebných pozemků ŘSD na obchvat města. V usnesení je že to bude za stejnou cenu jako bude vykupovat ŘSD, konkrétní čísla neuvedena. Jaká je právní váha takového usnesení ZM vůči občanům města? Vedení se totiž po roce dohodlo, že pozemky vykoupí za pevnou částku, která je ale sotva třetinová.

    Díky a hezký den.

    • Daniel Holý

      Dobrý den,

      obecně lze říci, že zastupitelstvo obce může své rozhodnutí o výkupu pozemků změnit a není tedy původním usnesením vázáno. To platí za předpokladu, že ještě nebyly uzavřeny příslušné kupní smlouvy. Pokud by kupní smlouvy již byly uzavřeny, pak by nové usnesení zastupitelstva bylo relevantní jen ve vztahu k těm pozemkům, které ještě nebyly vykoupeny.

      Jiná situace však nastává v případě, že kupní cena daných pozemků bude jiná, než je cena v daném místě a čase obvyklá. Tuto odchylnou cenu by zastupitelstvo obce muselo řádně odůvodnit, jinak by se obec vystavila riziku podání žaloby na neplatnost takových smluv.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  21. Andrea Kohoutková

    Dobrý den,
    bohužel ÚOHS k našemu údivu správní řízení ve věci nezahájil.

    S pozdravem,

    Andrea Kohoutková

  22. Josef Krupička

    Dobrý den,

    chtěl bych se zeptat. Je možné v tzv. jedničkové obci zrušit pozici tajemníka rozhodnutím rady? Nebo je k tomu potřeba souhlas krajského úřadu?

    A potom ještě jedna věc, je tajemník oprávněn zakázat úředníkům dát bez tajemníkova souhlasu místostarostovi dokumenty, které místostarosta požaduje?

    Děkuji a přeji hezký den

    • Daniel Holý

      Dobrý den pane Krupičko,

      pozice tajemníka se zřizuje povinně jen v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností. Tzv. jedničkové obce si pozici tajemníka zřídit mohou, ale nemusí a nepotřebují k tomu žádné povolení krajského úřadu. Zákon sice výslovně zmiňuje jen zřizování funkce tajemníka, nikoliv zánik této funkce, Z logiky věci však vyplývá, že pokud k vytvoření funkce tajemníka není třeba souhlasu krajského úřadu, nebude třeba jeho souhlasu ani při zrušení této funkce. Jiná situace ovšem nastává v postupu jmenování a odvolání tajemníka, tam už je souhlas ředitele krajského úřadu nezbytný (§ 103 odst. 3 zákona o obcích).

      K Vaší druhé otázce lze uvést, že místostarosta je jedním ze zastupitelů a svědčí mu tak dle ust. § 82 písm. c) zákona o obcích právo požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce. Tajemník tedy nemůže zakázat poskytovat místostarostovi informace.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  23. Dobrý den,

    chci se zeptat z pozice člena kontrolního výboru (nečlena zastupitelstva obce). Ze zákona o obcích vyplývá, že kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce. Kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti. Na základě těchto ustanovení jsem zažádal obecní úřad o poskytnutí podkladů k jednotlivým bodům zasedání zastupitelstva, které dostávají zastupitelé před konáním zasedání zastupitelstva.
    Nebylo mi vyhověno: “Podklady k zasedání ZO Vejrpnice jsou pro členy ZO Vejprnice”
    Otázkou je, jak mám kontrolovat výše uvedená zákonná ustanovení, když neznám podmínky a podklady jednotlivých usnesení. Prakticky se jedná o stav, kdy bych měl kontrolovat nějakou smlouvu, bez toho abych znal její obsah.
    Můžete mi poradit na koho a jak se obrátit s požadavkem k spřístupnění těchto podkladů.

    Děkuji za odpověď

    Jiří Pek

    • Daniel Holý

      Vážený pane Peku,

      pokud nejste zastupitelem je Vaše pozice poněkud ztížena. Když kontrolní výbor potřebné dokumenty od orgánů obce neobdrží, musel by o ně požádat člen zastupitelstva obce. Vzhledem ke skutečnosti, že alespoň předsedou kontrolního výboru musí být vždy člen zastupitelstva obce, může o jakýkoli dokument požádat z členů kontrolního výboru nejméně jeho předseda. V případě, že by předseda kontrolního výboru nechtěl o předmětné dokumenty požádat, nezbylo by Vám než zkusit podat žádost o informaci v režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a pokusit se získat potřebné dokumenty tímto způsobem.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  24. Martin Tecl

    Dobrý den
    Rád bych věděl za zastupitele obce mohou odvolat ředitele školy. Ano, ne, nebo za jakých podmínek.

    • Daniel Holý

      Vážený pane Tecle,

      dle ustanovení § 166 odst. 4 a 5 školského zákona, platí, že ředitele školy odvolává zřizovatel. Pokud je zřizovatelem obec, v níž se volí rada obce, plní úkoly zřizovatele spočívající ve jmenování a odvolávání ředitelů právnických osob, které jsou zřízeny obcí rada obce – viz ust. § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích.
      Jinými slovy ředitele školy odvolává rada obce, nikoliv zastupitelstvo. Doplňuji, že pro případ, že by nebyla volena rada, odvolával by ředitele školy na základě ust. § 99 odst. 2 zákona o obcích starosta.

      Podmínky odvolání jsou uvedeny v § 166 školského zákona:
      „(4) Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti zřizovatel odvolá z vedoucího pracovního místa v případě
      a) pozbytí některého z předpokladů pro výkon činností ředitele školy nebo školského zařízení stanovených zvláštním právním předpisem2),
      b) nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu2),
      c) nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení podle zvláštního právního předpisu2), nebo
      d) organizačních změn, jejichž důsledkem je zánik vedoucího pracovního místa ředitele.
      (5) Ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu nebo její součásti může zřizovatel v průběhu doby trvání pracovního poměru na dobu určitou odvolat z vedoucího pracovního místa z důvodů
      a) závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
      b) na návrh školské rady nebo České školní inspekce.“

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  25. znechucený občan

    dobrý den, dne 23.10.2015 jsme na základě vyhlášeného výběrového řízení a na veřejné schůzi zastupitelstva a rady obce, byli vybráni jako provozovatelé obecní hospody v jedné nejmenované obci, dne 1.11. 2015 jsme měli začít provozovat, dle infa pana starosty. Jen na základě toho, že jsme výběrko vyhráli mi, respektive naše firma, byl původní nájemce ochoten přistoupit na dohodu a právě předat hospodu k onomu 1.11., ale do dnešního dne t.j. 17.11. nám nic předáno obcí nebylo a ba právě naopak nám bylo oznámeno, že dne 16..11. 2015 rada obce zrušila vyhrané výběrové řízení, aniž by udali důvod… Vzhledem k tomu, že jsme měli již nasmlouvané akce na prosinec a další měsíce (plesová a vánoční sezona) a nemáme je kde nyní uskutečnit, nám vzniká ušlý zisk a spousta nákladů… Jakým způsobem se můžeme bránit??? Máme dojem, že došlo k podvodu na nás i na bývalého nájemce a že došlo k těžké manipulaci i možnému korupčnímu jednání při (po) výběrovém řízení.
    Prosím o co nejrychlejší odpověď, pokud možno na uvedený mail… Děkuji znechucený občan

    • Daniel Holý

      Dobrý den,
      protože neznáme bližší informace, budeme vycházet z předpokladu, že obec si vyhradila právo zrušit výběrové řízení bez udání důvodu. V takovém případě jsou možnosti obrany velmi malé.

      Je tomu tak proto, že práva k předmětu pronájmu vznikají až uzavřením smlouvy (nikoliv tedy výhrou ve výběrovém řízení), k čemuž však ve Vašem případě nedošlo.

      V úvahu by přicházela tzv. předsmluvní odpovědnosti za škodu. Dle ustanovení § 1729 nového občanského zákoníku platí, že dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Situace je však zkomplikovaná tím, že obec si mohla vyhradit právo, zrušit výběrové řízení bez udání důvodu. Tehdy by předsmluvní odpovědnost byla patrně vyloučena. Jedná se však o institut poměrně nový (předchozí právní úprava jej pouze dovozovala) a judikatorně neprozkoumaný, tudíž je otázkou, jak by se k Vaší věci postavily soudy v případném soudním řízení.

      Doufáme, že jsme Vám byli takto nápomocni.

      S přáním příjemného dne
      Mgr. Daniel Holý

  26. znechucený občan

    Dobrý den, pane magistře… obec si nic takového nevyhradila, ani nevypsala nové výběrové řízení a už se tam pohybuje “nový” nájemce… :-( .znechucený občan

    • Daniel Holý

      Dobrý den,

      v takovém případě tedy přichází v úvahu uplatnit u soudu nárok na náhradu škody z titulu předsmluvní odpovědnosti (viz má předchozí odpověď). Výsledek případného soudního sporu si však nedovolím předjímat.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  27. Eliška Gmiterková

    Dobrý den,
    žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106 jsem na úřad městského obvodu podala 18.9. 2015 a zodpovězeno mi bylo k 3.11. 2015 s tím, že právní odbor odmítá odpovědět na mé dotazy, protože jsou špatně položené a týkají se dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

    Je zde možnost se obrátit na nadřazený orgán (Magistrát) se stížností na nedodržení lhůty na zpracování odpovědi?

    Děkuji za odpověď.

    • Daniel Holý

      Vážená paní Gmiterková,

      dle ust. § 16a zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím můžete podat stížnost v následujících případech:

      Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen “stížnost”) může podat žadatel,
      a) který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6,
      b) kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
      c) kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo
      d) který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací.

      Zákon tedy nepočítá s možností, že bude podána stížnost z důvodu, že o podání informace bude rozhodnuto po stanovené lhůtě.

      Nicméně je zde možnost podat obecnou stížnost dle ust. § 175 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, který říká, že dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany. Stížnost se podává u orgánu, který vede řízení. Podání takové stížnosti však nebude způsobilé zvrátit rozhodnutí o odmítnutí poskytnout Vámi požadovanou informaci.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  28. znechucený občan

    Děkuji za Váš čas… Velice děkuji za odpověď….znechucený občan
    P.S. … Právní kroky podniknuty…

  29. Karel Charvat

    Dobrý den,
    jak mohu dostat do zápisu, jak který zastupitel hlasoval na minulém zasedání v jednom důležitém bodě?
    Je možné např. v bodě různé si vzít slovo a přečíst, že v minulém zastupitelstvu v bodě č ….. Hlasovali pro 4 zastupitelé a vyjmenovat a proti 11 a vyjmenovat a jestli se mnou zastupitelé souhlasí a mám pravdu?
    A takto mit jak kdo hlasoval v zápise?

    • Daniel Holý

      Vážený pane Charváte,

      zápis ze zasedání zastupitelstva musí na základě ust. § 95 odst. 1 zákona o obcích obsahovat počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Není tedy stanovena povinnost uvádět jména zastupitelů podle toho, jak hlasovali. I pokud si tedy vezmete slovo a přečtete jména hlasujících, není povinnost toto v zápise uvádět.

      Tuto situaci by bylo možné změnit pomocí jednacího řádu zastupitelstva, který by stanovil, že v zápise bude uváděno právě jmenovité hlasování.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  30. Dobrý den, ráda bych se zeptala jaké jsou možnosti obrany občana proti obci, která vlastní nezkolaudovanou komunikaci, která vede k našemu a několika dalším zkolaudovaným RD a bláto z této komunikace nám poškozuje ploty. Obec cestu postavit a zkolaudovat nechce (peníze v rozpočtu nejsou důvodem). Jaké další povinnosti má vlastník komunikace (obec)?

    Děkuji moc za odpověď.

    • Daniel Holý

      Dobrý den,

      co se týče Vašeho dotazu, je potřeba rozlišovat komunikaci ze dvou úhlů pohledu. Jednak jako stavbu, kdy aby mohla být vůbec komunikace považována za stavbu a následně zkolaudována, musí se jednat o stavbu ve smyslu stavebního zákona, dle kterého se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.

      Jelikož ovšem píšete, že obec cestu postavit a zkolaudovat nechce, tak výše uvedené zřejmě neplatí a o stavbu ve smyslu výše uvedeného se nejedná, tudíž by ani nebylo co kolaudovat. To ovšem neznamená, že by se nejednalo o pozemní komunikaci. Zákon o pozemních komunikacích rozlišuje pozemní komunikace do kategorií na dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace.

      Zákon o pozemních komunikacích pak definuje pojem účelové komunikace v ustanovení § 7 tak, že se jedná o pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.

      Bude-li komunikace splňovat výše uvedené znaky, mělo by jít o účelovou komunikaci, a to za předpokladu, že vlastník účelové komunikace (či jeho právní předchůdce) souhlasil, aby pozemek sloužil jako komunikace. Co se týče souhlasu, tak postačuje souhlas konkludentní, tzn. že vlastník pozemku v minulosti, kdy pozemek začal sloužit jako účelová komunikace, s tímto nevyslovil nesouhlas.

      Dle zákona o pozemních komunikacích pak sice platí, že vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku odpovídá podle obecných právních předpisů vlastníkům sousedních nemovitostí za škody, které jim vznikly v důsledku stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto komunikací, nicméně zde uvedené neplatí pro vlastníky účelových komunikacích.

      Domníváme se tak, že jedinou možnou obranou je uplatňování případné způsobené škody v rámci obecné náhrady škody dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V teoretickou úvahu připadá např. odpovědnost za škodu v důsledku porušení prevenční povinnosti dle § 2900 občanského zákoníku, dle kterého platí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

      Doufáme, že jsme Vám byli nápomocni

      S přáním příjemného dne

      Mgr. Daniel Holý

  31. Soňa Zezulková

    Dobrý den,
    prosím o radu. Obec je zřizovatelem samostatného právního subjektu Školní jídelna. Ředitelka ŠJ podala radě obce 30.9.2015 výpověď, rada obce výpověď přijala a usnesla se na vyhlášení výběrového řízení na uvolněnou pozici ředitelky ŠJ od 1.1.2016. Do dnešního dne výběrové řízení nebylo vyhlášeno, naopak starosta obce oznámil RO, že podaná výpověď je neplatná a obec nemůže vyhlásit výběrové řízení. Výběrové řízení že nevyhlašuje zřizovatel, ale sám právní subjekt ŠJ. Je takový postup správný?
    Děkuji za odpověď

    • Daniel Holý

      Dobrý den,

      nejprve je třeba uvést, že školní jídelna je školským zařízením ve smyslu § 7 školského zákona. Tudíž se se musí postupovat v mezích tohoto zákona. Dle § 166 odst. 2 školského zákona ředitele školy nebo školského zařízení zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí jmenuje do funkce vždy pouze zřizovatel, a to na základě jím vyhlášeného konkursního řízení. Pokud tedy zřizovatel ředitele ŠJ jmenuje, měl by rozhodovat i o jeho odvolání. Odstoupení z funkce by tedy mělo opět směřovat k rukám zřizovatele.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  32. Dobrý den,

    opoziční zastupitel vznesl na jednání zastupitelstva dotaz na činnost výborů a komisí. Starosta odpověděl, že je spokojen a další informace nebude poskytovat, prý je to dostačující a je to jen a pouze v jeho kompetenci. Na opakující se dotazy odpovídal stejně. Je tento postup možný? Případně jak dále postupovat?

    Děkuji

    • Daniel Holý

      Dobrý den,

      v souvislosti s vaším dotazem bych Vás odkázal na ust. § 82 zákona o obcích, který vypočítává, na co má zastupitel právo. Jednou věcí, která je v předmětném zákonném ustanovení uvedena je i právo zastupitele vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila. Písemnou odpověď musí zastupitel obdržet do 30 dnů.

      Postup starosty, který popisujete tak lze spatřovat jako nezákonný.

      Mgr. Daniel Holý

  33. Prosím o informaci,

    1/v obci Vestec u Prahy dle dopisu zastupitelky Finančnímu výboru obce byla v roce 2015 předražena stavba Multifunkční haly 2 x. Na Webu ani jinde nelze najít žádné smlouvy. Je to v souladu se zákonem?

    2/ V roce 2016 byla založena s.r.o Technické služby Dolnobřežanská, do které byl vyveden veškerý majetek do té doby 100 % vlastněný obcí. Zakládací Společenskou smlouvou obec Vestec ztratila většinu v Dozorčí radě a dle mého názoru i kontrolu nad majetkem. Jedná se o porušení zákona?

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      ad 1) Dopis zastupitelky nám není znám, ani nám není známo, proč měla být hala 2x předražená. Nicméně pokud stavba haly měla být patrně veřejnou zakázkou, proto by se měla objevit zde: http://www.vsechnyzakazky.cz/zadavatel/detail/128468/OBEC-VESTEC. Podrobnosti zakázky by tedy měly být skrze uvedený link dohledatelné.
      Co se týče smluv na internetu, tak veřejní zadavatelé jsou od 1.4.2012 povinni uvádět na tzv. profilu zadavatele uzavřené smlouvy v hodnotě nad 0,5 mil. Kč. Profil Vestce je zde: https://www.tenderarena.cz/profil/detail.jsf?identifikator=obevestec. Pokud by na profilu zadavatele smlouvy nebyly, jednalo by se správní delikt.
      Všiml jsem si, že obec Vestec dobrovolně zveřejňuje smlouvy na webových stránkách. Nicméně toto dělá naprosto dobrovolně a pokud nějakou smlouvu neuveřejní, žádný zákon je k tomu nedonutí. Proto bych spíše spoléhal na profil zadavatele.

      ad 2) Založení 100 % vlastněné společnosti obcí a převést na ni majetek obce je v pořádku potud, pokud daná společnost vykonává svou činnost min. z 80% pro danou obec a není v ní žádný soukromý kapitál. To, že v dozorčí radě nejsou zástupci obce, to ještě nic neznamená. Dozorčí rada má primárně kontrolovat hospodaření dané společnosti, ale nemůže sama např. převádět majetek. Zásadní je, kdo dozorčí radu volí a odvolává. Pokud to je stále obec, pak je patrně vše v pořádku.

      Hezký den,

      Marek Zelenka

  34. Dobrý den,
    mám na Vás dotaz ohledně zákonnosti obecně závazné vyhlášky obce, pomocí které obec zakázala používání sekaček ,vrtaček atd. a to o něděle a státní svátky. Obec odkazuje ve vyhlášce na zákon o obcích, kde se ale mluví pouze o možnosti regulovat činnosti narušující veřejný pořádek, já ovšem neshledávám sekání trávy na mém pozemku za narušování veřejného pořádku. Navíc veřejný pořádek pokládám za značně neurčitý právní pojem. Prosím o právní názor. předkládám odkaz na danou vyhlášku. http://www.vedomice.cz/e_download.php?file=data/editor/89cs_2.pdf&original=OZV+1-2013.pdf
    Mockrát děkuji,
    Jan Vrba

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      ačkoliv Vám může přijít spojitost veřejného pořádku s regulací hluku nesmyslná, je to právě tato konstrukce, kterou obce mohou regulovat hluk v rámci své samostatné působnosti. Jde o to, že ochranu před nadlimitním hlukem už reguluje zákon o ochraně veřejného zdraví a jeho prováděcí nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Jelikož tuto oblast působnosti na základě výše zmíněných předpisů vykonávají krajské hygienické stanice, obecní úřady nemohou figurovat jinak než z pozice stěžovatele a obec jako taková nemá žádné zákonné zmocnění. Avšak Ústavním soudem již bylo judikováno, že zákonným zmocněním pro vydání obecně závazné vyhlášky k regulaci hluku v samostatné působností obcí je ustanovení § 10 písm. a) a b) zákona o obcích. V opačném případě by totiž obce nemohly postihovat ostatní formy hluku, které vznikají při činnostech státní správou nepostižitelných podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

      Je nutno také zdůraznit, že Ústavní soud je jediným orgánem přezkumu zákonnosti vydaných obecně závazných vyhlášek v rámci státního dozoru nad územními samosprávnými celky na návrh Ministerstva vnitra. Při své rozhodovací činnosti se soud řídí následujícím čtyřstupňovým testem. 1. Soud posuzuje, zda-li má obec pravomoc k vydání vyhlášky,
      2. působnost k vydání vyhlášky,
      3. nezneužila-li obec této zákonem svěřené působnosti a
      4. zda-li je dotyčná vyhláška proporcionální, tj. přiměřená.
      Pokud obecní vyhláška obstojí v tomto testu, Ústavní soud neshledá důvod ji rušit. Je na místě zmínit, že Ústavní soud v poslední době významně posunul své dřívější vnímání rozsahu toho, co obce mohou regulovat prostřednictvím vlastních vyhlášek a významným způsobem akcentuje právo obce na samosprávu a spravování místních záležitostí. V této souvislosti stojí za zmínku nález sp. zn. Pl. ÚS 46/06 (Mariánské Lázně), kdy soud legitimizoval snahu obce zamezit hlučnosti různých, i neprovozních aktivit v zájmu nerušeného a pokojného užívání míst sousedících se zábavními podniky a diskotékami. Tyto, byť lidskému zdraví neškodlivé, formy hluku vznikající při činnostech, které jsou státní správou nepostižitelné, předmětná vyhláška považovala za porušení veřejného pořádku.

      Z těchto důvodů jsme toho názoru, že obec Vědomice jednala v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu a nepřekročila svou zákonnou pravomoc, ani nejednala nad rámec své samostatné působnosti a tuto svou působnost rovněž nezneužila. Eventuální nezákonnost by tak ve Vašem případě mohla být jedině spatřována v nepřiměřeném zásahu do práv osob předmětnou vyhláškou, tj. její obsah by byl neproporcionální.

      Ačkoliv míra přiměřenosti je do jisté míry subjektivní, z metodiky Ministerstva vnitra vypracované na základě rozhodovací činnost Ústavního soudu vyplývá, že obce nemohou paušálně zakázat používání hlučných zařízení, tzn. zakázat jejich používání po delší čas (např. celý pracovní den či dokonce po více po sobě jdoucích dní nebo celý víkend). Nicméně, je zároveň uvedeno, že obce mohou používání těchto zařízení přiměřeně omezit, například po celý jeden den pracovního klidu za předpokladu, že je to kompenzováno možností užívat tato zařízení po celý jiný den víkendu. Na základě této dikce tak nelze dojít k jinému závěru než, že obec nejedná nepřiměřeně omezením hlučnosti o nedělích a státem uznaných dnech pracovního klidu. Vždycky totiž bude v daném týdnu stačit ke kompenzaci sobota. K úvaze možná vybízí jedině situace, kdy státem uznaný den pracovního klidu dopadne na sobotu. K ostatním aspektům proporcionality je vhodné uvést, že čl. 2 odst. 1 písm. b) předmětné vyhlášky nevylučuje použití hlučných zařízení na pozemcích vlastníka, za předpokladu, že jejich hluk nepřesahuje vlastníkovu nemovitost. Ve výsledku tak bude rozhodující individuální posouzení situace a míry hluku příslušným správním orgánem, kterým bude v praxi obecní policie.

      Co se týče konkrétních kroků, jediná možnost, jak předmětnou vyhlášku napadnout, je obrátit se s podnětem na Ministerstvo vnitra. Můžete to zkusit s argumentací, že vyhláška svou dikcí může vést k situaci, kdy státem uznaný den pracovního klidu dopadne na sobotu, což způsobí nepřiměřený zásah do Vašich práv. Obáváme se ale, že taková argumentace nezákonnosti u Ministerstva neobstojí. Stejnou argumentaci můžete použít v případném přestupkovém řízení vedeném vůči Vaši osobě, rozhodnete-li se vyhlášku svým jednáním nerespektovat a příslušný správní orgán Vám uloží sankci. Pokud by toto přestupkové řízení dopadlo pro Vaši osobu nepříznivě pravomocným rozhodnutím odvolacího orgánu, kterým je krajský úřad, můžete ještě zvážit správní žalobu proti nezákonnému rozhodnutí u příslušného krajského soudu.

      S pozdravem

      za Oživení, o.s.
      Jan Nevyjel

  35. Dobrý den,
    prosím o radu ohledně kompetencí zastupitelstva v případě neusnášeníschopnosti z důvodu počtu pod pět. Zároveň dodávám, že v obci není ustanovena rada obce. Nejsem si jist, zda mohou oni čtyři zastupitelé, kteří si mandát ponechali rozhodovat např. o darech organizacím, sjednávat nové smlouvy o provedení práce či pracovní smlouvy, a nebo dokonce stávající smlouvy měnit. Mohou vůbec přijímat ve čtyřech nějaká usnesení?
    Dále se chci ještě zeptat, co se stane v případě neschválení rozpočtu obce do 31.3.20..?
    Jakým způsobem se nejlépe prověří správnost hospodaření obce v tomto provizorním stavu?

    Předem děkuji za odpověď

    • Daniel Holý

      Dobrý den,
      dle ust. § 90 zákona o obcích pokud počet členů zastupitelstva obce klesne pod 5, nemůže zastupitelstvo rozhodovat o záležitostech podle § 84 odst. 2 a 85, s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a stanovení pravidel rozpočtového provizoria. Jinými zastupitelstvo v tomto stavu může rozhodovat v podstatě jen o rozpočtu.

      Dle ust. § 13 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria. Pravidla rozpočtového provizoria pak stanoví zastupitelstvo obce – to může učinit i o čtyřech členech.

      Na správnost hospodaření by měl primárně dohlížet finanční výbor.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  36. Luděk Šindelář

    Dobrý den.
    Může zastupitelstvo města zrušit funkci tajemníka?
    Děkuji za odpověď.

    • Daniel Holý

      Dobrý den,

      funkce tajemníka může být zrušena jen u takových obcí, které nemají pověřený obecní úřad či nemají rozšířenou působnost. Všechny ostatní obce musí tajemníka mít (§ 110 odst. 1 zákona o obcích).

      Orgánem, který zřizuje funkci tajemníka bude patrně rada obce, jelikož by toto spadalo do její zbytkové pravomoci ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  37. Jarmila Straková

    Dobrý den,
    musí být zastupitelstvu obce předloženo ke schválení usnesení rady v přesném znění tak jak jej rada doporučila zastupitelstvu schválit, i když bylo po skončení rady zjištěno, že je nesprávné? Nebo se návrh usnesení do zastupitelstva může upravit a chybné usnesení rady vysvětlit pro zastupitele např. v důvodové zprávě k tomuto bodu? Děkuji za odpověď.

    • Daniel Holý

      Vážená paní Straková,

      pro zastupitelstvo není rozhodné jaké znění návrhu usnesení je radou předloženo. Orgánem, který schvaluje usnesení je zastupitelstvo. Je proto na zastupitelstvu, aby si určilo znění usnesení, které bude následně schváleno.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  38. Hana Štěpánová

    Dobrý den,

    chtěla bych se zeptat, zdali je někde uvedeno, jaká je pracovní náplň či jaké jsou povinnosti uvolněného starosty malé obce.
    Či na koho (na jaký orgán) se lze obrátit, aby zkontroloval, zda a co starosta za svoji mzdu (plat) vykonává nebo má vykonávat.

    Jedná se o obec cca 300 obyvatel, starosta je uvolněný, obec nemá radu – nýbrž 7-členné zastupitelstvo, kde dva členové se již po půl roce funkce nového starosty odmítají účastnit zasedání a podílet se na výkonech zastupitelstva obce pro nespolupráci starosty a nemožnou dohodu jakéhokoli směru či komunikativnost starosty, odmítavý postoj ve veškerých otázkách podpory a blaho obyvatel, nechuť tvořit a podporovat rozvoj infrastruktury, odmítavý postoj k investicím jakéhokoli druhu, nevydávání žádného ročního plánu práce či akcí a tím pádem ani neplnění žádné významější práce v obci apod.

    Starosta se již po několikáté nechal slyšet (z prvu pouze ústně bez záznamu, avšak již i na veřejném zasedání), že se nemíní zapojovat do žádných investic, projektů, žádostí o dotace aj. Není v jeho plánu pracovat na rozvoji infrastruktury, zřízení veřejného vodovodu ani kanalizace. Mít vodu prostřednictvím vlastní studny a čističku je pouze starost každého člověka a starosta a ani obec nemá povinnost ani chuť v tomto občanům pomáhat.

    Jeho jediným záměrem na celé funkční období je šetřit peníze a hledat, kde všude by se daly snížit náklady a co nejvíce se vyhýbat finanční odpovědnosti za cokoli, kromě vyplácení platu své osobě a proplácení si cestovních náhrad služebním vozidlem, které užívá převážně jen na cesty z domu na úřad, zpět na oběd a znovu na úřad a taktéž na projíždění obcí a pozorování obyvatel obce.

    Jediná instituce v obci, které je starosta (zastupitelstvo) zřizovatelem je jednotřídní mateřská škola o počtu 3,5 zaměstnance (rozumějme fyzicky 4 ženy na 3,5 úvazku) a o tu se odmítá starat, co se týče údržby budovy, jakékoli pomoci při zajištění oprav, nebezpečného terénu na školní zahradě kterou obec nechala rozrýt a nechala ji tak a odmítá ji uvést do zpětného bezpečného stavu, odmítání pomoci při úpravě nevzhledného přístupu do MŠ, který není ani ve výpujčce MŠ nýbrž je vlastnictví obce.
    Odmítl i možnost pomoci zajistit škole nějakého “údržbáře či technika”, který by za drobnou odměnu pomáhal s údržbou a nutí k údržbě školy pedagogické pracovnice (učitelka, ředitelka) bez jakékoli odměny, pouze z výkonu svého povolání. MŠ je jinak státní příspěvková organizace zařazená do rejstříku škol, tudíž jsou pedagogické pracovnice státními zaměstnankyněmi.

    O netaktním a hrubém chování starosty by se dalo taktéž dlouho psát, ale bohužel to se nedá nijak dokázat.

    Jediné, co nás obyvatele obce napadá, je nechat zkontrolovat nějakými nadřízenými orgány (ne zastupitelstvem), jestli za svůj plat uvolněného starosty vykonává či nevykonává své povolání a jakým stylem…čili je možnost na někoho se obrátit? A z jakého podmětu?

    Děkuji za odpověď

    • Daniel Holý

      Dobrý den,

      co se týče postavení starosty, starosta není volen přímo občany, nýbrž je volen nadpoloviční většinou zvoleného obecního zastupitelstva, kterému je také odpovědný. Hlavním úkolem starosty je pak zastupovat obec navenek, působí tedy jako statutární orgán obce. Nicméně z tohoto postavení nevyplývá žádná pravomoc činit právní jednání vůči třetím osobám. Tyto je starosta oprávněn činit ve většině případů až poté, co jsou schváleny obecným zastupitelstvem nebo obecní radou.

      Starosta pak má širší rozhodovací pravomoci v jediném případě. Je tomu tak v obcích, kde se nevolí obecní rada. Tam starosta vykonává rovněž její funkci, je tedy starostou a obecní radou v jedné osobě, a proto přebírá i některé její pravomoci. Pokud pak v těchto případech samostatně rozhoduje, nesouvisí to přímo s jeho funkcí starosty, ale s funkcí obecní rady, kterou zastává.

      V obou případech ale platí, že je starosta ze své činnosti odpovědný obecnímu zastupitelstvu. Výše uvedené nicméně zjednodušeně platí pro činnosti, které spadají do obecní činnosti, tzn. do samostatné působnosti obce. V případech, kdy starosta koná státní správu, která mu byla svěřená státem, tzn. činnosti v přenesené působnosti, odpovídá starosta krajskému úřadu.

      Doporučujeme se tedy případně obrátit na zastupitelstvo obce, které samozřejmě v případě, že nebude spokojeno s činností starosty, jej může odvolat. Vezměte ale prosím v potaz, že starosta v určitých záležitostech prakticky pouze projevuje vůli zastupitelstva obce, tudíž Vaše výtky fakticky směřují i vůči zastupitelstvu obce.
      V činnostech spadajících do výkonu přenesené působnosti (např. vydávání nařízení) se pak lze obrátit s podnětem na krajský úřad. Závěrem doplňuji, že ve věcech spadajících do samostatné působnosti se lze dále obrátit s podnětem na Ministerstvo vnitra.

      Doufáme, že jsme Vám byli takto nápomocni.
      S přáním příjemného dne

      Mgr. Daniel Holý

  39. Dobrý den,
    ráda bych se zeptala na situaci, kdy občan v souladu se zákonem o obcích podá kvalifikovanou žádost o projednání. Ve stanovené lhůtě k projednání, ale tento bod programu zastupitelstvo neschválí s tím, že už pouhý proces schvalování programu je projednání a tím je to uzavřeno.
    Domnívám se, že jde o nezákonný zásah do práv občanů, na druhou stranu zastupitelé argumentují tím, že je zase jejich právem (nikoliv povinností) schválit jednotlivé body programu zasedání.
    Které právo je tedy nadřazeno? Existuje něco jako povinné projednání – povinné zařazení na program? Nikde jsem nic k tomuto tématu nenašla. Pouze výklady pro občany a jejich právech na projednání a případné podání stížnosti na nečinnost atd… Je tedy zamítnutí bodu na program (což samozřejmě vnímám jako účelové) v pořádku nebo nikoliv?

    • Daniel Holý

      Dobrý den,

      základní úprava problematiky obsahu zasedání zastupitelstva obce je obsažena v ustanovení § 94 zákona o obcích, dle kterého platí, že právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory.

      Z pohledu občana obce je pak doplněna o ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích, který stanovuje, že občan obce je oprávněn požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

      Je nicméně potřeba rozlišovat následující. Zatímco v případě prosté žádosti je na rozhodnutí rady či zastupitelstva obce, zda předloženou záležitost věcně projedná (zda ji zařadí do programu zasedání či nikoli), v případě kvalifikované žádosti (tj. žádosti podepsané nejméně 0,5 % občanů obce) vyplývá povinnost příslušného orgánu obce záležitost vždy věcně projednat, a to ve lhůtách uvedených výše.

      K tomuto viz také rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. května 2006, č.j. 15 Ca 36/2006-35 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. července 2007, č.j. 3 Aps 6/2006-76, jímž byla zamítnuta kasační stížnost proti uvedenému rozsudku krajského soudu a v němž Nejvyšší správní soud uvedl: „Postup podle § 16 odst. 2 písm. f) tohoto zákona totiž evidentně předpokládá, že o podnětu ze strany občana (žádosti o projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce) bude nejprve tímto orgánem rozhodnuto, a teprve na základě kladného rozhodnutí dojde k samotnému projednání podnětu na zasedání rady či zastupitelstva obce. Povinnost projednat navrhovanou věc stanoví zákon pouze za situace, kdy návrh podá určitá kvalifikovaná část občanů obce (věta za středníkem). Nejedná-li se o tento případ, neodpovídá právu „požadovat projednání určité záležitosti“ povinnost orgánu obce této žádosti vyhovět.“

      Doufáme, že jsme Vám takto byli nápomocni.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

      • zastupitel

        Dobrý den,
        děkuji za odpověď. Bohužel rozsudek Krajského soudu se mi nepodařilo na internetu nalézt – je někde k dispozici? Rozsudek Nejvyššího soudu se zabývá primárně jinou otázkou žalobce… tedy jeho snahou jako občana diskutovat k jakémukoliv tématu na jednání Zastupitelstva, zatímco já řeším primárně povinnost projednání kvalifikované žádosti (0.5% podpisů občanů).
        Přímo na téma projednání/neprojednání této žádosti asi žádná judikatura neexistuje, že?

        Děkuji za odpověď.

  40. Dobrý den,

    v obci o devíti zastupitelích vede po volbách nová koalice s pěti křesly. Na této úrovni tato koalice řídí obec, ani pak problémy neřeší přes zasedání zastupitelstva. Sám nový starosta přiznává, že je to politika a koalice vládne jako jinde v politice. Nový starosta neuznává usnesení předcházejících starostů o finančním limitu starosty 20.000,-Kč, tuto částku o své vůli a případně po dohodě v koalici překračuje, sám říká že má limit 2.000.000,-Kč. Údajně usnesení o finančním limitu nenašel.
    S novým vedením přišla na obec hrubost, nulová tolerance a vyhrožování…

    Co s tím???
    Děkuji

    • Daniel Holý

      Dobrý den,

      abychom Vám mohli kvalifikovaně poradit, potřebovali bychom přesnější informace. Zejména pak čeho se daný limit týká. Obecně však lze říci, že usnesení zastupitelstva lze přijímat pouze na jeho zasedání, a že stará usnesení se dají nahradit novými.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

      • Dobrý den pane Holý,
        děkuji Vám za reakci, a zároveň se omlouvám že neodkrývám identitu… Starosta je mstivý.
        Finanční limit starosty byl dříve – a není dodnes zrušen ani upraven novým usnesením – určen pro osobní výdaje starosty na různé nákupy bez toho, že by o nich rozhodovalo zastupitelstvo. Platilo cca 15 let. Dnes tomu tak není, a starosta investuje obecní peníze v rámci svého názoru, nebo po dohodě v koalici mimo schválení zastupitelstva. Investuje do různých služeb, nákupů vybavení obce ( vozidla ) atd. Absolutně nemá zájem vyhledat původní usnesení, protože mu to vyhovuje, a k vyhledání v archivu mě nepustí. Nebude zpětně podporovat svědectví o svém nedodržování zákona. V případě dotazu podle 106 napíše předpokládám, že uvedený dokument neexistuje ( říká, že ho věci starší 10 let nezajímají ). Koalice ( přesila v zastupitelstvu ) samozřejmě nemá zájem něco řešit. Byť víme, že postupují jak v otázce limitu, tak v otázce rozhodování mimo zastupitelstvo a usnesení, ne vždy v zájmu obce a většiny občanů ( i s podezřením korupce ), ale je to vějička pro své voliče, kteří byli v menšině do vytvoření této koalice.
        Hm :(

        Děkuji za reakci
        J.

  41. Dobrý den,
    podal jsem jako občan kontrolnímu výboru obce ( předsedovi ) na zastupitelstvu obce prostřednictvím opozičního zastupitele podnět k prověření. Bylo mě řečeno předsedou KV, že se tím zabývat nebudou v kontrolním výboru, že si vybírají podněty sami, nebo na základě určení zastupitelstva.
    Tak jak chcete prosadit pořádek? Jak si a komu mohu na toto stěžovat.
    Děkuji
    Cez

    • Daniel Holý

      Dobrý den,

      o tom, čím se bude kontrolní výbor zabývat, rozhoduje tento výbor sám. Jedinou další možností je uložení úkolu ze strany celého zastupitelstva. Vámi popsaný postup kontrolního výboru tak byl v souladu se zákonem.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  42. Dobrý den, mám následující dotaz:
    Rada města uzavřela dodatek smlouvy o dílo, kterým si objednatel (město) vyhradil možnost udělit zhotoviteli příkaz k pozastavení prací na díle. Starosta vydal písemný příkaz pozastavení prací bez toho, že by k tomu měl zplnomocnění Rady města (usnesení), zplnomocnění ve smlouvě nebo v uvedeném dodatku. Překročil starosta svou pravomoc? Jaké právní důsledky může mít pro město, resp. pro starostu takový úkon?
    Předem děkuji za odpověď.
    MK

    • Daniel Holý

      Vážený pane Košťále,

      vzhledem ke skutečnosti, že vůli města utváří rada (případně zastupitelstvo) a nikoliv starosta, který pouze město zastupuje navenek, mám za to, že starosta překročil své pravomoci a takový úkon by byl patrně neplatný. Jaké právní důsledky takový stav může mít, je však těžké předvídat. V úvahu připadá například povinnost nahradit zhotoviteli škodu (pokud nějaká vznikne). Za takovou škodu by byla odpovědná obec, s tím že by ji měla posléze vymáhat po starostovi.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  43. Dobrý den, měl bych dotaz k jednostrannému zvyšování nájemného. V roce 2015 bylo zvýšeno k 1.10.2015 o 20% pouhým oznámením a odkazem na §2248 a §2249 NOZ a doporučením, že v případě nesouhlasu máme toto oznámit písemně obecnímu úřadu, oznámení nebylo datováno, bez uvedení výše nového nájemného. Podpis tohoto oznámení na obecním úřadě je vydáván za souhlas se zvýšením. Tento rok se situace opakuje. Nejdříve pozvání na obecní úřad do 7.6.2016 k převzetí oznámení bez data vydání, bez nové výše nájemného, pouze s udáním 20% navýšení a odkazem na § 2248 a § 2249 NOZ . Oznámení jsem nepodepsal, protože se domnívám, že právě §2249 toto nedovoluje. Dle vyjádření starosty má obec velice nízké nájemné ( kolem 25 Kč/m2 ) a že může zvyšovat až do výše nájemného obvyklého v místě, dále dle právníka postupuje podle zákona. Když nepodepíšu dá to k soudu na určení nájemného a soud zvedne nájemné všem v obci, prý jsem jediný kdo nepodepsal. Prosím o radu jak postupovat a stanovisko k postupu starosty. Děkuji za odpověď K.

    • Daniel Holý

      Dobrý den,

      dle mého názoru pronajímatel postupuje v rozporu se zákonem hned z několika důvodů. Návrh neobsahuje novou výši nájemného, není dodržena lhůta 12 měsíců mezi jednotlivými navýšeními a i celkové navýšení nájemného je nad míru stanovenou zákonem.

      Z odborné literatury se podává následující. Pronajímatel je oprávněn nájemci navrhnout zvýšení nájemného v případě, že placené nájemné nedosahuje výše nájemného, které je obvyklé v daném místě za nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.

      Ke shora uvedenému návrhu pronajímatele se přihlíží jen při splnění níže uvedených podmínek:
      – strany si nesjednaly zvyšování nájemného podle § 2248 a ani si neujednaly, že nájemné zvyšováno nebude,
      – návrh nebyl učiněn dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nebylo nájemné zvýšeno,
      – návrh obsahuje novou výši nájemného,
      – navržené zvýšení spolu s tím, ke kterému došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než 20%,
      – návrh je učiněn v písemné formě a došel nájemci.

      Nesplňuje-li návrh pronajímatele shora uvedené náležitosti, jde o nicotný návrh, kterým se nájemce nemusí vůbec zabývat. Pokud by na podkladě tohoto návrhu pronajímatel požádal soud o určení nájemného, soud by k nicotnosti předchozího pronajímatelova jednání přihlédl z úřední povinnosti a jeho návrh na zvýšení nájemného by zamítl.

      Podle důvodové zprávy je limit omezující zvýšení nájemného nejvýše o 20% za poslední tři roky stanoven zejména proto, aby se zabránilo lákat nájemce na nízké nájemné, výrazně nižší než srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě, a poté je skokově zvýšit. Je třeba počítat tři roky zpětně ode dne, ve kterém návrh došel nájemci.

      V daném případě nemusíte vůbec na návrh pronajímatele reagovat, neboť nesplňuje zákonem stanovené náležitosti, k čemuž by soud v případě sporného řízení měl přihlédnout i z úřední povinnosti. Můžete samozřejmě pronajímatele informovat o tom, že se zvýšením nájemného ze shora uvedených důvodů nesouhlasíte.

      S pozdravem
      Mgr. Daniel Holý

  44. Dobrý den. Podal jsem na obecní úřad žádost. Částečné vyjádření mi bylo doručeno doporučeným dopisem od p.starosty do 30 dnů. Poněvadž tato odpověď a vyjádření OÚ nebylo dostačující, napsal jsem doporučený dopis opět na OÚ. Již to bylo více jak 60 dnů od doručení na OÚ a nebyla mi podána žádná odpověď, zašel jsem osobně za panem starostou. a vyžadoval jsem písemnou odpověď. Ta mi byla přislíbena. Uplynulo dalších 7 dnů a nic. Napsal jsem tedy vyzývací mail na OÚ. Uplynulo dalších 7 dnů a stále nic. Ani na můj mail mi nikdo neodpověl.
    Jak postupovat. Kde se mám domáhat vyřízení mé žádosti. Jak postupovat s arogancí tohoto starosty? Ale takovým způsobem, aby se stala náprava. Tento člověk si totiž je jistý, že pokud budu tuto aroganci rešit
    na OÚ anebo u Krajského úřadu, vše mu projde. Chci dosáhnout toho, že tito lidé by měli zastupovat všechny občany obce a to bez rozdílu. ¨
    Jaké jsou prosím lhůty pro vyřizování žádostí? Jedná se v tomto případě o odstranění 5 metrového cypřiše zasazeného u naší zídky jen 40cm daleko. Větve zasahují na náš pozemek a ještě jeden problém a to je postavená obecní zídka přímo na naší zídce bez jakéhokoliv povolení. Požaduji její odstranění. Naši zídku chci renovovat a je znehodnocena.Není způsob jak ji opravit. Starosta zídku nechce odstranit i když je částečně na našem pozemku. Nemá povolení. Na místo se nechce ani přijít podívat ani jiným způsobem tuto věc řešit.
    Prosím o radu.
    Moc děkuji

    • Marek Zelenka

      Vážený pane Franto,
      obávám se, že s Vaším dotazem Vás nejlépe odkážeme na naše stránky zabývající se právem občana na informace. http://www.bezkorupce.cz/nase-temata/pravo-na-informace/
      Zhodnoťte sám, zda jste se ve Vaší “žádosti” či “výzvě” “strefil” do zákonných mantinelů práva na informace.
      Připomínám, že naše poradna případy sousedských sporů neřeší.

      Nad rámec výše řečeného si však dovolíme doporučit, abyste jako občan Vaší obce využil právo podle § 16 zákona o obcích a vystoupil lna následujícím zasedání zastupitelstva se svým návrhem.

      Přeji mnoho úspěchů,
      Marek Zelenka

  45. Dobrý den,
    mám dotaz ohledně jednání paní starostky. Jsme menší obec, kde si paní starostka dělá “co chce”. Rozhoduje sama o rozdělování finančních prostředků, kdy ročně z rozpočtu 30mil. Kč sama rozdá bez hlasování zastupitelstva 27mil. Kč a pouze zbylých 10% tudíž 3mil. projdou zastupitelstvem! Na veškeré akce používá materiál ze svého stavebnictví, které nechala na oko přepsat na syna. Nyní odešla z obce matrikářka, ovšem nové výběrové řízení nebylo zveřejněno. Když jsem se ptala, proč, bylo mi řečeno, že paní, která doteď pracovala na majetkovém úseku, byla jaksi nadstav a tudíž neměla být správně ani celou dobu v zaměstnaneckém poměru (je tam tři roky), tak byla dosazena jen tak na místo matrikářky a tudíž je nyní plný stav. Zajímalo by mne, kam se s jednání starostky obrátit, protože to už ani nemluvím, kolik si tam nakradla na zakázkách finančních prostředků, kdy během dvou let splatila miliony za hypotéku, pořídila si nová auta, veškeré zakázky jsou zmanipulované, kdy odsouhlasená cena je samozřejmě nejnižší a poté se nestačíme divit, kolik si doúčtovávají na vícenákladech… Na zastupitelstvo se nemá smysl obracet, když to jsou samí její kamarádíčci a rodina….
    Děkuji

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      poradím Vám tak, že je třeba získat konkrétní důkazy. Jinak Váš vztek zůstane zbytečným.
      Na Vašem místě bych se zajímal o její oznámení o příjmech a darech, které dokládá každý rok podle zákona o střetu zájmů. Více zde: http://www.bezkorupce.cz/nase-temata/stret-zajmu/
      Dále bych se zaměřil na to, jaká pravidla (zda vůbec) má obec pro rozdělování finančních prostředků, jak zmiňujete. Pomocí žádosti o informace můžete požadovat, aby Vám byly poskytnuty pravidla pro udělování dotací a udělené dotace z rozpočtu obce za posledních např. 5 let.
      Ohledně veřejných zakázek existuje mnoho faktorů, které lze vysledovat např. z profilu zadavatele, které nasvědčují nesrovnalostem. Nejefektivnější zlepšení veřejných zakázek je jejich transparentnost. Můžete se tedy opět ptát obce, jak postupuje u zakázek malého rozsahu, kterých bude jistě největší procento. Pokud nebudou mít žádná pravidla, pak se můžete oprávněně ptát, jak naplňují zásady nediskriminace, transparentnosti a rovného zacházení podle § 6 zákona o veřejných zakázkách.

      No a pokud něco konkrétního zjistíte, můžete se obrátit na nás.

      Přeji hezý den a hodně úspěchů,
      Marek Zelenka

  46. Dobrý den pane Holý. Už dříve jste mi hodně pomohl, tak prosím ještě o radu. Chtěl jsem se zeptat, jestli je nutné na pracovní místo v obci( údržbář) vyhlašovat výběrové řízení, nebo nějakou ohlášku? V naší obci se stal tímto pracovníkem člen zastupitelstva. Tím pádem je podřízen starostovi. Tím pádem je mu zavázán a začal být k němu velmi loajální. Není to střet zájmů? Původně byl členem opoziční strany, ale momentálně přešel na stranu starosty. Dá se tento zastupitel nějak odvolat? Nebo dokonce díky funkci vyřadit ze zastupitelstva? Dá se zjistit jeho plat a případné odměny? Děkuji mockrát za odpověď

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      zkusím v dostatečně nahradit v odpovědi pana Holého.
      Záležitost, na kterou upozorňujete, řeší primárně zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do obecních zastupitelstev v § 5 odst. 2 a 3. Podle těchto ustanovení nesmí být člen zastupitelstva obce zároveň zaměstnancem této obce, ale pouze za dvou předpokladů 1. takový zaměstnanec vykonává státní správu v dané obci (což údržbář nedělá) a 2. jde o zaměstnance jmenovaného starostou. Záleží tedy na tom, kdo údržbáře do funkce jmenuje. Pokud jej vskutku jmenoval starosta, tak si musí vybrat, jestli bude dělat údržbáře nebo zastupitele. Obojí dohromady nelze.
      Jinak platy ve veřejné správě jsou obecně údajem, který si lze žádostí o informace vyžádat, ale vztahuje se hlavně na nejexponovanější pozice – starosta, tajemník, vedoucí odboru… U údržbáře bych pochyboval, že by Vám tuto informaci starosta vydal. Můžete se ale zeptat obecně na personální náklady spojené s technickou správou obce, abyste se vyhnul přímo otázce na plat. Pokud jste sám zastupitel, tak se můžete zeptat přímo Vy sám a i údaj o platu by Vám měl být vydán.

      Přeji hezký den,
      Marek Zelenka

      • Děkuji za odpověď. Přidal bych ještě jednu otázku. Má na něco vliv, že na toho údržbáře/zastupitele bere obec dotaci z pracovního úřadu?..

        Děkuji

  47. zastupitel

    Dobrý den,
    obec je zřizovatelem samostatného právního subjektu Školní jídelna, ředitelka ŠJ se rozhodla odejít do důchodu, řeší se tedy její náhrada. Starosta obce oznámil, že výběrové řízení není možné, že obec jako zřizovatel nemůže výběrové řízení vyhlásit. Paní ředitelka si dosadí na své místo ředitelky dle svého výběru. Je tento postup správný?
    Děkuji

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      je zvláštní, jak si starosta vykládá funkci zřizovatele. Předpokládám, že jde o příspěvkovou organizaci, takže vnitřní fungování, resp. vztah mezi příspěvkovou organizací a zřizovatelem by měl být upraven ve zřizovací listině. Pokud zřizovací listina říká, že paní ředitelka určí svého nástupce, pak je to sice v pořádku, ale pochyboval bych o rozumnosti takové zřizovací listiny.
      Samozřejmě z pozice zřizovatele si může pan starosta v příspěvkové organizaci “vynutit” svou vůli i jinak – od toho byl také zvolen do své funkce a nese za to politickou odpovědnost.
      Na druhou stranu, je třeba si uvědomit, že i pokud by vypsal výběrové řízení, tak to samo o sobě ještě nedává záruku objektivního výběru.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

  48. Dobrý den, protože si obec dělá neoprávněně nárok na část pozemku mé příbuzné, projednali jsem věc s právníkem. Právník poslal Obci dopis, kde je snaha o dohodu (aby nemusela věc jít k soudu,Obec by byla strana žalovaná). Starosta odpověděl několik dní po konci lhůty,která stála v dopisu pro odpověď. A zároveň sdělil jenom,že o majetkových věcech obce musí rozhodovat obecní zastupitelstvo,tak se má vlastně počkat na zasedání. Od té doby se zasedání ob. zastupitelstva ještě nekonalo a je to skoro už 3 měsíce. Nebyla ani vyvěšena pozvánka na další. Celou věc je zřejmě na účelem průtahů. Do té doby se zasedání konalo každý měsíc. Četl jsem,že se musí konat min. 1x za 3 měsíce. Mě však zajímá,jestli jde věc urychlit. Jestli mohu starostu nějak “popohnat”. Starosta evidentně pracuje, na webovkách jsou nové a nové dokumenty,ale žádná informace o dalším zasedání.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      předpokládám, že zastupitelstvo si dalo “prázdninovou pauzu”. Každopádně jako občan bohužel nemáte žádný právní prostředek, kterým byste efektivně mohl iniciovat svolání zastupitelstva. Max. se můžete obrátit na ostatní místostarostu či ostatní zastupitele podle § 92 odst. 2 zákona o obcích, aby zasedání svolali, kdyby již uplynula 3 měsíční lhůta. Event. můžete zkusit přemluvit třetinu zastupitelstva nebo hejtmana, aby zasedání svolali. (§ 92 odst. 1)
      Patrně si ale budete jednoduše muset počkat…

  49. Dobrý den, starosta obce, ve které je zvolena rada obce bez vědomí rady a zastupitelstva uzavřel ústní ujednání
    ( ústní smlouvu ) se soukromým subjektem . Je k tomu oprávněn a je tato smlouva platná? Děkuji za odpověď.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      záleží, jaká smlouva to byla a zda k ní má starosta zmocnění. Obecně se starosta musí pohybovat výhradně v mantinelech, které mu dá rada nebo zastupitelstvo. V některých případech (hlavně u nemovitostí) má takové jednání často důsledek neplatnosti takové smlouvy. Takto obecně však nelze hodnotit.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

  50. Marek Zelenka

    Dobrý den,
    obáváme se, že toto nemá právní řešení… Odvolat ředitele lze na základě argumentů, které jsou pro zřizovatele dostatečně přesvědčivé, což je značně subjektivní kriterium.
    Navíc to nespadá tak docela do předmětu naší činnosti.
    Děkujeme za pochopení,
    Marek Zelenka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *