Právní poradna

Rozhodovácí procesy obcí

Obce (ale ekvivalentně i kraje a hlavní město Praha) jsou územními korporacemi, kterým Ústava ČR garantuje právo na samosprávu. Zároveň jim lze na základě zákona svěřit výkon státní správy (přenesené působnosti). Aby mohl jednak odpovědně spravovat své vlastní záležitosti a jednak vykonávat svěřenou státní správu, zřizuje si územní celek orgány. Zákony, které určují orgány obce, kraje, hlavního města Prahy a jeho městských částí a zároveň vymezují jejich působnost, jsou: zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení, dále jen „ZOZ“), zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, (krajské zřízení, dále jen „ZKZ“) a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, (dále jen „ZPZ“).

Územní celek má podle ustanovení § 5 odst. 1 ZOZ, § 1 odst. 5 ZKZ a §1 odst. 4 a § 4 odst. 1 ZPZ čtyři základní orgány:

  • Zastupitelstvo obce / kraje / městské části / hlavního města Prahy
  • Rada obce / kraje / městské části (dále jen MČ) / hlavního města Prahy
  • Starosta obce / hejtman kraje / starosta MČ / primátora hlavního města Prahy
  • Obecní úřad / krajský úřad / úřad MČ / magistrát hlavního města Prahy.

Pro zjednodušení je nadále v textu užíván termín obec, zastupitelstvo obce, rada obce, starosta obce, obecní úřad atd., avšak obdobně níže uvedené informace platí i pro ostatní územně samosprávné celky.

Nejvyšším orgánem, voleným přímo občany obce, je zastupitelstvo obce, které ze svých členů volí starostu a radu obce. Obecní úřad zejména zajišťuje výkon rozhodnutí jiných orgánů obce a dále provádí výkon přenesené státní správy. Pro všechny orgány obce je charakteristické, že jsou nadány určitou rozhodovací pravomocí, a to v míře, kterou jim stanoví zákon, nebo v míře, kterou si v mezích zákona navzájem udělují či odjímají. Zastupitelstvo obce i rada obce si navíc zřizují ke své činnosti pomocné orgány (výbory a komise). Výborům zastupitelstva obce ani komisím rady obce ze zákona svěřena rozhodovací pravomoc není, nicméně v praxi bývá jejich vliv na rozhodnutí zastupitelstva či rady poměrně zásadní.

Vzhledem k tomu, že obce prostřednictvím svých orgánů vykonávají v širším slova smyslu veřejnou správu a je jim svěřen široký okruh pravomocí, je třeba zajistit účinné mechanismy kontroly jejich činnosti, mezi nimiž zaujímá zvláštní místo kontrola ze strany veřejnosti. Aktivní účast občanů na správě věcí veřejných může fungovat jako významný kontrolní mechanismus a garant transparentního a efektivního výkonu samosprávy. Tato kontrola ovšem vyžaduje porozumění tomu, o jakých otázkách jednotlivé orgány obce rozhodují a jakou procedurou přijímají svá rozhodnutí, jakým způsobem je možné ovlivňovat tento rozhodovací proces a tím z pozice občana participovat na výkonu samosprávy.

Rozhodovací procesy obcí

1) Zastupitelstvo obce a jeho pravomoci

Občan obce má rovněž právo na projednání určité záležitosti spadající do samostatné působnosti takřka podle svého přání. Podle § 16 odst. 2 písm f) ZOZ je třeba odlišovat žádosti tzv. “prosté” a “kvalifikované” – tzn. ty, které jsou podepsány 0,5 % občanů. Ministerstvo vnitra dovodilo, že i v případě “prosté” žádosti by měly být požadované žádosti být projednány do 60ti dní, pokud spadají do působnosti rady obce, a do 90 dnů, pokud spadají do působnosti zastupitelstva. Více viz stanovisko č. 1/2015.

U obcí, ve kterých není zřízena rada obce, se kompetence rady rozdělují mezi starostu a zastupitelstvo obce. Dle stanoviska Ministerstva vnitra č. 2/2013 (se kterým se částečně ztotožňujeme) není možné hledět na starostu jako na orgán obce, který “stává” radou obce. Zastupitelstvo si tedy smí ve svůj prospěch vyhradit i záležitosti, které by jinak spadaly do vyhrazených pravomocí rady. § 84 odst. 4 ZOZ se tak neuplatní a zastupitelstvo si na sebe může “vztáhnout” i další kompetence mimo “zbytkové” pravomoci rady podle § 102 odst. 3 ZOZ.

Permalink.

i) Co je to uvolněný / neuvolněný člen zastupitelstva obce, jaká jim přísluší odměna? Mohou obdržet dary od obce?

Mezi vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce náleží i rozhodování o tom, pro které funkce a kteří z členů zastupitelstva obce budou pro výkon své funkce dlouhodobě uvolněni.

Uvolněným zastupitelem se rozumí osoba, která vykonává volenou funkci na „plný úvazek“ a tedy za tomu odpovídající odměnu. Uvolněný zastupitel je dlouhodobě uvolněn z pracovního poměru a fakticky se stává po dobu výkonu své funkce „jakoby“ zaměstnancem obce. Odměna se v takovém případě vyplácí i těm, kteří před zvolením do funkce nebyli výdělečně činní (např. důchodci). Zpravidla bývá uvolněným zastupitelem starosta, někteří radní, občas předseda Kontrolního výboru nebo předseda Finančního výboru. Od 1.1.2018 pak pravidla pro odměňování zastupitelů obcí krajů i hlavního města Prahy budou nově přímo součástí příslušných zákonů, kterou provádí zákon č. 99/2017 Sb.

Obligatorně se odměna vyplácí z rozpočtových prostředků samosprávy pouze uvolněným zastupitelům. Neuvolněným zastupitelům může být (ale nemusí) za výkon funkce poskytnuta rovněž měsíční odměna, přičemž její maximální výši stanoví citované nařízení.Od roku 2018 to ale bude jinak a zastupitelé si obecně finančně polepší.

Zatímco uvolněný člen zastupitelstva má právní nárok na odměnu za výkon své funkce, neuvolněný člen zastupitelstva nikoliv. Pokud jsou neuvolnění zastupitelé v pracovním poměru, je jejich zaměstnavatel povinen jim za účelem výkonu funkce zastupitele poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu doby potřebné pro výkon funkce. Potřebný rozsah určuje obec, v každém případě se jedná minimálně o poskytnutí pracovního volna pro možnost účasti na zasedání zastupitelstva. Náhradu vyplacené mzdy uhradí zaměstnavateli obec. Neuvolněným zastupitelům, kteří nejsou v pracovním poměru, poskytuje obec náhradu ušlého výdělku za dobu strávenou výkonem funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo. Paušální částka není součástí odměny a poskytuje se rovněž i důchodcům, matkám na mateřské dovolené, osobám v domácnosti apod.

Více k odměnám zastupitelů odkazujeme na metodické doporučení č. 5.4 zpracované Ministerstvem vnitra, které naleznete zde.

Dary zastupitelům

Od roku 2018 je možné obdarovat člena zastupitelstva za splnění “mimořádných nebo zvláště významných úkolů”, které souviseli s jeho funkcí. Tyto dary mají nově specifikovaná pravidla, jelikož praxe před rokem 2018 byla často velice rozvolněná, když si dary rozdávali radní a bez jakéhokoli dohledatelného odůvodnění. Dary zastupitelům bude muset projednávat zastupitelstvo v separátním bodu jednání a usnesení o udělení daru musí být explicitně odůvodněno.I výše takových darů je nově omezena jak měsíční, tak roční výší. Zastupitel si tak za rok může přijít nejvýše na dvojnásobek své maximální měsíční odměny. Toto platí jak pro uvolněné tak pro neuvolněné zastupitele.

Jiné dary od obce by musel zastupitel obdržet pouze za činnosti, které nesouvisejí s výkonem jeho funkce zastupitele (např. jakožto trenérovi či sportovci za jeho mimořádné úspěchy), jinak by takový dar bylo třeba považovat za bezdůvodné obohacení.

Permalink.

ii) Kdy se koná zasedání zastupitelstva obce? A kdy by se mělo konat?

Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Zastupitelstvo zpravidla svolává a řídí starosta obce (§ 92 ZOZ), resp. hejtman kraje (§ 40 ZKZ), resp. primátor hlavního města Prahy, a to písemně se sdělením navrženého programu jednání (§ 60 ZPZ). Tito jsou povinni svolat zasedání zastupitelstva také tehdy, požádá-li o to alespoň jedna třetina zastupitelů (§ 41 odst. 2 ZKZ a § 60 odst. 2 ZPZ), nebo v případě obcí též hejtman kraje (§ 92 odst. 1 ZOZ). Zasedání se přitom koná nejpozději do 21 dnů ode dne doručení žádosti obecnímu úřadu, resp. do 15 dnů ode dne doručení Magistrátu hlavního města Prahy. Jestliže starosta zasedání nesvolá, svolá jej místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.

Kde zastupitelstvo zasedá?

Zastupitelstva obce se mohou konat pouze v jejich územním obvodu. “Výjezdní” zasedání tedy nepřipadají v úvahu. O místě konání krajského zastupitelstva resp. zast. hl. města Prahy informuje krajský úřad, resp. Magistrát hl. města Prahy.Zákon již ale blíže nespecifikuje, kde přesně se jejich zastupitelstva musí sejít. “Výjezdní” zasedání krajského zastupitelstva nebo Zastupitelstva hl. města Prahy tak v zásadě do úvahy přicházejí.

Permalink.

iii) Kdy je zastupitelstvo obce usnášeníschopné?

Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. V případě, že při zahájení jednání zastupitelstva nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů, ukončí předsedající zasedání s tím, že do 15 dnů se musí konat náhradní zasedání. K platnému usnesení zastupitelstva, rozhodnutí nebo volbě je totiž třeba podle ustanovení § 87 ZOZ, § 40 odst. 2 ZKZ a § 62 ZPZ souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva.

 

Permalink.

iv) Jak se dozvím, kdy se koná zasedání zastupitelstva obce?

O době, místě a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce informuje obecní úřad na své úřední desce, a to nejméně 7 dní před jeho konáním (viz § 93 odst. 1 ZOZ a § 60 odst. 3 ZPZ), resp. nejméně 10 dnů před jeho konáním (viz § 42 odst.1 ZKZ). V praxi toto zákonné ustanovení bohužel znamená, že se dříve než jeden týden (deset dní) předem o konání zasedání zastupitelstva nedozvíte, a to ani jako občan a často ani jako opoziční zastupitel. Úřední deska musí být ze zákona nepřetržitě veřejně přístupná, tedy i v nočních hodinách. Její obsah se zveřejňuje též způsobem umožňujícím dálkový přístup (zpravidla prostřednictvím internetu). Kromě toho může obec informaci o plánovaném zasedání zastupitelstva obce uveřejnit způsobem v místě obvyklým (např. na jiné informační tabuli, dnes už i např. na sociálních sítích nebo v radničním periodiku). Jestliže obec nesplní povinnost informovat občany o připravovaném zasedání zastupitelstva obce popsaným způsobem, pak nelze hovořit o splnění zákonem stanoveného požadavku veřejnosti zasedání zastupitelstva obce. Takové zasedání nelze považovat za řádné zasedání tohoto orgánu a usnesení na něm přijatá za právně relevantní rozhodnutí zastupitelstva obce.

Plán zasedání

Každé zastupitelstvo by mělo připravovat a zveřejňovat dlouhodobější harmonogram zasedání. Takový plán není jen vhodnou pomůckou pro veřejnost. Snad ještě zásadnější roli má pro neuvolněné zastupitele. Pokud ti nemají k dispozici dostatečně dlouho předem informaci o tom, kdy se jednání koná, mají vážné problémy se sladěním harmonogramu svého zaměstnání a práce zastupitele. Zaměstnavatel má sice ze zákona povinnost poskytnout zastupiteli na zasedání pracovní volno, nicméně pokud si již zastupitel v zaměstnání například naplánoval zahraniční pracovní cestu, plány se mění opravdu již velmi obtížně. Nejvhodnější proto je zveřejňovat plány jednání na celý rok dopředu a to již s jistým předstihem před koncem roku. Schvalování takového plánu je velmi běžné na malých i velkých samosprávách, nicméně bohužel zdaleka ne ve všech případech samospráva plán zveřejní i pro potřebu občanů.

Kdy by se mělo konat zasedání zastupitelstva?

Zastupitelstvo se schází “podle potřeby”, což by mělo reflektovat i konkrétní situace.Termín zasedání zastupitelstva samozřejmě může velice ovlivnit přítomnost jak veřejnosti, tak samotných zastupitelů. Starosta má tedy v rukou nástroj, jak se případně vyhnout konfrontaci např. s bouřlivým davem, který dopředu nesouhlasí s chystaným rozhodnutím zastupitelstva. Pokud se na středně velkém městě chystá sporná výstavba v centru města a starosta svolá zastupitelstvo na dopoledne v pracovní den či první den letních prázdnin, pak si může být jistý, že přítomnost na zastupitelstvu příliš vysoká nebude. Naopak obec v chatové oblasti by měla zvážit, zda nesvolat zasedání spíše na víkend, kdy je v obci fakticky více zainteresovaných lidí.

Permalink.

v) Mají obce podrobnosti o jednání zastupitelstva obce upraveny v nějakém řádu?

V ustanovení § 96 ZOZ, § 44 ZKZ a § 66 ZPZ je zastupitelstvu uložena povinnost vydat jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva. V případě jednacího řádu zastupitelstva kraje je navíc stanoveno, aby jeho obsahem byla i podrobnější úprava jednání výborů, a v případě jednacího řádu Zastupitelstva hlavního města Prahy též postup při projednávání návrhů zákonů podávaných Poslanecké sněmovně. Jednací řád se zpravidla přijímá usnesením zastupitelstva obce. Má formu interního předpisu, nejedná se tedy o obecný právní předpis, jehož porušení by bylo zákonem sankcionováno. Vynutitelné jsou pochopitelně ty části jednacího řádu, které obsahují zároveň povinnosti uložené zákonem.

Na dodržování jednacího řádu dohlížejí zejména ověřovatelé zápisu zvolení na zasedání zastupitelstva a dále každý jednotlivý člen zastupitelstva prostřednictvím svých námitek. V případě, že ověřovatelé odmítnou podepsat zápis ze zasedání zastupitelstva z důvodu porušení jednacího řádu, je třeba, aby se s tím zastupitelstvo obce nějakým způsobem vypořádalo. Vhodné je postupovat například obdobně jako u námitek učiněných členem zastupitelstva obce, tedy o jejich důvodnosti rozhodnout na následujícím zasedání. Ministerstvo vnitra v rámci své dozorové a kontrolní pravomoci na dodržování přijatého jednacího řádu nedohlíží. Může však na základě podnětu přezkoumávat zákonnost jednotlivých částí jednacího řádu, a to v rámci “přezkumu zákonnosti přijatých usnesení, rozhodnutí či jiného opatření orgánu obce” dle § 124 a násl. ZOZ, § 82 a násl. ZKZ a § 107 a násl. ZPZ. V případě městských částí pak přezkum jednacích řádů provádí Magistrát hlavního města Prahy.

Permalink.

vi) Mám právo seznámit se se zněním jednacího řádu zastupitelstva obce?

ZOZ, ZKZ a ZPZ v žádném ze svých ustanovení neukládá obcím povinnost zveřejnit jednací řád zastupitelstva. Tuto povinnost však lze dovodit ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“). Podle citovaného zákona lze jednací řád zastupitelstva obce považovat buď za předpis, podle kterého povinný subjekt jedná a rozhoduje (§ 5 odst. 1 písm. e) InfZ), nebo za předpis vydaný v rámci jeho působnosti (§ 5 odst. 2 písm. a) InfZ). Podle prvé varianty je nutno takto vnímanou informaci zveřejnit v sídle a úřadovnách na místě všeobecně přístupném, jakož i umožnit pořízení její kopie. Podle druhé možnosti pak pouze v sídle povinného subjektu. Citovaný zákon rovněž ukládá povinnost takto vnímanou informaci zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. na internetu (§ 5 odst 4 InfZ).

Více k jednacímu řádu zastupitelstva naleznete v metodickém doporučení č. 1 Ministerstva vnitra zde.

V rámci Platformy Bezkorupce jsme rovněž vytvořili Vzorový jednací řád, kterým je možné se inspirovat. Více zde.

Permalink.

vii) Mohu se účastnit zasedání zastupitelstva obce? Může se konat neveřejné (pracovní) zasedání zastupitelstva?

Ano, zasedání zastupitelstva se můžete účastnit, neboť je veřejné a může se ho účastnit v zásadě kdokoli (§ 93 odst. 2 ZOZ, § 42 odst. 1 ZKZ a § 60 odst. 4 ZPZ). Neexistuje důvod, pro který by bylo možno veřejnost ze zasedání zastupitelstva vyloučit!

V případě, že jste občanem dané obce, máte dokonce podle ustanovení § 16 odst. 2 písm. c) ZOZ, § 12 odst. 2 ZKZ a § 7 písm. d) a § 8 písm. d) ZPZ právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem. V ustanovení § 16 odst. 2 písm. d) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. f) ZKZ a § 7 písm. g) a § 8 písm. g) ZPZ máte dále výslovně garantováno právo vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok. Tato oprávnění, jakož i další uvedená v ustanovení 16″ § 16 ZOZ, 12″ § 12 ZKZ a 7″ § 7 a § 8 ZPZ, lze považovat za součást provedení ústavní zásady vyjádřené v čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zaručující právo každého občana podílet se na správě věcí veřejných přímo nebo volbou svých zástupců. Jejich realizace proto nesmí být nijak omezována. Občanu obce například musí být umožněno vyjádřit se k aktuálně projednávané věci (určitému bodu programu zasedání). Udělení slova až na závěr zasedání po schválení usnesení totiž ve své podstatě představuje popření smyslu tohoto práva. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 5. 2007, čj. 15 CA 196/2006-35, ve kterém se ve vztahu ke krajům (a jenž lze analogicky aplikovat na obce) vyjádřil tak, že:

“Kraje prostřednictvím svých jednacích řádů nemohou omezovat právo občanů vyjadřovat se k projednávaným věcem, které je jim přiznáno zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích [§ 12 odst. 2 písm. b)]. Občané kraje tak mohou na zasedání zastupitelstva vyjadřovat svá stanoviska, která souvisejí s projednávanou problematikou.“

Lze tak shrnout, že z “neveřejného” zasedání zastupitelstva nemůže vzejít usnesení zastupitelstva, které by bylo v souladu se zákonem a mělo tak právní důsledky.

Pracovní zasedání zastupitelstva

Oblíbený “trik”, jak nutnost veřejnosti zasedání vyloučit či omezit, je pořádání tzv. “pracovních schůzí zastupitelstva”. Zastupitelé, nebo např. jen velká část zastupitelstva (bez “problémových” zastupitelů) se sejde na separátním jednání (klidně těsně před oficiálním zasedání zastupitelstva) a sporné body si tak dopředu a bez účasti veřejnosti a bez jakéhokoli záznamu “předjednají”. Následně na řádném zasedání zastupitelstva se hlasuje pouze o jednotlivých bodech s odkazem na diskuzi,která již proběhla na pracovní schůzi. Veřejnost tak v zásadě nemůže chápat, o čem a na základě jakých podkladů zastupitelé na řádném zasedání zastupitelstva jednají.

Byť nejde o jednání v rozporu se zákonem, je potřeba takové pracovní schůze zastupitelstva svolávat jen zcela výjimečně a s alespoň nějakým “zápisem”, aby veřejnost neměla pocit, že zastupitelé konají jakousi skrytou, kabinetní politiku, resp. že neporušují zásadu veřejnosti zasedání zastupitelstva.

Permalink.

viii) Kdo určuje, co se bude na zasedání projednávat? Lze zveřejněný program měnit?

Podle ustanovení § 94 odst. 1 ZOZ mají právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání jeho členové, rada obce a výbory. V případě zastupitelstva kraje a zastupitelstva hlavního města Prahy návrh programu jejich jednání připravuje a předkládá rada (viz § 42 odst. 2 ZKZ a § 64 odst. 1 ZPZ). Návrhy na zařazení na program jednání mohou být učiněny i v průběhu zasedání, o jejich případném zařazení na tento program rozhodne zastupitelstvo.

Kvalifikovaná žádost o projednání

Požadovat projednání určité záležitosti spadající do samostatné působnosti obce mohou také její občané. Je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, resp. nejméně 1000 občany kraje musí ji zastupitelstvo projednat do 90 dnů na svém zasedání (viz § 16 odst. 2 písm. f) ZOZ a § 12 odst. 2 písm. d) ZKZ). Pokud jde o žádost o projednání určité záležitosti spadající do samostatné působnosti zastupitelstva hlavního města Prahy, je třeba, aby žádost podepsalo 1000 občanů hlavního města Prahy (viz § 7 písm. c) ZPZ). V případě zastupitelstva městských částí hlavního města Prahy je stanoven potřebný počet podpisů stejně jako u obcí, tedy 0,5 % občanů městské části (viz § 8 písm. c) ZPZ). Lhůta, ve které je Zastupitelstvo hlavního města Prahy, resp. zastupitelstvo městské části povinno za předpokladu splnění podmínky potřebného počtu podpisů projednat danou záležitost, je stanovena na 60 dnů.

Prostá žádost o projednání

Výše zmíněné platilo pro tzv. “kvalifikovanou” žádost o projednání. Ministerstvo vnitra vydalo stanovisko č. 1/2015 dostupné zde, kde došlo k závěru, že i jako občan obce, který žádá příslušný orgán o projednání určité záležitosti, by tento orgán měl věc projednat ve stejných lhůtách jako u “kvalifikované” žádosti (viz výše).

Změny programu zastupitelstva

Zveřejněný program následujícího zasedání zastupitelstva však nelze brát jako danou věc. Program se totiž může z vůle zastupitelů měnit i v průběhu zasedání zastupitelstva, a to bez ohledu na to, o jakou jde záležitost. Z pohledu zákona totiž neexistuje “důležitější” bod programu než jiný (srov. Nález Ústavního soudu IV. ÚS 331/02). Může se tedy stát, že v průběhu zasedání se zastupitelstvo rozhodne přidat bod jednání zastupitelstva, a to např. odvolání starosty, o prodeji domu na náměstí pro osobu s nevýhodnou nabídkou nebo schválení smlouvy o půjčce, která obec zadluží na několik let nebo o apod. Jinými slovy, veřejnost si nemůže být nikdy 100% jista, co se bude na zasedání zastupitelstva opravdu projednávat!

Permalink.

ix) Zveřejňují se podklady (materiály) pro jednání zastupitelstva?

Bohužel, zveřejňování podkladů pro jednání zastupitelstva, o nichž zastupitelé teprve budou rozhodovat, není praxe rozšířená úplně ve všech obcích. Zde je situace výrazně kritičtější než v případě výborů, protože na zasedání zastupitelstev se přijímají bezprostřední rozhodnutí o daném materiálu a vzhledem k tomu, že už na zasedání přichází často předjednán, nemusí se už vůbec dostat na obšírnější jednání o jeho obsahu. Veřejnost, která nemá možnost se s obsahem předem seznámit, se pak nemusí vůbec dozvědět, o čem zastupitelstvo ve skutečnosti rozhoduje! Zákonem daná veřejnost zasedání zastupitelstva pak má pochybnou hodnotu. Zákon bohužel v tomto případě nechává obcím extrémní volnost, když pouze stanoví, že obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu 7 dní předem (§ 93 ZOB). Nicméně vzhledem k tomu, že v dnešní době (na rozdíl od doby, ze které pochází zmíněný zákon) je drtivá většina podkladů připravována elektronicky, není zveřejňování podkladů nikterak náročné.

Chráněné údaje

Jediné, co je nutné ohlídat, je anonymizace chráněných osobních údajů a případného obchodního tajemství. Těch se ovšem v podkladech většinou nenachází výrazné množství a zejména větší samosprávy mají běžně zavedenu interní směrnici k ochraně osobních údajů, díky níž není obtížné v dokumentech údaje identifikovat a anonymizovat. Velmi jednoduchým způsobem je například uložit osobám zodpovědným za přípravu materiálů, aby chráněné osobní údaje už při přípravě vyznačovaly běžně nepoužívaným znakem (setkali jsme se například s vyznačováním těchto údajů za pomoci složených závorek {}). Díky tomu je pak velmi jednoduché údaje dohledat a anonymizovat. Například s touto směrnicí se MČ Praze 20 podařilo přesvědčit i Úřad pro ochranu osobních údajů, že MČ je způsobilá vysílat videozáznamy z jednání zastupitelstva.

Včasné zveřejňování

Aby samospráva dostála nárokům otevřenosti rozhodování vůči svým občanům, musí tedy zveřejňovat kromě pozvánky i samotné podkladové materiály s dostatečným předstihem a program následně již pokud možno neměnit. Zájem veřejnosti na informace o připravovaných rozhodnutích zde však přirozeně omezuje potřeba obce připravovat materiály v návaznosti na další termíny s projednávanými záležitostmi související (termíny podání dotačních žádostí, harmonogram vyhlášení zakázky atd.), a tedy v některých případech v co nejtěsnější návaznosti s jednáním zastupitelstva. Asi nejlepším kompromisem je zveřejnění tak, aby měli zájemci o materiály alespoň dva víkendy na prostudování materiálů a případné dovyžádání si podkladů od předkladatelů. To by mohlo být pro samosprávu omezující ve vztahu ke zmíněným harmonogramům, lze však nalézt režim, který takový termín nastavit umožní, aniž by příliš „šlapal na paty“ těm, kdo připravují podklady. Tento model spočívá v svolávání jednání zastupitelstva na pondělky a zveřejňování materiálů 10 dní předem, tedy v pátky. Veřejnost i zastupitelé pak mají dostatek času na seznámení se s materiály, zatímco pro obec to znamená pouze pět pracovních dní v mezidobí. Tohoto modelu se v zásadě – zejména co se termínů týká – drží například Karlovy Vary. Ty ovšem bohužel materiály nezveřejňují pro potřeby veřejnosti a přístup k nim mají pouze členové zastupitelstva (pro ty je ovšem samozřejmě dostatek času na seznámení se s materiály naprosto zásadní). V pozdějším termínu, ale naopak pro potřeby veřejnosti, však materiály běžně zveřejňují zejména větší města, například Praha, Hodonín a mnoho dalších, z menších měst například Černošice nebo Dolany.

Důvodová zpráva

Zveřejňování materiálů by nebylo užitečné, kdyby byly připraveny nedostatečným způsobem. Každý návrh usnesení by tak měl být provázen důvodovou zprávou,  která bude mít jasně danou formu a bude obsahovat informace v předem dané struktuře, které zastupitelům umožní udělat si dostatečný přehled o tom, o čem hlasují, případně o tom, jaké informace si ještě potřebují pro potřeby svého rozhodování vyžádat. Důvodová zpráva by měla obsahovat úplné a srozumitelné zdůvodnění návrhu včetně vyjmenování případných alternativ a zhodnocení dopadů opatření. Nezbytnou součástí návrhu by mělo být přiložení seznamu subjektů (výbory, komise etc), které materiál projednaly – i s jejich stanovisky v příloze. Možným vodítkem pro sestavení důvodové zprávy může být zejména tzv. Malá RIA (hodnocení dopadů regulace, viz. Obecné zásady pro hodnocení dopadu regulace str. 8; základní schéma str. 37). Stanovování náležitostí důvodové zprávy je naštěstí v jednacích řádech zastupitelstev celkem běžné, není však bohužel zdaleka bezvýjimečným pravidlem. Jednoduše, ale jasně, mají náležitosti důvodové zprávy definované například v jednacím řádu Karlových Varů: Důvodová zpráva tam obsahuje zejména:

  1. popis dosavadního stavu a jeho případných nedostatků;
  2. odůvodnění navrhovaných opatření a jejich ekonomický či jiný dopad;
  3. s jakými orgány či subjekty byl návrh projednán, včetně jejich stanovisek.

Permalink.

x) Pořizuje se o zasedání zastupitelstva nějaký zápis? Kde ho mohu získat?

Povinnost pořídit zápis o průběhu zasedání zastupitelstva je stanovena v ustanoveních § 95 odst. 1 ZOZ,, § 43 ZKZ a § 65 ZPZ. Pořízený zápis musí obsahovat následující údaje: počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování, přijatá usnesení, podpis starosty nebo místostarosty a určených ověřovatelů. Zápis je nutno pořídit do 10 dnů (v případě hlavního města Prahy do 7 dnů) od konání zasedání a musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. Do zápisu z jednání zastupitelstva obce a jeho usnesení má totiž občan obce dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. e) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. c) ZKZ a § 7 písm. e) a § 8 písm. e) ZPZ právo nahlížet a pořizovat si z nich výpisy. Musí Vám být přitom zpřístupněn celý (autentický) obsah zápisu, tedy bez jakékoliv anonymizace osobních údajů v něm uvedených osob (o ten smíte žádat i podle zákona o svobodném přístupu k informacím a zápis Vám, jako občanu obce, musí být poskytnut v nezměněné podobě.

K tomu více stanovisko Ministerstva vnitra č. 1/2006 dostupné zde). Naopak v případě zveřejnění zápisu ze zastupitelstva na internetu musí být veškeré osobní údaje osob v něm uvedených anonymizovány.

Permalink.

xi) Mohu si ze zasedání zastupitelstva obce pořídit audiovizuální záznam?

O této otázce probíhaly před několika lety zásadní spory kvůli negativnímu postoji Úřadu pro ochranu osobních údajů. Poslední vývoj judikatury, v němž má Oživení zásadní příspěvek v podobě soudního rozhodnutí v “psárské kauze”, však jasně směřuje k závěru, že pořizování a zveřejňování záznamů je při dodržení základních opatření nejen legální, ale i vhodný způsob, jak informovat o rozhodování samospráv.

Po rozsudku, který zrušil jedinou sankci, kterou ÚOOÚ kdy v této otázce udělil, i samotný úřad vydal stanovisko, ve kterém své názory koriguje a zveřejňování záznamů nadále nebrání. Více informací o této problematice naleznete  na speciální stránce videozáznamům ze zastupitelstva. Analýzu relevantních zákonů, která také přispěla ke změně postoje ÚOOÚ, naleznete v videozáznamy zastupitelstva – analýza” http://www.bezkorupce.cz/audity-samosprav/oblast-hmotneho-majetku/” tomto odkazu. Dočtete se v ní mimo jiné i to, jaká opatření musí učinit obec nebo občan, pokud chce zasedání nahrávat a záznamy zveřejňovat – jelikož jistou kolizi práva na informace a práva na ochranu soukromí by měl ten, kdo chce záznamy zveřejňovat, mít na paměti. Návod technické povahy, jak videozáznamy pořizovat, zpracovávat a šířit, naleznete v tomto manuálu.

Permalink.

xii) Může zastupitel obce nějak napadnout obsah zápisu ze zasedání zastupitelstva?

Právo zastupitele podat proti zápisu ze zasedání zastupitelstva obce námitky vyplývá z ustanovení 95″ § 95 odst. 2 ZOZ, 43″ § 43 ZKZ a 65″ § 65 ZPZ. Zde je také stanoveno, že o námitkách člena zastupitelstva obce rozhodne na nejbližším zasedání zastupitelstvo obce a posoudí tak, v jaké formě zápis nejvíce odpovídá skutečnému průběhu zasedání zastupitelstva. Protože toto může být zpětně často velice sporné, je vhodné zaznamenávat zasedání i zvukovými nebo audiovizuálními prostředky.

Zastupitel může být zároveň určen jakoověřovatel zápisu. V takovém případě, pokud nesouhlasí se zněním zápisu, může svůj podpis pod zápisem odepřít. Zápis, který není podepsaný starostou (příp. místostarostou) a určným ověřovatelem tak není zápisem ve smyslu zákona. Podpis ověřovatele však může nahradit následující zastupitelstvo, které bude o nepodepsaném zápise rozhodovat jakoby šlo o námitky k zápisu.

Je tedy vhodné, aby námitky zastupitele či ověřovatele byly vepsány přímo do zápisu. I nepodepsaný zápis je totiž dle Ministerstva vnitra třeba považovat za zápis, který si lze vyžádat, a to jak zastupitelem, tak občanem obce. Více k této problematice ve stanovisku Ministerstva vnitra č. 25/2008 zde.

Nevyhotovený nebo nepodepsaný zápis však nemá vliv na přijatá usnesení zastupitelstva. Ty jsou platná jejich schválením.

Permalink.

xiii) Jakými dalšími právy disponuje zastupitel při výkonu své funkce ?

Práva člena zastupitelstva obce při výkonu jeho funkce jsou uvedena v ustanovení § 82 ZOZ, § 34 odst. 1 ZKZ a § 51 odst. 3 ZPZ. Na základě citovaného ustanovení mají zastupitelé v zákoně výslovně upravené právo na informace, dále mají právo předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání, vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila, požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce.

Odpověď na své dotazy, připomínky a podněty musí obdržet nejpozději do 30 dnů. Stejná lhůta je stanovena i pro poskytnutí jím žádaných informací. Žádá-li zastupitel o informace, pak doporučujeme použít žádost o informace, která bude uvozena jak zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tak příslušným zákonem o územní samosprávě (tzn. ZOZ, ZKZ nebo ZPZ) a samozřejmě tím, že žádá o informace jakožto zastupitel. Při takovém postupu se na zastupitele uplatní výhodnější právní úprava z obou předpisů. Rovněž doporučujeme přidat k takové žádosti i stanovisko Ministerstva vnitra č. 1/2016 dostupné zde. Více k této problematice naleznete v sekci týkající práv zastupitelů na informace.

Se špatnou praxí jsme se setkali například v obci Silůvky, kdy námitky členky zastupitelstva obce nebyly řádně a včas vyřízeny, byl jí odepřen přístup k informacím a navíc jí bylo zabráněno ve výkonu jí uložené povinnosti – účastnit se zasedání orgánu obce (konkrétně finančního výboru), jehož byla členem, a to s nepřípustným odůvodněním, že byla přítomna nadpoloviční většina členů, proto nebylo nutno ji zvát.

Permalink.

xiv) Zastupitel a střet zájmů?

S výkonem funkce člena zastupitelstva obce jsou pochopitelně spojeny i určité povinnosti (srov. § 83 ZOZ, § 34 odst. 2 a 3 ZKZ a § 51 odst. 4 a 5 ZPZ). Jedná se zejména o povinnost:

  • zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, popřípadě zasedání i dalších orgánů obce, je-li jejich členem,
  • plnit úkoly těmito orgány uložené,
  • hájit zájmy občanů obce a
  • jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.

Důležitou povinností člena zastupitelstva obce je i oznámit střet zájmů, respektive sdělit skutečnosti nasvědčující tomu, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci. Sdělení o těchto skutečnostech musí učinit před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat.

Permalink.

xv) Smí zastupitel hlasovat ve střetu zájmů? A co se stane, když střet zájmu neoznámí vůbec?

S oznámením zastupitele o střetu zájmů k určité záležitosti, která má být projednávána, není automaticky spojen následek v podobě vyloučení z hlasování o dané záležitosti či neplatnosti jeho hlasu. Zákon totiž výslovně nestanoví, že se takový člen orgánu nesmí jednání dále účastnit a v dané věci hlasovat. S ohledem na ústavněprávní charakter mandátu zastupitele obce mu nelze bez výslovné právní úpravy zabránit, aby se projednávání a hlasování aktivně účastnil.

Záleží proto pouze na jeho morální integritě a politické odpovědnosti, zda skutečně hlasovat bude, či nikoliv, a zda projednání daného bodu jednání bude přítomen. K tomu je třeba podotknout, pokud by zákon stanovil zákaz hlasování o záležitosti v případě rozhodnutí příslušného orgánu o existenci důvodu pro vyloučení s projednávání a hlasování, jednalo by se o institut, který by byl snadno zneužitelný v rukou koalice vůči nepohodlným opozičním zastupitelům a mohlo by tak docházet k nezákonným zásahům do mandátu zastupitele obce. S porušením povinnosti zastupitele oznámit střet zájmů zákon nespojuje žádnou sankci. Teoretickou možnost zpochybnění platnosti hlasování při neoznámeném střetu zájmů naznačil pouze Nejvyšší správní soud, viz zde.

V případě neoznámení osobního zájmu na projednávané věci připadá v úvahu stíhání pro přestupek podle ustanovení § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Závažným nedostatkem zákona o střetu zájmu je však skutečnost, že k projednávání přestupku jsou příslušné obecné úřady obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má veřejný funkcionář trvalý pobyt. Z tohoto důvodu si lze jen stěží představit úředníka, který by „svému starostovi“ udělil pokutu ve výši 50.000,- Kč pro porušení zákona o střetu zájmu. Správným postupem by mělo být obzvláště na menších obcích vyloučení celého úřadu pro podjatost a nechat nadřízený krajský úřad rozhodnout o tom, který jiný obecní úřad spáchání přestupku posoudí. S neplněním povinnosti člena zastupitelstva obce je nepochybně třeba spojovat rovněž politickou odpovědnost a v dalších volbách daného zastupitele nevolit.

Vhodné je samozřejmě upravit tuto záležitost přímo v jednacím řádu. Více ke střetu zájmů zde, event. ve stanovisku Ministerstva vnitra č. 8/2011 zde.

Permalink.

xvi) V naší obci vykonává funkci rady obce starosta. Jak zákon řeší jeho střet zájmu například při pronájmu nemovitého majetku obce?

Povinnost oznámit osobní zájem (střet zájmů) ZOZ starostovi obce výslovně neukládá. Vztahuje se na něj ovšem zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, podle něhož v případě střetu zájmu veřejného zájmu se zájmem osobním nesmí upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako starosta obce povinen prosazovat a hájit.

Osobním zájmem se přitom rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři osobní výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu (viz § 3 odst. 1 zák. O střetu zájmů). Rovněž je stanoveno, že veřejný funkcionář nesmí využít svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jiného. Nicméně dodržování této povinnosti není právně vymahatelné, neboť zákon s jejím porušením nespojuje žádnou sankci. Je proto třeba, aby zde opět nastoupila sankce ze strany voličů v podobě nezvolení v dalších volbách.

Permalink.

2) Výbory zastupitelstva

Zastupitelstvo obce zřizuje jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory, přičemž podle ustanovení § 117 odst. 2 ZOZ je vždy povinno zřídit finanční a kontrolní výbor. Zastupitelstvo kraje navíc dle ustanovení § 78 odst. 1 ZKZ obligatorně zřizuje výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost a zastupitelstvo hlavního města Prahy dle ustanovení § 78 odst. 1 ZPZ výbor pro výchovu a vzdělávání. Jestliže v územním obvodu dané obce žije alespoň 10% (v kraji a hlavním městě Praze postačí 5 %) občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje zastupitelstvo výbor pro národnostní menšiny, jehož nejméně polovinu členů tvoří právě příslušníci národnostních menšin. Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce, s výjimkou osadního výboru. Výbory plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce, a ze své činnosti odpovídají rovněž zastupitelstvu obce (viz § 118 odst. 1 ZOZ, § 77 odst. 1 ZKZ a § 77 odst. 3 ZPZ). Vůči výborům zřízeným zastupitelstvem hlavního města Prahy disponuje pravomocí ukládat jim úkoly i rada hlavního města Prahy, ovšem pouze v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem, přičemž výbory jí odpovídají jen v rámci takto jí vymezené působnosti.

Výbory mají právo předkládat zastupitelstvu obce svá stanoviska a návrhy. Nicméně zastupitelstvo obce nemá zákonem uloženou povinnost se předloženými stanovisky a návrhy zabývat. Výbory samy o sobě nemají pravomoc ukládat úkoly či realizovat opatření k nápravě. Tato činnost již náleží do působnosti zastupitelstva obce, jemuž k příslušnému rozhodnutí shromažďují podklady a navrhují případná řešení. Určitou nezávislost finančního a kontrolního výboru by měl zajistit zákaz souběžného výkonu funkce člena těchto výborů a starosty, místostarosty, tajemníka obecního úřadu a osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu (viz § 119 odst. 1 ZOZ, § 78 odst. 3 ZKZ, § 78 odst. 3 ZPZ). Každý výbor má lichý počet svých členů. Finanční a kontrolní výbory přitom mají alespoň tři členy a v kraji a hlavním městě Praze musí mít nejméně pět členů. Výbory se schází podle potřeby a o záležitostech jim svěřených rozhodují usnesením. K platnosti usnesení výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů výboru (viz § 118 odst. 3 ZOZ, § 77 odst. 3 ZKZ, § 77 odst. 5 ZPZ). Po formální stránce zákon pro usnesení výboru vyžaduje písemnou formu a jeho podepsání předsedou výboru. Ačkoli to zákon nestanoví, je z hlediska právní jistoty vhodné, aby byly předmět činnosti a procedurální otázky rozhodování výborů podrobněji upraveny interním předpisem, například v jednacím řádu zastupitelstva obce či zvláštním statutem. V nich by mělo být upraveny např. I praktické sporné otázky o tom, zda mají na jednání výboru přístup třetí osoby (veřejnost, ostatní zastupitelé apod.).

Občan konkrétní obce má dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. e) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. c) ZKZ a § 7 písm. e) a § 8 písm. e) ZPZ právo nahlížet a pořizovat si výpisy z usnesení výborů obce, jakož i z usnesení komisí obce, o kterých je pojednáno níže. Občan obce však nemá ze zákona přístup na jednání výboru. Pokud takové právo nebude vyplývat z vnitřního předpisu, pak o přístupu na jednání výboru bude rozhodovat výbor ad hoc.

Jak již bylo řečeno, zastupitelstvo obce musí obligatorně zřídit finanční a kontrolní výbor, a to jako dva samostatné orgány. Nelze zřídit jeden výbor, kterému by byly svěřeny zákonem stanovené úkoly pro finanční a kontrolní výbor. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plní další úkoly, kterými jej pověřilo zastupitelstvo obce (viz § 119 odst. 2 ZOZ, § 78 odst. 4 ZKZ a § 78 odst. 4 ZPZ). Finanční výbor zastupitelstva kraje má explicitně vymezen širší okruh pravomocí. Dle citovaného ustanovení navíc provádí kontrolu hospodaření právnických osob a zařízení založených nebo zřízených krajem, nebo které byly na kraj převedeny, a dále provádí kontrolu využití dotací poskytnutých krajem z jeho prostředků obcím. Za tímto účelem je výbor oprávněn požadovat od obcí příslušné podklady a obce jsou povinny poskytnout výboru požadovanou součinnost.

Do působnosti kontrolního výboru, jak lze z jeho názvu dovodit, patří zejména kontrolní činnost. Kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti a plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce (§ 119 odst. 3 ZOZ, § 78 odst. 5 ZKZ a § 78 odst. 5 ZPZ). O provedené kontrole výbor pořídí zápis, jehož obsahem je údaj o tom, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala. Tento zápis poté výbor předloží zastupitelstvu obce, a to i s připojeným vyjádřením orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala (viz § 119 odst. 5 ZOZ, § 79 odst. 2 ZKZ a § 78 odst. 8 ZPZ). Více k výborům a komisím odkazujeme na metodické doporučení č. 3 Ministerstva vnitra.

Často se na nás obracejí jednotliví členové kontrolních a finančních výborů s dotazy, zda mohou vykonávat kontrolu i nad rámec pověření výboru (nejčastěji nad rámec nějakého plánu kontrol apod.). V takovém případě se domníváme, že není třeba se jako člen kontrolního či finančního výboru omezovat pouze na činnosti těchto výborů, jelikož kontrola obce je de facto imanentní součást a smysl výkonu mandátu zastupitele. Jinými slovy, jakýkoli zastupitel je oprávněn vyžádat si od obce veškeré potřebné dokumenty k vykonání “jeho vlastní kontroly”. Kontrolou tedy není oprávněn výhradně kontrolní nebo finanční výbor. A to i v případě, pokud by se výbor usnesl na tom, že daná záležitost se kontrolovat nebude. Takové usnesení pak, podle našeho názoru, nemůže být použit jako argument zaměstnanců obce k odmítnutí poskytnutí informací konkrétnímu zastupiteli. (více k právům zastupitele zde)

Otázkou je, zda takové oprávnění na vykonání kontroly bez vůle výboru má i člen výboru, který není zastupitelem.

Permalink.

3) Rada obce

Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. Jednání rady obce jsou oproti jednáním zastupitelstva obce neveřejné (viz § 101 odst. 1 ZOZ, § 58 odst. 1 ZKZ a § 70 odst. 1 ZPZ). Ke svým schůzím se schází podle potřeby. K jednotlivým bodům svého jednání může přizvat dalšího člena zastupitelstva obce, jakož i jiné osoby. Rada obce je usnášeníschopná pouze tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech jejích členů.

Kompetenece rady

V oblasti přenesené působnosti rozhoduje pouze tehdy, stanoví-li tak zákon (viz § 99 odst. 1 ZOZ, § 57 odst. 1 ZKZ a § 68 odst. 4 ZPZ). V obcích, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, a to až na výjimky stanovené v § 102 odst. 4 ZOZ. Mezi pravomoci rady obce patří dle ustanovení § 102 ZOZ (k tomu srov. § 59 ZKZ§ 68§ 94 ZPZ) příprava návrhů pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečování plnění jím přijatých usnesení, přičemž radě obce je vyhrazeno: zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce, plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2 ZOZ), rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, vydávat nařízení obce, projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce, stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2 ZOZ), na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem, zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady obce, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy, kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce, stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce, ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 58 ZOZ); tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti, přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi, stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností, schvalovat organizační řád obecního úřadu, plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem.

POZOR! Od 1.7.2016 Rada obce již nemá ve vyhrazené pravomoci uzavírání nájemních smluv. Bude tedy záležet na tom, jak si tuto pravomoc mezi sebou Zastupitelstvo a Rada u konkrétních nájemních smluv rozdělí. To může být v praxi poměrně sporné. Blíže o tomto tématu zde.

Povinnosti rady

Obdobně jako zastupitelstvo obce pořizuje rada obce ze své schůze zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. Zápis ze schůze musí být pořízen do sedmi dnů (v případě kraje do 10 dnů) od jejího konání a musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obce. Proti zápisu ze schůze může každý člen rady obce podat námitky. O těchto námitkách se poté rozhoduje na následující schůzi rady obce.

V zápise je třeba vždy uvést počet přítomných členů, schválený pořad jednání schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Je však otázkou, co znamená “průběh a výsledek hlasování”. Některé zápisy obsahují pouze údaj o přijetí či nepřijetí daného usnesení, některé dodávají i počet hlasů Pro/Proti/Zdržel se. Nejtransparentnější zápis ze schůze rady však obsahuje jmenovité hlasování všech jejích členů, ledaže si výjimečně odsouhlasí, že hlasují tajně.

  • Zpráva o činnosti

Radě kraje je stanovena povinnost podávat na každém zasedání zastupitelstva zprávu o své činnosti (§ 58 odst. 4 ZKZ). Tutéž povinnost ukládá ZPZ i radě hlavního města prahy, avšak méně často, a to jednou za půl roku (§ 70 odst. 4 ZPZ).

Práva občana

Občanovi konkrétní obce jsou dána  následující práva ke kontrole obecní rady. Zejména jde o:

K usnesení rady obce tedy máte přímý přístup bez jakékoliv anonymizace údajů v něm uvedených oproti zápisu ze schůze rady obce, který Vám povinný subjekt může poskytnout pouze v omezené podobě, obsahuje-li chráněné údaje ve smyslu § 9 a násl. InfZ. K tomuto právu občana obce lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2005, sp. zn. 6 As 40/2004-62, ve kterém vyslovil:

“Neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (101″ § 101 odst. 1 a 3 ZOZ) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu.“

  • požadovat po radě obce projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti.

Obdobně jako v případě zastupitelstva obce můžete dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. d) ZKZ a § 7 písm. c) a§ 8 písm. c) ZPZ požadovat po radě obce projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti. Pokud je taková žádost podepsána alespoň 0,5 % občanů obce, respektive nejméně 1 000 občany kraje nebo nejméně 1 000 občany hlavního města Prahy, musí ji rada na své schůzi projednat nejpozději do 60 dnů. V této lhůtě Vám však musí vyhovět i na základě “prosté žádosti”! Viz zde.

Permalink.

4) Komise rady

Obdobně jako zastupitelstvo zřizuje i rada na základě ustanovení § 122 odst. 1 ZOZ, § 80 odst. 1 ZKZ§ 79 odst. 1 ZPZ své iniciativní a poradní orgány, kterými jsou komise. Komise může být však též výkonným orgánem, a to tehdy, byl-li jí na základě § 103 odst. 4 písm. c) ZOZ svěřen výkon přenesené působnosti. V takovém případě má komise ve smyslu ustanovení § 5 odst. 3 ZOZ rovněž postavení orgánu obce a nikoli pouze orgánu rady obce. Kdo se může stát členem komise, zákon nijak nevymezuje. Volba kandidátů na členy komise se proto bude řídit zejména místními zvyklostmi a možnostmi dané obce. Pouze na předsedu komise, které byl svěřen výkon přenesené působnosti (například zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi na základě § 78 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách), jsou kladeny speciální požadavky, neboť musí prokázat zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti, nestanoví-li zákon jinak (viz § 122 odst. 3 ZOZ). Komise ze své činnosti odpovídají radě obce, přičemž ve věcech přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídají starostovi. Svá stanoviska a náměty předkládají radě obce. Usnáší se většinou hlasů svých členů.

Více k výborům a komisím odkazujeme na metodické doporučení Ministerstva vnitra č. 3, které naleznete zde.

Permalink.

5) Starosta

Starosta zastupuje obec navenek, není však statutárním orgánem obce. Nejvyšším správním soudem i Ústavním soudem bylo již opakovaně judikováno, že starosta nemůže sám vytvářet vůli obce (to přísluší jen zastupitelstvu nebo radě obce), ale může ji pouze navenek sdělovat a projevovat. Bez předchozího rozhodnutí rady nebo zastupitelstva je právní jednání učiněné starostou absolutně neplatné. Do své funkce je spolu s místostarosty volen zastupitelstvem z řad jeho členů, přičemž za výkon své funkce odpovídá právě zastupitelstvu obce (viz § 103 odst. 2 ZOZ, § 61 odst. 2 ZKZ a § 72 odst. 1 ZPZ).

Kompetence starosty

Starosta plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních právních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu, vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li v obci zřízena rada obce, zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce, plní další úkoly stanovené ZOZ a zvláštními zákony, plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu. Mezi jeho oprávnění patří i možnost po projednání s ředitelem krajského úřadu svěření komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech a dále možnost po policii ČR požadování spolupráce při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Jak je uvedeno výše, tak také svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce a podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce.

Ke kompetencím hejtmana a primátora hlavního města Prahy, které jsou vymezeny v obdobném rozsahu jako u starosty obce, srov. zejména § 61 odst. 3 ZKZ a § 72 odst. 3 ZPZ.

Mezi poměrně významná oprávnění starosty náleží podle ustanovení § 105 ZOZ, § 62 ZKZ a § 73 ZPZ i právo pozastavit výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. V takovém případě je pak povinen věc předložit k projednání nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce. Na základě § 106 odst. 1 ZOZ, § 61 odst. 3 písm. d) ZKZ a § 80 ZPZ přísluší starostovi v případech stanovených zvláštními zákony zřizovat pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce a současně jmenovat a odvolávat jejich členy. Takovým zvláštním zákonem je například zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který v ustanovení § 61 stanoví, že obce mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání přestupků, přičemž tyto jednají a rozhodují v lichém počtu a vždy za předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro projednávání přestupků, viz § 111.

Povinnosti starosty

Permalink.

6) Obecní úřad

Významným orgánem obce je i obecní úřad, který je tvořen starostou, místostarostou (místostarosty), tajemníkem obecního úřadu (je-li tato funkce zřízena), a zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu (§ 109 odst. 1 ZOZ).

Krajský úřad / Magistrát hlavního města Prahy tvoří ředitel, který je zaměstnancem kraje/hlavního města Prahy a za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu/Magistrátu hlavního města Prahy v samostatné a přenesené působnosti je odpovědný hejtmanovi kraje / primátorovi Hlavního města Prahy, a zaměstnanci zařazení do krajského úřadu (§ 68 odst. 1 ZKZ, § 81 odst. 1 ZPZ).

V čele obecního úřadu stojí starosta a v čele krajského úřadu / Magistrátu hlavního města Prahy ředitel. Členění obecního úřadu ovlivňuje rada obce, neboť dle ustanovení § 109 odst. 2 ZOZ může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. Náplní činnosti obecního úřadu v oblasti samostatné působnosti je plnit úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, pomáhat výborům a komisím v jejich činnosti a rozhodovat v případech stanovených ZOZ, ZKZ a ZPZ nebo zvláštním zákonem. Jeho hlavní náplní je však výkon přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a) ZOZ, § 67 odst. 1 ZKZ, § 81 odst. 3 ZPZ, s výjimkou věcí, které jsou svěřeny do působnosti jiného orgánu obce.

Funkce tajemníka obecního úřadu se obligatorně zřizuje v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností, v ostatních obcích se zřizuje fakultativně (§ 110 odst. 1 ZOZ). Tajemník obecního úřadu je zaměstnancem obce a je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti starostovi. Nesmí přitom vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. V obcích, kde není zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo kde není ustanoven, plní jeho úkoly starosta (§ 110 odst. 3 ZOZ). Tajemník obecního úřadu zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštním orgánům obce, plní úkoly svěřené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou, stanoví podle zvláštního právního předpisu platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu, plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu a vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice, pokud je nevydává rada obce.

Jaké postavení má tedy tajemník obecního úřadu? Nelze říci, že je zcela nezávislý na politickém vlivu, neboť platí, že tajemník obecního úřadu plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou. Avšak s určitým omezením, a to že:

  1. ukládané úkoly nejsou v rozporu s právními předpisy,
  2. ukládané úkoly nemají povahu bránění v samotném výkonu pravomocí tajemníka obecního úřadu svěřených mu zákonem.

K tomu účelu je i pozice tajemníka relativně chráněna tím, že je odvolatelný pouze se souhlasem ředitele příslušného krajského úřadu (§ 103 odst. 3 ZOZ)

Z hlediska pravomocí svěřených tajemníkovi obecního úřadu má obdobné postavení ředitel krajského úřadu / Magistrátu hlavního města Prahy (srov.§ 69 ZKZ, § 81 odst. 5 až 8 ZPZ), přičemž také nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích, jakož i vykonávat funkci poslance a senátora a funkci člena zastupitelstva územně samosprávných celků / zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstva městských částí.

Permalink.

7) Jaký je rozdíl mezi obcí a jejím úřadem? Koho lze žalovat?

Obec je právnická osoba se způsobilostí k právům a povinnostem (hodně zjednodušeně lze říci, že obec má IČ). Obec je subjektem, který uzavírá kupní smlouvy, nájemní smlouvy atd. Pokud z těchto uzavřených smluv vznikne soudní spor, pak je žalobcem či žalovaným obec (například žaloba na zaplacení kupní ceny, žaloba na zaplacení náhrady škody, žaloba na zaplacení dlužného nájemného, žaloba na zaplacení smluvní pokuty atp.).

Zpravidla se jedná o samostatnou působnost obce, kterou vykonává obec jako právnická osoba. (poznámka: existuje však i řada výjimek, např. udělování některých pokut, které sice spadají do samostatné působnosti, ale pravomoc v tomto případě vykonává úřad a nikoli obec jako právnická osoba). Naproti tomu úřad nemá právní subjektivitu (nemá tedy IČ a nemůže například nabývat majetek), ale přesto může být žalován, a to ve správním soudnictví. V těchto řízeních soud rozhoduje o zákonnosti rozhodnutí úřadu vydaných v rámci jeho vrchnostenské pravomoci. Jedná se nejčastěji o žaloby na rozhodnutí vydaná přenesené působnosti při výkonu státní správy – například rozhodnutí vydaná v rámci stavebního řízení.

Na jaký orgán obce se občan může obracet?

Každý občan konkrétní obce má dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. g) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. e) ZKZ a § 7 písm. f) a § 8 písm. f) ZPZ právo obracet se na všechny orgány obce s návrhy, připomínkami a podněty. Orgány obce jsou povinny je vyřídit bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů. V případě působnosti zastupitelstva obce je lhůta pro vyřízení delší, a to nejvýše 90 dnů. To však neplatí pro zastupitelstvo hlavního města Prahy a pro zastupitelstvo městské části, neboť tyto musí vyřizovat podněty svých občanů nejpozději do 60 dnů. Jestliže tedy máte jakýkoliv návrh, připomínku či podnět, neváhejte se na příslušný orgán obrátit, neboť i tak se můžete podílet na výkonu samosprávy Vaší obce.

Permalink.

8) Jaký je rozdíl mezi obecně závaznou vyhláškou a nařízením obce?

Jedno z nejvýznamnějších oprávnění, kterým obec disponuje, je právo vydávat vlastní právní předpisy, jakožto obecně závazné normativní právní akty. Nejobecnější základ legislativní pravomoci zastupitelstev obcí je obsažen v čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR, který stanoví, že zastupitelstva územně samosprávných celků mohou vydávat obecně závazné vyhlášky v mezích své samostatné působnosti.

Zastupitelstvo obce vydává obecně závazné vyhlášky v mezích zákonů stanovujících jeho samostatnou působnost. To znamená, že povinnosti může obec ukládat fyzickým a právnickým osobám prostřednictvím obecně závazných vyhlášek jen tehdy, stanoví-li tak zákon. Přehled zákonných zmocnění k vydávání obecně závazných vyhlášek obce zpracovalo Ministerstvo vnitra a neleznete jej zde. Podle  § 10 ZOZ (resp. § 44 odst. 3 ZPZ) může obec ukládat povinnosti v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány, dále pro pořádání, průběh a veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku, k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně a k užívání zařízení sloužících potřebám veřejnosti. Zastupitelstvu městské části nepřísluší vydávat obecně závazné vyhlášky (§ 89 odst. 3 ZPZ), tyto vydává Zastupitelstvo hlavního město Prahy.

Druhým právním předpisem, který obec vydává, je nařízení obce. Tento normativní právní akt vydává obec ve své přenesené působnosti. Ústavním základem pro jejich vydávání je čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR, podle něhož mimo jiné i orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zmocněny. Oprávnění obcí v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení za předpokladu zákonného zmocnění je rovněž deklarováno v ustanovení § 11 odst. 1 ZOZ, § 7 ZKZ a § 44 odst. 2 ZPZ. Nařízení obcí mají tedy charakter prováděcích právních předpisů (jako např. nařízení vlády a vyhlášky ministerstev) a k samotnému vydání je nutné výslovné zákonné zmocnění. Přehled zákonných zmocnění k vydávání nařízení obce zpracovalo Ministerstvo vnitra. Nařízení obcí jsou na rozdíl od obecně závazných vyhlášek vydávány radou obce, avšak s jednou výjimkou, kdy v obci vykonává působnost rady obce starosta, tehdy nařízení vydává zastupitelstvo obce. Radě městské části nepřísluší vydávat nařízení (§ 94 odst. 2 ZPZ), tyto vydává Rada hlavního město Prahy.

Pro schválení obou typů právních předpisů obcí nejsou zákonem stanovena žádná zvláštní pravidla. Schvalují se proto formou usnesení, o jejichž proceduře přijímání je pojednáno níže.

V případě hlavního města Prahy je zákonem stanovena povinnost projednat návrhy právních předpisů před jejich přijetím s městskými částmi, kterým je dána lhůta 30 dnů na vyjádření (tato může být ve výjimečných případech na základě rozhodnutí rady zkrácena, nesmí být však kratší než 15 dnů). Jestliže se městská část ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že s návrhem souhlasí. Podrobnosti k projednání návrhů právních předpisů hlavního města Prahy jsou stanoveny ve Statutu hlavního města Prahy (viz § 46 odst. 3 ZPZ). Podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky a nařízení je dle ustanovení § 12 odst. 1 ZOZ jejich vyhlášení, a to vyvěšením na úřední desce po dobu 15 dnů. V případě hlavního města Prahy se vyhlášení provede tak, že se uveřejní ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy (dále jen „Sbírka“) a v případě krajů ve Věstníku právních předpisů kraje (dále jen „Věstník“). Dnem vyhlášení těchto právních předpisů je přitom v případě obcí první den vyvěšení na úřední desce (kromě toho je obec může uveřejnit i způsobem v místě obvyklým), v případě krajů, resp. hlavního města Prahy den rozeslání příslušné částky Věstníku, resp. Sbírky, který musí být uveden v jejím záhlaví. Není-li stanovena účinnost pozdější, nabývají účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení. Pokud je dán naléhavý právní zájem, může být výjimečně stanoven dřívější počátek účinnosti, nikoli však dříve než dnem vyhlášení. V souvislosti s dřívějším nabytím účinnosti právního předpisu jsou pro kraje / hlavní město Prahu stanoveny určité povinnosti, a to výslovné uvedení dřívějšího počátku účinnosti v právním předpisu, jeho vyhlášení na úřední desce krajského úřadu / Magistrátu hlavního města Prahy spolu s uveřejněním důvodu naléhavého právního zájmu a na úředních deskách obecních úřadů obcí / městských částí, kterých se dotýká, jakož i ve hromadných informačních prostředcích.

Podle ustanovení § 12 odst. 4 ZOZ je obec povinna vést evidenci právních předpisů, které vydala, přičemž tato evidence obsahuje číslo a název právního předpisu, datum jeho schválení, datum nabytí jeho platnosti, datum nabytí jeho účinnosti, popřípadě i datum pozbytí jeho platnosti. Právní předpisy a uvedená evidence musí být přístupny každému u obecního úřadu obce, která je vydala. Redakci Sbírky vykonává Magistrát hlavního města Prahy. Sbírka musí být každému přístupná u Magistrátu hlavního města Prahy, u úřadů městských částí a na Ministerstvu vnitra. Věstník musí být také přístupný každému, a to u krajského úřadu, obecních úřadů v kraji a na Ministerstvu vnitra, přičemž kraj uveřejní stejnopis Věstníku i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obec má dále dle ustanovení § 12 odst. 6 ZOZ povinnost zaslat obecně závaznou vyhlášku obce neprodleně po dni jejího vyhlášení Ministerstvu vnitra a nařízení obce krajskému úřadu, neboť tyto orgány vykonávají dozor nad jejich souladem se zákony, respektive u nařízení obce i s jinými právními předpisy. Kraje a hlavní město Praha zasílají svá nařízení věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu (viz § 8 odst. 9 ZKZ a § 45 odst. 12 ZPZ).

Permalink.

281 komentářů

  1. Dobrý den,

    mohu se jako neuvolněná místostarostka ucházet (přihlásit se do výběrového řízení na místo administrativní pracovnice , účetní na našem obecním úřadě? Nebude se jednat o střet, zájmů když budu vykonávat obě funkce na stejném obecním úřadě? Moc děkuji předem za odpověď.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      moc se omlouvám za prodlevu s odpovědí.
      Obávám se, že jako zastupitelka nesmíte vykonávat pozici v obecním úřadě.
      Odpovědí je ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí:
      “Funkce člena zastupitelstva obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy zařazeným do obecního nebo městského úřadu této obce nebo města nebo Magistrátu hlavního města Prahy”

      Samozřejmě do výběrové řízení se přihlásit můžete a v případě, že uspějete, můžete se funkce zastupitelky vzdát.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

  2. Dobrý den.
    V naší obci se za veřejné peníze předělalo koupaliště na tenisový areál. Tenisové kurty užívá již dva roky sportovní klub tenisu naší obce. Členové klubu platí roční členské příspěvky a díky tomu mají menší poplatky za užívání kurtu. Nečlenové platí vyšší poplatek. Dle vyjádření představitelů klubu příjmy pro klub jsou kolem 60.000 Kč ročně. Dále tenisový areál má na starosti správce, který je placený z rozpočtu obce. Energie a daně jsou taky hrazeny z rozpočtu obce.
    Mezi obecným zastupitelstvem a sportovním tenisovým klubem není žádná písemná smlouva (o pronájmu, prodeji, daru, půjče atd.) Vše je pouze na ústní dohodě.
    Když bylo na veřejné schůzi zastupitelstva poukázáno na tento problém, tak představitelé tenisového klubu uvedli, že z vybraných peněz nakupují různé potřeby pro činnost klubu.

    Je tato aktivita všech zúčastněných stran ( obecní zastupitelstvo a sportovní tenisový klub) v souladu s platnými zákony?
    Děkuji za odpověď.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      jde fakticky o veřejnou podporu, která je v souladu se zákonem, pokud splňuje nějaké podmínky, ovšem až od určité výše veřejné podpory. V tomto případě se domnívám, že tato podpora tenisovému klubu nebude dosahovat hladiny de minimis.
      Další problém může být teoreticky účetní. Na tuto tematiky však odborník zdaleka nejsem.
      Samozřejmě ideální případ by byl, kdyby vztahy mezi tenisema obcí byly smluvně ošetřeny, nicméně ústní smlouvy mají často tu výhodu, že se o jejím obsahu dokáží smluvní strany v praxi snázeji domluvit než u psaných smluv. Byť to zní paradoxně.

      Přeji hezký den,
      Marek Zelenka

  3. Dobrý den, v jaké lhůtě ode dne podání žádosti k projednání radou obce, občan má dostat písemnou odpověď. A je povinna obec na písemnou žádost odpovědět písemně?
    Děkuji.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      nevím o předpise, který by radě dával nějakou lhůtu k projednání žádosti občana. Obecně lze říct, že na výkon Vašeho petičního práva musí veřejná správa reagovat. pokud nereaguje, obrátil bych se na obec jako povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím s žádostí o informace, jak s Vaší žádostí naložila. (v tomto případě se můžete obrátit přímo na radu obce).

      Hezký den,
      Marek Zelenka

  4. Katrin Brandner

    Může být zastupitel obce předseda dvou výborů? Zastupitelstvo obce schválilo vznik Sportovního a kulturního výboru, povinný je finanční a kontrolní výbor. Týž zastupitel je však předsedou uvedeného sportovního a kulturního výboru a dále výboru finančního.

  5. Dobrý den,
    chtěl bych se zeptat, jak se řeší situace, když ověřovatel zápisu odmítne podepsat zápis ze zastupitelstva.
    Děkuji za odpověď

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      zákon je v tomto smyslu dosti strohý, je tedy třeba vycházet ze smyslu právní úpravy. Podle mého názoru je takový zápis nekompletní a nelze jej za zápis ze zasedání zastupitelstva považovat. Zastupitelstvo ani nemůže, dle mého názoru, určit ex post jiné ověřovatele zápisu, u kterých si bude jisté, že zápis podepíše.
      Zákon však rozhodně nemůže zapříčinit nefunkčnost zastupitelstva. K nesouhlasu ověřovatele se tedy musí postavit primárně zastupitelstvo a usnesením jeho nesouhlas nahradit. Nesouhlas ověřovatele se tedy bude posuzovat obdobně jako námitka člena zastupitelstva. Problém může nastat, pokud se ověřovatelem zápisu stane ne-člen zastupitelstva. Podle mého názoru by se však mělo postupovat i v tomto případě stejně.
      Jinak neodsouhlasení zápisu nemá vliv ani na platnost přijatých usnesení – ta jsou přijata hlasováním. Zápis je pouze zaznamenává.
      Obci by však nemělo být lhostejné, pokud nemá odsouhlasený zápis (byť v praxi asi je).Porušila by tím zákon o obcích, na což by ji měla upozornit kontrola samostatné působnosti.

      Přeji hezký den,
      Marek Zelenka

  6. Marek Zelenka

    Dobrý den,
    pracovní právo není předmětem naší činnosti.
    Děkujeme za pochopení,
    Marek Zelenka

  7. Eva Kalčíková

    Dobrý den,
    obracím se na Vás s prosbou o radu. Naše obec trvale zaměstnává “obecního pracovníka”, jehož činností je např. sekání trávy, posyp a odklízení sněhu v zimě, čištění pasek před výsadbou stromků… Problém je v tom, že pracovník je zároveň synem našeho starosty. Když se například se zastupiteli většinově shodneme, že je třeba sekat na určitém místě tráva, tak náš podnět není brán na zřetel. Naopak nám bylo starostou vytknuto, že nám do toho nic není a nemáme právo určovat,co bude obecní pracovník dělat. Na vsi to tedy funguje, že si otec se synem dělají, co chtějí. Můj dotaz zní: Můžeme jako zastupitelstvo ovlivnit náplň práce našeho pracovníka, nebo je to opravdu jen v pravomoci starosty?

    předem děkuji za odpověď

    • Marek Zelenka

      Dobrý den :)
      Váš dotaz mě trochu pobavil. Ne že by se nejednalo o závažný princip, ale že se to spíše fakticky děje…
      Starosta vystupuje vúči zaměstnancům obecního úřadu z pozice zaměstnavatele (pokud v obci není tajemník). tzn., že mu reálně zadává práci podle svého uvážení.
      To ale neznamená, že by naopak starostu nemohl nikdo jiný úkolovat. Starosta je přeci pouze zmocněnec většiny v zastupitelstvu k výkonu řídící funkce. Nic víc. Musí tedy poslouchat to, co mu řekne zastupitelstvo. Reálně tedy nemůžete přímo úkolovat zaměstnance obecního úřadu. nicméně můžete si tuto kompetenci vyhradit jako zastupitelstvo. Např. můžete schválit usnesení, že tohoto zaměstnance obce může úkolovat kterýkoli ze zastupitelů.
      Otázka je, co by se stalo, kdyby Vás pak zase neposlouchal – pak byste museli schválit nové usnesení o tom, že starosta musí syna propustit:)

      Takže každopádně bude u Vás ještě veselo.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

  8. Ivan Laštovka

    Dobrý den, zastupitelstvo obce schvaluje dodatky k zřizovacím listinám příspěvkových organizací i zpětně, tj, např. dodatek k organizačnímu složení příspěvkové organizace platný a účinný k 1. lednu 2016, schválí s více než měsíčním zpožděním. 10. února 2016. Je platné schválení zpětně, nebo až dnem schválení zastupitelstvem,…co z toho plyne, sankce, neplatnost, úprava ZL…co to může mít za následky?

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      záleží na okolnostech. Pokud vznikl nárok na plnění podle starého organizačního složení v lednu, ale až v únoru bylo org. složení změněno, pak se domnívám, že by se mělo v tomto případě plnit podle původního dokumentu. Na platnosti dodatku to však, podle mě, nic nemění.

      hezký den,
      Marek Zelenka

  9. Marcela Veidenthalerová

    Dobrý den, prosím o odpověď na otázku – může neuvolněná místostarostka provádět pro obec práci na DPP? Může si o tom rozhodnout sám starosta bez vědomí zastupitelstva.Děkuji za odpověď

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      omlouvám se za zpoždění s odpovědí.
      Jde o zajímavý dotaz. Záleží, o jakou činnost jde. Pokud by šlo o práci, která souvisí s výkonem funkce zastupitele (např. dohled nad plněním usnesení, zápisy ze zasedání zastupitelstva apod.), pak by to v pořádku rozhodně nebylo. Jde o činnosti, které se v souvislostí s funkcí zastupitele od zastupitelů předpokládají a mají jim je pokrývat příspěvky za výkon funkce.

      Pokud by však šlo např. o technický dozor, architektonický návrh, IT, účetnictví apod., tzn. něco, v čem je daný zastupitel odborník a poskytuje zároveň v tomto oboru obci služby, pak by to možné bylo. Je jen dobré upozorňovat na možný střet zájmů při kontrole plnění takové činnosti.

      Jinak to, že o tom zastupitelstvo nevědělo, je z pohledu zákona rovněž v pořádku. Nicméně takové fakturace za DPP jsou např. informací poskytnutelnou na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

  10. Ivo Vágner

    Dobrý den,
    můj problém je se starostou, který lže a podle mého zneužívá pravomoci, již několik let se snažím o vyřešení pozemkového problému, po poslední konzultaci se pan starosta mírně řečeno rozčílil a řekl , že na to nemá čas, podotýkám v úředních hodinách, po té obrátil a začíná vyhrožovat policií a pokutami a zapírá co řekl, po té jsem se chtěl obrátit na vyšší orgán a napsal na město, po objednání mně sekretářka napsala že musím popsat situaci, jinak mne neobjedna, tak jsem napsal oč jde a kdo jsem, od té doby, si již jen píšeme a to tři týdny bez objednání, prostě se tam nemohu dostat, dál již nevím co dělat.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      v tomto Vám asi neporadím – to je spíše otázka mezilidských vztahů a slušného chování. Na kontakt se starostou není “právní nárok”. Pokud starosta nekomunikuje, je důvod pro to, aby o tom věděli ti, kdo jej do funkce dostal – tzn. zastupitelé. Pokud jim to nevadí, tak se opravdu nedá nic moc dělat.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

  11. Dobrý den
    Moji přítelkyni i s rodinou vystěhovali z městského bytu protoze se celí barák prodal soukromému majiteli a starosta obce jim není schopen zajistit jiné bydlení i když žádali několikrát o volné byty co město nabízelo. vzdy jim byla žádost zamítnuta a byty byly přiděleny někomu jinému (před pár měsíci byl volny byt 6+1 kam by se rodina me přítelkyně vešla jejich 6 a bylo to dklepnuto rodině se 2 dětmi ) rodina přítelkyně jsou sice Romové ale jsou slušný , vždy platily Všechno a v čas a žádné stížnosti na ně nikdy nebyli, můžeme proti tomu něco dělat ?
    Třeba stížnost na na starostu nebo něco podobného ?
    Děkuji za odpověď

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      předně je třeba říct, že nikdo nemá právo na to, aby se stal nájemníkem městského bytu. Je na obci, jak nakládá se svými byty, tedy zda a jak řeší problematiku sociálního bydlení.
      V této souvislosti lze však mít pochybnosti o tom, zda v chování obce nelze vysledovat skrytou diskriminaci více než případnou korupci. Diskriminací se zabývá úřad Veřejného ochránce práv. Kontakt získáte na adrese http://www.ochrance.cz

      Hezký den,

      Marek Zelenka

  12. Dobrý den, zažádali jsme si u města o pronájem pozemku. Město pronajalo větší část pozemku nám a menší druhému zájemci. Vše schválila Rada, před třemi měsíci jsme podepsali smlouvu a zaplatili určenou část nájmu za rok 2016.
    S druhým zájemcem máme neustále problémy. Nyní jsme byli pozváni na úřad s tím, že druhý nájemce chce větší část než má nyní ve smlouvě a že jeden člen rady – jeho známý mu již rozšíření z naší části přislíbil.
    Máme se rozmyslet zda ustoupíme dobrovolně a část pozemku mu uvolníme a nebo se vše bude projednávat v Radě a i tak nám smlouvu vypoví a uzavřou novou, ale s menší plochou.
    Je vůbec toto jednání možné? Je možné ukončit jen tak smlouvu na dobu neurčitou? Jak máme prosím postupovat?
    Přijde mi to celé neuvěřitelné!
    Děkuji moc za Váš čas.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      museli bychom samozřejmě vidět konkrétní smlouvu, ale tak, jak to popisujete, to vypadá, že se nic v rozporu se zákonem neděje. Pronájem nebytových prostor není “chráněným nájemním vztahem” jako např. nájem bytu. Pronajímatel (obec) si může říct, komu a jakou část pozemku bude pronajímat. Samozřejmě to musí být v souladu s dalšími podmínkami vyplývajícími ze zákona o obcích – např. cena obvyklá, vyvěšení záměru na úřední desce apod.
      Další otázkou je samozřejmě potenciální střet zájmů pana radního. Ten musí svůj střet zájmů na jednání rady primárně oznámit ostatním členům rady. Pokud se tak nestane, hrozí mu teoreticky pokuta.
      Lze tedy shrnout, že nemáte žádný nárok na nájeem obecního pozemku a obec s Vámi smí rozvázat nájemní vztah v zásadě dle své vůle.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

      • Dobrý den, děkuji za tak rychlou reakci. Takže je prakticky možné kdykoli již uzavřenou smlouvu z jakéhokoliv rozmaru jednoho z pronajímatelů měnit? Je tedy běžné, že za měsíc se ozveme my, že chceme opět větší díl pozemku a že by nám teoreticky mohly vyhovět? Tak to ale může být stále dokola. Měla jsem za to,že když již rada záměr schválila a obě strany podepsaly smlouvu je již vše zcela jasné a že nám smlouvu mohou vypovědět jen v případě jiného plánu s pozemkem v zájmu města nebo při porušení nájemní smlouvy.

  13. Dobrý den,

    dovoluji si Vás oslovit s dotazem na rozhodovací pravomoc starosty obce.
    Moc prosím o odpověď, postačí jen obecně.
    Obec má 9 členné zastupitelstvo, nemá radu, pravomoci starosty nejsou v obci upraveny žádným předpisem.
    Obec plánuje revitalizaci-úpravu náměstí. Pro obec byly zpracovány dva projekty na úpravu, včetně úpravy dopravního řešení náměstí, odlišné u obou projektů. Nyní bylo zjištěno, že starosta jeden z projektů dopravního řešení odeslal ke zpracování na příslušný odbor dopravy a projekční firmu Správy a údržby silnic.
    Zastupitelstvo obce o žádném z projektů nejednalo, žádný nevybralo ani neschválilo.
    Prosím o obecnou odpověď, zda může starosta obce sám rozhodnout, který z projektů se bude realizovat a předat jej úřadu ke zpracování bez předchozího schválení zastupitelstvem obce. (Při telefonickém dotazu na odbor dopravy jedním ze zastupitelů obce ohledně případné úpravy projektu mu bylo sděleno, že projekt považovali za schválený zastupitelstvem a s jinou praxí či postupem se u obcí nesetkali).

    Moc děkuji za odpověď.

    S úctou

    M. Mikulášek

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      starosta je ve Vašem případě “výkonnou” složkou obce. Teoreticky by mohl rozhodnout o tom, který projekt se bude realizovat. Nevím ale, zda o projektech nebo o zakázce někdy rozhodovalo zastupitelstvo. V takovém případě by totiž platilo, že zastupitelstvo si ad hoc vyhradilo svou pravomoc o projektu/zakázce rozhodovat. Jinými slovy, rozhodnutí starosty by tak bylo v rozporu s § 41 zákona o obcích.
      Na druhou stranu je třeba říct, že určit přesně, která činnost je v daný moment v kompetenci kterého orgánu obce, může být občas poměrně ošemetné. V takovém případě je lepší, když zastupitelstvo explicitně přijme usnesení, kterým rozhodne, o jakých konkrétních krocích bude u daného projektu rozhodovat. A to i s ohledem na budoucí právní jistotu uzavíraných smluv.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

  14. Dobrý den, moc Vás prosím o odpověď na otázku zda může i nadále funkci zastupitele vykonávat občan(zastupitel), kterému byl během volebního období proveden záznam do rejstříku trestů z důvodu spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku. Předem moc děkuji za odpověď.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      zákon o volbách do obecních zastupitelstev zapovídá pouze situaci, kdy by člen zastupitelstva měl zároveň být ve výkonu trestu odnětí svobody – viz § 5 a následně se postupuje podle § 55.
      Podmíněné tresty zastupitelům neznemožňují výkon svých mandátů. Jde tedy v zásadě jen o signál voličům do následujících voleb.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

      • Dobrý den, mám dotaz ohledně zřízené hospody(klubu) v obci načerno. Může v tomto případě zasáhnout starosta obce, protože je to uprostřed obce je tam hluk dokonce si to zřídil zastupitel obce je to vůbec možné a jak se proti tomuto můžu bránit paradoxně starosta bydlí vedle ale l neslyší a nevidí. Není to nic příjemného, když vám hudba řve do oken ložnice a do dětského pokoje třeba do tří do rána,

        • Marek Zelenka

          Dobrý den,
          nevím, co znamená na černo – v rozporu s živnostenským zákonem, s nájemní smlouvou, s městskou vyhláškou … ? Od toho se odvíjejí i kompetence starosty.

          Hezký den,
          Marek Zelenka

          • Děkuji Vám za odpověď, načerno znamená bez jakéhokoli povolení, snad musí dát ohlášku nejen na stavební úřad,ale i na obecní úřad, že si dělá z garáže hospodu.

          • Marek Zelenka

            Dobrý den,
            záleží, jak je dům zkolaudován. Zajděte si na stavební úřad, nahlédněte do katastru, podívejte se, jestli používá eet:)
            Nemám vám, jak jinak pomoci.
            MZ

  15. Hana Zetková

    Dobrý den,
    požádala jsem Obec prostřednictvím zákona 106/1999 Sb. o poskytnutí kopií zápisů z jednání Rady Obce a o kopie ze zasedání Zastupitelstva obce. Byly mi poskytnuty, ale v takové verzi, že se kopie rozcházela s originálem. Některé informace, které byly uvedeny na originále zápisu na kopii chyběli nebo byly jinak upraveny. Jak postupovat, aby bylo zaručeno, že mi budou poskytnuty pravdivé informace a současně jak postupovat, když mi byly poskytnuty informace které neodpovídají skutečnosti. Na který nadřízený orgán se obrátit Děkuji.

  16. Dobrý den ,
    pokud byl starosta obce obviněn z trestného činu ( dotační podvod) v souvislosti s výstavbou kanalizace v obci je v pořádku , že to bere jako svoji soukromou věc a nechce zastupitelům sdělovat žádné podrobnosti?
    Jak musí v tomto případě postupovat zastupitelstvo obce , aby nebyly obviněni z ” porušení péče řádného hospodáře” ( obec musela vracet část dotace + penále ve víši cca 3,2 mil. kč.- ješte asi přijde sankce z finanční správy)?

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      pokud obec musela vracet část dotace + penále v přímé souvislosti s jednáním starosty, je třeba tyto náklady považovat za škodu způsobenou obci. Je tedy potřeba, aby se obec přihlásila v trestním řízení jako poškozený. To lze učinit nejpozději na hlavního líčení před zahájením dokazování, tzn. v řízení před trestním soudem, který bude zahájen, jakmile státní zástupce podá obžalobu. (nevím, zda se tak již stalo)

      Na možnost přihlásit se do trestního řízení jako poškozený Vás státní zástupce a soud musí vždy dostatečně upozornit. V případě, že by mělo dojít k absurdní situaci, že by sám starosta měl přihlásit pohledávku obce proti své osobě, pak k takové situaci dojít nesmí. Státní zástupce nebo soud by museli ustanovit obci opatrovníka (patrně místostarostu nebo někoho, o kom není pochyb, že bude zájmy obce dostatečně hájit – srov. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1961-141/zneni-20171001#p45-2)

      Zastupitelé se tedy musí jako řádní hospodáři starat především o to, aby nárok obce nebyl promlčen. Toho lze docílit i u civilního soudu podáním žaloby. Nemusí jí tedy pouze o soud trestní. O tomto Vás však rovněž soud či státní zástupce musí poučit.

      Hezký den, pro případné další dotazy, prosím, pište na poradna@oziveni.cz

      Marek Zelenka

  17. Dobrý den, prosím o informaci, zda při volbě radního do rady obce může pro sebe hlasovat i navržený zastupitel.
    Děkuji a přeji Vám pěkný den.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      neměl by:) ale jde o střet zájmů “obecně zřejmý“, takže ho za to nelze postihnout. V ideálním případě se do jednacího řádu vloží ustanovení o tom, že se o personálních volbách hlasuje tajně a ten, o kom se hlasuje, se zdrží. Ale není to zákonná podmínka.
      Hezký den,
      Marek Zelenka

  18. Bazalová Marie

    Dobrý den, prosím o informaci, zda může starosta obce vykonávat stavební dozor při opravě popř. stavbě nové komunikace hrazené z 85% z dotace MD a prováděné firmou, jež vyhrála výběrové řízení. Děkuji za odpověď, Bazalová Marie

    • Marek Zelenka

      Moc nerozumím otázce. Bylo by potřeba znát konkrétnější informace o zakázce a podmínkách dotace. Obecně lze říct, že starosta, pokud má předpoklady k výkonu stavebního dozoru, jej vykonávat může. Neznám předpis, který by mu to zakazoval.
      Hezký den,
      Marek Zelenka

  19. Dobry den, v nasi obci se vodne plati vodohospodarum podle uvedene spotreby na vodomeru a stocne obci, ktera jej vypocitava podle udaju od vodohospodaru. Loni se nam a letos dvema dalsim znamym stalo, ze castka za stocne znacne prekrocila realnou castku (spotreba X uvedena cena za kubik). Kdyz jsme se vsichni byli doptat na urad, co to ma znamenat, rekli nam, ze to “jen zkouseli, jestli to zaplatime” a ze tedy mame zaplatit realnou castku.
    Je mi jasne, ze tohle chovani neni normalni, a chtela bych se zeptat, zda se v tomto pripade lze branit i jinak, nez jen “doptanim se na uradu”. V nasi obci totiz zije hodne duchodcu a verim, ze ti si stezovat nepujdou.
    Dekuji za odpoved

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      asi bude nejvhodnější se obrátit na kontrolní orgány – Kontrolní výbor zastupitelstva či dozorčí rada příslušné společnosti. Nevím, jak to má Vaše obec nastavené.
      Hezký den,
      Marek Zelenka

  20. V naší obci se ve veřejné dražbě (daňová dražba) dražily dva pozemky (87 m2 – vyvolávací cena 5.800,- Kč a 350 m2 – vyvolávací cena 11 800 Kč). Dražby se zúčastnila obec prostřednictvím právní firmy, která dala nejvyšší podání v prvním případě 50 000 Kč, ve druhém případě ukončila příhozy na 21 000 Kč.

    1) Obec neprojednala na obecním zastupitelstvu, že se dražby zúčastní a neučinila o tom ani záznam; vše rozhodl sám a inicioval starosta obce (včetně výše podání).
    2) Záměrem obce k vydražení pozemků bylo zlepšení prostupnosti zastavěným územím a odvolává se přitom na připravovaný územní plán. Obec ale územní plán NEMÁ, navíc právě tuto část (pokračování silnice) návrhu územního plánu napadla námitkou podanou v termínu třetina obyvatel obce (tzn. prostupnost je výmluva, protože současná dopravní síť plně dostačuje a bude dostačovat i při dalším zastavění území; navíc to není ve veřejném zájmu). Jeden ze zastupitelů na sociální síti však sdělil občanům, že obec měla zájem o tyto pozemky za účelem spekulace – v budoucnu by pozemky prý odkoupil nějaký investor.
    3) Obec zastupovali právníci na základě úředně neověřené plné moci podepsané starostou obce. Poté, co mu dražitelé chtěli znemožnit účast na dražbě, domohl se právník zastupující obec účasti tím, že jim řekl, ať mu ukáží konkrétní ustanovení zákona, kde je stanoveno, že musí mít úředně ověřenou plnou moc. Takové ustanovení ale dražitelé nikde nenašli.
    4) Obec zastupovali právníci (odměna za zastupování byla cca 5 000 Kč), nikoliv starosta nebo místostarosta, kteří ze zákona pobírají odměnu.

    Obec pozemky nezískala.

    Téhož roku se navíc uskutečnilo výběrové řízení (obdoba aukce) na obecní vodovod, splaškovou kanalizaci, dešťovou kanalizaci a pozemky, na nichž se výše uvedené nacházejí. Za tyto statky obec nabídla dohromady pouhých 11 000 Kč, spekulanti nabídli 30 000 Kč a získali je. Jiné aukce v témže roce, kde se dražily veškeré komunikace v nové zástavbě (cca 17 000 m2), se obec ani neúčastnila.

    DOTAZY:
    A/ Porušil či neporušil starosta obce zákon (jaký zákon?), když o účasti na dražbě, zastupování obce právní společností i výši podání rozhodoval sám bez vědomí zastupitelů?
    B/ Mělo o účasti na dražbě, zastupování a výši podání rozhodovat zastupitelstvo? Měl o tom být učiněn zápis? Pokud ano, na základě jakého právního předpisu?
    C/ Může se obec ucházet o pozemky za účelem spekulace, když peníze v obecní kase nejsou nazbyt a o zásadní infrastrukturu přitom obec nejeví takový zájem?
    D/ Může zastupitelstvo obce takto disproporčně rozhodovat o investicích: na jedné straně z hlediska územního rozvoje nepodstatné pozemečky, za něž je obec ochotna utratit (více než) 70 000 Kč, a na straně druhé životně důležitá infrastruktura obce (komunikace, vodovod, kanalizace), za níž je Obec ochotna nabídnout zlomkovou hodnotu, a tím o ni přijít, protože ji skoupili spekulanti za nižší hodnotu, než obec nabízela za oba pro občany zcela nepodstatné pozemky (dohromady vč. komunikací spekulanti utratili 60 000 Kč)? Mohou zastupitelé rozhodovat takto od boku: za důležitou věc nabídnu málo, za nepodstatnou věc neúměrně vysokou částku?
    E/ Jakým(i) způsobem(y) se lze bránit proti takto nekompetentnímu rozhodování zastupitelů?

    Velice Vám děkuji za čas i odpovědi.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      za předpokladu, že Vaše obec nemá radu, tak jsou mé odpovědi následující:
      ad A a B)
      Starosta podle neporušil zákon, ledaže si zastupitelstvo o vstupu obce do dražeb cizích pozemků vyhradilo svou pravomoc dle § 84 odst. 4 zákona o obcích. Co se týče poskytování informací o strategii obce před dražbou, odkazuji na § 40 zákona o obcích.

      ad C) Jde o politické rozhodnutí představitelů obce čistě v samostatné působnosti. Pokud by šlo o spekulace na burze nebo nákupy kryptoměn, pak by šlo asi o jiný případ, ale nákupy pozemků na území obce jsou z mého pohledu v pořádku.

      ad D) Zda je takové jednání v pořádku nechť rozhodnou občané ve volbách. Jak jsem již psal – jde o čistě politické rozhodnutí. (podotýkám, že samospráva má právo dělat i hloupá rozhodnutí…)

      ad E) Veřejným tlakem. Dejte toto jednání do kontextu a zveřejněte je. Nechť si obhájí, zda šlo o kompetentní nebo nekompetentní rozhodnutí.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

  21. kateřina smutná

    dobrý den. zastupitelstvo rozhodlo o stavbě nového městského úřadu. na toto téma se však bude konat v obci referendum, většina občanů je proti výstavbě nového úřadu. může ze zákona obecní úřad se zahájením výstavby posečkat na výsledky referenda, nebo musí na základě rozhodnutí zastupitelstva konat ihned, tudíž začít se stavbou, kterou potom na základě výsledků referenda bude muset pozastavit?

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      k tomuto tématu se vyjadřuje částečně § 13 odst. 3 zákona o místním referendu: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-22/zneni-20140407#p13-3
      Neznám přesný okolnosti Vašeho případu, ale řekl bych, že by v případě vyhlášeného referenda by zastupitelstvo nemělo přijímat usnesení, kterým by negovala položenou, ale ještě nezodpovězenou otázku v referendu. Takové usnesení by podle zmíněného ustanovení mělo být neplatné.

      Marek Zelenka

  22. Josef Balus

    Dobrý den chtěl jsem se zeptat na to kde a jak se mužů branit proti rozhodnutí obce máme Rd dům v malé vesničce a naše sousedka má manžela v obecní radě a mezi námi je obecní pozemek který nás dělil ale jejími neustálými útoky na naši adresu tak si ho chce pronajmout už je to na úřední desce snad za 1kc za m aby nám mohly škodit

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      z Vašeho popisu jsem pochopil, že jde spíše o Váš osobní spor než o korupci. Mohu tedy pouze obecně poradit, že obec je povinna nakládat se svým majetekem s péčí řádného hospodáře. Dalo by se tedy polemizovat s tím, zda pronájem obecního pozemku za 1 Kč za čtverečný metr je v souladu s touto povinností. Nicméně na rozdíl od převodu nemovitostí se cena odchylná od ceny obvyklé u pronájmu nemusí ani zdůvodnit. Pokud tedy chcete zabránit pronájmu nemovitosti ve Vašem sousedství, můžete max. podat alternativní nabídku a pozemek si sám zkusit pronajmout. Obec nicméně ani Vaši “lepší” nabídku teoreticky nemusí přijmout.
      Hezký den,
      Marek Zelenka

  23. Dobrý den. Chtěla bych se zeptat. Na konci června letošního roku rezignoval starosta obce na svou pozici. Což by nebylo proti ničemu. Prý z rodinných důvodů (jeho syn se dopustil dopravního přestupku pod vlivem), načež řádně čerpal ze zákona nárok na odstupné. Zůstal v zastupitelstvu a byl zvolen předsedou kontrolního výboru. Dokonce se nechal zaměstnat na obci jako pracovník pro údržbu obce. Před nadcházejícími volbami se na kandidátce objevil na prvním místě a opět kandidoval na starostu. Zde by mne zajímalo, zda je tento postup “normální” , nebo je to případ ojedinělý nebo snad dokonce napadnutelný?
    Ve volbách byl opět zvolen do zastupitelstva a skončil na čtvrtém místě s rozdílem 15 hlasů na prvního. Naše zastupitelstvo má 7 členů. Je žádoucí, aby byl opět zvolen starostou, když na svou funkci rezignoval 3 měsíce před volbami?
    Děkuji Vám za odpověď.

    • Magda Smizanska

      Dobrý den,

      je plně v pravomoci nejvyššího orgánu obce přímo voleného občany obce, tedy zastupitelstva obce ze svých členů zvolit starostu. Zákon tedy ponechává čistě na vůli zastupitelů, kdo bude starostou.

      Mandát zastupitele by zanikl za podmínek uvedených v § 55 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí. Např. ztrátou volitelnosti do zastupitelstva (§ 55 odst. 3 písm. b) zákona o volbách do zastupitelstev obcí) na základě zákonem stanoveného omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody nebo omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva. Podle § 55 odst. 3 písm. a) zákona o volbách do zastupitelstev obcí k zániku mandátu vede pravomocné rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva obce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Žádný z těchto případů ve Vašem případě zřejmě nenastal.

      Podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí je však funkce člena zastupitelstva obce neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce zařazeným do obecního úřadu této obce. Z toho vyplývá, že zaměstnancem obce a zároveň zastupitelem téže obce tedy bývalý starosta být nemohl. Vznikem neslučitelnosti funkcí mandát zastupitele podle § § 55 odst. 3 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev obcí zanikl. Platí, že měsíční odměna členům zastupitelstev nenáleží ode dne následujícího po dni, kdy jim zanikl mandát, anebo byli odvoláni z funkce nebo se vzdali funkce, za jejíž výkon jim byla odměna vyplácena.

      Pokud bylo bývalému starostovi vyplaceno odchodné, musela mu dle § 77 odst. 2 zákona o obcích ke dni vzdání se funkce jako členovi zastupitelstva, ať už uvolněnému či neuvolněnému náležet odměna. Pokud by však obec ze svého rozpočtu vyplácela odměnu i po zániku funkce člena zastupitelstva obce, ze strany obce by se jednalo o porušení zákona a ze strany příslušného člena zastupitelstva obce o neoprávněný majetkový prospěch. Povinnost dodržovat platnou právní úpravu přitom platí pro všechny – pro obec jako právnickou osobu, v poloze fyzické osoby pro starostu obce, pro místostarostu i pro ostatní členy zastupitelstva obce, i pro zaměstnance (účetní obce). Vykonávat funkci v zájmu obce a v souladu s Ústavou a zákony ČR je součástí slibu každého člena zastupitelstva obce.

      Doporučuji prověřit, zda byl po vzdání se funkce starosty opravdu stále členem zastupitelstva a zároveň zaměstnancem obce a zda a jaké mu za to byly vypláceny odměny.

      S pozdravem,
      Oživení, o.s. ve spolupráci s advokátní kanceláří
      Mgr. Magda Smižanská, advokátní koncipientka

  24. Dobrý den
    ve městě má být zvolen jako uvolněný místostarosta spolumajitel stavební společnosti, která provádí pro město stavební práce. Při výkonu své funkce se bude dostávat k informacím, které se budou týkat dalších stavebních zakázek pro město. Jedná se o střet zájmů??

    Děkuji

    • Magda Smizanska

      Dobrý den,

      podle § 83 odst. 2 zákona o obcích, vizte https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-128#p83-2, a rovněž podle zákona o střetu zájmů, vizte často kladené dotazy ke střetu zájmů, je třeba zejména dodržet oznamovací povinnost.
      Jak uvádíte, uvolněný místostarosta a zároveň spoluvlastník stavební společnosti se jako veřejný funkcionář ve smyslu zákona o střetu zájmů při výkonu své funkce bude pravděpodobně pravidelně ocitat ve střetu zájmů, zejména při schvalování stavebních záměrů. Bude tak povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon funkce. Podle zmíněného zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, se osobním zájmem rozumí takový zájem, který přináší zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu. Za osobní výhodu je možno považovat v podstatě cokoli (finanční prospěch, získání veřejně nedostupné informace, protislužba apod.). V podstatě se obsahově jedná o úplatek, jehož definici poskytuje § 334 odst. 1 trestního zákoníku.

      Zákon o střetu zájmů obecně místostarostovi podnikat nebo vykonávat samostatně výdělečnou činnost nezakazuje (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona o střetu zájmů). Pokud však bude jednat ve věci, která souvisí v rámci obce s poskytováním prací realizovanými nebo realizovatelnými prostřednictvím jeho stavební společnosti, musí dle § 8 zákona o střetu zájmů oznámit svůj poměr k dané věci. Možný střet zájmů se zapíše do zápisu z jednání daného orgánu územního samosprávného celku. Jedná se o ochranu i pro místostarostu samotného, aby následně při případném prověřování hospodaření s majetkem obce bylo zřejmé, že osoba, která by mohla být ve střetu zájmů v konkrétní věci nehlasovala, ba nejlépe ani jednání a hlasování ve věci nebyla přítomna.

      Při výkonu pravomoci orgánu obce je třeba velmi pečlivě zvažovat, zda lze důvodně předpokládat takový poměr dané osoby ke konkrétní věci, z kterého by bylo možné dovodit osobní zájem na výsledku jednání. Jak jsem výše naznačila, doporučujeme v takové situaci okolnosti střetu zájmů oznamovat a v rámci dobré praxe i opouštět místnost, kde zbývající členové orgánu budou o dané stavební věci jednat a hlasovat. Neoznámení podle § 8 odst. 1 zákona o střetu zájmů je přestupkem, za který lze uložit pokutu až do výše 50.000 Kč.

      § 9 až 11 zákona o střetu zájmů ukládá další oznamovací povinnosti veřejného funkcionáře, které je třeba splnit, a to ve stanovených lhůtách (§ 12 zákona) – oznámení o podnikání, majetku, závazcích apod.

      S pozdravem,

      Oživení, o.s. ve spolupráci s advokátní kanceláří
      Mgr. Magda Smižanská, advokátní koncipientka

  25. Dobrý den,

    chtěla bych se zeptat, zda je nějakým právním předpisem podložena skutečnost, že voják z povolání nemůže vykonávat funkci neuvolněného starosty obce?

    Děkuji za odpověď

    • Magda Smižanská

      Dobrý den,

      podle § 5 odst. 2 a 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí není stanovena neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru vojáka z povolání.

      Dokonce i pokud by se jednalo o výkon služby vojáka z povolání v zahraničí nebo výkon služby vojáka v záloze v zahraničí, stále by tento mohl být zvolen členem zastupitelstva obce (§ 5 odst. 1 ve spojení s § 4 odst. 2 písm. d) zákona o volbách do zastupitelstev obcí) a poté starostou ať už uvolněným či neuvolněným.

      Starostou a zároveň vojákem z povolání může být pouze za podmínky, že není členem politické strany ani politického hnutí. Ve smyslu § 19 odst. 1 písm. i) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, je totiž členství vojáka z povolání v politické straně, politickém hnutí nebo odborové organizaci důvodem k propuštění ze služebního poměru.

      S pozdravem,
      Oživení, o.s. ve spolupráci s advokátní kanceláří
      Mgr. Magda Smižanská, advokátní koncipientka

  26. Dobry den,může starosta neb mistostarosta vykonávat funkci učetní Děkuji za odpověd

    • Magda Smižanská

      Dobrý den,

      pokud jste měla na mysli práci účetní zaměstnané na obecním úřadě obce, kde jsou místostarosta nebo starosta členy zastupitelstva, platí pro ně neslučitelnost výkonu zaměstnání na obecním úřadě. Podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí platí, že “Funkce člena zastupitelstva obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy zařazeným do obecního nebo městského úřadu této obce nebo města nebo Magistrátu hlavního města Prahy”.

      Pokud starosta či místostarosta dělají účetnictví pro jiný subjekt než obecní úřad, kde jsou zastupiteli, je to v pořádku.

      S pozdravem,
      Oživení, o.s. ve spolupráci s advokátní kanceláří,
      Mgr. Magda Smižanská, advokátní koncipientka

  27. Dobrý den,
    ráda bych se zeptala, jestli existuje možnost, jak změnit volbu ( uspořádání) členů obecního úřadu. Zastupitelstvo je složeno ze 7 osob – v poměru 4 : 3. Při volbě členů obecního úřadu, naprosto beze studu 4 zvolení členové, z jedné strany, obsadili všechny posty (starosta, místostarosta, předseda finančního a kontrolního výboru) a pro zbylé 3 zvolené členy z druhé kandidátky zbyly jen 2 místa 1 ve finanční komisi a 1 v kontrolní komisi ve které je tedy také sil poměr 2:1, takže budou fungovat jen do počtu, ale nemají šanci nic zvrátit, ovlivnit. Na začátku zasedání bylo přijato usnesení na starostu a jednoho místostarostu. Je možné a jak napadnout toto usnesení, tak aby místostarostové byly 2? Máme strach, že 4 zvolení členové ze silnější strany budou naše 3 zvolené kandidáty obcházet a neumožní jim přístup ke všem potřebným informacím a projektům. Předem děkuji za odpověď. LK

    • Magda Smižanská

      Dobrý den,

      Zastupitelstvo obce může v souladu se zákonem zvolit více místostarostů a svěřit jim některé úkoly. Tak jako tak je k volbě druhého místostarosty třeba, aby jej někdo navrhl a aby byl schválen, což je otázka, jak je pravděpodobné, pokud z Vámi popisované situace vyplývá poměr sil 3:4.

      3 zastupitelé z druhého tábora jsou menšina v opozici, jejich podíl na rozhodování tomu bude odpovídat. Mohou argumentovat, že výbory mají být obsazené opozicí, ale záleží na volbě, která patří většině. Jako zastupitelé mají nárok na veškeré informace, které by jinak měl mít např. výbor. Pokud by jim byly upírány, mohou se na nás obrátit. Nechť si zastupitelé zjistí např. na našem webu obsah svého práva na informace. Např. zde

      K právu na informace i opravných prostředcích Stanovisko Ministerstva vnitra ke stažení zde.

      Člen zastupitelstva obce má podle § 95 odst. 2 zákona o obcích také právo podat námitky, přičemž o námitkách proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva obce.
      Pokud by Vám bylo cokoli nejasné, neváhejte se na nás obrátit.

      S pozdravem,
      Oživení, o.s. ve spolupráci s advokátní kanceláří,
      Mgr. Magda Smižanská, advokátní koncipientka

  28. Dobrý den,
    má dotaz jestli mohu jako člen rady města zaúkolovat našeho právníka prošetřením možnosti odstoupení od nájemní smlouvy na sportovní areál. Jedná se o to, že tento areál není využíván k tomuto účelu, resp. pouze k tomuto účelu. Jsou zde mimo jiné konány celodenní sportovní akce s hudební produkcí dlouho do noci, které ruší okolní obyvatele. Starostka je s nájemci na stejné ” vlně” a nehodlá na tom nic měnit. Většina zastupitelů by byla pro odstoupení od smlouvy a hledání nového nájemce, k nim se toto ale nedostane protože nájmy řeší rada, kde je můj názor přehlasován. Děkuji za Váš názor na řešení situace.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      obecní úřad je de fecto servisní organizací Vás – politiků, a to jak zastupitelů, tak především radních. Neznám Váš organizační řád, ale z mého pohledu by Váš požadavek na zvážení možností k odstoupení měl právník města vyplnit bez jakýchkoli pochybností. Tento materiál pak můžete zveřejnit dle svého uvážení, např. na zastupitelstvu.
      Jinak zastupitelstvo si může vyhradit rozhodování nájemní smlouvy o areálu, neboť nájmy již nejsou ve vyhrazení pravomoci rady.

      Hezký nový rok,
      Marek Zelenka

  29. Michal Kryl

    Dobrý den,
    mohu se zeptat, když jsem zastupitelem obce, mohu být i referent obecního úřadu? Nebo když bych chtěl na tuto pozici nastoupit, musím se vzdát mandátu zastupitele?
    Děkuji

    • Dobrý den,
      záleží jakou pozici budete na úřadě zastávat. Podle zákona 491/2001 Sb § 5 je funkce člena zastupitelstva neslučitelná se zaměstnaneckým poměrem na úřadě v případě, že zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce nebo je jmenován přímo starostou obce. Příkladem neslučitelnosti může být pozice referenta stavebního úřadu, rozhodujícího o povolení staveb na území obce. V každém případě je nutné posoudit přímo pracovní náplň pozice, tedy zda budete vykonávat přenesenou působnost a zda se bude dotýkat území obce.

      S pozdravem
      Šárka Trunkátová, analytička Oživení, o.s.

  30. Dobry den mohu se zeptat ,jak se branit proti starostovi když nechce davat byty lidem kteři jsou přihlašeni v te obci ale druhym liden z cizich měst dava byty nebo lidem kteři prodaji dum a pak žadaji o obecni byt a pan starosta u nas dava přednost takovi před takovima co žiji u rodiču děkuji

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      cynická odpověď zní: musíte vyhrát volby.
      Obec může přidělovat byty dle svého uvážení. Pokud s tím nesouhlasíte, musíte přesvědčit zastupitele, aby nastavila jiná/nějaká pravidla. Můžete k tomu využít své oprávnění z § 16 zákona o obcích.
      Hezký den,
      Marek Zelenka

  31. Dobrý den, mám.dotaz: obec poskytuje dotace na činnost spolků, případně i fyzickým osobám např. na sportovní činnost. Nyní o příspěvek na svou sportovní činnost požádal uvolněný místostarosta a jeden ze zastupitelů. V pravidlech zmínka není. Lze tuto dotaci poskytnout?

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      dotaci poskytnout samozřejmě lze. Zákon to nezakazuje. Nicméně, byť to zákon nezakazuje, tak to neznamená, že je to ideální řešení nebo že lze tuto situaci řešit jako všechny ostatní dotace.
      Oba by se měli samozřejmě zdržet hlasování, samozřejmě by měli upozornit zastupitelstvo na svůj střet zájmů a ideálně by se obě dotace měly vyjmout z balíku dotací, který patrně schvalujete en bloc. Pak byste měli hlasovat separé o obou dotacích a ideálně až tehdy, co oba zúčastnění opustí místnost. (to je ideální varianta samozřejmě)
      Následně by měla být opozice přizvána ke kontrole vyúčtování alespoň právě těchto dvou dotací. (Může si to sám atrahovat např. kontrolní výbor)

      Jsou to však spíš etická pravidla a nastavování vyšší laťky politické kultury, které toto řeší. Zákon to nechává na samosprávách, jak se k tomu postaví.
      Hezký den,
      Marek Zelenka

  32. Petr Machalek

    Dobry den chtel jsem se zeptat ma pravo hlasovat zastupitelstvo dvaktar o jedne veci. Na jednom zastupitelstvu to nabylo odsouhlaseno a tak o tom chteji hlasovat znova na dalsim zasedani. A jeste jeden dotaz zdali muze zastupitelstvo hlasovat znovu o clenu rady kdyz na minulem zastupitelstvu nebyl zvolen. Je 21 zastupitelu pritomno 21 pro 10 prot 7 zdrzelse 4. Takze byli vsichni pritomni a navrzeny zastupitel neprosel. Muzu o jeho zvoleni znovu hlasovat dalsi zatupitelstvo? Dekuji za odpoved.
    Machalek

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      to se teď ptají i v britském parlamentu:)
      Ne, zastupitelstvo je hegemon a může hlasovat kolikrát chce. Ostatně od toho jsou i volby, aby se případně měnila politická vůle již v mnulosti jednou vytvořená. Záleží, jestli se již obec v minulosti k něčemu např. smluvně nezavázala.
      Hlasování o radním je ale věc, která se může hlasovat třeba pokaždé.
      Hezký den,
      Marek Zelenka

  33. Je možné,aby zastupitelstvo obce v dubnu 2019 rozhodlo o zvýšení platby za obecni vodu se zpětnou platností od 1 ledna 2019.Není to třeba protizákonný.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      zastupitelstvo tuto pravomoc standardně vůbec nemá. Jste si jistý, že např. zastupitelstvo nevzalo zvýšení vodného a stočného na vědomí? Pochybuji, že by samo zastupitelstvo rozhodovalo přímo o výši vodného a stočného, tradičně jde o schválení např. nájemní smlouvy na vodohospodářskou infrastrukturu s provozovatelem, ve které se uvádí nějaká garantovaná a podle vzorce vypočítaná cena vody.
      Hezký den,
      Marek Zelenka

  34. Dobrý den,
    prosím o radu, jak postupovat. Jsme část obce, máme zřízen osadní výbor. V současné době jedná zastupitelstvo obce o povolení těžby. Nejvíce bude těžbou zasažena naše část obce – doprava kamiony, hlučnost, prašnost, možná ztráta vody. Osadní výbor ani většina občanů části obce, které se to týká, nesouhlasí s těžbou. Na zastupitelstvu bylo zástupci osadního výboru řečeno, že stejně budou jednat o povolení těžby. Je možné se tomuto rozhodnutí nějak bránit nebo musíme jen tiše trpět. Okolní města též s těžbou nesouhlasí, vlastně souhlasí jen naše zastupitelstvo. Děkuji moc za odpověď Marie

    • Jan Nevyjel

      Dobrý den,

      úprava postavení a pravomocí osadního výboru je bohužel v obecním zřízení zkoupá. Podle § 120 odst. 1 zákona 128/2000 Sb., o obcích, osadní výbor pro část své obce zřizuje zastupitelstvo, určuje jeho počet a dokonce jmenuje i jeho předsedu. Mezi pravomoci osadního výboru podle § 121 výše citovaného zákona patří především oprávnění předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce a vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části obce. Navíc požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce o slovo, musí mu být uděleno. Doporučuji se také podívat do směrnic Vaší obce. Může se stát, že narazíte na směrnici obce o osadních výborech, která může nad rámec zákona upravovat další oprávnění osadních výborů. Například v Říčanech mají osadní výbory právo podávat připomínky v územním řízení o stavbách v jejich části obce.

      Všechna tato oprávnění bych Vám doporučil použít. Minimálně k vytvoření tlaku na obec, aby upustila od záměru povolení těžby. Pokud se Vám ovšem žádným z výše zmíněných způsobů nepodaří přesvědčit zastupitelstvo od upuštění záměru povolení těžby, pak už Vám zbývá pouze cesta správního řízení o povolení těžby, kterou upravují § 17 a 18 zákona č. 61/1988 Sb, o hornické činnosti. Podle odstavce prvního jsou účastníky řízení o povolení hornické činnosti žadatel, právnické a fyzické osoby, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny, a obec, v jejímž územním obvodu má být hornická činnost vykonávána. Účastníkem by mohlo být i občanské sdružení podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

      Povolení vydává obvodní báňský úřad v jehož místní působnosti se nachází Vaše obec na základě řízení spojeného s místním šetřením. Zahájení řízení by měl úřad oznámit dotčeným orgánům státní správy a účastníkům řízení nejpozději 10 dnů před ústním jednáním, popřípadě místním šetřením podle § 18 odst. 3 zákona o hornické činnosti. Současně je upozorní, že svoje stanoviska nebo námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, popřípadě před místním šetřením, jinak že se k později podaným stanoviskům nebo námitkám nemusí přihlédnout. Tedy při vydávání povolení opět máte možnost podávat připomínky.

      S pozdravem
      Jan Nevyjel

  35. Dobrý den, chtěla bych se zeptat , jestli místostarosta může uzavřít ústní smlouvu na plnění 6000 tis. Kč i když je starostka ve funkci a žádnou pravomoc na něj nepřenesla?
    Místostarostovi volala firma na nabídku webové prezentace a ten na ni kývl. Teď přišla faktura na 6000. Kč
    Děkuji za odpověď.

    • Jan Nevyjel

      V souladu s výkladem § 104 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích může místostarosta zastupovat starostu pouze v jeho nepřítomnosti, anebo v době, kdy starosta nevykonává funkci z důvodů vyplývajících z § 73 odst. 3 a § 79 odst. 1, tzn. nevykonává funkci z důvodů dočasné pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku a dále v průběhu dovolené. V úvahu ještě připadá eventualita, ve které buď starostka, nebo zastupitelstvo samo pověřilo tímto úkolem místostarostu.

      Pokud tedy neplatí žádný z výše zmíněných případů, tj. především delegace některého z orgánů obce, nepřítomnost, či dovolená (připadají nejvíce v úvahu), místostarosta překročil své pravomoci vymezené výše zmíněným ustanovením.

      S pozdravem

      Jan Nevyjel

  36. Dobrý den,
    Jsme malá obec se 7 zastupiteli. Mám několik dotazů:
    1) Je v pořádku, že starosta jako FOP stavař může sám zadávat stavební zakázky (do určité částky)? Takže většinu zakázek realizuje jeho firma. Nejedná se o střed zájmů?
    2) Je v pořádku pronájem obecních pozemků “za údržbu”?
    3) Je v pořádku, že obec prodá pozemek, který celá léta sloužil jako pěšina pro občany obce? Mohu si nějak zajistit zachování přístupové cesty přes pozemek obce, když ta mi ho nechce prodat?
    4) Je v pořádku, že zastupitel, který žádá o prodej obecního pozemku, hlasuje pro tento prodej? A ještě za cenu výrazně nižší, než se zde pozemky prodávají.
    5) Je v pořádku, že si starosta koupí pozemek, který na základě předkupního práva obci vrátil první kupující bez toho, aniž by znovu vyvěsil záměr pozemek prodat? Zde měl totiž informační výhodu oproti ostatním občanům.
    6) Kde si případně mohu stěžovat na střet zájmů?
    Děkuji za odpověď

    • Jan Nevyjel

      1) Nakládání s majetkem obce, pokud se nejedná o výslovně svěřené pravomoci zastupitelstvu, anebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo, patří do pravomoci rady (viz § 102 odst. 2 a 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Ta jej může přenést na starostu, popř. obecní úřad. Bude záležet na Vašem vnitřním nastavení vnitřních předpisů, které mohou na starostu přenést pravomoc rozhodovat o určitých veřejných zakázkách do určité výše. Bez znalosti Vašich vnitřních předpisů, tak nelze říci, zdali je v pořádku, že starosta zadává určité veřejné zakázky sám. Pokud ve Vaší obci není volena rada, pak pravomoci rady vykonává ze zákona starosta a v takovém případě může veřejné zakázky zadávat sám. V takovém případě by možná bylo vhodné, aby si zastupitelstvo vlastním usnesením vyhradilo rozhodovat o veřejných zakázkách od určité výše.

      Co se týče střetu zájmů, tak ten je v případě Vašeho starosty evidentní.

      2) Vedení obce ve Vašem případě zřejmě starosta má povinnost si počínat s péčí řádného hospodáře. Podle § 38 odst. 1 majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Porušením výše uvedených povinností ale není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn. Ve Vašem případě bude nutné zkoumat, zdali zde jiný důležitý zájem obce je nebo není. Pokud není, vedení obce nenakládá s majetkem obce s péčí řádného hospodáře, na což by zastupitelé měli reagovat. V nejzazších případech lze uvažovat o trestním oznámení na trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti.

      3) Pokud byli dodrženy ustanovení obecního zřízení o prodeji nemovitého majetku obce, pak je samozřejmě takový prodej legitimní. Co se týče přístupu přes pozemek obce, zde se nabízí několik variant řešení: a) zřízení věcného břemene cesty dohodou s obcí, b) zřízení věcného břemene cesty soudním rozhodnutím, c) zřízení věcného břemene cesty vyvlastněním, tzn. nuceným zřízením věcného břemene cesty za náhradu) anebo konečně d) zřízení nezbytné cesty dle nového občanského zákoníku.

      4) Zastupitel v takovém případě je rovněž v evidentním střetu zájmu. Podle § 8 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmu má povinnost ohlásit tento střet zájmu oznámením o osobním zájmu v zápise z jednání zastupitelstva, a to nejpozději před hlasováním. Pokud svůj střet zájmu ohlásí, splní tak svou zákonnou povinnost a může následně hlasovat libovolným způsobem. Pokud svůj střet zájmu před hlasováním neohlásil, dopustil se přestupku podle § 23 odst. písm. d) zmíněného zákona. Na takové jednání lze upozornit úřad obce s rozšířenou působností, do jehož obvodu spadá Vaše obec.

      Co se týče prodeje nemovitého majetku obce za výrazně nižší cenu, takový postup musí být řádně odůvodněn podle § 39 odst. 2 zákona o obcích. Pokud by totiž nižší cena než cena v místě a čase obvyklá nebyla řádně odůvodněna, způsobuje to absolutní neplatnost takového majetkového převodu.

      5) Zde úplně nechápu, co se konkrétně stalo. Potřeboval bych více informací.

      6) Věcně a místně příslušným orgánem k projednání přestupků podle zákona o střetu zájmů, je úřad obce s rozšířenou působností. Na něj se můžete obracet s podněty k prošetření jednání, které naplňují znaky přestupku podle zákona o střetu zájmů.

      S pozdravem

      Mgr. Jan Nevyjel
      Oživení, o.s.

  37. Dobrý den, lze považovat za právně akceptovatelný výstup z jednání komise při doporučení realizace díla , které obsahuje jen jakýsi zápis o tom jaký počet- byl a nebyl proti bez vydání usnesení k dané věci?…postačuje , nebo nahrazuje usnesení při doporučení realizace díla pouze zápis kdo a jak hlasoval, či nikoliv?

    • Dobrý den,
      nejsem si jistá, jakou komisi máte na mysli a komu doporučovala realizaci díla. Ve většině případů dávají komise pouze doporučení, které není právně závazné, tedy není ani nijak stanovena forma, jakou mají své doporučení vydat. Pokud si přejete upřesnění, prosím, napište bližší informace.
      S pozdravem
      Šárka Trunkátová

  38. Dobrý den, v naší obci jsme založili spolek. (Účelem spolku je zejména rozvoj obce a podpora a organizace společenských akcí v obci ze zdrojů získaných ze sponzorských darů, dotací, členských příspěvků, výtěžků pořádaných společenských akcí a podpory od obecního úřadu obce.

    Spolek jedná a hospodaří samostatně a na vlastní zodpovědnost).
    Obecní úřad nám ale stále hází pod nohy klacky s tím, že jsme jejich opozicí. Stále opakujeme, že chceme rozvoj obce, která nejméně 1 let stagnuje a starosta nic nedělá. Promrhávají se obecní peníze na neuskutečněné projekty, prodávají se stavební pozemky jako zahrada a pod.
    Máme nějakou šanci se hájit ?
    Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den,

      bohužel na takto obecně položenou otázku vám nemůžeme dát příliš relevantní odpověď. Vedení obce si možná myslí, že si pouze chystáte půdu před dalšími volbami. Zároveň, pokud součástí vaší činnosti je kritika současného vedení obce, pouštíte se vlastně do “opoziční práce”. V případě, že se chcete poradit konkrétněji, kontaktujte nás například emailem na adrese oziveni@oziveni.cz, kde můžeme probrat detaily toho, co se v obci děje.

      S pozdravem
      Šárka Trunkátová

Napsat komentář: Magda Smižanská Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *