Právní poradna

Rozhodovácí procesy obcí

Obce (ale ekvivalentně i kraje a hlavní město Praha) jsou územními korporacemi, kterým Ústava ČR garantuje právo na samosprávu. Zároveň jim lze na základě zákona svěřit výkon státní správy (přenesené působnosti). Aby mohl jednak odpovědně spravovat své vlastní záležitosti a jednak vykonávat svěřenou státní správu, zřizuje si územní celek orgány. Zákony, které určují orgány obce, kraje, hlavního města Prahy a jeho městských částí a zároveň vymezují jejich působnost, jsou: zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení, dále jen „ZOZ“), zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, (krajské zřízení, dále jen „ZKZ“) a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, (dále jen „ZPZ“).

Územní celek má podle ustanovení § 5 odst. 1 ZOZ, § 1 odst. 5 ZKZ a §1 odst. 4 a § 4 odst. 1 ZPZ čtyři základní orgány:

  • Zastupitelstvo obce / kraje / městské části / hlavního města Prahy
  • Rada obce / kraje / městské části (dále jen MČ) / hlavního města Prahy
  • Starosta obce / hejtman kraje / starosta MČ / primátora hlavního města Prahy
  • Obecní úřad / krajský úřad / úřad MČ / magistrát hlavního města Prahy.

Pro zjednodušení je nadále v textu užíván termín obec, zastupitelstvo obce, rada obce, starosta obce, obecní úřad atd., avšak obdobně níže uvedené informace platí i pro ostatní územně samosprávné celky.

Nejvyšším orgánem, voleným přímo občany obce, je zastupitelstvo obce, které ze svých členů volí starostu a radu obce. Obecní úřad zejména zajišťuje výkon rozhodnutí jiných orgánů obce a dále provádí výkon přenesené státní správy. Pro všechny orgány obce je charakteristické, že jsou nadány určitou rozhodovací pravomocí, a to v míře, kterou jim stanoví zákon, nebo v míře, kterou si v mezích zákona navzájem udělují či odjímají. Zastupitelstvo obce i rada obce si navíc zřizují ke své činnosti pomocné orgány (výbory a komise). Výborům zastupitelstva obce ani komisím rady obce ze zákona svěřena rozhodovací pravomoc není, nicméně v praxi bývá jejich vliv na rozhodnutí zastupitelstva či rady poměrně zásadní.

Vzhledem k tomu, že obce prostřednictvím svých orgánů vykonávají v širším slova smyslu veřejnou správu a je jim svěřen široký okruh pravomocí, je třeba zajistit účinné mechanismy kontroly jejich činnosti, mezi nimiž zaujímá zvláštní místo kontrola ze strany veřejnosti. Aktivní účast občanů na správě věcí veřejných může fungovat jako významný kontrolní mechanismus a garant transparentního a efektivního výkonu samosprávy. Tato kontrola ovšem vyžaduje porozumění tomu, o jakých otázkách jednotlivé orgány obce rozhodují a jakou procedurou přijímají svá rozhodnutí, jakým způsobem je možné ovlivňovat tento rozhodovací proces a tím z pozice občana participovat na výkonu samosprávy.

Rozhodovací procesy obcí

1) Zastupitelstvo obce a jeho pravomoci

Občan obce má rovněž právo na projednání určité záležitosti spadající do samostatné působnosti takřka podle svého přání. Podle § 16 odst. 2 písm f) ZOZ je třeba odlišovat žádosti tzv. “prosté” a “kvalifikované” – tzn. ty, které jsou podepsány 0,5 % občanů. Ministerstvo vnitra dovodilo, že i v případě “prosté” žádosti by měly být požadované žádosti být projednány do 60ti dní, pokud spadají do působnosti rady obce, a do 90 dnů, pokud spadají do působnosti zastupitelstva. Více viz stanovisko č. 1/2015.

U obcí, ve kterých není zřízena rada obce, se kompetence rady rozdělují mezi starostu a zastupitelstvo obce. Dle stanoviska Ministerstva vnitra č. 2/2013 (se kterým se částečně ztotožňujeme) není možné hledět na starostu jako na orgán obce, který “stává” radou obce. Zastupitelstvo si tedy smí ve svůj prospěch vyhradit i záležitosti, které by jinak spadaly do vyhrazených pravomocí rady. § 84 odst. 4 ZOZ se tak neuplatní a zastupitelstvo si na sebe může “vztáhnout” i další kompetence mimo “zbytkové” pravomoci rady podle § 102 odst. 3 ZOZ.

Permalink.

i) Co je to uvolněný / neuvolněný člen zastupitelstva obce, jaká jim přísluší odměna? Mohou obdržet dary od obce?

Mezi vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce náleží i rozhodování o tom, pro které funkce a kteří z členů zastupitelstva obce budou pro výkon své funkce dlouhodobě uvolněni.

Uvolněným zastupitelem se rozumí osoba, která vykonává volenou funkci na „plný úvazek“ a tedy za tomu odpovídající odměnu. Uvolněný zastupitel je dlouhodobě uvolněn z pracovního poměru a fakticky se stává po dobu výkonu své funkce „jakoby“ zaměstnancem obce. Odměna se v takovém případě vyplácí i těm, kteří před zvolením do funkce nebyli výdělečně činní (např. důchodci). Zpravidla bývá uvolněným zastupitelem starosta, někteří radní, občas předseda Kontrolního výboru nebo předseda Finančního výboru. Od 1.1.2018 pak pravidla pro odměňování zastupitelů obcí krajů i hlavního města Prahy budou nově přímo součástí příslušných zákonů, kterou provádí zákon č. 99/2017 Sb.

Obligatorně se odměna vyplácí z rozpočtových prostředků samosprávy pouze uvolněným zastupitelům. Neuvolněným zastupitelům může být (ale nemusí) za výkon funkce poskytnuta rovněž měsíční odměna, přičemž její maximální výši stanoví citované nařízení.Od roku 2018 to ale bude jinak a zastupitelé si obecně finančně polepší.

Zatímco uvolněný člen zastupitelstva má právní nárok na odměnu za výkon své funkce, neuvolněný člen zastupitelstva nikoliv. Pokud jsou neuvolnění zastupitelé v pracovním poměru, je jejich zaměstnavatel povinen jim za účelem výkonu funkce zastupitele poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu doby potřebné pro výkon funkce. Potřebný rozsah určuje obec, v každém případě se jedná minimálně o poskytnutí pracovního volna pro možnost účasti na zasedání zastupitelstva. Náhradu vyplacené mzdy uhradí zaměstnavateli obec. Neuvolněným zastupitelům, kteří nejsou v pracovním poměru, poskytuje obec náhradu ušlého výdělku za dobu strávenou výkonem funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo. Paušální částka není součástí odměny a poskytuje se rovněž i důchodcům, matkám na mateřské dovolené, osobám v domácnosti apod.

Více k odměnám zastupitelů odkazujeme na metodické doporučení č. 5.4 zpracované Ministerstvem vnitra, které naleznete zde.

Dary zastupitelům

Od roku 2018 je možné obdarovat člena zastupitelstva za splnění “mimořádných nebo zvláště významných úkolů”, které souviseli s jeho funkcí. Tyto dary mají nově specifikovaná pravidla, jelikož praxe před rokem 2018 byla často velice rozvolněná, když si dary rozdávali radní a bez jakéhokoli dohledatelného odůvodnění. Dary zastupitelům bude muset projednávat zastupitelstvo v separátním bodu jednání a usnesení o udělení daru musí být explicitně odůvodněno.I výše takových darů je nově omezena jak měsíční, tak roční výší. Zastupitel si tak za rok může přijít nejvýše na dvojnásobek své maximální měsíční odměny. Toto platí jak pro uvolněné tak pro neuvolněné zastupitele.

Jiné dary od obce by musel zastupitel obdržet pouze za činnosti, které nesouvisejí s výkonem jeho funkce zastupitele (např. jakožto trenérovi či sportovci za jeho mimořádné úspěchy), jinak by takový dar bylo třeba považovat za bezdůvodné obohacení.

Permalink.

ii) Kdy se koná zasedání zastupitelstva obce? A kdy by se mělo konat?

Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Zastupitelstvo zpravidla svolává a řídí starosta obce (§ 92 ZOZ), resp. hejtman kraje (§ 40 ZKZ), resp. primátor hlavního města Prahy, a to písemně se sdělením navrženého programu jednání (§ 60 ZPZ). Tito jsou povinni svolat zasedání zastupitelstva také tehdy, požádá-li o to alespoň jedna třetina zastupitelů (§ 41 odst. 2 ZKZ a § 60 odst. 2 ZPZ), nebo v případě obcí též hejtman kraje (§ 92 odst. 1 ZOZ). Zasedání se přitom koná nejpozději do 21 dnů ode dne doručení žádosti obecnímu úřadu, resp. do 15 dnů ode dne doručení Magistrátu hlavního města Prahy. Jestliže starosta zasedání nesvolá, svolá jej místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.

Kde zastupitelstvo zasedá?

Zastupitelstva obce se mohou konat pouze v jejich územním obvodu. “Výjezdní” zasedání tedy nepřipadají v úvahu. O místě konání krajského zastupitelstva resp. zast. hl. města Prahy informuje krajský úřad, resp. Magistrát hl. města Prahy.Zákon již ale blíže nespecifikuje, kde přesně se jejich zastupitelstva musí sejít. “Výjezdní” zasedání krajského zastupitelstva nebo Zastupitelstva hl. města Prahy tak v zásadě do úvahy přicházejí.

Permalink.

iii) Kdy je zastupitelstvo obce usnášeníschopné?

Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. V případě, že při zahájení jednání zastupitelstva nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů, ukončí předsedající zasedání s tím, že do 15 dnů se musí konat náhradní zasedání. K platnému usnesení zastupitelstva, rozhodnutí nebo volbě je totiž třeba podle ustanovení § 87 ZOZ, § 40 odst. 2 ZKZ a § 62 ZPZ souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva.

 

Permalink.

iv) Jak se dozvím, kdy se koná zasedání zastupitelstva obce?

O době, místě a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce informuje obecní úřad na své úřední desce, a to nejméně 7 dní před jeho konáním (viz § 93 odst. 1 ZOZ a § 60 odst. 3 ZPZ), resp. nejméně 10 dnů před jeho konáním (viz § 42 odst.1 ZKZ). V praxi toto zákonné ustanovení bohužel znamená, že se dříve než jeden týden (deset dní) předem o konání zasedání zastupitelstva nedozvíte, a to ani jako občan a často ani jako opoziční zastupitel. Úřední deska musí být ze zákona nepřetržitě veřejně přístupná, tedy i v nočních hodinách. Její obsah se zveřejňuje též způsobem umožňujícím dálkový přístup (zpravidla prostřednictvím internetu). Kromě toho může obec informaci o plánovaném zasedání zastupitelstva obce uveřejnit způsobem v místě obvyklým (např. na jiné informační tabuli, dnes už i např. na sociálních sítích nebo v radničním periodiku). Jestliže obec nesplní povinnost informovat občany o připravovaném zasedání zastupitelstva obce popsaným způsobem, pak nelze hovořit o splnění zákonem stanoveného požadavku veřejnosti zasedání zastupitelstva obce. Takové zasedání nelze považovat za řádné zasedání tohoto orgánu a usnesení na něm přijatá za právně relevantní rozhodnutí zastupitelstva obce.

Plán zasedání

Každé zastupitelstvo by mělo připravovat a zveřejňovat dlouhodobější harmonogram zasedání. Takový plán není jen vhodnou pomůckou pro veřejnost. Snad ještě zásadnější roli má pro neuvolněné zastupitele. Pokud ti nemají k dispozici dostatečně dlouho předem informaci o tom, kdy se jednání koná, mají vážné problémy se sladěním harmonogramu svého zaměstnání a práce zastupitele. Zaměstnavatel má sice ze zákona povinnost poskytnout zastupiteli na zasedání pracovní volno, nicméně pokud si již zastupitel v zaměstnání například naplánoval zahraniční pracovní cestu, plány se mění opravdu již velmi obtížně. Nejvhodnější proto je zveřejňovat plány jednání na celý rok dopředu a to již s jistým předstihem před koncem roku. Schvalování takového plánu je velmi běžné na malých i velkých samosprávách, nicméně bohužel zdaleka ne ve všech případech samospráva plán zveřejní i pro potřebu občanů.

Kdy by se mělo konat zasedání zastupitelstva?

Zastupitelstvo se schází “podle potřeby”, což by mělo reflektovat i konkrétní situace.Termín zasedání zastupitelstva samozřejmě může velice ovlivnit přítomnost jak veřejnosti, tak samotných zastupitelů. Starosta má tedy v rukou nástroj, jak se případně vyhnout konfrontaci např. s bouřlivým davem, který dopředu nesouhlasí s chystaným rozhodnutím zastupitelstva. Pokud se na středně velkém městě chystá sporná výstavba v centru města a starosta svolá zastupitelstvo na dopoledne v pracovní den či první den letních prázdnin, pak si může být jistý, že přítomnost na zastupitelstvu příliš vysoká nebude. Naopak obec v chatové oblasti by měla zvážit, zda nesvolat zasedání spíše na víkend, kdy je v obci fakticky více zainteresovaných lidí.

Permalink.

v) Mají obce podrobnosti o jednání zastupitelstva obce upraveny v nějakém řádu?

V ustanovení § 96 ZOZ, § 44 ZKZ a § 66 ZPZ je zastupitelstvu uložena povinnost vydat jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva. V případě jednacího řádu zastupitelstva kraje je navíc stanoveno, aby jeho obsahem byla i podrobnější úprava jednání výborů, a v případě jednacího řádu Zastupitelstva hlavního města Prahy též postup při projednávání návrhů zákonů podávaných Poslanecké sněmovně. Jednací řád se zpravidla přijímá usnesením zastupitelstva obce. Má formu interního předpisu, nejedná se tedy o obecný právní předpis, jehož porušení by bylo zákonem sankcionováno. Vynutitelné jsou pochopitelně ty části jednacího řádu, které obsahují zároveň povinnosti uložené zákonem.

Na dodržování jednacího řádu dohlížejí zejména ověřovatelé zápisu zvolení na zasedání zastupitelstva a dále každý jednotlivý člen zastupitelstva prostřednictvím svých námitek. V případě, že ověřovatelé odmítnou podepsat zápis ze zasedání zastupitelstva z důvodu porušení jednacího řádu, je třeba, aby se s tím zastupitelstvo obce nějakým způsobem vypořádalo. Vhodné je postupovat například obdobně jako u námitek učiněných členem zastupitelstva obce, tedy o jejich důvodnosti rozhodnout na následujícím zasedání. Ministerstvo vnitra v rámci své dozorové a kontrolní pravomoci na dodržování přijatého jednacího řádu nedohlíží. Může však na základě podnětu přezkoumávat zákonnost jednotlivých částí jednacího řádu, a to v rámci “přezkumu zákonnosti přijatých usnesení, rozhodnutí či jiného opatření orgánu obce” dle § 124 a násl. ZOZ, § 82 a násl. ZKZ a § 107 a násl. ZPZ. V případě městských částí pak přezkum jednacích řádů provádí Magistrát hlavního města Prahy.

Permalink.

vi) Mám právo seznámit se se zněním jednacího řádu zastupitelstva obce?

ZOZ, ZKZ a ZPZ v žádném ze svých ustanovení neukládá obcím povinnost zveřejnit jednací řád zastupitelstva. Tuto povinnost však lze dovodit ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“). Podle citovaného zákona lze jednací řád zastupitelstva obce považovat buď za předpis, podle kterého povinný subjekt jedná a rozhoduje (§ 5 odst. 1 písm. e) InfZ), nebo za předpis vydaný v rámci jeho působnosti (§ 5 odst. 2 písm. a) InfZ). Podle prvé varianty je nutno takto vnímanou informaci zveřejnit v sídle a úřadovnách na místě všeobecně přístupném, jakož i umožnit pořízení její kopie. Podle druhé možnosti pak pouze v sídle povinného subjektu. Citovaný zákon rovněž ukládá povinnost takto vnímanou informaci zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. na internetu (§ 5 odst 4 InfZ).

Více k jednacímu řádu zastupitelstva naleznete v metodickém doporučení č. 1 Ministerstva vnitra zde.

V rámci Platformy Bezkorupce jsme rovněž vytvořili Vzorový jednací řád, kterým je možné se inspirovat. Více zde.

Permalink.

vii) Mohu se účastnit zasedání zastupitelstva obce? Může se konat neveřejné (pracovní) zasedání zastupitelstva?

Ano, zasedání zastupitelstva se můžete účastnit, neboť je veřejné a může se ho účastnit v zásadě kdokoli (§ 93 odst. 2 ZOZ, § 42 odst. 1 ZKZ a § 60 odst. 4 ZPZ). Neexistuje důvod, pro který by bylo možno veřejnost ze zasedání zastupitelstva vyloučit!

V případě, že jste občanem dané obce, máte dokonce podle ustanovení § 16 odst. 2 písm. c) ZOZ, § 12 odst. 2 ZKZ a § 7 písm. d) a § 8 písm. d) ZPZ právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem. V ustanovení § 16 odst. 2 písm. d) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. f) ZKZ a § 7 písm. g) a § 8 písm. g) ZPZ máte dále výslovně garantováno právo vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok. Tato oprávnění, jakož i další uvedená v ustanovení 16″ § 16 ZOZ, 12″ § 12 ZKZ a 7″ § 7 a § 8 ZPZ, lze považovat za součást provedení ústavní zásady vyjádřené v čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zaručující právo každého občana podílet se na správě věcí veřejných přímo nebo volbou svých zástupců. Jejich realizace proto nesmí být nijak omezována. Občanu obce například musí být umožněno vyjádřit se k aktuálně projednávané věci (určitému bodu programu zasedání). Udělení slova až na závěr zasedání po schválení usnesení totiž ve své podstatě představuje popření smyslu tohoto práva. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 5. 2007, čj. 15 CA 196/2006-35, ve kterém se ve vztahu ke krajům (a jenž lze analogicky aplikovat na obce) vyjádřil tak, že:

“Kraje prostřednictvím svých jednacích řádů nemohou omezovat právo občanů vyjadřovat se k projednávaným věcem, které je jim přiznáno zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích [§ 12 odst. 2 písm. b)]. Občané kraje tak mohou na zasedání zastupitelstva vyjadřovat svá stanoviska, která souvisejí s projednávanou problematikou.“

Lze tak shrnout, že z “neveřejného” zasedání zastupitelstva nemůže vzejít usnesení zastupitelstva, které by bylo v souladu se zákonem a mělo tak právní důsledky.

Pracovní zasedání zastupitelstva

Oblíbený “trik”, jak nutnost veřejnosti zasedání vyloučit či omezit, je pořádání tzv. “pracovních schůzí zastupitelstva”. Zastupitelé, nebo např. jen velká část zastupitelstva (bez “problémových” zastupitelů) se sejde na separátním jednání (klidně těsně před oficiálním zasedání zastupitelstva) a sporné body si tak dopředu a bez účasti veřejnosti a bez jakéhokoli záznamu “předjednají”. Následně na řádném zasedání zastupitelstva se hlasuje pouze o jednotlivých bodech s odkazem na diskuzi,která již proběhla na pracovní schůzi. Veřejnost tak v zásadě nemůže chápat, o čem a na základě jakých podkladů zastupitelé na řádném zasedání zastupitelstva jednají.

Byť nejde o jednání v rozporu se zákonem, je potřeba takové pracovní schůze zastupitelstva svolávat jen zcela výjimečně a s alespoň nějakým “zápisem”, aby veřejnost neměla pocit, že zastupitelé konají jakousi skrytou, kabinetní politiku, resp. že neporušují zásadu veřejnosti zasedání zastupitelstva.

Permalink.

viii) Kdo určuje, co se bude na zasedání projednávat? Lze zveřejněný program měnit?

Podle ustanovení § 94 odst. 1 ZOZ mají právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání jeho členové, rada obce a výbory. V případě zastupitelstva kraje a zastupitelstva hlavního města Prahy návrh programu jejich jednání připravuje a předkládá rada (viz § 42 odst. 2 ZKZ a § 64 odst. 1 ZPZ). Návrhy na zařazení na program jednání mohou být učiněny i v průběhu zasedání, o jejich případném zařazení na tento program rozhodne zastupitelstvo.

Kvalifikovaná žádost o projednání

Požadovat projednání určité záležitosti spadající do samostatné působnosti obce mohou také její občané. Je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, resp. nejméně 1000 občany kraje musí ji zastupitelstvo projednat do 90 dnů na svém zasedání (viz § 16 odst. 2 písm. f) ZOZ a § 12 odst. 2 písm. d) ZKZ). Pokud jde o žádost o projednání určité záležitosti spadající do samostatné působnosti zastupitelstva hlavního města Prahy, je třeba, aby žádost podepsalo 1000 občanů hlavního města Prahy (viz § 7 písm. c) ZPZ). V případě zastupitelstva městských částí hlavního města Prahy je stanoven potřebný počet podpisů stejně jako u obcí, tedy 0,5 % občanů městské části (viz § 8 písm. c) ZPZ). Lhůta, ve které je Zastupitelstvo hlavního města Prahy, resp. zastupitelstvo městské části povinno za předpokladu splnění podmínky potřebného počtu podpisů projednat danou záležitost, je stanovena na 60 dnů.

Prostá žádost o projednání

Výše zmíněné platilo pro tzv. “kvalifikovanou” žádost o projednání. Ministerstvo vnitra vydalo stanovisko č. 1/2015 dostupné zde, kde došlo k závěru, že i jako občan obce, který žádá příslušný orgán o projednání určité záležitosti, by tento orgán měl věc projednat ve stejných lhůtách jako u “kvalifikované” žádosti (viz výše).

Změny programu zastupitelstva

Zveřejněný program následujícího zasedání zastupitelstva však nelze brát jako danou věc. Program se totiž může z vůle zastupitelů měnit i v průběhu zasedání zastupitelstva, a to bez ohledu na to, o jakou jde záležitost. Z pohledu zákona totiž neexistuje “důležitější” bod programu než jiný (srov. Nález Ústavního soudu IV. ÚS 331/02). Může se tedy stát, že v průběhu zasedání se zastupitelstvo rozhodne přidat bod jednání zastupitelstva, a to např. odvolání starosty, o prodeji domu na náměstí pro osobu s nevýhodnou nabídkou nebo schválení smlouvy o půjčce, která obec zadluží na několik let nebo o apod. Jinými slovy, veřejnost si nemůže být nikdy 100% jista, co se bude na zasedání zastupitelstva opravdu projednávat!

Permalink.

ix) Zveřejňují se podklady (materiály) pro jednání zastupitelstva?

Bohužel, zveřejňování podkladů pro jednání zastupitelstva, o nichž zastupitelé teprve budou rozhodovat, není praxe rozšířená úplně ve všech obcích. Zde je situace výrazně kritičtější než v případě výborů, protože na zasedání zastupitelstev se přijímají bezprostřední rozhodnutí o daném materiálu a vzhledem k tomu, že už na zasedání přichází často předjednán, nemusí se už vůbec dostat na obšírnější jednání o jeho obsahu. Veřejnost, která nemá možnost se s obsahem předem seznámit, se pak nemusí vůbec dozvědět, o čem zastupitelstvo ve skutečnosti rozhoduje! Zákonem daná veřejnost zasedání zastupitelstva pak má pochybnou hodnotu. Zákon bohužel v tomto případě nechává obcím extrémní volnost, když pouze stanoví, že obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu 7 dní předem (§ 93 ZOB). Nicméně vzhledem k tomu, že v dnešní době (na rozdíl od doby, ze které pochází zmíněný zákon) je drtivá většina podkladů připravována elektronicky, není zveřejňování podkladů nikterak náročné.

Chráněné údaje

Jediné, co je nutné ohlídat, je anonymizace chráněných osobních údajů a případného obchodního tajemství. Těch se ovšem v podkladech většinou nenachází výrazné množství a zejména větší samosprávy mají běžně zavedenu interní směrnici k ochraně osobních údajů, díky níž není obtížné v dokumentech údaje identifikovat a anonymizovat. Velmi jednoduchým způsobem je například uložit osobám zodpovědným za přípravu materiálů, aby chráněné osobní údaje už při přípravě vyznačovaly běžně nepoužívaným znakem (setkali jsme se například s vyznačováním těchto údajů za pomoci složených závorek {}). Díky tomu je pak velmi jednoduché údaje dohledat a anonymizovat. Například s touto směrnicí se MČ Praze 20 podařilo přesvědčit i Úřad pro ochranu osobních údajů, že MČ je způsobilá vysílat videozáznamy z jednání zastupitelstva.

Včasné zveřejňování

Aby samospráva dostála nárokům otevřenosti rozhodování vůči svým občanům, musí tedy zveřejňovat kromě pozvánky i samotné podkladové materiály s dostatečným předstihem a program následně již pokud možno neměnit. Zájem veřejnosti na informace o připravovaných rozhodnutích zde však přirozeně omezuje potřeba obce připravovat materiály v návaznosti na další termíny s projednávanými záležitostmi související (termíny podání dotačních žádostí, harmonogram vyhlášení zakázky atd.), a tedy v některých případech v co nejtěsnější návaznosti s jednáním zastupitelstva. Asi nejlepším kompromisem je zveřejnění tak, aby měli zájemci o materiály alespoň dva víkendy na prostudování materiálů a případné dovyžádání si podkladů od předkladatelů. To by mohlo být pro samosprávu omezující ve vztahu ke zmíněným harmonogramům, lze však nalézt režim, který takový termín nastavit umožní, aniž by příliš „šlapal na paty“ těm, kdo připravují podklady. Tento model spočívá v svolávání jednání zastupitelstva na pondělky a zveřejňování materiálů 10 dní předem, tedy v pátky. Veřejnost i zastupitelé pak mají dostatek času na seznámení se s materiály, zatímco pro obec to znamená pouze pět pracovních dní v mezidobí. Tohoto modelu se v zásadě – zejména co se termínů týká – drží například Karlovy Vary. Ty ovšem bohužel materiály nezveřejňují pro potřeby veřejnosti a přístup k nim mají pouze členové zastupitelstva (pro ty je ovšem samozřejmě dostatek času na seznámení se s materiály naprosto zásadní). V pozdějším termínu, ale naopak pro potřeby veřejnosti, však materiály běžně zveřejňují zejména větší města, například Praha, Hodonín a mnoho dalších, z menších měst například Černošice nebo Dolany.

Důvodová zpráva

Zveřejňování materiálů by nebylo užitečné, kdyby byly připraveny nedostatečným způsobem. Každý návrh usnesení by tak měl být provázen důvodovou zprávou,  která bude mít jasně danou formu a bude obsahovat informace v předem dané struktuře, které zastupitelům umožní udělat si dostatečný přehled o tom, o čem hlasují, případně o tom, jaké informace si ještě potřebují pro potřeby svého rozhodování vyžádat. Důvodová zpráva by měla obsahovat úplné a srozumitelné zdůvodnění návrhu včetně vyjmenování případných alternativ a zhodnocení dopadů opatření. Nezbytnou součástí návrhu by mělo být přiložení seznamu subjektů (výbory, komise etc), které materiál projednaly – i s jejich stanovisky v příloze. Možným vodítkem pro sestavení důvodové zprávy může být zejména tzv. Malá RIA (hodnocení dopadů regulace, viz. Obecné zásady pro hodnocení dopadu regulace str. 8; základní schéma str. 37). Stanovování náležitostí důvodové zprávy je naštěstí v jednacích řádech zastupitelstev celkem běžné, není však bohužel zdaleka bezvýjimečným pravidlem. Jednoduše, ale jasně, mají náležitosti důvodové zprávy definované například v jednacím řádu Karlových Varů: Důvodová zpráva tam obsahuje zejména:

  1. popis dosavadního stavu a jeho případných nedostatků;
  2. odůvodnění navrhovaných opatření a jejich ekonomický či jiný dopad;
  3. s jakými orgány či subjekty byl návrh projednán, včetně jejich stanovisek.

Permalink.

x) Pořizuje se o zasedání zastupitelstva nějaký zápis? Kde ho mohu získat?

Povinnost pořídit zápis o průběhu zasedání zastupitelstva je stanovena v ustanoveních § 95 odst. 1 ZOZ,, § 43 ZKZ a § 65 ZPZ. Pořízený zápis musí obsahovat následující údaje: počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování, přijatá usnesení, podpis starosty nebo místostarosty a určených ověřovatelů. Zápis je nutno pořídit do 10 dnů (v případě hlavního města Prahy do 7 dnů) od konání zasedání a musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. Do zápisu z jednání zastupitelstva obce a jeho usnesení má totiž občan obce dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. e) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. c) ZKZ a § 7 písm. e) a § 8 písm. e) ZPZ právo nahlížet a pořizovat si z nich výpisy. Musí Vám být přitom zpřístupněn celý (autentický) obsah zápisu, tedy bez jakékoliv anonymizace osobních údajů v něm uvedených osob (o ten smíte žádat i podle zákona o svobodném přístupu k informacím a zápis Vám, jako občanu obce, musí být poskytnut v nezměněné podobě.

K tomu více stanovisko Ministerstva vnitra č. 1/2006 dostupné zde). Naopak v případě zveřejnění zápisu ze zastupitelstva na internetu musí být veškeré osobní údaje osob v něm uvedených anonymizovány.

Permalink.

xi) Mohu si ze zasedání zastupitelstva obce pořídit audiovizuální záznam?

O této otázce probíhaly před několika lety zásadní spory kvůli negativnímu postoji Úřadu pro ochranu osobních údajů. Poslední vývoj judikatury, v němž má Oživení zásadní příspěvek v podobě soudního rozhodnutí v “psárské kauze”, však jasně směřuje k závěru, že pořizování a zveřejňování záznamů je při dodržení základních opatření nejen legální, ale i vhodný způsob, jak informovat o rozhodování samospráv.

Po rozsudku, který zrušil jedinou sankci, kterou ÚOOÚ kdy v této otázce udělil, i samotný úřad vydal stanovisko, ve kterém své názory koriguje a zveřejňování záznamů nadále nebrání. Více informací o této problematice naleznete  na speciální stránce videozáznamům ze zastupitelstva. Analýzu relevantních zákonů, která také přispěla ke změně postoje ÚOOÚ, naleznete v videozáznamy zastupitelstva – analýza” http://www.bezkorupce.cz/audity-samosprav/oblast-hmotneho-majetku/” tomto odkazu. Dočtete se v ní mimo jiné i to, jaká opatření musí učinit obec nebo občan, pokud chce zasedání nahrávat a záznamy zveřejňovat – jelikož jistou kolizi práva na informace a práva na ochranu soukromí by měl ten, kdo chce záznamy zveřejňovat, mít na paměti. Návod technické povahy, jak videozáznamy pořizovat, zpracovávat a šířit, naleznete v tomto manuálu.

Permalink.

xii) Může zastupitel obce nějak napadnout obsah zápisu ze zasedání zastupitelstva?

Právo zastupitele podat proti zápisu ze zasedání zastupitelstva obce námitky vyplývá z ustanovení 95″ § 95 odst. 2 ZOZ, 43″ § 43 ZKZ a 65″ § 65 ZPZ. Zde je také stanoveno, že o námitkách člena zastupitelstva obce rozhodne na nejbližším zasedání zastupitelstvo obce a posoudí tak, v jaké formě zápis nejvíce odpovídá skutečnému průběhu zasedání zastupitelstva. Protože toto může být zpětně často velice sporné, je vhodné zaznamenávat zasedání i zvukovými nebo audiovizuálními prostředky.

Zastupitel může být zároveň určen jakoověřovatel zápisu. V takovém případě, pokud nesouhlasí se zněním zápisu, může svůj podpis pod zápisem odepřít. Zápis, který není podepsaný starostou (příp. místostarostou) a určným ověřovatelem tak není zápisem ve smyslu zákona. Podpis ověřovatele však může nahradit následující zastupitelstvo, které bude o nepodepsaném zápise rozhodovat jakoby šlo o námitky k zápisu.

Je tedy vhodné, aby námitky zastupitele či ověřovatele byly vepsány přímo do zápisu. I nepodepsaný zápis je totiž dle Ministerstva vnitra třeba považovat za zápis, který si lze vyžádat, a to jak zastupitelem, tak občanem obce. Více k této problematice ve stanovisku Ministerstva vnitra č. 25/2008 zde.

Nevyhotovený nebo nepodepsaný zápis však nemá vliv na přijatá usnesení zastupitelstva. Ty jsou platná jejich schválením.

Permalink.

xiii) Jakými dalšími právy disponuje zastupitel při výkonu své funkce ?

Práva člena zastupitelstva obce při výkonu jeho funkce jsou uvedena v ustanovení § 82 ZOZ, § 34 odst. 1 ZKZ a § 51 odst. 3 ZPZ. Na základě citovaného ustanovení mají zastupitelé v zákoně výslovně upravené právo na informace, dále mají právo předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání, vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila, požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce.

Odpověď na své dotazy, připomínky a podněty musí obdržet nejpozději do 30 dnů. Stejná lhůta je stanovena i pro poskytnutí jím žádaných informací. Žádá-li zastupitel o informace, pak doporučujeme použít žádost o informace, která bude uvozena jak zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tak příslušným zákonem o územní samosprávě (tzn. ZOZ, ZKZ nebo ZPZ) a samozřejmě tím, že žádá o informace jakožto zastupitel. Při takovém postupu se na zastupitele uplatní výhodnější právní úprava z obou předpisů. Rovněž doporučujeme přidat k takové žádosti i stanovisko Ministerstva vnitra č. 1/2016 dostupné zde. Více k této problematice naleznete v sekci týkající práv zastupitelů na informace.

Se špatnou praxí jsme se setkali například v obci Silůvky, kdy námitky členky zastupitelstva obce nebyly řádně a včas vyřízeny, byl jí odepřen přístup k informacím a navíc jí bylo zabráněno ve výkonu jí uložené povinnosti – účastnit se zasedání orgánu obce (konkrétně finančního výboru), jehož byla členem, a to s nepřípustným odůvodněním, že byla přítomna nadpoloviční většina členů, proto nebylo nutno ji zvát.

Permalink.

xiv) Zastupitel a střet zájmů?

S výkonem funkce člena zastupitelstva obce jsou pochopitelně spojeny i určité povinnosti (srov. § 83 ZOZ, § 34 odst. 2 a 3 ZKZ a § 51 odst. 4 a 5 ZPZ). Jedná se zejména o povinnost:

  • zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, popřípadě zasedání i dalších orgánů obce, je-li jejich členem,
  • plnit úkoly těmito orgány uložené,
  • hájit zájmy občanů obce a
  • jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.

Důležitou povinností člena zastupitelstva obce je i oznámit střet zájmů, respektive sdělit skutečnosti nasvědčující tomu, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci. Sdělení o těchto skutečnostech musí učinit před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat.

Permalink.

xv) Smí zastupitel hlasovat ve střetu zájmů? A co se stane, když střet zájmu neoznámí vůbec?

User Rating: Be the first one !

S oznámením zastupitele o střetu zájmů k určité záležitosti, která má být projednávána, není automaticky spojen následek v podobě vyloučení z hlasování o dané záležitosti či neplatnosti jeho hlasu. Zákon totiž výslovně nestanoví, že se takový člen orgánu nesmí jednání dále účastnit a v dané věci hlasovat. S ohledem na ústavněprávní charakter mandátu zastupitele obce mu nelze bez výslovné právní úpravy zabránit, aby se projednávání a hlasování aktivně účastnil.

Záleží proto pouze na jeho morální integritě a politické odpovědnosti, zda skutečně hlasovat bude, či nikoliv, a zda projednání daného bodu jednání bude přítomen. K tomu je třeba podotknout, pokud by zákon stanovil zákaz hlasování o záležitosti v případě rozhodnutí příslušného orgánu o existenci důvodu pro vyloučení s projednávání a hlasování, jednalo by se o institut, který by byl snadno zneužitelný v rukou koalice vůči nepohodlným opozičním zastupitelům a mohlo by tak docházet k nezákonným zásahům do mandátu zastupitele obce. S porušením povinnosti zastupitele oznámit střet zájmů zákon nespojuje žádnou sankci. Teoretickou možnost zpochybnění platnosti hlasování při neoznámeném střetu zájmů naznačil pouze Nejvyšší správní soud, viz zde.

V případě neoznámení osobního zájmu na projednávané věci připadá v úvahu stíhání pro přestupek podle ustanovení § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Závažným nedostatkem zákona o střetu zájmu je však skutečnost, že k projednávání přestupku jsou příslušné obecné úřady obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má veřejný funkcionář trvalý pobyt. Z tohoto důvodu si lze jen stěží představit úředníka, který by „svému starostovi“ udělil pokutu ve výši 50.000,- Kč pro porušení zákona o střetu zájmu. Správným postupem by mělo být obzvláště na menších obcích vyloučení celého úřadu pro podjatost a nechat nadřízený krajský úřad rozhodnout o tom, který jiný obecní úřad spáchání přestupku posoudí. S neplněním povinnosti člena zastupitelstva obce je nepochybně třeba spojovat rovněž politickou odpovědnost a v dalších volbách daného zastupitele nevolit.

Vhodné je samozřejmě upravit tuto záležitost přímo v jednacím řádu. Více ke střetu zájmů zde, event. ve stanovisku Ministerstva vnitra č. 8/2011 zde.

Permalink.

xvi) V naší obci vykonává funkci rady obce starosta. Jak zákon řeší jeho střet zájmu například při pronájmu nemovitého majetku obce?

Povinnost oznámit osobní zájem (střet zájmů) ZOZ starostovi obce výslovně neukládá. Vztahuje se na něj ovšem zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, podle něhož v případě střetu zájmu veřejného zájmu se zájmem osobním nesmí upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako starosta obce povinen prosazovat a hájit.

Osobním zájmem se přitom rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři osobní výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu (viz § 3 odst. 1 zák. O střetu zájmů). Rovněž je stanoveno, že veřejný funkcionář nesmí využít svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jiného. Nicméně dodržování této povinnosti není právně vymahatelné, neboť zákon s jejím porušením nespojuje žádnou sankci. Je proto třeba, aby zde opět nastoupila sankce ze strany voličů v podobě nezvolení v dalších volbách.

Permalink.

2) Výbory zastupitelstva

Zastupitelstvo obce zřizuje jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory, přičemž podle ustanovení § 117 odst. 2 ZOZ je vždy povinno zřídit finanční a kontrolní výbor. Zastupitelstvo kraje navíc dle ustanovení § 78 odst. 1 ZKZ obligatorně zřizuje výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost a zastupitelstvo hlavního města Prahy dle ustanovení § 78 odst. 1 ZPZ výbor pro výchovu a vzdělávání. Jestliže v územním obvodu dané obce žije alespoň 10% (v kraji a hlavním městě Praze postačí 5 %) občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje zastupitelstvo výbor pro národnostní menšiny, jehož nejméně polovinu členů tvoří právě příslušníci národnostních menšin. Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce, s výjimkou osadního výboru. Výbory plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce, a ze své činnosti odpovídají rovněž zastupitelstvu obce (viz § 118 odst. 1 ZOZ, § 77 odst. 1 ZKZ a § 77 odst. 3 ZPZ). Vůči výborům zřízeným zastupitelstvem hlavního města Prahy disponuje pravomocí ukládat jim úkoly i rada hlavního města Prahy, ovšem pouze v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem, přičemž výbory jí odpovídají jen v rámci takto jí vymezené působnosti.

Výbory mají právo předkládat zastupitelstvu obce svá stanoviska a návrhy. Nicméně zastupitelstvo obce nemá zákonem uloženou povinnost se předloženými stanovisky a návrhy zabývat. Výbory samy o sobě nemají pravomoc ukládat úkoly či realizovat opatření k nápravě. Tato činnost již náleží do působnosti zastupitelstva obce, jemuž k příslušnému rozhodnutí shromažďují podklady a navrhují případná řešení. Určitou nezávislost finančního a kontrolního výboru by měl zajistit zákaz souběžného výkonu funkce člena těchto výborů a starosty, místostarosty, tajemníka obecního úřadu a osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu (viz § 119 odst. 1 ZOZ, § 78 odst. 3 ZKZ, § 78 odst. 3 ZPZ). Každý výbor má lichý počet svých členů. Finanční a kontrolní výbory přitom mají alespoň tři členy a v kraji a hlavním městě Praze musí mít nejméně pět členů. Výbory se schází podle potřeby a o záležitostech jim svěřených rozhodují usnesením. K platnosti usnesení výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů výboru (viz § 118 odst. 3 ZOZ, § 77 odst. 3 ZKZ, § 77 odst. 5 ZPZ). Po formální stránce zákon pro usnesení výboru vyžaduje písemnou formu a jeho podepsání předsedou výboru. Ačkoli to zákon nestanoví, je z hlediska právní jistoty vhodné, aby byly předmět činnosti a procedurální otázky rozhodování výborů podrobněji upraveny interním předpisem, například v jednacím řádu zastupitelstva obce či zvláštním statutem. V nich by mělo být upraveny např. I praktické sporné otázky o tom, zda mají na jednání výboru přístup třetí osoby (veřejnost, ostatní zastupitelé apod.).

Občan konkrétní obce má dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. e) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. c) ZKZ a § 7 písm. e) a § 8 písm. e) ZPZ právo nahlížet a pořizovat si výpisy z usnesení výborů obce, jakož i z usnesení komisí obce, o kterých je pojednáno níže. Občan obce však nemá ze zákona přístup na jednání výboru. Pokud takové právo nebude vyplývat z vnitřního předpisu, pak o přístupu na jednání výboru bude rozhodovat výbor ad hoc.

Jak již bylo řečeno, zastupitelstvo obce musí obligatorně zřídit finanční a kontrolní výbor, a to jako dva samostatné orgány. Nelze zřídit jeden výbor, kterému by byly svěřeny zákonem stanovené úkoly pro finanční a kontrolní výbor. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plní další úkoly, kterými jej pověřilo zastupitelstvo obce (viz § 119 odst. 2 ZOZ, § 78 odst. 4 ZKZ a § 78 odst. 4 ZPZ). Finanční výbor zastupitelstva kraje má explicitně vymezen širší okruh pravomocí. Dle citovaného ustanovení navíc provádí kontrolu hospodaření právnických osob a zařízení založených nebo zřízených krajem, nebo které byly na kraj převedeny, a dále provádí kontrolu využití dotací poskytnutých krajem z jeho prostředků obcím. Za tímto účelem je výbor oprávněn požadovat od obcí příslušné podklady a obce jsou povinny poskytnout výboru požadovanou součinnost.

Do působnosti kontrolního výboru, jak lze z jeho názvu dovodit, patří zejména kontrolní činnost. Kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti a plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce (§ 119 odst. 3 ZOZ, § 78 odst. 5 ZKZ a § 78 odst. 5 ZPZ). O provedené kontrole výbor pořídí zápis, jehož obsahem je údaj o tom, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala. Tento zápis poté výbor předloží zastupitelstvu obce, a to i s připojeným vyjádřením orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala (viz § 119 odst. 5 ZOZ, § 79 odst. 2 ZKZ a § 78 odst. 8 ZPZ). Více k výborům a komisím odkazujeme na metodické doporučení č. 3 Ministerstva vnitra.

Často se na nás obracejí jednotliví členové kontrolních a finančních výborů s dotazy, zda mohou vykonávat kontrolu i nad rámec pověření výboru (nejčastěji nad rámec nějakého plánu kontrol apod.). V takovém případě se domníváme, že není třeba se jako člen kontrolního či finančního výboru omezovat pouze na činnosti těchto výborů, jelikož kontrola obce je de facto imanentní součást a smysl výkonu mandátu zastupitele. Jinými slovy, jakýkoli zastupitel je oprávněn vyžádat si od obce veškeré potřebné dokumenty k vykonání “jeho vlastní kontroly”. Kontrolou tedy není oprávněn výhradně kontrolní nebo finanční výbor. A to i v případě, pokud by se výbor usnesl na tom, že daná záležitost se kontrolovat nebude. Takové usnesení pak, podle našeho názoru, nemůže být použit jako argument zaměstnanců obce k odmítnutí poskytnutí informací konkrétnímu zastupiteli. (více k právům zastupitele zde)

Otázkou je, zda takové oprávnění na vykonání kontroly bez vůle výboru má i člen výboru, který není zastupitelem.

Permalink.

3) Rada obce

Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. Jednání rady obce jsou oproti jednáním zastupitelstva obce neveřejné (viz § 101 odst. 1 ZOZ, § 58 odst. 1 ZKZ a § 70 odst. 1 ZPZ). Ke svým schůzím se schází podle potřeby. K jednotlivým bodům svého jednání může přizvat dalšího člena zastupitelstva obce, jakož i jiné osoby. Rada obce je usnášeníschopná pouze tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech jejích členů.

Kompetenece rady

V oblasti přenesené působnosti rozhoduje pouze tehdy, stanoví-li tak zákon (viz § 99 odst. 1 ZOZ, § 57 odst. 1 ZKZ a § 68 odst. 4 ZPZ). V obcích, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, a to až na výjimky stanovené v § 102 odst. 4 ZOZ. Mezi pravomoci rady obce patří dle ustanovení § 102 ZOZ (k tomu srov. § 59 ZKZ§ 68§ 94 ZPZ) příprava návrhů pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečování plnění jím přijatých usnesení, přičemž radě obce je vyhrazeno: zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce, plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2 ZOZ), rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, vydávat nařízení obce, projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce, stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2 ZOZ), na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem, zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady obce, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy, kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce, stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce, ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 58 ZOZ); tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti, přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi, stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností, schvalovat organizační řád obecního úřadu, plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem.

POZOR! Od 1.7.2016 Rada obce již nemá ve vyhrazené pravomoci uzavírání nájemních smluv. Bude tedy záležet na tom, jak si tuto pravomoc mezi sebou Zastupitelstvo a Rada u konkrétních nájemních smluv rozdělí. To může být v praxi poměrně sporné. Blíže o tomto tématu zde.

Povinnosti rady

Obdobně jako zastupitelstvo obce pořizuje rada obce ze své schůze zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. Zápis ze schůze musí být pořízen do sedmi dnů (v případě kraje do 10 dnů) od jejího konání a musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obce. Proti zápisu ze schůze může každý člen rady obce podat námitky. O těchto námitkách se poté rozhoduje na následující schůzi rady obce.

V zápise je třeba vždy uvést počet přítomných členů, schválený pořad jednání schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Je však otázkou, co znamená “průběh a výsledek hlasování”. Některé zápisy obsahují pouze údaj o přijetí či nepřijetí daného usnesení, některé dodávají i počet hlasů Pro/Proti/Zdržel se. Nejtransparentnější zápis ze schůze rady však obsahuje jmenovité hlasování všech jejích členů, ledaže si výjimečně odsouhlasí, že hlasují tajně.

  • Zpráva o činnosti

Radě kraje je stanovena povinnost podávat na každém zasedání zastupitelstva zprávu o své činnosti (§ 58 odst. 4 ZKZ). Tutéž povinnost ukládá ZPZ i radě hlavního města prahy, avšak méně často, a to jednou za půl roku (§ 70 odst. 4 ZPZ).

Práva občana

Občanovi konkrétní obce jsou dána  následující práva ke kontrole obecní rady. Zejména jde o:

K usnesení rady obce tedy máte přímý přístup bez jakékoliv anonymizace údajů v něm uvedených oproti zápisu ze schůze rady obce, který Vám povinný subjekt může poskytnout pouze v omezené podobě, obsahuje-li chráněné údaje ve smyslu § 9 a násl. InfZ. K tomuto právu občana obce lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2005, sp. zn. 6 As 40/2004-62, ve kterém vyslovil:

“Neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (101″ § 101 odst. 1 a 3 ZOZ) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu.“

  • požadovat po radě obce projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti.

Obdobně jako v případě zastupitelstva obce můžete dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. d) ZKZ a § 7 písm. c) a§ 8 písm. c) ZPZ požadovat po radě obce projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti. Pokud je taková žádost podepsána alespoň 0,5 % občanů obce, respektive nejméně 1 000 občany kraje nebo nejméně 1 000 občany hlavního města Prahy, musí ji rada na své schůzi projednat nejpozději do 60 dnů. V této lhůtě Vám však musí vyhovět i na základě “prosté žádosti”! Viz zde.

Permalink.

4) Komise rady

Obdobně jako zastupitelstvo zřizuje i rada na základě ustanovení § 122 odst. 1 ZOZ, § 80 odst. 1 ZKZ§ 79 odst. 1 ZPZ své iniciativní a poradní orgány, kterými jsou komise. Komise může být však též výkonným orgánem, a to tehdy, byl-li jí na základě § 103 odst. 4 písm. c) ZOZ svěřen výkon přenesené působnosti. V takovém případě má komise ve smyslu ustanovení § 5 odst. 3 ZOZ rovněž postavení orgánu obce a nikoli pouze orgánu rady obce. Kdo se může stát členem komise, zákon nijak nevymezuje. Volba kandidátů na členy komise se proto bude řídit zejména místními zvyklostmi a možnostmi dané obce. Pouze na předsedu komise, které byl svěřen výkon přenesené působnosti (například zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi na základě § 78 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách), jsou kladeny speciální požadavky, neboť musí prokázat zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti, nestanoví-li zákon jinak (viz § 122 odst. 3 ZOZ). Komise ze své činnosti odpovídají radě obce, přičemž ve věcech přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídají starostovi. Svá stanoviska a náměty předkládají radě obce. Usnáší se většinou hlasů svých členů.

Více k výborům a komisím odkazujeme na metodické doporučení Ministerstva vnitra č. 3, které naleznete zde.

Permalink.

5) Starosta

Starosta zastupuje obec navenek, není však statutárním orgánem obce. Nejvyšším správním soudem i Ústavním soudem bylo již opakovaně judikováno, že starosta nemůže sám vytvářet vůli obce (to přísluší jen zastupitelstvu nebo radě obce), ale může ji pouze navenek sdělovat a projevovat. Bez předchozího rozhodnutí rady nebo zastupitelstva je právní jednání učiněné starostou absolutně neplatné. Do své funkce je spolu s místostarosty volen zastupitelstvem z řad jeho členů, přičemž za výkon své funkce odpovídá právě zastupitelstvu obce (viz § 103 odst. 2 ZOZ, § 61 odst. 2 ZKZ a § 72 odst. 1 ZPZ).

Kompetence starosty

Starosta plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních právních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu, vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li v obci zřízena rada obce, zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce, plní další úkoly stanovené ZOZ a zvláštními zákony, plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu. Mezi jeho oprávnění patří i možnost po projednání s ředitelem krajského úřadu svěření komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech a dále možnost po policii ČR požadování spolupráce při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Jak je uvedeno výše, tak také svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce a podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce.

Ke kompetencím hejtmana a primátora hlavního města Prahy, které jsou vymezeny v obdobném rozsahu jako u starosty obce, srov. zejména § 61 odst. 3 ZKZ a § 72 odst. 3 ZPZ.

Mezi poměrně významná oprávnění starosty náleží podle ustanovení § 105 ZOZ, § 62 ZKZ a § 73 ZPZ i právo pozastavit výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. V takovém případě je pak povinen věc předložit k projednání nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce. Na základě § 106 odst. 1 ZOZ, § 61 odst. 3 písm. d) ZKZ a § 80 ZPZ přísluší starostovi v případech stanovených zvláštními zákony zřizovat pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce a současně jmenovat a odvolávat jejich členy. Takovým zvláštním zákonem je například zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který v ustanovení § 61 stanoví, že obce mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání přestupků, přičemž tyto jednají a rozhodují v lichém počtu a vždy za předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro projednávání přestupků, viz § 111.

Povinnosti starosty

Permalink.

6) Obecní úřad

Významným orgánem obce je i obecní úřad, který je tvořen starostou, místostarostou (místostarosty), tajemníkem obecního úřadu (je-li tato funkce zřízena), a zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu (§ 109 odst. 1 ZOZ).

Krajský úřad / Magistrát hlavního města Prahy tvoří ředitel, který je zaměstnancem kraje/hlavního města Prahy a za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu/Magistrátu hlavního města Prahy v samostatné a přenesené působnosti je odpovědný hejtmanovi kraje / primátorovi Hlavního města Prahy, a zaměstnanci zařazení do krajského úřadu (§ 68 odst. 1 ZKZ, § 81 odst. 1 ZPZ).

V čele obecního úřadu stojí starosta a v čele krajského úřadu / Magistrátu hlavního města Prahy ředitel. Členění obecního úřadu ovlivňuje rada obce, neboť dle ustanovení § 109 odst. 2 ZOZ může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. Náplní činnosti obecního úřadu v oblasti samostatné působnosti je plnit úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, pomáhat výborům a komisím v jejich činnosti a rozhodovat v případech stanovených ZOZ, ZKZ a ZPZ nebo zvláštním zákonem. Jeho hlavní náplní je však výkon přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a) ZOZ, § 67 odst. 1 ZKZ, § 81 odst. 3 ZPZ, s výjimkou věcí, které jsou svěřeny do působnosti jiného orgánu obce.

Funkce tajemníka obecního úřadu se obligatorně zřizuje v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností, v ostatních obcích se zřizuje fakultativně (§ 110 odst. 1 ZOZ). Tajemník obecního úřadu je zaměstnancem obce a je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti starostovi. Nesmí přitom vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. V obcích, kde není zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo kde není ustanoven, plní jeho úkoly starosta (§ 110 odst. 3 ZOZ). Tajemník obecního úřadu zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštním orgánům obce, plní úkoly svěřené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou, stanoví podle zvláštního právního předpisu platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu, plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu a vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice, pokud je nevydává rada obce.

Jaké postavení má tedy tajemník obecního úřadu? Nelze říci, že je zcela nezávislý na politickém vlivu, neboť platí, že tajemník obecního úřadu plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou. Avšak s určitým omezením, a to že:

  1. ukládané úkoly nejsou v rozporu s právními předpisy,
  2. ukládané úkoly nemají povahu bránění v samotném výkonu pravomocí tajemníka obecního úřadu svěřených mu zákonem.

K tomu účelu je i pozice tajemníka relativně chráněna tím, že je odvolatelný pouze se souhlasem ředitele příslušného krajského úřadu (§ 103 odst. 3 ZOZ)

Z hlediska pravomocí svěřených tajemníkovi obecního úřadu má obdobné postavení ředitel krajského úřadu / Magistrátu hlavního města Prahy (srov.§ 69 ZKZ, § 81 odst. 5 až 8 ZPZ), přičemž také nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích, jakož i vykonávat funkci poslance a senátora a funkci člena zastupitelstva územně samosprávných celků / zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstva městských částí.

Permalink.

7) Jaký je rozdíl mezi obcí a jejím úřadem? Koho lze žalovat?

Obec je právnická osoba se způsobilostí k právům a povinnostem (hodně zjednodušeně lze říci, že obec má IČ). Obec je subjektem, který uzavírá kupní smlouvy, nájemní smlouvy atd. Pokud z těchto uzavřených smluv vznikne soudní spor, pak je žalobcem či žalovaným obec (například žaloba na zaplacení kupní ceny, žaloba na zaplacení náhrady škody, žaloba na zaplacení dlužného nájemného, žaloba na zaplacení smluvní pokuty atp.).

Zpravidla se jedná o samostatnou působnost obce, kterou vykonává obec jako právnická osoba. (poznámka: existuje však i řada výjimek, např. udělování některých pokut, které sice spadají do samostatné působnosti, ale pravomoc v tomto případě vykonává úřad a nikoli obec jako právnická osoba). Naproti tomu úřad nemá právní subjektivitu (nemá tedy IČ a nemůže například nabývat majetek), ale přesto může být žalován, a to ve správním soudnictví. V těchto řízeních soud rozhoduje o zákonnosti rozhodnutí úřadu vydaných v rámci jeho vrchnostenské pravomoci. Jedná se nejčastěji o žaloby na rozhodnutí vydaná přenesené působnosti při výkonu státní správy – například rozhodnutí vydaná v rámci stavebního řízení.

Na jaký orgán obce se občan může obracet?

Každý občan konkrétní obce má dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. g) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. e) ZKZ a § 7 písm. f) a § 8 písm. f) ZPZ právo obracet se na všechny orgány obce s návrhy, připomínkami a podněty. Orgány obce jsou povinny je vyřídit bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů. V případě působnosti zastupitelstva obce je lhůta pro vyřízení delší, a to nejvýše 90 dnů. To však neplatí pro zastupitelstvo hlavního města Prahy a pro zastupitelstvo městské části, neboť tyto musí vyřizovat podněty svých občanů nejpozději do 60 dnů. Jestliže tedy máte jakýkoliv návrh, připomínku či podnět, neváhejte se na příslušný orgán obrátit, neboť i tak se můžete podílet na výkonu samosprávy Vaší obce.

Permalink.

8) Jaký je rozdíl mezi obecně závaznou vyhláškou a nařízením obce?

Jedno z nejvýznamnějších oprávnění, kterým obec disponuje, je právo vydávat vlastní právní předpisy, jakožto obecně závazné normativní právní akty. Nejobecnější základ legislativní pravomoci zastupitelstev obcí je obsažen v čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR, který stanoví, že zastupitelstva územně samosprávných celků mohou vydávat obecně závazné vyhlášky v mezích své samostatné působnosti.

Zastupitelstvo obce vydává obecně závazné vyhlášky v mezích zákonů stanovujících jeho samostatnou působnost. To znamená, že povinnosti může obec ukládat fyzickým a právnickým osobám prostřednictvím obecně závazných vyhlášek jen tehdy, stanoví-li tak zákon. Přehled zákonných zmocnění k vydávání obecně závazných vyhlášek obce zpracovalo Ministerstvo vnitra a neleznete jej zde. Podle  § 10 ZOZ (resp. § 44 odst. 3 ZPZ) může obec ukládat povinnosti v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány, dále pro pořádání, průběh a veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku, k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně a k užívání zařízení sloužících potřebám veřejnosti. Zastupitelstvu městské části nepřísluší vydávat obecně závazné vyhlášky (§ 89 odst. 3 ZPZ), tyto vydává Zastupitelstvo hlavního město Prahy.

Druhým právním předpisem, který obec vydává, je nařízení obce. Tento normativní právní akt vydává obec ve své přenesené působnosti. Ústavním základem pro jejich vydávání je čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR, podle něhož mimo jiné i orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zmocněny. Oprávnění obcí v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení za předpokladu zákonného zmocnění je rovněž deklarováno v ustanovení § 11 odst. 1 ZOZ, § 7 ZKZ a § 44 odst. 2 ZPZ. Nařízení obcí mají tedy charakter prováděcích právních předpisů (jako např. nařízení vlády a vyhlášky ministerstev) a k samotnému vydání je nutné výslovné zákonné zmocnění. Přehled zákonných zmocnění k vydávání nařízení obce zpracovalo Ministerstvo vnitra. Nařízení obcí jsou na rozdíl od obecně závazných vyhlášek vydávány radou obce, avšak s jednou výjimkou, kdy v obci vykonává působnost rady obce starosta, tehdy nařízení vydává zastupitelstvo obce. Radě městské části nepřísluší vydávat nařízení (§ 94 odst. 2 ZPZ), tyto vydává Rada hlavního město Prahy.

Pro schválení obou typů právních předpisů obcí nejsou zákonem stanovena žádná zvláštní pravidla. Schvalují se proto formou usnesení, o jejichž proceduře přijímání je pojednáno níže.

V případě hlavního města Prahy je zákonem stanovena povinnost projednat návrhy právních předpisů před jejich přijetím s městskými částmi, kterým je dána lhůta 30 dnů na vyjádření (tato může být ve výjimečných případech na základě rozhodnutí rady zkrácena, nesmí být však kratší než 15 dnů). Jestliže se městská část ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že s návrhem souhlasí. Podrobnosti k projednání návrhů právních předpisů hlavního města Prahy jsou stanoveny ve Statutu hlavního města Prahy (viz § 46 odst. 3 ZPZ). Podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky a nařízení je dle ustanovení § 12 odst. 1 ZOZ jejich vyhlášení, a to vyvěšením na úřední desce po dobu 15 dnů. V případě hlavního města Prahy se vyhlášení provede tak, že se uveřejní ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy (dále jen „Sbírka“) a v případě krajů ve Věstníku právních předpisů kraje (dále jen „Věstník“). Dnem vyhlášení těchto právních předpisů je přitom v případě obcí první den vyvěšení na úřední desce (kromě toho je obec může uveřejnit i způsobem v místě obvyklým), v případě krajů, resp. hlavního města Prahy den rozeslání příslušné částky Věstníku, resp. Sbírky, který musí být uveden v jejím záhlaví. Není-li stanovena účinnost pozdější, nabývají účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení. Pokud je dán naléhavý právní zájem, může být výjimečně stanoven dřívější počátek účinnosti, nikoli však dříve než dnem vyhlášení. V souvislosti s dřívějším nabytím účinnosti právního předpisu jsou pro kraje / hlavní město Prahu stanoveny určité povinnosti, a to výslovné uvedení dřívějšího počátku účinnosti v právním předpisu, jeho vyhlášení na úřední desce krajského úřadu / Magistrátu hlavního města Prahy spolu s uveřejněním důvodu naléhavého právního zájmu a na úředních deskách obecních úřadů obcí / městských částí, kterých se dotýká, jakož i ve hromadných informačních prostředcích.

Podle ustanovení § 12 odst. 4 ZOZ je obec povinna vést evidenci právních předpisů, které vydala, přičemž tato evidence obsahuje číslo a název právního předpisu, datum jeho schválení, datum nabytí jeho platnosti, datum nabytí jeho účinnosti, popřípadě i datum pozbytí jeho platnosti. Právní předpisy a uvedená evidence musí být přístupny každému u obecního úřadu obce, která je vydala. Redakci Sbírky vykonává Magistrát hlavního města Prahy. Sbírka musí být každému přístupná u Magistrátu hlavního města Prahy, u úřadů městských částí a na Ministerstvu vnitra. Věstník musí být také přístupný každému, a to u krajského úřadu, obecních úřadů v kraji a na Ministerstvu vnitra, přičemž kraj uveřejní stejnopis Věstníku i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obec má dále dle ustanovení § 12 odst. 6 ZOZ povinnost zaslat obecně závaznou vyhlášku obce neprodleně po dni jejího vyhlášení Ministerstvu vnitra a nařízení obce krajskému úřadu, neboť tyto orgány vykonávají dozor nad jejich souladem se zákony, respektive u nařízení obce i s jinými právními předpisy. Kraje a hlavní město Praha zasílají svá nařízení věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu (viz § 8 odst. 9 ZKZ a § 45 odst. 12 ZPZ).

Permalink.

301 komentářů

  1. nada.jordanova

    Dobry den,
    Mam dotaz, zda jako majitel nemovitosti v obci se mohu ucastnit schuze zastupitelstva, kdyz nemam
    v obci trvale bydliste.
    Dekuji za odpoved.

    • Dobrý den,
      jednání zastupitelstva je veřejné a můžete se jej zúčastnit, i kdyby jste v obci nemovitost nevlastnila. Vlastnictví nemovitosti (za předpokladu, že jste starší 18 let) Vám však nad rámec účastina zasedání zastupitelstva přiznává některá výslovná oprávnění, které jinak má pouze občan obce (například aktivně vystoupit na jednání zastupitelstva k jednotlivým projednávaným bodům, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce, nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce, požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce, jakož i podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty).
      S pozdravem
      Petra Bielinová

    • Dobrý den, může být člen zastupitelstva na zasedání opilý nebo pod vlivem omamných a psychotropních látek?
      A jak toto řešit?

      • Dobrý den,
        pokud by zastupitel narušoval průběh jednání, bylo by řešením zavolat policii ČR. V opačném případě si nedovedu představit, jak takovou situaci řešit, respektive jak se toto přesně projevuje? Teoreticky by takovou situaci snad mohl řešit jednací řád zastupitelstva, ovšem v praxi si nedovedu představit, že by se zastupitelé podrobovali testům na alkohol a jiné omamné látky. Jako řešení bych na Vašem místě zvolila interpelaci dotyčného na zasedání zastupitelstva; případně se s tímto podnětem obrátit na radu města nebo na starostu města.
        Petra Bielinová

  2. Dobrý den, je možné, aby byl starosta obce zároveň i členem dozorčí rady firmy, která má s obcí uzavřenou dodavatelskou smlouvu na svoz odpadu? Nejedná se o střet zájmu?
    Další skutečností je fakt, že tato firma v rámci svého areálu otevřela i bioplynovou stanici a skládku, ze které se šíří nechutný zápach, a obec se měla možnost ve schvalovacím řízení k tomuto vyjádřit. Vše samozřejmě prošlo bez připomínek …

    Děkuji, Normová

    • Andrea Kohoutková

      Dobrý den,

      skutečnost, že starosta obce je členem dozorčí rady společnosti, jež poskytuje obci služby, není sama o sobě v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Panu starostovi vzniká pouze povinnost tento střet zájmu oznámit při jednání orgánu územního samosprávného celku (jednání zastupitelstva obce, rady- např. o prominutí dluhu, postoupení pohledávky aj.). Zde podotýkáme, že v ustanovení § 8 odst. 1 zákona o střetu zájmů je dosti vágní ustanovení “že povinnost oznámit střet zájmu neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý”, přičemž toto ustanovení se dá bohužel vykládat dosti široce.

      I v případě, že by tedy povinnost oznámit střet zájmu panu starostovi vznikla, oznámením této skutečnosti zákonná povinnost pana starosty končí, tzn. po oznámení případného střetu zájmů, se může pan starosta účastnit hlasování dotčeného orgánu. V případě, že by pan starosta tuto skutečnost neoznámil, může být v tomto jeho jednání spatřováno spáchání přestupku a může mu být uložena pokuta do výše 50.000,- Kč.

      S pozdravem,
      Andrea Kohoutková

  3. Dobry den.
    Chtel bych se zeptat na vec ohledem terminu pro obce.
    Kdyz podam zadost o stanovisko obce k pripojeni na infrastrukturu (voda a kanalizace, komunikace), ktera je ve vlastnictvi obce, jaky je zavazny termin pro obec na to, aby stanovisko vydala? Projednava to rada obce (to mam potvrzeno).
    Jakou zakonnou normou se pak obec musi ridit, kdyz se nejedna o spravni rizeni?

    Dekuji

    • Andrea Kohoutková

      Dobrý den,

      z Vašeho dotazu lze usoudit, že se jedná o stavební řízení dle stavebního zákona, bohužel tato problematika nespadá svým zaměřením do právní poradny Oživení. Vaše dotazy bude tedy nejlépe směřovat na příslušný stavební úřad.
      S pozdravem,
      Andrea Kohoutková

  4. Dobrý den,
    pokud se rozhodne zastupitelstvo odvolat starostu a místostarostu, jak to bude s jejich hlasováním? Pokud by hlasovali, bude se jednat o střet zájmů? Děkuji.

    • Andrea Kohoutková

      Dobrý den,

      zákon o střetu zájmů pouze stanoví povinnost veřejného funkcionáře oznámit střet zájmu k projednávané věci. Tato oznamovací povinnost však ve Vámi uváděném případě nemusí být ze strany starosty či místostarosty splněna, neboť z povahy projednávané věci je více než zřejmé, že o střet zájmů jde. Oznámením střetu zájmů však povinnost veřejného funkcionáře končí, tzn. starosta/místostarosta se může účastnit hlasování dotčeného orgánu. Jediné, co lze tedy doporučit je, abyste využil svého práva jako občana obce vyjádřit se k projednávaným bodům na zasedání zastupitelstva a vyjádřil svůj názor, tj. aby se pan starosta/místostarosta zdrželi hlasování.

      S pozdravem,
      Andrea Kohoutková

  5. Šamánková

    Dobrý den,

    prosím Vás, mám v nájmu majetek města. Na tomto majetku jsem se souhlasem města provedla technické zhodnocení. Kdo může nebo kdo za město musí schválit, že technické zhodnocení si budu odepisovat já? Děkuji.

    • Dobrý den,
      tato věc spadá do “zbytkové” pravomoci rady města, za předpokladu, že si zastupitelstvo nevyhradí o této věci rozhodovat samo (není příliš pravděpodobné).
      S pozdravem
      Petra Bielinová

  6. Vokálová

    Dobrý den,
    Chtěla bych se zeptat, zda může veřejnost nahlížet do ucetnictvi obce. Zajimaly by me vsechny podrobnosti o komunalnim odpadu – poplatky za odvoz a likvidaci, smlouvy s firmami, ktere to zajistuji, prijmy za trideny odpad, naklady na pronajem kontejneru….. Mam jako obcan pravo tyto informace ziskat?
    Děkuji,
    Vokálová

    • Dobrý den,
      požadované informace můžete získat na základě zákona 106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tj. formou konkrétních dotazů a odpovědí. Lze požadovat i kopie smluv. Obec může na druhou stranu požadovat uhrazení nákladů, pokud bude muset informace mimořádně dlouze vyhledávat (zejména pokud byste chtěla informace za posledních 10-20 let). Výslovné právo na nahlížení do účetnictví obce zákon nepřiznává. Práva na informace se, bohužel, v některých případech musíte domáhat pomocí opravných prostředků, či v krajním případě i soudně. Více informací naleznete na stránkách Oživení: http://www.bezkorupce.cz/nase-temata/pravo-na-informace/
      S pozdravem
      Petra Bielinová

  7. Dobrý den,může vykonávat zastupitelka zároveň funkci účetní na obci.Děkuji

  8. Dobrý den,
    do zastupitelstva obce byli zvoleni i ředitelé příspěvkových organizací, které město zřizuje. Konkrétně základní školy a technických služeb. Přání něco tomu, aby byli zvoleni do Rady města, případně do funkce neuvolněného místostarosty?
    Děkuji!

  9. Dobry vecer, muze byt zametsnanec obecniho uradu zaroven clenem rady? Prijde mi to jako strat zajmu. Dekuji za odpoved. Mirka

  10. Dobrý den,má občan obce možnost si někde stěžovat když starosta malé obce odmítne vydat požadovaný dokument (zápis z jednání zastupitelstva)? Na jednání zastupitelstva to slíbí ale ani po urgencích jej nechce vydat. A ani zaměstnanci úřadu nesmí vydat žádný dokument bez starostova schválení a to ani zastupitelům.
    Děkuji za odpověď. Rene

    • Dobrý den,
      občan může využít institutu zákona o svobodném přístupu k informacím, zastupitel se může navíc odkázat i na zákon o obcích. V případě ignorance však nezbyde, než se po vyčerpání opravných prostředků obrátit na soud. Bližší infomrace a postup nalezneta na stránkách oživení – téma právo na informace: http://www.bezkorupce.cz/nase-temata/pravo-na-informace
      Petra Bielinová

  11. Dobrý den,musí mít obec místostarostu jako samostatnou osobu nebo může být tato funkce spojena s vedoucím např.kontrolního výboru čí finanční komise? A to i v případě ,že ostatní zastupitelé nemají žádné funkce.

    Děkuji za odpověď. Rene

  12. Dobrý den, musí mít obec místostarostu? Mohu jako nově zvolená zastupitelka obce nahlížet do veškerých dokumentů vč. účetnictví obce i z období, kdy jsem v zastupitelstvu nebyla?
    Děkuji za odpověď Jana

    • Dobrý den,
      zákon o obcích s funkcí místostarosty (jednoho) počítá, protože ten zastupuje starostu. Existence více místostarostů je na úvaze zastupitelstva. Pokud jde o nahlížení do dokumentů, je to trochu složitejší. Zastupitel má právo na informace, které souvisí s výkonem jeho mandátu, dle § 82 zákona o obcích. Zda však informace bude poskytnuta formou nahlédnutí do dokumentů či nikoliv zákon neřeší. V případě nesouhlasu obce je zde možnost se takového práva domáhat i soudně, v praxi však spíše teoretická, protože politickou dohodou zpravidla dosáhnete lepších výsledků. Pokud bude k výkonu mandátu potřeba informace z minulosti, jistě na ní máte právo (a to tím spíše, že na informace má časově neomezené právo i občan dle zákona 106/99).
      Petra Bielinová

  13. Dobrý den, v obecním zpravodaji, který vydává obec, byl uveřejněn článek, který pomlouval(lživé informace) fyzickou osobu. Mohu podat trestní oznámení pro pomluvu proti samosprávě? Nebo proti starostovi, který vede obec(radu nemáme, jsme malá obec)? Nebo proti autorovi, což je osoba, která ale není zastupitelem? Dle tiskového zákona by měl za obsah odpovídat vydavatel(obec). Jinak, žádost o odpověď dle tiskového zákona podána bude. Děkuji

    • Dobrý den,
      trestného činu pomluvy se může dopustit pouze fyzická osoba. Zda se tak stalo a zda je v takovém případě odpovědný autor nebo redaktor (který mohl článek změnit) nelze bez dalších informací posoudit.
      Petra Bielinová

  14. Dobrý den,
    Neuvolněný místostarosta \ ové pracují na poloviční úvazek a nebo funkci vykonávají při svém zaměstnání.
    Nebo může být uvolněný na poloviční úvazek?

    • Dobrý den,
      obec má povinnost platit odměnu za výkon funkce pouze uvolněným zastupitelům. Neuvolněný zastupitel (i místostarosta) vykonávají funkci při svém zaměstnanání a obec může (ale nemusí) neuvolněným členům zastupitelstva poskytovat odměnu – záleží na rozhodnutí zastupitelstva obce. Maximální možnou výši odměny stanoví jak uvolněným, tak neuvolněným zastupitelům nařízení vlády (k dnešnímu dni nařízení vlády 459/2013) a to v závislosti na počtu obyvatel obce.
      Petra Bielinová, 605 54 34 19

  15. Dobrý den,
    může vykonávat funkci tajemníka obce zvolený zastupitel? Děkuji za odpověď

    • Dobrý den,
      výkon funkce zastupitele je dle zákona o volbách do zastupitelstva obce za určitých podmínek neslučitelný s výkonem funkce zaměstnance této obce.
      Mezi výslovně zapovězené funkce patří také tajemník obce, neboť tajemník je jmenován starostou obce. Souběh těchto funkci (zastupitel a tajemník) tedy není možný.
      Petra Bielinová, 605 54 34 19

  16. Dobrý den,
    může zaměstnanec (je neuvolněný zastupitel) obecního úřadu na pozici “úklid a údržba obce” být zvolen na post místostarosty ?
    Děkuji za odpověď

    • Dobrý den,
      vámi zmíněná pozice není zákonem zakázána, neboť se nejedná o výkon státní správy, ani o pozici do které by zaměstnanec byl jmenován starostou.
      Petra Bielinová

  17. Dle Zákona o obcích vzniká mandát člena zastupitelstva obce zvolením, kdy ke zvolení dojde ukončením hlasování. Pokud byl tedy zvolen do zastupitelstva obce tajemník obce, ke kterému datu by musel podat výpověď z funkce? Máte prosím nějaké poznatky z praxe, že se tak děje?
    Podotýkám, že nejsem nijak politicky angažován, ani nejsem zaměstnancem úřadu.
    Děkuji za odpověď.

  18. Dobrý den,
    před veřejným hlasováním volby starosty byl nahlášen střet zájmů vedoucím odboru vnitřních věcí MÚ, zároveň zvoleným zastupitelem a bylo řečeno, že má lhůtu 3 dnů na vyřešení střetu zájmů. Poté následovala volba starosty, kdy uvedený fakticky volil svého budoucího nadřízeného, jelikož byl stále v zaměstnaneckém poměru. Byla tato volba starosty platná?
    Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den,
      neuvádíte bohužel název obce (abych si informace doplnila), takže se mohu jen domnívat, že zřejmě máte zřejmě na mysli neslučitelnost funkcí, kterou stanoví zákon o volbách do zastupitelstev obcí. Ten zapovídá za určitých podmínek souběh funkce zastupitele a zaměstanance obce, ovšem jen v omezeném množství případů. Není možné vykonávat takovou pozici na obci, která je buď výkonem státní správy a nebo pokud se jedná o funkci, do které je zaměstnanec jmenován starostou (tajemník). Zde tedy záleží na tom, co přesně vedoucí odboru vnitřních věcí MÚ vykonává, což ovšem z dotazu bohužel nevyplývá.
      Petra Bielinová

      • Jedná se MÚ v Chropyni. Jmenovaný vedoucí odboru vnitřních věcí má, mimo jiné, dle dostupných údajů na internetu, na starosti zajištění úkolů na úseku evidence obyvatel a úkolů svěřených příslušnými právními předpisy na úseku občanských průkazů a cestovních dokladů a dále provádění vidimace a legalizace.

  19. Dobrý den,
    může neuvolněný starosta obce, který pobíral odměnu v maximální možné výši, sám sobě psát Dohody o provedení práce či Dohody o pracovní činnosti? Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den,
      odpověď je závislá na tom, čeho se měly ty smlouvy týkat, takže bohužel takto obecně nedokážu odpovědět. Pokud by na dohodu například zhotovil lavičku před kostel, tak proč ne.
      Petra Bielinová

  20. Dobrý den, má zastupitel přístup na jednání rady? Vyplývá to ze zákona či pouze záleží na dobrém slově starosty a členů rady?

    • Dobrý den,
      zasedání rady jsou neveřejná a tedy neveřejná i pro zastupitele. Nárok na účast zastupitel nemá.
      Petra Bielinová, 605 54 34 19

  21. Dobrý den,

    jak omezit pravomoc starosty, a to ve věci snížení finanční částky s kterou může disponovat. Minulé zastupitelstvi schválilo tuto částku. Děkuji za odpověď. Jedná se o malou obec bez rady.

    • Dobrý den,
      v obcích, kde není rada, vykonává její funkci starosta. Zákon zároveň stanoví, které záležitosti musí v takovém případě projednávat zastupitelstvo (jedná se o věci, které by za “normálních okolností” rozhodovala rada).
      Konkrétně se jedná o tyto záležitosti:
      c) rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,
      d) vydávat nařízení obce,
      f) stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2),
      j) stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce,
      l) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi,
      q) schvalovat účetní závěrku obcí zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni.
      Stanovit částku, o které by starosta mohl rozhodovat, podle mého názoru nelze. Nicméně doporučuji obrátit se s dotazem na Ministerstvo vnitra, o Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly.
      Adresa: Ministerstvo vnitra ČR, nám. Hrdinů 3, 140 21 Praha 4
      Telefon: 974 816 411
      Fax: 974 816 816
      E-mail: odbordk@mvcr.cz
      S pozdravem
      Petra Bielinová

  22. Dobrý den,
    může uvolněný starosta podnikat jako společník v obchodě v pronajaté nemovitosti od města? Nejedná se o střet zájmů, když podepisuje pronájem nemovitosti? Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den,
      střet zájmu se projevuje při hlasování (rozhodování). Z dotazu nevyplývá, zda má obec radu nebo ne. Pokud má obec radu, rozhoduje o pronájmu rada a starosta by měl před projednávání nebo alespoň před hlasováním deklarovat svůj osobní zájem na věci. Nicméně i kdyby to neudělal, nemá to vliv na platnost rozhodnutí. Druhá věc je, zda se jedná o nájem v místě a čase obvyklý, případně zda je důvod pro to, aby nemovitost byla pronajímána i za nižší nájem (např. zájem obce na určité službě). Pokud ne, jednalo by se o porušení zákona o obcích.
      Petra Bielinová

  23. o střetu zájmu ale může hlasovat zastupitelstvo.. v případě, že si kdykoliv díky dohodnuté většině prohlasují, že se nejedná o střet zájmu, i když ten je reálný, existují nějaké další kroky? děkuji.

    • Dobrý den,
      o střetu zájmu se nehlasuje (respektive možná v praxi se hlasuje, ale nemá to oporu v zákoně). To by samozřejmě znamenalo, že většina vždy prohlasuje střet zájmu menšiny. Ten, kdo je ve střetu zájmu, jej má povinnost ohlásit, aby rozhodující orgán (např. zastupitelstvo) o něm při svém rozhodování vědělo. To navíc neplatí, pokdu je střet zájmu zjevný, například prodej nemovitosti obce synovi. Pokud tak neučiní (tj. neoznámí svůj střet zůjmu) a zároveň se jedná o tzv. veřejného funcionáře (uvolněný zastupitel nebo radní i když nejsou uvolněni), pak se dopouští přestupku podle zákona 159/2006 o střetu zájmu, za který teoreticky hrozí pokuta 50 tisíc korun. O přestupku ovšem rozhodují úředníci na úřadě dle místa trvalého bydliště, takže možnost uložení sankce je prakticky nulová. K tomu více na webu oživení: http://www.bezkorupce.cz/nase-temata/stret-zajmu/#monitoring
      Pro úplnost lze dodat, že povinnost oznámit svůj střet zájmu stíhá dle zákona o obcích všechny zastupitele (tedy nejen ty uvolněné), ovšem žádná sankce za porušení této povinnosti stanovena není.
      Petra Bielinová, 605 54 34 19

  24. Je obvyklé aby předseda finančního výboru byl zároveň členem rady obce? Není činnost ve výkonném a kontrolním orgánu střet zájmů?

    • Dobrý den,
      obvyklé to sice není, ale zákon to nezakazuje. Respektive členem finančního výboru nesmí být pouze starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu.
      Petra Bielinová, 605 54 34 19

  25. Kontrolní výbor

    Dobrý den,

    má otázka se týká kontrolního výboru města (KV). Dle zákona KV a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena, b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a městským úřadem na úseku samostatné působnosti, c) plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce. Z výše uvedeného bodu a) usuzuji, že KV může sám od sebe (bez pověření ZM) provádět kontrolu pouze plnění usnení, nikoliv tedy samotné usnesení (např. zda bylo přijato v rozporu se zákonem, nebo zda dle názoru KV bylo přijato špatně, či mu něco chybí). Z bodu b) mi vyplývá, že KV nemůže sám od sebe (bez pověření od ZM) provádět např. kontrolu dodržování právních předpisů zaměstatnců úřadu na úseku státní správy (zaměstanci různých odborů jako stavební, finanční apod.), jelikož státní správa je na úseku přenesené působnosti, nikoliv samostatné. O kontrole zaměstnanců na úsecích přenesené i samostatné působnosti, při dodržování pracovní doby, chování k lidem apod., bez pověření ZM, asi také nemůže být ani řeč, že?. Zkrátka pomalu ke všemu je zapotřebí pověření od ZM. Jsou moje úsudky správné??? Ještě jedna otázka ke kontrolnímu výboru a veřejným zakázkám. To, že KV může provádět kontrolu veřejné zakázky jsem se dočetl ve vyjádření od ministertva vnitra, ale nedočetl jsem se, zda k tomu také potřebuje pověření od ZM, nebo zda se tato kontrola dá schovat pod výše uvedený bod b), kdy by se vlastně kontrolovalo dodržování právních předpisů na městském úřadě na úseku samostatné působnosti.

    Jsem novým členem KV a domnívám se, že pokud má KV upozorňovat ZM na nedodržování právních předpisů jiných, tak by je sám měl nejlépe dodržovat. Proto Vás prosím o právní názor.

    Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den,

      bohužel se přikláním k Vašemu výkladu, že pravomoci kontrolního orgánu jsou v podstatné části závislé na pověření zastupitelstva (což má logiku snad jen v tom, že kontrolní výbor je orgánem zastupitelstva). Pokud jde o soulad či nesoulad usnesení zastupitelstva nebo rady se zákonem, tato kontrola přísluší Ministerstvu vnitra (§ 124 a násl. zákona o obcích); i když jistě nic nebrání tomu, aby se jakýkoli zastupitel navrhl zastupitelstvu / obrátil se na radu, aby usnesení pro rozpor se zákonem změnila /změnila. Kontrola veřejných zakázek podle mého názoru spadá pod bod b), ovšem jakékoli rozhodnutí přísluší samozřejmě zastupitelstvu. Na nedávném semináři organizovaném MV, bylo dokonce prezentováno, že MV nyní provádí i dozor nad zadáváním zakázek malého rozsahu u obcí (s odůvodněním, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tyto zakázky nekontroluje).
      Petra Bielinová, 605 54 34 19

  26. Antonín Kobližka

    Dobrý den, v pravomocích rady obce je uvedeno v zák. 128/2000 Sb. v §102 odst. (2) písmenu m) rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti. Rád bych se zeptal, zda je možné to vyložit i tak, že by tato působnost rady byla svěřena zastupitelstvu obce. Konkrétně se jedná o to, že bych rád navrhl, aby podmínky výběrového řízení na provozovatele restaurace v majetku obce schválilo zastupitelstvo – je to prosím možné, či nikoliv? Děkuji.

    • Dobrý den,
      rozhodování o uzavírání nájemních smluv je výhradní pravomocí rady, která může tuto působnost svěřit v zákoně vyjmenovaným subjektům. Zastupitelstvo dle mého názoru o této věci rozhodovat nemůže. Ovšem pokud jde o podmínky výběrového řízení, toto si myslím, že spadá spíše do tzv. zbytkové, tedy nevýhradní pravomoci rady dle § 102 odst. 3, a tedy že nastavení podmínek si může zastupitelstvo vyhradit a rozhodnout o nich samo. V rámci takto stanovených podmínek pak bude o uzavření nájemní smlouvy rozhodovat rada (či ten, komu toto rada svěří dle zákona).
      Petra Bielinová, 605 54 34 19

  27. Dobrý den, naše radnice nezveřejňuje na internetu zápis z jednání zastupitelstva. Mohu tento zápis zpřístupnit jako zastupitel svým voličům sám (veřejně na internetu)? Jednání je veřejné ale na internetu ho radnice zveřejňovat nechce, jako opoziční zastupitel mám menší šance prosadit svůj návrh. Z podstaty věci si myslím, že by to neměl být problém, ač si myslím, že zápis by měla zveřejnit radnice.

    Druhá věc jsou zápisy z rad – je skutečně výklad zákona takový, že mi ho (jako zastupiteli) radnice může předat k nahlédnutí, nicméně mi ho neokopíruje a nenechá odnést s sebou případně nepošle elektronicky? Pokud bych něco takového chtěl, musím to prosadit skrze zastupitelstvo nebo na to mám ze zákona nárok?

  28. Jiří Petříš

    Dobrý den,
    mohu být jako člen zastupitelstva zaměstnancem obce, popřípadě pracovat pro ni na základě smlouvy o vykonané práci?
    Děkuji

    • Dobrý den,
      funkce zastupitele je dle zákona o volbách do zastupitelstev obcí za určitých okolností neslučitelná s pracovním poměrem k obci. Zákon skutečně zapovídá souběh funkce zastupitele a zaměstanance obce, ovšem jen v omezeném množství případů. Není možné vykonávat takovou pozici na obci, která je buď výkonem státní správy a nebo pokud se jedná o funkci, do které je zaměstnanec jmenován starostou (tajemník). Jak jsme si právě řekli telefonicky, Vás se neslučitelnost funkcí netýká.
      Petra Bielinová, 605 54 34 19

  29. Zdena Kubátová

    Dobrý den,
    pracovala jsem 10 let v kontr. výboru města Humpolec. V roce 2014 byl kontr. skupinám zadán
    1 kontrolní úkol. Kontrolní práce probíhaly ve dvojicích, vedoucí a člen. Vedoucí jsem byla určena
    tentokrát já. Kontrola probíhala v převážné části v mojí režii, kolega se bez omluvy i přes
    moje urgence, na které nereagoval, kontroly nezúčastňoval. Kontrola byla po všech ceremoniálních
    procesech ukončena v červnu, projednána v zastupitelstvu města v říjnu 2014. Nyní nastal čas pro vyúčtování odměny za práce, která se sestávala ze dvou položek, za schůzovní činnost 100,– Kč
    za l účast a hodinové mzdy za odpracované hodiny. Na rozdíl od minulých let jsem nebyla vyzvána
    k oznámení těchto údajů a 20. listopadu jsem obdržela pošt. poukázkou částku 936,– Kč, ovšem
    bez mzdového lístku. Při návštěvě asistenky jsem zjistila, že tato částka byla poukázána i mému
    spolupracovníkovi, přičemž počet odpr. hodin u něho byl 6, já 64. Při dotazu na tuto skutečnost
    u tajemníka města i u starosty města mi bylo sděleno, že asistentka při určování částky postupovala správně. Takže nejenže jsem byla okradena, ale ještě jsem byla zesměšněna.
    Prosím, sdělte mi, zda je někde možné tuto situaci řešit, nebo se musím smířit se skutečností,
    že žiji v demokratické spoečnosti, ve které je vše možné. Děkuji za odpověď. Zdena Kubátová

    • Dobrý den,
      práce členů v kontrolním výboru je zpravidla práce na dobrovolné bázi. Pokud se obec rozhodne poskytovat předsedovi či dokonce i členům výboru odměny, záleží na její úvaze, jaký způsob zvolí. Z dotazu nevyplývá, na základě jakého titulu odměnu získáváte (pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti, jiná smlouva?), takže nedokáži na Váš dotaz odpovědět.
      Petra Bielinová

  30. Dobrý den.
    Můj dotaz se týká uvolněných zastupitelů. Po volbách na prvním jednání zastupitelstva, byl zvolen starostou bývalý starosta a místostarostou , bývalý místostarosta, kteří v uplynulém volebním období byli odsouhlaseni, jako uvolnění zastupitelé. Mám za to, že na další volební období při prvním jednání zastupitelstva musí být znovu hlasování o tom, že budou tito zastupitelé znovu uvolněni. Při prvním jednání zastupitelstva byl koalicí schválen ještě jeden místostarosta. Ani o tom nebylo hlasováno, že se jedná o uvolněného zastupitele. Pracovnice města, pak na závěr přednesla usnesení, ve kterém přečetla, že byli zvoleni – uvolněný starosta, místostarostové – o tomto usnesení se rovněž nehlasovalo. Mám za to, že pokud zastupitelstvo o uvolněných zastupitelích fyzicky nehlasovalo, pak nemohou být uvolněni. Jak jsem výše četla, také máme tajemníka, zastupitele, který tvrdí, že má tři měsíce na to, jestli bude zastupitel, nebo tajemník. Jinak je mi známo, že opozice žádala revokaci usnesení z i. jednání zastupitelstva s tím ,aby řádně proběhlo hlasování o uvolněných zastupitelích, i když je jasné, že by hlasování proběhlo ve prospěch těchto zastupitelů, ale zákony by se měly dodržovat. Ovšem na dnešním jednání zastupitelstva byla tato žádost opozice smetena ze stolu. Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den,

      pokud jde o určení, zda jsou někteří zastupitelé pro výkon funkce uvolněni, spadá tato pravomoc do výhradní pravomoci zastupitelstva. Pokud zastupitelsvo nerozhodlo, respektive nelze mít za to, že tak rozhodlo alespoň mlčky, nebyl starosta dle současného výkladu Ministerstva vnitra pro výkon funkce uvolněn. Blíže doporučuji Metodické doporučení k činnosti ÚSC č. 6.1 – Správa obce v době mezi konáním voleb do zastupitelstva obce a zvolením nových obecních orgánů (včetně pravidel pro svolání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce), strana 43. Metodické doporučení naleznete zde: http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/odbor-verejne-spravy-dozoru-a-kontroly.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d

      Pokud jde o souběh funkce tajemníka a zastupitele, je zmíněný výklad poněkud extrémní a zřejmě vychází z pozice rozložení sil v zastupitelstvu. Podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí v případě neslučitelnosti funkcí (tajemník/zastupitel), která nastane dnem zvolení členem zastupitelstva obce, nevysloví příslušné zastupitelstvo zánik mandátu na ustavujícím zasedání, ale umožní zvolenému členu zastupitelstva obce, aby do 3 dnů po ustavujícím zasedání učinil právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru. Pokud člen zastupitelstva obce nepředloží do 3 měsíců po ustavujícím zasedání příslušnému starostovi nebo primátorovi doklad o tom, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul, je zastupitelstvo povinno vyslovit zánik mandátu. Pokud by se tak nestalo ani po třech měsících, vysloví zánik mandátu ředitel krajského úřadu (na kterého se v té věci můžete obrátit).

      Petra Bielinová, 605 54 34 19

  31. Zdena Kubátová

    Dobrý den,vážená Petro, reaguji na vaši odpověď ze dne 1.12.2014 v 11,13 ve věci odměňování
    členů kontrolního výboru. Cituji usnesení Rady města č. 149 z 5.4.2003, kdy Rada města schvaluje
    v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. r) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, v platném znění
    odměnu čllenům výborů zastuppitelstva města a komisí rady města, kteří nejsou členové zastupitelstva města, odměnu ve výši 100,– Kč za účast na zasedání komise.
    Odpovědnost starosta a tajemník města. Termín : od 1.5.2003
    Z

  32. Zdena Kubátová

    Vážená Petro, reaguji na Vaši odpověď ze dne 1.12.2014. Odpověď nežádám, pouze cituji Usnesení
    Rady města ze dne 1. 5. 2003 č.149. Rada města schvaluje v souladu s ustanovením § 84
    odst. 2 písm. r) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, v platném znění odměnu členům výborů
    zastupitelstva města komisí rady města, kteří nejsou členové zastupitelstva města, odměnu
    ve výši 100,– Kč za účast na zasekání komise. odpovědnost starosta a tajemník města.Z toho
    vyplývá, že na ostatní finanční plnění není nárok. Informace předsedy kontrolního výboru byly
    odlišné. I tak mnohokrát děkuji za předešlou za odpověď. Zdena Kubátová

  33. Marek Otruba

    Dobrý den,

    prosím o informaci, zda může být uvolněný místostarosta současně i ředitelem příspěvkové organizace města.
    děkuji

    • Dobrý den,
      v tomto případě se nejedná o neslučitelné funkce, byť lze pochybovat o tom, zda lze obě funkce vykonávat “na plný úvazek”. To je však na úvaze zastupitelstva při volbě / odvolání místostarosty.
      Ředitel příspěvkové orgaizace není zaměstnance obce, zařazeným do obecního úřadu (což je podmínkou pro možnost uvažovat o tom, zda je výkon této funkce neslučitelný s výkonem mandátu zastupitele).
      Případný střet zájmu by se promítal pouze v projednávání / rozhodování konkrétních věcí týkající se oné příspěvkové organizace. I v tomto případě však místostarosta není vyloučen z rozhodování, ale měl by svůj zájem oznámit (byť v tomto případě je zjevný a všichni o něm vědí).
      Petra Bielinová

  34. Dobrý den,
    Jako nově zvolený člen zastupitelstva mám právo nahlížet do statistiky spotřeby vody v naší obci u členu bývalého zastupitelstva, pokud mám podezření na zvýhodnění určité skupiny obyvatel? A použít tuto informaci na zastupitelstvu?

    • Dobrý den,
      jako zastupitel máte právo na informace, které potřebujete k výkonu svého mandátu. Nenapadá mě ovšem, jak spotřeba vody bývalých členů zastupitelstva (za předpokladu řádného vyúčtování a platby shodně s ostatními občany) souvisí s výkonem mandátu. Pokud jde o projednání jakékoli záležitosti na zasedání zastupitelstva, pak by k tomu mohlo dojít v rámci některého z bodu schváleného programu. Program zasedání schvaluje zastupitelstvo a pokud jste v opozici, může se stát, že tento bod jednání schválen nebude.
      Petra Bielinová

  35. Dobrý den.
    Je možné, aby zastupitel o návrhu nehlasoval, byť se hlasování účastní? Nehlasuje pro, proti, ani se neudrží. Diky

    • Dobrý den,
      teoreticky to podle mého názoru možné je, ale v takovém případě nevidím důvod, proč se jednání zúčastnil. Jako občan jej můžete v této věci interpelovat (zeptat se na důvod jeho postoje).
      Petra Bielinová

  36. Náš místostarosta byl zadržen policií čr v soukromém automobilu pod vlivem alkoholu 1.8 promile pravděpodobně by měl být souzen může nadále vykonávat svoji funkci?

    • Dobrý den,
      vzhledem k principu prezumce nevinny nemá zadržení policie vliv na výkon mandátu zastupitele. Pokud jde o funkci místostarosty, mohl by být z této funkce odvolán zastupiteli – odvolán může být vždy z jakéhokoliv důvodu (zastupitelem by zůstal). Zánik mandátu zastupitele by rovněž mohlo vyslovit zastupitelstvo, ale pouze pokud bude pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
      Petra Bielinová

  37. Dobrý den, jak mám postupovat v případě, že jako zastupitel vím, že v dané obci bude zadána veřejná zakázka a nebude se postupovat podle zákona? Při podezření na korupci? Naše hnutí v zastupitelstvu většinu nemá. Zadavatel chce situaci svést na havarijní stav, což ovšem pravda není.
    Jak tomu mohu zamezit?
    děkuji

    • Dobrý den,
      rádi Vám poradíme na základě konkrétních informací (o jakou zakázku se jedná, v jaké předpokládané hodnotě, v jaké fázi se zadávací řízení nyní nachází, v čem spočívají Vaše pochybnosti, jedná se o obec s radou či nikoliv) na adrese poradna@oziveni.cz, případně tel.+420 257 531 983, v pracovní dny mezi 9-17h.
      Za právní poradnu
      Petra Bielinová

  38. zastupitelka

    Dobrý den,
    ráda bych se zeptala zda je možné směrnicí/řádem, který podrobněji řeší činnosti kontrolního a finančního výboru (schvaluje zastupitelstvo) omezit nad zákon pravomoce členů výborů/zastupitelů.
    Např. u finančního výboru (průběžně kontroluje hospodaření města) trvat na rozvrhu kontrol, co přesně bude kontrolováno, předem sdělovat starostovi a tajemníkovi a dále povinnost hlásit písemně všem kontrolovaným subjektům (ať už odborům města nebo organizacím města) 7 dní předem kdy a jaké doklady budou požadovány?
    Domnívám se, že tímto se výborům svazují ruce v jejich kontrolní činnosti.

    • Dobrý den,
      Vámi popsané povinnosti (sdělovat rozvrh kontrol, obsah kontrol, seznam kontrolovaných podkladů) podle mého názoru nelze považovat za omezení pravomocí kontrolního / finančního výboru. I přes pravomoci uvedené v zákoně je kontrolní i finanční výbor pouze poradním orgánem zastupitelstva a sám nemůže ukládat žádná nápravná opatření. Jakékoli závěry, které vzejdou z kontrolní činnosti projednává a rozhoduje o nich zastupitelstvo. V případě jakýchkoli pochybností doporučuji obrátit se s dotazem na Ministerstvo vnitra, odbor kontroly.
      Petra Bielinová

  39. Dobrý den,
    Je povinnost obecního úřadu vydat jednací řád? Měla jsem opakované námitky proti dlouholeté praxi našeho zastupitelstva možnost výjádřit se občana k projednávaným bodům až po hlasování v souhrném bodě – diskuze. Nepomohla ani citace zákona O obcích § 16 písm. c. Chtěli po mě toto tvrzení doložit od právníka.Neuvěřitelným způsobem zkreslijí zápisy, tvrdí že si mohou dávat do zápisů to co uznají za vhodné, žádný zákon prý jim neukládá zápis dělat přesně. Děkuji Marie M

    • Andrea Kohoutková

      Vážená paní Malčová,

      děkujeme, že jste se s Vaším dotazem obrátila na naše sdružení.

      K Vašemu dotazu ohledně povinnosti obce vydat jednací řád zastupitelstva Vám můžeme sdělit následující:

      Obce jsou podle §96 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (“ZOb”) povinny vydat jednací řád zastupitelstva, v němž musí mimo jiné upravit i způsob, kterým se občané na zasedání zastupitelstva mohou vyjadřovat (§ 16 odst. 2 písm. c ZOb). Ze zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (“InfoZ”) lze dále dovodit i povinnost zveřejnit jednací řád na internetových stránkách obce (§5 odst. 1 písm. e či §5 odst. 2 InfoZ). Je ovšem třeba podotknout, že zákon se jednacím řádem příliš nezabývá, a tak např. povinnost vydat jednací řád by se po zastupitelstvu jen těžko dala skutečně efektivně vymáhat. Navíc na zákonnost přijatých usnesení zastupitelstva nemá existence či neexistence jednacího řádu vliv.

      Co ovšem ani případný jednací řád nemůže omezit, je právo občana vyjadřovat se k projednávaným věcem. Vámi zmíněné ustanovení §16 odst. 2 písm. c ZOb je totiž nutné vykládat podle jeho smyslu, kterým je především ovlivnění názoru zastupitelů před hlasováním o dané věci, resp. aby mohli být zastupitelé před hlasováním seznámeni se všemi skutečnostmi, které jim veřejnost může poskytnout. Pokud rozhodnutím Vašeho zastupitelstva byla tato možnost veřejnosti odsunuta až za hlasování, jde o zásadní nepochopení této normy. Veřejnost by vždy měla mít prostor se vyjádřit ještě před hlasováním zastupitelstva. I přesto ale Vámi popsaný průběh zasedání zastupitelstva nebude mít vliv na zákonnost přijatých rozhodnutí.

      Dále jste ve Vašem dotaze naznačila, že zápisy z jednání zastupitelstva často neodpovídají realitě.

      K zápisům ze zasedání zastupitelstva se vyjadřuje především §95 ZOb: “V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.” Pokud by v zápise ze zasedání realitě neodpovídal počet přítomných členů zastupitelstva, schválený pořad jednání, průběh a výsledek hlasování, příp. znění přijatého usnesení, mělo by to vážné důsledky na zákonnost takto přijatých usnesení. Váš dotaz ovšem patrně mířil na “průběh” jednání zastupitelstva. Jak již bylo zmíněno, samotný průběh zastupitelstva v zásadě nemá vliv na zákonnost přijatých usnesení, proto ani jeho nepřesné zaznamenání v zápise postrádá právní význam. V zápise tak opravdu může být zaznamenán průběh zasedání z pohledu vnímání jeho průběhu zastupiteli, který se od skutečnosti vnímané veřejností může značně lišit. A právě proto, že se vnímání reality různými lidmi může značně lišit, je dobré, aby zastupitelstvo, popř. veřejnost pořizovali ze zasedání zastupitelstva audiovizuální záznám. K problematice pořizování takových záznamů se můžete dovědět více např. zde: http://www.bezkorupce.cz/e-knihovna/ v dokumentu “Přenosy, pořizování a zveřejňování audiovizuálních záznamů z jednání zastupitelstva obce či kraje”.

      S přáním hezkého dne,

      Marek Zelenka

  40. Pavel Lešetický

    Dobrý den,
    v naší obci (Netunice, obec do 200 obyvatel) bylo zvoleno 7 zastupitelů z jednoho sdružení. Po volbách se sdružení rozhádalo na volbě starosty (neplatili dohody před volbami). Následkem toho dva zastupitelé složili mandát. Plně rozumím tomu, že zastupitelstvo je dále usnášeníschopné a z tohoho pohledu je vše v pořádku. Přijde mi ale divné, že se nepočítá s žádnými doplňovacími volbami, které by počet zastupitelů doplnili na počet 7. Selským rozumem si říkám, že jednou se volilo 7 zastupitelů, tak by se tento počet měl dodržet. Vedení obce tvrdí, že stačí že je usnášeníschopné.
    Druhý dotaz je okolo volby místostarosty. Místostarosta nebyl zvolen, což jsem se různě dočetl je možné, ale zajímá mne zda se musí na každém jednání zastupitelstva objevit bod volby místostarosty. Na posledním jednání zastupitelstva již tento bod ani zařazen nebyl.
    Třetí dotaz je ohledně programu obce. Je nějaká povinnost zveřejňovat program jednání obce po jeho změně na jednání obce (vyhlášený a 7 dní vyvěšený program tak není již aktuální). Pokud nejsem přítomen jednání zastupitelstva tak nemám šanci se o tom ani dozvědět (bez využití zákona o svobodném přístupu k informacím). Předem děkuji za odpovědi, s pozdravem Pavel Lešetický

    • Andrea Kohoutková

      Vážený pane Lešetický,

      nejdříve se budu věnovat části Vašeho dotazu, ve kterém se ptáte na problematiku doplňovacích voleb.

      Voby do zastupitelstev obcí řeší zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí. Tento zákon institut “doplňovacích voleb” nezná. Nové volby do celého zastupitelstva se pak pořádají jen ve výjimečných případech, ve Vašem případě pokud by počet zastupitelů klesl pod 5. V případě, že nějaký člen rezignuje na svou funkci, tak se na jeho post v zastupitelstvu nevypisují nové volby, ale automaticky by na jeho místo měl nastoupit “náhradník”, tzn. kandidát, který se ve výsledcích voleb na kandidátní listině rezignujícího zastupitele umístil na následujícím místě. Tímto způsobem se pak zastupitelstvo doplní o “nové členy”. V případě, že by ani žádný z náhradníků na kandidátní listině nepřijal zastupitelský mandát a počet členů zastupitelstva by klesl pod pět, pak by se vypisovaly nové volby do celého zastupitelstva obce. Níže jsou relevantní výňatky ze zákona.

      § 56 Nastupování náhradníků

      (1) Uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu obce, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže volební strany v pořadí podle § 45 odst. 5, a to dnem následujícím po dni, kdy došlo k zániku mandátu.
      (2) Takto nastoupenému členu zastupitelstva obce předá rada obce, města, městské části nebo městského obvodu anebo rada hlavního města Prahy, a není-li zřízena, zastupitelstvo obce do 15 dnů poté, co se mandát uprázdní, osvědčení o tom, že se stal členem zastupitelstva obce a kterým dnem se jím stal. V případě neslučitelnosti funkcí podle § 5 odst. 2 postupuje zastupitelstvo obce na nejbližším zasedání podle § 55 odst. 6 obdobně.
      (3) Není-li náhradník, zůstane mandát uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva obce.

      § 55 Vznik a zánik mandátu

      (2) Mandát zaniká
      b) dnem, kdy starosta nebo primátor a v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy nebo starosta městské části obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obce na jeho mandát; dnem, kdy starosta nebo primátor a v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy nebo starosta městské části podá rezignaci na zasedání zastupitelstva obce; rezignaci nelze vzít zpět,

      § 58 Nové volby

      (1) Nové volby do zastupitelstva obce podle tohoto zákona se konají,
      a) jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží o více než polovinu oproti počtu určenému podle zákona a nejsou-li náhradníci podle § 56,
      b) jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží pod hranici 5 a nejsou-li náhradníci podle § 56,

      (2) V posledních 6 měsících funkčního období zastupitelstev obcí se nové volby nekonají.

      Dál jste se dotazoval na povinost volby místostarosty. Tento dotaz je poměrně komplikovaný, neboť ke správné odpovědi je třeba dojít výkladem zákona. V Oživení jsme s kolegy došli k názoru, že zvolení místostarosty v obci, kde se nevolí rada obce, povinost není. Zákon zastupitelstvu sice ukládá, aby na ustavujícím zasedání zastupitelstva starostu a místostarostu zvolilo, na rozdíl od starosty se však obec bez místostarosty obejde. Místostarosta totiž vykonává primárně funkci zastupování starosty v jeho nepřítomnosti. Žádnou jinou stěžejní funkci již místostarosta nezastává. Výjdeme-li tedy z práva obce na samosprávu, dojdem k tomu, že obec si sama může určit způsob vnitřní organizace. Jak již bylo výže řečeno, bez starosty se obec neobejde, bez místostarosty již ano. Nelze tedy nutit obce, aby si volily orgán, který nepotřebují.
      Ke stejnému závěru dochází např. i Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra ČR v metodickém doporučení č. 6.1 z 20. června 2014 na str. 34 a násl., dostupném na http://www.mvcr.cz/odk.

      Co se týče programu jednání zastupitelstva, tak ten se opravdu může v průběhu času měnit. Navržený program, který musí být vystaven sedm dní před zasedáním zastupitelstva na úřední desce (jak fyzické, tak elektronické), nemusí být totožný s programem, který si zastupitelstvo na začátku zasedání schválí. A ani schválený program jednání nemusí být konečný, neboť v průběhu jednání si zastupitelstvo může odhlasovat, že bude jednat v zásadě o čemkoli (např. o volbě nebo odvolání místostarosty), což již potvrdil i ústavní soud v nálezu ze dne 30. září 2002, sp. zn. IV. ÚS 331/02.
      Máte tedy pravdu, že jako občan ani jako zastupitel nemáte možnost odhadnout, co se bude na zasedání zastupitelstva opravdu projednávat. Výjimkou je nakládání s nemovitým majetkem obce podle § 39 zákona o obcích, jež požívá vyšší standard zveřejnění. O tom, co se na zastupitelstvu obce projednávalo, se ovšem vyhotovuje zápis, který musí odrážet i reálný program jednání zastupitelstva. Tento zápis je pak nutné dát minimálně na obecním úřadě k dispozici k nahlédnutí. Většinou ovšem již obce tyto zápisy zveřejňují na svých webových stránkách. Tento zápis je samozřejmě možné získat i podle zákona o svobodném přístupu k informacím, není to ale jediná možnost. Výhodou tohoto zákona je, že zápis můžete nárokovat v elektronické podobě.

      S pozdravem,

      Marek Zelenka

      • Pavel Lešetický

        Dobrý den, velmi děkuji za vyčerpávající odpověď. Mám jen jeden doplňuící dotaz, týká se tohoto bodu:

        (3) Není-li náhradník, zůstane mandát uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva obce.

        Kolik je tedy po složení mandátů 2 zastupitelů celkem mandátů obce 5 či 7 (a dva neobsazeny). Mířím k tomu kdy je zastupitelstvo usnášeníschopné, posuzuje se usnášeníschopnost z 5 zastupitelů nebo ze 7? Na posledním veřejném zasedání byli pouze 4 zastupitelé.

        Nevím zda není § 55 zákona o volbách do zastupitelstva, které citujete – bod 2 v rozporu s § 56 bodu 3, tedy je mandát zaniklý nebo jen neobsazený?)

        Předem moc děkuji za dodatečnou odpověď.
        S pozdravem Pavel Lešetický

  41. Pavlína Sedláčková

    Dobrý den,

    chtěla bych se zeptat na možnost střetu zájmu – obec má uzavřenou smlouvu na poskytování IT služeb, která byla uzavřena v minulém volebním období. Ve volbách byl zvolen nový starosta, který byl nařčen bývalou starostkou ze střetu zájmu, neboť majitel společnosti na dodávku IT služeb je předseda politické strany, za kterou se nový starosta do funkce dostal. Jedná se skutečně o střet zájmu? Děkuji za odpověď, s pozdravem Pavlína Sedláčková

    • Andrea Kohoutková

      Vážená paní Sedláčková,

      střet zájmů je definován § 3 zákona 159/2006 Sb., o střetu zájmů.
      Dále je v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích v § 83 odst. 2
      nastíněn postup, který by měl člen zastupitelstva (i starosta je
      členem zastupitelstva) v tomto případě použít.

      Obecně se dá říct, že ve střetu zájmů bude v nějakém okamžiku
      snad každý zastupitel. Záleží na tom, jak široce si tento pojem
      budeme vykládat. V případě, že se tak stane, pak by měl vždy hájit
      zájem veřejný, pro který byl do zastupitelstva zvolen, nad zájmem
      soukromým. To je ovšem pouze obecná floskule, která v praxi příliš
      použitelná není. Ze zákona o obcích vyplývá, že pokud u člena
      zastupitelstva nastane situace, kdy by jeho soukromý zájem mohl být v
      konfliktu se zájmem veřejným, pak by zastupitel danému orgánu, kde se
      věc projednává (zastupitelstvo, výbory, rada apod.), měl dopředu
      sdělit, že se u něj o střet zájmů může, byť potenciálně,
      jednat.
      Úplně nejideálnější řešení by pak bylo, kdyby se následně i
      vyloučil z hlasování a opustil místnost, aby vyloučil možnost, že
      by takový orgán i jen svou přítomností mohl v hlasování ovlivnit.

      Ve Vašem případě by tak měl pan starosta vždy, když se bude jednat
      o danou IT zakázku, všem oznámit, že by kvůli svému stranickému
      kolegovi mohl být ve střetu zájmů, a na dobu projednávání takové
      záležitosti opustit místnost a nehlasovat. Toto je ovšem zákonem
      nevymahatelné, takže pokud by tak neučinil, dané např. usnesení by
      netrpělo právní vadou, resp. panu starostovi by nehrozil žádný
      právní postih (např. pokuta). Bylo by to pouze znakem vysoké
      politické kultury.

      S pozdravem,

      Marek Zelenka

  42. Tamara Machátová

    Dobrý den,
    prosím o Vaše stanovisko k postu místostarostky,kterou byla zvolena občanka naší obce (Hradištko – Kersko). Paní místostarostka před volbami veřejně neuvedla, že je v insolvenci. Je možné, aby vykonávala funkci neuvolněné místostarostky, pobírala odměnu, která v tomto případě slouží jako „příspěvek” k uhrazení pohledávek ? Mají občané možnost prosadit, aby byla z funkce odvolána?
    Předem děkuji za Vaše vyjádření.
    S pozdravem,
    Tamara Machátová

    • Marek Zelenka

      Vážená paní Machátová,

      fakt, že paní místostarostka se dostala do insolvence, na její pozici místostarostky nemá vliv. Místostarostu volí a odvolává zastupitelstvo obce. K odvolání místostarostky je tedy třeba příslušná většina v zastupitelstvu obce. I tak by ovšem dotyčná osoba zůstala přinejmenším zastupitelkou. Kandidát do zastupitelstva o sobě nemusí veřejně deklarovat, v jaké životní situaci se nachází. Za to, koho si voličdo zastupitelských orgánů zvolí, je odpovědný pouze on sám. Občané obce se tedy měli před volbami o kandidátce informovat z dostupných pramenů – v tomto případě z insolvenčního rejstříku.

      S pozdravem,

      Marek Zelenka

  43. Petr Purnoch

    Dobrý den,
    prosím o Vaše stanovisko k tomu, zdali má zastupitel obce (bez rady) popř. předseda kontrolního nebo finančního výboru právo nahlížet do pracovních smluv uzavřených mezi obcí a jejími zaměstnanci.

    Předem děkuji za vyjádření.

    S pozdravem

    Purnoch Petr

    • Marek Zelenka

      Vážený pane Purnochu,

      zaměstnanci obce jsou s obcí v pracovněprávním vztahu, který se řídí především zákoníkem práce (neuvažujme nyní zákon č. 212/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, který je v tomto případě irelevantní). Do pracovněprávní smluv smí nahlížet především účastníci daného pracovněprávního vztahu, tzn především zaměstnanec a zaměstnavatel. Za zaměstnavatele v tomto případě vystupuje starosta obce nebo tajemník obecního úřadu v obcích, kde je tato funkce zřízena (§ 103 odst. 4 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích).

      V pracovních smlouvách se objevují osobní údaje smluvních stran, proto je nelze automaticky poskytovat každému k nahlédnutí. Ovšem pracovní smlouvy neobsahují jen osobní údaje, ale mimo jiné i finanční prostředky, které na zaměstnance obce vynakládají. Tyto údaje již osobními údaje rozhodně nejsou, což již potvrdil například i Nejvyšší správní soud ČR v známém rozhodnutí, jehož stručný obsah si můžete přečíst zde:

      http://www.bezkorupce.cz/blog/2014/12/01/psary-ochrana-osobnich-udaju-versus-transparentnost-vykonu-verejne-spravy/

      V tomto rozhodnutí sice nešlo o typově stejný případ, na který se dotazujete, má ovšem významné interpretační důsledky. Zejména v tom, že údaj o platu vedoucích úředníků nemůže být chráněn jako osobní údaj. Na tyto informace má zároveň právo kterýkoli občan na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zastupitel obce, resp. předseda finančního či kontrolního úřadu, je ovšem často v privilegovanější pozici než prostý občan. Na základě § 82 zákona o obcích má zastupitel právo na informace, které souvisejí s výkonem jeho funkce. Je tedy stěžejní se zamyslet nad tím, jaké informace zastupitel k výkonu své funkce potřebuje, neboť tyto informace zastupitel musí obdržet včetně osobních údajů. Bezpochyby tak půjde např. o informace související s prodejem obecních nemovitostí, kde má zastupitel právo vědět konkrétní osobu, které má být taková nemovitost prodána, a to včetně jejích osobních údajů. Sporné již ale budou informace o pracovních smlouvách se zaměstnanci obecního úřadu.
      Zde by bylo podle našeho názoru třeba, abyste subjektu, po kterém dané informace požadujete, vysvětlil proč danou informaci potřebujete. Například, že chcete zjistit, proč má paní XY vyšší plat než pan YZ pracující v obdobné funkci. Potom by se tato informace vztahovala k Vaší funkci zastupitele, obzvláště pak k funkci předsedy finančního nebo kontrolního výboru.
      Pokud by následně daný povinný subjekt na Vaši žádost neodpověděl, máte možnost podávat opravné prostředky podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a to i přesto, že Vaše žádost vycházela z práva zastupitele podle zákona o obcích. K této problematice se již taktéž vyjádřil nejvyšší správní soud, a to v rozsudku zde:

      http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2012/0005_8Aps_120_20130306103239_prevedeno.pdf

      Pro úplnost si dovolím připojit i jiný případ, který řešilo Oživení a týká se pravomocí členů finančního výboru:
      http://www.bezkorupce.cz/blog/2012/06/21/pristup-zastupitele-a-clena-financniho-vyboru-do-ucetni-databaze/

      S pozdravem,

      Marek Zelenka

  44. Dobrý den,chtěl bych se zeptat na jaký úřad se obrátit na kontrolu hospodaření obce s finančními prostředky?Porušuje obecní úřad nějaký zákon,když nezveřejňuje všechny zasedání zastupitelsva na úřední desce?Zveřejňují jen ty,které se jim líbí a ostatní ne?

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      ohledně hospodaření obcí je třeba nejprve upozornit na tzv. samostatnou působnost obcí, do které jejich hospodaření spadá. Obce mají ústavou i mezinárodními smlouvami zaručené právo na samosprávu. To jinými slovy znamená, že nikdo obcím nemůže nařizovat, jak mají se svým majetkem nakládat. Obce jsou ve své samostatné působnosti (§ 35 a následující zákona o obcích) omezeny pouze zákonnými ustanoveními, především ustanovením § 38 odst. 1 zákona o obcích, který vyžaduje, aby obce se svým majetkem nakládaly účelně a hospodárně. Co to konkrétně znamená a kde se nachází limity nakládání s obecním majetkem, tak na to musela odpovědět teprve judikatura českých soudů. K jejímu přehledu si dovolíme doporučit např. metodická doporučení odboru dozoru a kontroly Ministerstva vnitra ČR č. 7.1 a č. 9, které jsou dostupné zde:
      http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/odbor-verejne-spravy-dozoru-a-kontroly.aspx?q=Y2hudW09Mw%3D%3D .

      Odbor dozoru a kontroly ministerstva vnitra je zároveň Ten “úřad”, na který jste se dotazoval. Ministerstvo disponuje sice pravomocí dohlížet na zákonnost jednání obcí v samostatné působnosti (§ 124 zákona o obcích), tuto pravomoc ovšem využívá jen výjimečně. Nejčastěji dohlíží nad formálními náležitostmi nakládání s majetkem obce. Účelnost a hospodárnost zpravidla neřeší.

      Dále jste se zmínil o tom, že Vaše obec nezveřejňuje všechna zasedání zastupitelstva. Nevím, zda jste myslel zveřejňování zápisu ze samotných zasedání zastupitelstev (§ 95, 97 zákona o obcích) nebo oznámení o tom, že se zasedání zastupitelstva bude konat (§ 93 zákona o obcích). V případě zápisů ze zastupitelstev jde především o “právní kulturu” v dané obci. Obce mají totiž širokou volnost v tom, jak budou jejich zápisy vypadat. Může se tak stát, že ze zápisu zjistíte každé projednávané slovo i jmenovité hlasování zastupitelů, nebo naopak může být v zápisu pouze suchý text, ze kterého nezjistíte prakticky nic.

      Podobné je to i s oznámením o zasedání zastupitelstva, které obec musí zveřejnit minimálně 7 dní před samotným zasedáním. Bez takového oznámení se obec sice neobejde (rozumějte bez takového oznámení by se nejednalo o zasedání zastupitelstva a nemohlo by mít žádné právní důsledky), obec má ale opět moc nad tím, co se občan z takového oznámení dozví. Může se tak stát, že se občan fakticky nedozví, co se na zasedání bude probírat. Nehledě na to, že i před samotným zasedáním si zastupitelstvo může odhlasovat jiný program než jaký byl v oznámení ohlášen.

      V případě dalších dotazů se neváhejte obrátit na naši právní poradnu přímo na e-mail poradna@oziveni.cz.

      S přáním hezkého dne,

      Marek Zelenka

  45. Dobrý den,
    mám dotaz. Jaký je výsledek hlasování, když je sedm zastupitelů a tři hlasují pro návrh , dva proti a dva se zdrželi hlasování.
    Děkuji za odpověď. Hanka

    • Andrea Kohoutková

      Dobrý den,

      k Vašemu dotazu mohu sdělit, že dle § 87 zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích, je k platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce. V Případě, že z celkového počtu sedmi zastupitelů hlasovali pro pouze 3 zastupitelé, nebylo usnesení přijato nadpoloviční většinou všech členů zastupitelstva, jak vyžaduje zákon.
      Pěkný den,
      Andrea Kohoutková

  46. Lenka Horvátová

    Dobrý den,

    V usnesení Zastupitelstva města rozhodlo stanovit měsíční odměny za výkon jednotlivých funkcí neuvolněným členům zastupitelstva následovně:
    člen zastupitelstva
    člen výboru zastupitestva, komise rady a nebo.zvl.orgánu
    předseda výboru nebo komise rady
    člen rady

    Otázka zní: nejsem člen MZ,
    vztahuje se tato odměna dle výše uvedeného usnesení v tomto případě i na člena Komise rady a
    a jjich členů?.
    Děkuji a jsem s pozdravem.

    • Andrea Kohoutková

      Dobrý den,

      k Vašemu dotazu mohu uvést, že dle § 72 zákona o obcích neuvolněným členům zastupitelstva obce může být za výkon funkce poskytnuta měsíční odměna. Její maximální výši stanoví prováděcí právní předpis. K bližšímu posouzení bych musela vidět přímo text usnesení, nicméně z Vámi zaslaného textu tomu rozumím tak, že odměna náleží i členům komise rady v případě, že jsou zastupiteli.
      Přeji pěkný den,

      Andrea Kohoutková

  47. Dobrý den, je v pořádku:
    – že šéfredaktor obecního zpravodaje je radní?
    – je přípustné nebo v rozporu se zákonem, aby ostatní členové rady, před samotným tiskem a finální podobou, zpravodaje měli možnost “mluvit” do obsahu článku, když je více než jasné, že šéfredaktor není nestranný?
    děkuji
    Lukáš Volný

    • Dobrý den,

      v pořádku takový stav není, pan radní je ve střetu zájmů, jelikož je spolutvůrcem (editorem) obsahu peridodika, ve kterém se referuje o činnosti radnice, tedy i o jeho práci.
      Zákon (rozumějme tiskový zákon) nijak nereguluje způsob tvorby obsahu periodika, tedy co může nebo nesmí dělat redakční rada. V rozporu se zákonem tedy taková praxe není. Avšak touto praxí dochází k (auto)cenzuře obsahu, což může vyústit v porušování zákonné povinnosti poskytovat objektivní a vyvážené informace o místní samosprávě. Nicméně tato obecná povinnost v § 4a asi bude v rpaxi obtížně vymahatelná.

  48. Vážení,

    děkuji za poskytnuté informace. Mám jen upřesňující dotaz k “veřejnosti” jednání kontrolního výboru. Dle mého názoru by měly být věci projednané KV veřejné. Například výbory poslanecké sněmovny jsou veřejné (http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=194), ale v metodologickém postupu MV se spíše přiklání k neveřejnosti viz bod 13-14 Metodologického postupu č. 3 – výbory a komise ÚSC- http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/odbor-verejne-spravy-dozoru-a-kontroly.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d. Existuje ještě nějaký právní nebo doporučující pramen pro veřejnost jednání kontrolního výboru? Existuje nějaký postih za “vyzrazení” detailů jednání?

    Děkuji za odpověď.

    S pozdravem
    Jiří P

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      domníváme se, že není třeba se v tomto případě držet metodických doporučení MV. Ostatně ta jsou vždy jen doporučující a nezávazná. Závazná jsou pouze soudní rozhodnutí.

      Kontrolní výbor je povinně zřizovaný orgán zastupitelstva obce. Zákon ovšem neřeší, jak přesně bude pracovat, co bude kontrolovat, jak bude při kontrolách postupovat, jak bude vypadat zápis z kontroly, jaké se z kontrol budou vyvozovat závěry, apod. To vše je tedy na kontrolním výboru samotném – na jeho vůli, iniciativě a především politické kultuře jeho členů. Je tedy na kontrolním výboru, jak se rozhodne jednat – zda ve veřejném zasedání nebo s vyloučením veřejnosti. V praxi jsou představitelné případy, kdy bude vhodnější neveřejné zasedání, a naopak.

      Je to tedy jen a jen na Vás. Doporučujeme však na rozdíl od MV spíše veřejná zasedání. A obzvláště velký důraz bychom kladli na zápisy z jednání a výstupy z kontrol – zejména aby byly na webu obce, logicky uspořádané, aby byly v datově čitelném formátu (tzn. ne naskenované) a nejlépe aby se v nich dalo fulltextově vyhledávat.

      S přáním hezkého dne,

      Marek Zelenka

  49. Dobrý den, mohu se jako občas obce zastat starosty, o kterém chce obecní zastupitelstvo hlasovat, pro jeho odvolání? S odvoláním jako občas nesouhlasím.
    Je možné navrhnout odvolání II místostarosty? nebo tu může navrhnout pouze zastupitelstvo obce nebo starosta?
    Děkuji

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      odvolat starostu nelze jinak než na veřejném zasedání zastupitelstva (§ 92 a násl. zákona o obcích), které je řádně oznámeno veřejnosti alespoň týden dopředu (§ 93). Na takovém zasedání má mít veřejnost prostor se vyjádřit před hlasováním o každém jednotlivém bodu programu. Častou chybou bývá, že občané dostávají prostor až na závěr samotného zasedání. Pokud jste tedy měla na mysli vyjadřovat podporu na zasedání zastupitelstva, musíte k tomu jako občan obce dostat před hlasováním prostor. Je dobré se ale podívat do jednacího řádu zastupitelstva obce (ne každá obec ho má), kde bývá upraveno, jak a kdy se mají občané k diskusi přihlásit. Záleží na politické kultuře, velikosti obce a ochotě zastupitelů, jaký prostor veřejnost na zasedání obdrží.

      Co se týče návrhu na odvolání místostarosty, tak zde je třeba brát v potaz následující paragraf:

      § 94
      (1) Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory.
      (2) O zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce.

      Podle odstavce 2 máte tedy možnost i z pozice veřejnosti vznést návrh k projednání na zasedání zastupitelstva. Zastupitelstvo o Vašem návrhu ovšem nemusí ani hlasovat, neřkuli Váš návrh schválit.

      Pro úplnost jen doplním, že navržený program zasedání zastupitelstva, který je zveřejněný minimálně na úřední desce obce, se může od reálného programu projednávaném na zasedání zásadně lišit. Kdyby si zastupitelstvo dokonce odhlasovalo až na zasedání zastupitelstva jako bod programu odvolání starosty, podle judikatury ústavního soudu by bylo vše v pořádku. Jinými slovy, Vy jako občan ani po prostudování navrženého programu zasedání obce nemáte jistotu, že na něm budou probírány body, které jsou v navrhovaném programu uvedeny. (S výjimkou prodeje obecních nemovitostí apod.)

      S pozdravem,

      Marek Zelenka

  50. Dobrý den,
    zajímá mě Váš názor na situaci v naší obci, kdy se náš starosta stal jednatelem s.r.o., která v poslední době uzavřela s obcí několik smluv o dílo v celkové výši cca 1mil.korun. Jedná se o smlouvy především v oblasti různých žádostí o dotace apod. Jeho další propojení na s.r.o. a především na jeho majitele v rovině různých koníčků a zájmů jsou evidentní. Všechny smlouvy samozřejmě schvaluje rada v níž má starosta dominantní postavení.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      starosta rozhodně není omezen v tom smyslu, že by nemohl s obcí uzavírat smlouvy, realizovat veřejné zakázky apod. V tom má svobodu stejně jako jakýkoli jiný občan. Problém nastává v situaci, kdy by starosta o takové smlouvě měl sám za obec rozhodovat/spolurozhodovat. V každém takovém případě by měl před hlasováním všem přítomným (zpravidla radním nebo zastupitelům) podle § 83 odst. 2 zákona o obcích sdělit, že je v dané věci zainteresován. Žádné jiné omezení zákon neukládá. Je tedy zejména na daném orgánu a “politické kultuře” starosty, jak s touto skutečností naloží.
      Podle našeho názoru by takový postup měl být ideálně upraven v jednacím řádu (zastupitelstva i rady). V ideálním případě by tak každý, u koho by okolnosti naznačovaly, že je ve střetu zájmů, měl poté, co jej hlasujícímu orgánu oznámí, opustit místnost, kde se hlasuje, aby svou přítomností neovlivňoval zbytek hlasujících. Dále by takový orgán měl hlasovat o tom, zda tohoto člena orgánu obce nechají hlasovat společně s nimi nebo ne a o tom, zda jej připustí, aby byl u daného hlasování fyzicky přítomen.

      Ve Vašem případě by kromě toho bylo rozhodně vhodné, aby se rada usnesla i na tom, že veškeré záležitosti vyplývající ze smluvního vztahu obce se společností, ve které starosta figuruje, měl na starosti někdo jiný. Nabízí se zde např. místostarosta obce. Starosta totiž obecně vystupuje jménem obce navenek, což znamená, že např. s dodavateli řeší konkrétní jednotlivosti v průběhu realizace jejich zakázek. V případě, že by rada odhlasovala, že v dané smlouvě má oprávnění vystupovat jménem obce někdo jiný než starosta, bylo by to jistě kulantnější řešení. Možné by také bylo zapojit do těchto vztahů i člena/y kontrolního výboru. Je však na obci, jak se svými vnitřními záležitostmi naloží.

      S přáním hezkého dne,

      Marek Zelenka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *