Právní poradna

Rozhodovácí procesy obcí

Obce (ale ekvivalentně i kraje a hlavní město Praha) jsou územními korporacemi, kterým Ústava ČR garantuje právo na samosprávu. Zároveň jim lze na základě zákona svěřit výkon státní správy (přenesené působnosti). Aby mohl jednak odpovědně spravovat své vlastní záležitosti a jednak vykonávat svěřenou státní správu, zřizuje si územní celek orgány. Zákony, které určují orgány obce, kraje, hlavního města Prahy a jeho městských částí a zároveň vymezují jejich působnost, jsou: zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení, dále jen „ZOZ“), zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, (krajské zřízení, dále jen „ZKZ“) a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, (dále jen „ZPZ“).

Územní celek má podle ustanovení § 5 odst. 1 ZOZ, § 1 odst. 5 ZKZ a §1 odst. 4 a § 4 odst. 1 ZPZ čtyři základní orgány:

  • Zastupitelstvo obce / kraje / městské části / hlavního města Prahy
  • Rada obce / kraje / městské části (dále jen MČ) / hlavního města Prahy
  • Starosta obce / hejtman kraje / starosta MČ / primátora hlavního města Prahy
  • Obecní úřad / krajský úřad / úřad MČ / magistrát hlavního města Prahy.

Pro zjednodušení je nadále v textu užíván termín obec, zastupitelstvo obce, rada obce, starosta obce, obecní úřad atd., avšak obdobně níže uvedené informace platí i pro ostatní územně samosprávné celky.

Nejvyšším orgánem, voleným přímo občany obce, je zastupitelstvo obce, které ze svých členů volí starostu a radu obce. Obecní úřad zejména zajišťuje výkon rozhodnutí jiných orgánů obce a dále provádí výkon přenesené státní správy. Pro všechny orgány obce je charakteristické, že jsou nadány určitou rozhodovací pravomocí, a to v míře, kterou jim stanoví zákon, nebo v míře, kterou si v mezích zákona navzájem udělují či odjímají. Zastupitelstvo obce i rada obce si navíc zřizují ke své činnosti pomocné orgány (výbory a komise). Výborům zastupitelstva obce ani komisím rady obce ze zákona svěřena rozhodovací pravomoc není, nicméně v praxi bývá jejich vliv na rozhodnutí zastupitelstva či rady poměrně zásadní.

Vzhledem k tomu, že obce prostřednictvím svých orgánů vykonávají v širším slova smyslu veřejnou správu a je jim svěřen široký okruh pravomocí, je třeba zajistit účinné mechanismy kontroly jejich činnosti, mezi nimiž zaujímá zvláštní místo kontrola ze strany veřejnosti. Aktivní účast občanů na správě věcí veřejných může fungovat jako významný kontrolní mechanismus a garant transparentního a efektivního výkonu samosprávy. Tato kontrola ovšem vyžaduje porozumění tomu, o jakých otázkách jednotlivé orgány obce rozhodují a jakou procedurou přijímají svá rozhodnutí, jakým způsobem je možné ovlivňovat tento rozhodovací proces a tím z pozice občana participovat na výkonu samosprávy.

Rozhodovací procesy obcí

1) Zastupitelstvo obce a jeho pravomoci

Do pravomoci zastupitelstva obce náleží rozhodování ve věcech patřících podle § 35 ZOZ, § 14 ZKZ a § 16 ZPZ do samostatné působnosti obce (tj. záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů, zejména v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů, jako jsou potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku). Zastupitelstvu obce je přitom podle ustanovení § 84 odst. 2 ZOZ vyhrazeno rozhodování o následujících záležitostech:

  • schvalování programu rozvoje obce,
  • schvalování rozpočtu a závěrečného účtu obce,
  • zřizování dočasných a trvalých fondů obce,
  • zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních složek obce, schvalování jejich zřizovacích listin,
  • rozhodování o založení nebo rušení právnických osob, schvalování jejich zakladatelských listin, společenských smluv, zakládacích smluv, stanov a rozhodování o účasti v již založených právnických osobách,
  • delegování zástupce obce na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast,
  • navrhování zástupců obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast a navrhovat jejich odvolání,
  • vydávání obecně závazných vyhlášek obce,
  • rozhodování o vyhlášení místního referenda,
  • navrhování změn katastrálních území uvnitř obce, schvalování dohod o změně hranic obce a o slučování obcí,
  • určování funkcí, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni,
  • zřizování a rušení výborů zastupitelstva, volení jejich předsedů a dalších členů a odvolání jich z funkce,
  • volení z řad zastupitelů obce starostu, místostarostu a další členy rady obce (radní) a odvolávání jich z funkce, stanovení počtu členů rady obce, jakož i počtu dlouhodobě uvolněných členů tohoto zastupitelstva,
  • stanovení výše odměny neuvolněným členům zastupitelstva obce,
  • zřizování a rušení obecní policie,
  • rozhodování o spolupráci obce s jinými obcemi a formě této spolupráce,
  • rozhodování o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství,
  • udělování a odnímání čestného občanství obce a ceny obce,
  • stanovení zásad pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce,
  • rozhodování o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů zastupitelstva,
  • rozhodování o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení veřejného neziskového zdravotnického ústavního zařízení, navrhování zástupců do jeho dozorčí rady a rozhodování o převodu vlastnického práva k majetku, s nímž takové zdravotnické zařízení hospodaří, nebo o jeho pronájmu, stanoví-li to zvláštní právní předpis,
  • plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem,
  • vydávání nařízení obce, není-li zřízena rada obce,
  • rozhodování o zrušení usnesení rady obce, jsou-li mu předložena podle § 105 odst. 1 ZOZ.

Zastupitelstvo obce si může podle § 84 odst. 4 ZOZ vyhradit i další rozhodovací pravomoci v samostatné působnosti obce mimo pravomoci vyhrazené radě obce podle § 102 odst. 2 ZOZ, čímž je reflektován princip dělby moci na úrovni obce. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 7. 2009, sp. zn. 23 Cdo 3826/2007 pak za vyhrazení pravomoci zastupitelstvem obce v konkrétní záležitosti je třeba považovat i samotné rozhodnutí zastupitelstva obce o otázce spadající do samostatné působnosti obce, která jinak spadá do tzv. zbytkové pravomoci rady obce dle § 102 odst. 3 ZOZ. Pokud tedy zastupitelstvo obce schválí například znění smlouvy o dílo na vznik kupříkladu sochy, kašny apod., pak se má za to, že si vyhradilo i do budoucna rozhodování o této konkrétní smlouvě a jejich případných dodatcích. Rozhodnutí jiného orgánu obce by v takovém případě bylo neplatné.

Pokud jde o vyhrazené kompetence zastupitelstva kraje, zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstva městské části, jsou obdobné jako u zastupitelstva obce, avšak s určitými odlišnostmi, což je dáno jejich specifickým postavením (k tomu srov. § 35 odst. 2 ZKZ, § 59 odst. 2 a § 89 odst. 1 ZPZ).

Kromě výše vyjmenovaných základních pravomocí je zastupitelstvu obce dále podle ustanovení § 85 ZOZ (§ 36 ZKZ, § 59 odst. 3 a § 89 odst. 2 ZPZ) vyhrazeno rozhodování o následujících majetkoprávních úkonech:

  • nabytí a převod nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních předpisů; za nabytí nemovitého majetku se pak dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1090/2008 považuje i rozhodnutí o smlouvě o dílo, jestliže provedení díla spočívá ve zhotovení nemovitosti,
  • převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce,
  • poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů v hodnotě nad 20 000 Kč fyzické osobě nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,
  • poskytování dotací nad 50 000 Kč v jednotlivých případech občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým nebo právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí,
  • uzavření smlouvy o sdružení a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o sdružení, jehož je obec účastníkem,
  • peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
  • vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 20 000 Kč,
  • zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč,
  • dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
  • postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč,
  • uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu, ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení,
  • zastavení nemovitých věcí,
  • vydání komunálních dluhopisů.

Více k zasedání zastupitelstva rovněž příručka zpracovaná Ministerstvem vnitra: Dílčí aspekty související se zasedáním zastupitelstva

Permalink.

i) Co je to uvolněný / neuvolněný člen zastupitelstva obce, jaká jim přísluší odměna?

Mezi vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce náleží i rozhodování o tom, kteří z členů zastupitelstva obce budou pro výkon své funkce dlouhodobě uvolněni. Uvolněným zastupitelem se rozumí osoba, která vykonává volenou funkci na „plný úvazek“ a tedy za tomu odpovídající odměnu. Uvolněný zastupitel je dlouhodobě uvolněn z pracovního poměru a fakticky se stává po dobu výkonu své funkce „jakoby“ zaměstnancem obce. Odměna se v takovém případě vyplácí i těm, kteří před zvolením do funkce nebyli výdělečně činní (např. důchodci). Zpravidla bývá uvolněným zastupitelem starosta, někteří radní, předseda Kontrolního výboru nebo předseda Finančního výboru.

Odměna je zastupitelům za výkon volené funkce vyplácena za podmínek uvedených v nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členů zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů. Obligatorně obec vyplácí odměnu ze svých rozpočtových prostředků pouze uvolněným zastupitelům (viz § 71 odst. 1 ZOZ, § 46 odst. 1 ZKZ a § 52 odst. 1 ZPZ). Neuvolněným zastupitelům může být (ale nemusí) za výkon funkce poskytnuta rovněž měsíční odměna, přičemž její maximální výši stanoví citované nařízení (viz § 72 ZOZ, § 47 ZKZ a § 52 odst. 5 ZPZ). Zatímco uvolněný člen zastupitelstva má právní nárok na odměnu za výkon své funkce, neuvolněný člen zastupitelstva nikoliv.

Pokud jsou neuvolnění zastupitelé v pracovním poměru, je jejich zaměstnavatel povinen jim za účelem výkonu funkce zastupitele poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu doby potřebné pro výkon funkce. Potřebný rozsah určuje obec, v každém případě se jedná minimálně o poskytnutí pracovního volna pro možnost účasti na zasedání zastupitelstva. Náhradu vyplacené mzdy uhradí zaměstnavateli obec. Neuvolněným zastupitelům, kteří nejsou v pracovním poměru, poskytuje obec náhradu ušlého výdělku za dobu strávenou výkonem funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo. Paušální částka není součástí odměny a poskytuje se rovněž i důchodcům, matkám na mateřské dovolené, osobám v domácnosti apod.

Více k odměnám zastupitelů odkazujeme na příručky zpracované Ministerstvem vnitra: Odměňování zastupitelů Odměňování zastupitelů – otázky a odpovědi

V následujícím textu je v otázkách a odpovědích přiblížena procedurální stránka rozhodování zastupitelstva obce (svolávání zasedání zastupitelstva obce, usnášení, formální náležitosti zápisu apod.) a možnost účasti občanů na jeho rozhodování.

Permalink.

ii) Kdy se koná zasedání zastupitelstva obce?

Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Zastupitelstvo zpravidla svolává a řídí starosta obce (§ 92 odst. 1 ZOZ), resp. hejtman kraje (§ 40. odst. 1 ZKZ), resp. primátor hlavního města Prahy, a to písemně se sdělením navrženého programu jednání (§ 60 odst. 1 ZPZ). Tito jsou povinni svolat zasedání zastupitelstva také tehdy, požádá-li o to alespoň jedna třetina zastupitelů (§ 41 odst. 2 ZKZ a § 60 odst. 2 ZPZ), nebo v případě obcí též hejtman kraje (§92 odst. 1 ZOZ). Zasedání se přitom koná nejpozději do 21 dnů ode dne doručení žádosti obecnímu úřadu, resp. do 15 dnů ode dne doručení Magistrátu hlavního města Prahy. Jestliže starosta zasedání nesvolá, svolá jej místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.

Permalink.

iii) Kdy je zastupitelstvo obce usnášeníschopné?

Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. V případě, že při zahájení jednání zastupitelstva nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů, ukončí předsedající zasedání s tím, že do 15dnů se musí konat náhradní zasedání. K platnému usnesení zastupitelstva, rozhodnutí nebo volbě je totiž třeba podle ustanovení § 87 ZOZ, § 40 odst. 2 ZKZ a § 62 ZPZsouhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva.

 

Permalink.

iv) Jak se dozvím, kdy se koná zasedání zastupitelstva obce?

O době, místě a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce informuje obecní úřad na své úřední desce, a to nejméně 7 dní před jeho konáním (viz § 93 odst. 1 ZOZ a § 60 odst. 3 ZPZ), resp. nejméně 10 dnů před jeho konáním (viz § 42 odst. 1 ZKZ). V praxi toto zákonné ustanovení bohužel znamená, že se dříve než jeden týden (deset dní) předem o konání zasedání zastupitelstva nedozvíte a to ani jako občan a často ani jako opoziční zastupitel. Úřední deska musí být ze zákona nepřetržitě veřejně přístupná, tedy i v nočních hodinách. Její obsah se zveřejňuje též způsobem umožňujícím dálkový přístup (zpravidla prostřednictvím internetu). Kromě toho může obec informaci o plánovaném zasedání zastupitelstva obce uveřejnit způsobem v místě obvyklým (např. na jiné informační tabuli). Jestliže obec nesplní povinnost informovat občany o připravovaném zasedání zastupitelstva obce popsaným způsobem, pak nelze hovořit o splnění zákonem stanoveného požadavku veřejnosti zasedání zastupitelstva obce. Takové zasedání nelze považovat za řádné zasedání tohoto orgánu a usnesení na něm přijatá za právně relevantní rozhodnutí zastupitelstva obce.

Permalink.

v) Mají obce podrobnosti o jednání zastupitelstva obce upraveny v nějakém řádu?

V ustanovení § 96 ZOZ, § 44 ZKZ a § 66 ZPZ je zastupitelstvu uložena povinnost vydat jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva. V případě jednacího řádu zastupitelstva kraje je navíc stanoveno, aby jeho obsahem byla i podrobnější úprava jednání výborů, a v případě jednacího řádu zastupitelstva hlavního města Prahy též postup při projednávání návrhů zákonů podávaných Poslanecké sněmovně. Jednací řád se zpravidla přijímá usnesením zastupitelstva obce. Má formu interního předpisu, nejedná se tedy o obecný právní předpis, jehož porušení by bylo zákonem sankcionováno. Vynutitelné jsou pochopitelně ty části jednacího řádu, které obsahují povinnosti uložené zákonem. Na dodržování jednacího řádu dohlížejí zejména ověřovatelé zápisu zvolení na zasedání zastupitelstva a dále každý jednotlivý člen zastupitelstva prostřednictvím svých námitek. V případě, že ověřovatelé odmítnou podepsat zápis ze zasedání zastupitelstva z důvodu porušení jednacího řádu, je třeba, aby se s tím zastupitelstvo obce nějakým způsobem vypořádalo. Vhodné je postupovat například obdobně jako u námitek učiněných členem zastupitelstva obce, tedy o jejich důvodnosti rozhodnout na následujícím zasedání. Ministerstvo vnitra v rámci své dozorové a kontrolní pravomoci na dodržování přijatého jednacího řádu nedohlíží. Může však na základě podnětu přezkoumávat zákonnost jednotlivých částí jednacího řádu a to v rámci přezkumu zákonnosti přijatých usnesení, rozhodnutí či jiného opatření orgánu obce dle § 124 a násl. ZOZ, § 82 a násl. ZKZ a § 107 a násl. ZPZ). V případě městských částí pak přezkum jednacích řádů provádí Magistrát hlavního města Prahy.

Permalink.

vi) Mám právo seznámit se se zněním jednacího řádu zastupitelstva obce?

ZOZ, ZKZ a ZPZ v žádném ze svých ustanovení neukládá obcím povinnost zveřejnit jednací řád zastupitelstva. Tuto povinnost však lze dovodit ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“). Podle citovaného zákona lze jednací řád zastupitelstva obce považovat buď za předpis, podle kterého povinný subjekt jedná a rozhoduje (§ 5 odst. 1 písm. e) InfZ), nebo za předpis vydaný v rámci jeho působnosti (§ 5 odst. 2 písm. a) InfZ). Podle prvé varianty je nutno takto vnímanou informaci zveřejnit v sídle a úřadovnách na místě všeobecně přístupném, jakož i umožnit pořízení její kopie. Podle druhé možnosti pak pouze v sídle povinného subjektu. Citovaný zákon rovněž ukládá povinnost takto vnímanou informaci zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Více k jednacímu řádu zastupitelstva odkazujeme na příručku Ministerstva vnitra: Jednací řády zastupitelstva

Permalink.

vii) Mohu se účastnit zasedání zastupitelstva obce?

Ano, zasedání zastupitelstva se můžete účastnit, neboť je veřejné a může se ho účastnit v zásadě kdokoliv (viz § 93 odst. 2 ZOZ, § 42 odst. 1 ZKZ a § 60 odst. 4 ZPZ). Neexistuje důvod, pro který by bylo možno veřejnost ze zasedání zastupitelstva vyloučit. V případě, že jste občanem dané obce, máte dokonce podle ustanovení § 16 odst. 2 písm. c) ZOZ, § 12 odst. 2 ZKZ a § 7 písm. d) a § 8 písm. d) ZPZ právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem. V ustanovení § 16 odst. 2 písm. d) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. f) ZKZ a § 7 písm. g) a § 8 písm. g) ZPZ máte dále výslovně garantováno právo vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok. Tato oprávnění, jakož i další uvedená v ustanovení § 16 ZOZ, § 12 ZKZ a § 7 a § 8 ZPZ, lze považovat za součást provedení ústavní zásady vyjádřené v čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zaručující právo každého občana podílet se na správě věcí veřejných přímo nebo volbou svých zástupců. Jejich realizace proto nesmí být nijak omezována. Občanu obce například musí být umožněno vyjádřit se k aktuálně projednávané věci (určitému bodu programu zasedání). Udělení slova až na závěr zasedání po schválení usnesení totiž ve své podstatě představuje popření smyslu tohoto práva. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 5. 2007, čj. 15 CA 196/2006-35, ve kterém se ve vztahu ke krajům a jenž lze analogicky aplikovat na obce vyjádřil tak, že: Kraje prostřednictvím svých jednacích řádů nemohou omezovat právo občanů vyjadřovat se k projednávaným věcem, které je jim přiznáno zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích [§ 12 odst. 2 písm. b)]. Občané kraje tak mohou na zasedání zastupitelstva vyjadřovat svá stanoviska, která souvisejí s projednávanou problematikou.“

Permalink.

viii) Kdo určuje, co se bude na zasedání projednávat?

Podle ustanovení § 94 odst. 1 ZOZ mají právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání jeho členové, rada obce a výbory. V případě zastupitelstva kraje a zastupitelstva hlavního města Prahy návrh programu jejich jednání připravuje a předkládá rada (viz § 42 odst. 2 ZKZ a § 64 odst. 1 ZPZ). Návrhy na zařazení na program jednání mohou být učiněny i v průběhu zasedání, o jejich případném zařazení na tento program rozhodne zastupitelstvo. Požadovat projednání určité záležitosti spadající do samostatné působnosti obce mohou také její občané. Je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, resp. nejméně 1000 občany kraje musí ji zastupitelstvo projednat do 90 dnů na svém zasedání (viz § 16 odst. 2 písm. f) ZOZ a § 12 odst. 2 písm. d) ZKZ). Pokud jde o žádost o projednání určité záležitosti spadající do samostatné působnosti zastupitelstva hlavního města Prahy, je třeba, aby žádost podepsalo 1000 občanů hlavního města Prahy (viz § 7 písm. c) ZPZ). V případě zastupitelstva městských částí hlavního města Prahy je stanoven potřebný počet podpisů stejně jako u obcí, tedy 0,5 % občanů městské části (viz § 8 písm. c) ZPZ). Lhůta, ve které je zastupitelstvo hlavního města Prahy, resp. zastupitelstvo městské části povinno za předpokladu splnění podmínky potřebného počtu podpisů projednat danou záležitost, je stanovena na 60 dnů.

Permalink.

ix) Pořizuje se o zasedání zastupitelstva nějaký zápis? Kde ho mohu získat?

Povinnost pořídit zápis o průběhu zasedání zastupitelstva je stanovena v ustanovení § 95 odst. 1 ZOZ, § 43 ZKZ a § 65 ZPZ. Pořízený zápis musí obsahovat následující údaje:

  • počet přítomných členů zastupitelstva obce,
  • schválený pořad jednání zastupitelstva obce,
  • průběh a výsledek hlasování,
  • přijatá usnesení,
  • podpis starosty nebo místostarosty a určených ověřovatelů.

Zápis je nutno pořídit do 10 dnů (v případě hlavního města Prahy do 7 dnů) od konání zasedání a musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. Do zápisu z jednání zastupitelstva obce a jeho usnesení má totiž občan obce dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. e) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. c) ZKZ a § 7 písm. e) a § 8 písm. e) ZPZprávo nahlížet a pořizovat si z nich výpisy. Musí Vám být přitom zpřístupněn celý (autentický) obsah zápisu, tedy bez jakékoliv anonymizace osobních údajů v něm uvedených osob. Naopak v případě zveřejnění zápisu ze zastupitelstva na internetu musí být veškeré osobní údaje osob v něm uvedených anonymizovány.

Permalink.

x) Mohu si ze zasedání zastupitelstva obce pořídit audiovizuální záznam?

O této otázce probíhaly v posledním období zásadní spory kvůli negativnímu kvůli postoji Úřadu pro ochranu osobních údajů. Poslední vývoj judikatury, v němž má Oživení zásadní příspěvek v podobě soudního rozhodnutí v psárské kauze, však jasně směřuje k závěru, že pořizování a zveřejňování záznamů je při dodržení základních opatření nejen legální, ale i vhodný způsob, jak informovat o rozhodování samospráv. Po rozsudku, který zrušil jedinou sankci, kterou ÚOOÚ kdy v této otázce udělil, i samotný úřad vydal stanovisko, ve kterém své názory koriguje a zveřejňování záznamů nadále nebrání. Více informací o této problematice naleznete na speciální stránce. Analýzu relevantních zákonů, která také přispěla ke změně postoje ÚOOÚ, naleznete v tomto odkazu. Dočtete se v ní mimo jiné i to, jaká opatření musí učinit obec nebo občan, pokud chce zasedání nahrávat a záznamy zveřejňovat – jelikož jistou kolizi práva na informace a práva na ochranu soukromí by měl ten, kdo chce záznamy zveřejňovat, mít na paměti. Návod technické povahy, jak videozáznamy pořizovat, zpracovávat a šířit, naleznete v tomto manuálu.

Permalink.

xi) Může člen zastupitelstva obce nějak napadnout obsah zápisu ze zasedání zastupitelstva obce a případně jakými dalšími právy při výkonu své funkce disponuje?

Právo zastupitele podat proti zápisu ze zasedání zastupitelstva obce námitky vyplývá z ustanovení § 95 odst. 2 ZOZ, § 43 ZKZ a § 65 ZPZ. Zde je také stanoveno, že o námitkách člena zastupitelstva obce rozhodne na nejbližším zasedání zastupitelstvo obce. Práva člena zastupitelstva obce při výkonu jeho funkce jsou uvedena v ustanovení § 82 ZOZ, § 34 odst. 1 ZKZ a § 51 odst. 3 ZPZ. Na základě citovaného ustanovení mají zastupitelé v zákoně výslovně upravené právo na informace, dále mají právo předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání, vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila, požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce. Odpověď na své dotazy, připomínky a podněty musí obdržet nejpozději do 30 dnů. Stejná lhůta je stanovena i pro poskytnutí jím žádaných informací. Se špatnou praxí jsme se setkali například v obci Silůvky, kdy námitky členky zastupitelstva obce nebyly řádně a včas vyřízeny, byl jí odepřen přístup k informacím a navíc jí bylo zabráněno ve výkonu jí uložené povinnosti – účastnit se zasedání orgánu obce (konkrétně finančního výboru), jehož byla členem, a to s nepřípustným odůvodněním, že byla přítomna nadpoloviční většina členů, proto nebylo nutno ji zvát.

Permalink.

xii) Jsou členům zastupitelstva obce stanoveny nějaké povinnosti?

S výkonem funkce člena zastupitelstva obce jsou pochopitelně spojeny i určité povinnosti (srov. § 83 ZOZ, § 34 odst. 2 a 3 ZKZ a § 51 odst. 4 a 5 ZPZ). Jedná se zejména o povinnost zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, popřípadě zasedání i dalších orgánů obce, je-li jejich členem, dále plnit úkoly těmito orgány uložené, hájit zájmy občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce. Důležitou povinností člena zastupitelstva obce je i oznámit střet zájmů, respektive sdělit skutečnosti nasvědčující tomu, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci. Sdělení o těchto skutečnostech musí učinit před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat.

Permalink.

xiii) Zastupitel splní svou povinnost a oznámí střet zájmu. Má právo o dané věci hlasovat? A co se stane, když střet zájmu neoznámí vůbec?

S oznámením zastupitele o střetu zájmů k určité záležitosti, která má být projednávána, není automaticky spojen následek v podobě vyloučení z hlasování o dané záležitosti, a to ani tehdy, rozhodne-li zastupitelstvo o existenci důvodu pro vyloučení z projednávání a rozhodování dané záležitosti. Zákon totiž výslovně nestanoví, pokud příslušný orgán rozhodne o existenci důvodu pro vyloučení z projednávání a rozhodování určité záležitosti, že se takový člen orgánu nesmí jednání dále účastnit a v dané věci hlasovat. S ohledem na ústavněprávní charakter mandátu zastupitele obce nelze mu bez výslovné právní úpravy zabránit, aby se projednávání a hlasování aktivně účastnil. Záleží proto pouze na jeho morální a politické odpovědnosti, zda skutečně hlasovat bude, či nikoliv. K tomu je třeba podotknout, pokud by zákon stanovil zákaz hlasování o záležitosti v případě rozhodnutí příslušného orgánu o existenci důvodu pro vyloučení s projednávání a hlasování, jednalo by se o institut, který by byl snadno zneužitelný v rukou koalice vůči nepohodlným opozičním zastupitelům a mohlo by tak docházet k nezákonným zásahům do mandátu zastupitele obce. S porušením povinnosti zastupitele oznámit střet zájmů zákon nespojuje žádnou sankci. V případě neoznámení osobního zájmu na projednávané věci připadá v úvahu stíhání pro přestupek podle ustanovení § 23 odst. 1 písm. d) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.

K projednávání přestupku

Za přestupek neoznámení o osobním zájmu podle § 8 odst. 1  zákona o střetu zájmů lze uložit pokutu do 50000 Kč. S neplněním povinnosti člena zastupitelstva obce je nepochybně třeba spojovat rovněž politickou odpovědnost a v dalších volbách daného zastupitele nevolit.

Permalink.

xiv) V naší obci vykonává funkci rady obce starosta. Jak zákon řeší jeho střet zájmu například při pronájmu nemovitého majetku obce?

Povinnost oznámit osobní zájem (střet zájmů) ZOZ starostovi obce výslovně neukládá. Vztahuje se na něj ovšem zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož v případě střetu zájmu veřejného zájmu se zájmem osobním nesmí upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako starosta obce povinen prosazovat a hájit. Osobním zájmem se přitom rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři osobní výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu (viz § 3 odst. 1 cit. zák.). Rovněž je stanoveno, že veřejný funkcionář nesmí využít svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jiného. Nicméně dodržování této povinnosti není právně vymahatelné, neboť zákon s jejím porušením nespojuje žádnou sankci. Je proto třeba, aby zde opět nastoupila sankce ze strany voličů v podobě nezvolení v dalších volbách.

Permalink.

2) Výbory zastupitelstva

Zastupitelstvo obce zřizuje jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory, přičemž podle ustanovení § 117 odst. 2 ZOZ je vždy povinno zřídit finanční a kontrolní výbor. Zastupitelstvo kraje navíc dle ustanovení § 78 odst. 1 ZKZ obligatorně zřizuje výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost a zastupitelstvo hlavního města Prahy dle ustanovení § 78 odst. 1 ZPZ výbor pro výchovu a vzdělávání. Jestliže v územním obvodu dané obce žije alespoň 10% (v kraji a hlavním městě Praze postačí 5 %) občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje zastupitelstvo výbor pro národnostní menšiny, jehož nejméně polovinu členů tvoří právě příslušníci národnostních menšin. Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce, s výjimkou osadního výboru. Výbory plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce, a ze své činnosti odpovídají rovněž zastupitelstvu obce (viz § 118 odst. 1 ZOZ, § 77 odst. 1 ZKZ a § 77 odst. 3 ZPZ). Vůči výborům zřízeným zastupitelstvem hlavního města Prahy disponuje pravomocí ukládat jim úkoly i rada hlavního města Prahy, ovšem pouze v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem, přičemž výbory jí odpovídají jen v rámci takto jí vymezené působnosti.

Výbory mají právo předkládat zastupitelstvu obce svá stanoviska a návrhy. Nicméně zastupitelstvo obce nemá zákonem uloženou povinnost se předloženými stanovisky a návrhy zabývat. Výbory samy o sobě nemají pravomoc ukládat úkoly či realizovat opatření k nápravě. Tato činnost již náleží do působnosti zastupitelstva obce, jemuž k příslušnému rozhodnutí shromažďují podklady a navrhují případná řešení. Určitou nezávislost finančního a kontrolního výboru by měl zajistit zákaz souběžného výkonu funkce člena těchto výborů a starosty, místostarosty, tajemníka obecního úřadu a osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu (viz § 119 odst. 1 ZOZ, § 78 odst. 3 ZKZ a § 78 odst. 3 ZPZ). Každý výbor má lichý počet svých členů. Finanční a kontrolní výbory přitom mají alespoň tři členy a v kraji a hlavním městě Praze musí mít nejméně pět členů. Výbory se schází podle potřeby a o záležitostech jim svěřených rozhodují usnesením. K platnosti usnesení výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů výboru (§ 118 odst. 3 ZOZ, § 77 odst. 3 ZKZ a § 77 odst. 5 ZPZ). Po formální stránce zákon pro usnesení výboru vyžaduje písemnou formu a jeho podepsání předsedou výboru. Ačkoli to zákon nestanoví, je z hlediska právní jistoty vhodné, aby byly předmět činnosti a procedurální otázky rozhodování výborů podrobněji upraveny interním předpisem, například v jednacím řádu zastupitelstva obce či zvláštním statutem.

Občan konkrétní obce má dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. e) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. c) ZKZ a § 7 písm. e) a § 8 písm. e) ZPZ právo nahlížet a pořizovat si výpisy z usnesení výborů obce, jakož i z usnesení komisí obce, o kterých je pojednáno níže.

Jak již bylo řečeno, zastupitelstvo obce musí obligatorně zřídit finanční a kontrolní výbor, a to jako dva samostatné orgány. Nelze zřídit jeden výbor, kterému by byly svěřeny zákonem stanovené úkoly pro finanční a kontrolní výbor. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plní další úkoly, kterými jej pověřilo zastupitelstvo obce (viz § 119 odst. 2 ZOZ, § 78 odst. 4 ZKZ a § 78 odst. 4 ZPZ). Finanční výbor zastupitelstva kraje má explicitně vymezen širší okruh pravomocí. Dle citovaného ustanovení navíc provádí kontrolu hospodaření právnických osob a zařízení založených nebo zřízených krajem, nebo které byly na kraj převedeny, a dále provádí kontrolu využití dotací poskytnutých krajem z jeho prostředků obcím. Za tímto účelem je výbor oprávněn požadovat od obcí příslušné podklady a obce jsou povinny poskytnout výboru požadovanou součinnost. Do působnosti kontrolního výboru, jak lze z jeho názvu dovodit, patří zejména kontrolní činnost. Kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti a plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce (§ 119 odst. 3 ZOZ, § 78 odst. 5 ZKZ a § 78 odst. 5 ZPZ). O provedené kontrole výbor pořídí zápis, jehož obsahem je údaj o tom, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala. Tento zápis poté výbor předloží zastupitelstvu obce, a to i s připojeným vyjádřením orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala (viz § 119 odst. 5 ZOZ, § 79 odst. 2 ZKZ a § 78 odst. 8 ZPZ).

Více k výborům a komisím odkazujeme na příručku Ministerstva vnitra: Výbory a komise jako orgány obce

Permalink.

3) Rada obce

Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti rozhoduje pouze tehdy, stanoví-li tak zákon (viz § 99 odst. 1 ZOZ, § 57 odst. 1 ZKZ a § 68 odst. 4 ZPZ). V obcích, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta až na výjimky stanovené v § 102 odst. 4 ZOZ. Mezi pravomoci rady obce patří dle ustanovení § 102 ZOZ (k tomu srov. § 59 ZKZ a § 68 a § 94 ZPZ) příprava návrhů pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečování plnění jím přijatých usnesení, přičemž radě obce je vyhrazeno:

  • zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,
  • plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2 ZOZ),
  • rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,
  • vydávat nařízení obce,
  • projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce,
  • stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2 ZOZ),
  • na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem,
  • zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady obce, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
  • kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce,
  • stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce,
  • ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 58 ZOZ); tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti,
  • přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi,
  • stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
  • schvalovat organizační řád obecního úřadu,
  • plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem.

POZOR! Od 1.7.2016 Rada obce již nemá ve vyhrazené pravomoci uzavírání nájemních smluv. Bude tedy záležet na tom, jak si tuto pravomoc mezi sebou Zastupitelstvo a Rada u konkrétních nájemních smluv rozdělí. To může být v praxi poměrně sporné. Blíže o tomto tématu zde.

Jednání rady obce jsou oproti jednáním zastupitelstva obce neveřejné (viz § 101 odst. 1 ZOZ, § 58 odst. 1 ZKZ a § 70 odst. 1 ZPZ). Ke svým schůzím se schází podle potřeby. K jednotlivým bodům svého jednání může přizvat dalšího člena zastupitelstva obce, jakož i jiné osoby. Rada obce je usnášeníschopná pouze tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech jejích členů. Obdobně jako zastupitelstvo obce pořizuje rada obce ze své schůze zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. V zápise je třeba vždy uvést počet přítomných členů, schválený pořad jednání schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze musí být pořízen do sedmi dnů (v případě kraje do 10 dnů) od jejího konání a musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obce. Proti zápisu ze schůze může každý člen rady obce podat námitky. O těchto námitkách se poté rozhoduje na následující schůzi rady obce. Podrobnosti o jednání rady obce jsou stanoveny v jednacím řádu, který rada obce za tímto účelem vydává. Radě kraje je stanovena povinnost podávat na každém zasedání zastupitelstva zprávu o své činnosti. Tutéž povinnost ukládá ZPZ i radě hlavního města prahy, avšak méně často, a to jednou za půl roku.

Na tomto místě je vhodné zmínit, že občanovi konkrétní obce jsou dána určitá práva ke kontrole výkonu samosprávy věcí veřejných radou obce. Jedná se zejména o právo nahlížet do schválených usnesení rady obce (viz § 16 odst. 2 písm. e) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. c) ZKZ a § 7 písm. e) a § 8 písm. e) ZPZ) a možnost žádat o poskytnutí kopie zápisu ze schůze rady obce podle InfZ. K usnesení rady obce tedy máte přímý přístup bez jakékoliv anonymizace údajů v něm uvedených oproti zápisu ze schůze rady obce, který Vám povinný subjekt může poskytnout pouze v omezené podobě, obsahuje-li chráněné údaje ve smyslu § 9 a násl. InfZ. K tomuto právu občana obce lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2005, sp. zn. 6 As 40/2004-62, ve kterém vyslovil: Neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (§ 101 odst. 1 a 3 ZOZ) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu.“

Kromě toho obdobně jako v případě zastupitelstva obce můžete dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. d) ZKZ a § 7 písm. c) a § 8 písm. c) ZPZ požadovat po radě obce projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti. Pokud je taková žádost podepsána alespoň 0,5 % občanů obce, respektive nejméně 1 000 občany kraje nebo nejméně 1 000 občany hlavního města Prahy, musí ji rada na své schůzi projednat nejpozději do 60 dnů.

Permalink.

4) Komise rady

Obdobně jako zastupitelstvo zřizuje i rada na základě ustanovení § 122 odst. 1 ZOZ, § 80 odst. 1 ZKZ a § 79 odst. 1 ZPZ své iniciativní a poradní orgány, kterými jsou komise. Komise může být však též výkonným orgánem, a to tehdy, byl-li jí na základě § 103 odst. 4 písm. c) ZOZ svěřen výkon přenesené působnosti. V takovém případě má komise ve smyslu ustanovení § 5 odst. 3 ZOZ rovněž postavení orgánu obce a nikoli pouze orgánu rady obce. Kdo se může stát členem komise, zákon nijak nevymezuje. Volba kandidátů na členy komise se proto bude řídit zejména místními zvyklostmi a možnostmi dané obce. Pouze na předsedu komise, které byl svěřen výkon přenesené působnosti (například zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi na základě § 78 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách), jsou kladeny speciální požadavky, neboť musí prokázat zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti, nestanoví-li zákon jinak (viz § 122 odst. 3 ZOZ). Komise ze své činnosti odpovídají radě obce, přičemž ve věcech přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídají starostovi. Svá stanoviska a náměty předkládají radě obce. Usnáší se většinou hlasů svých členů.

Více k výborům a komisím odkazujeme na příručku Ministerstva vnitra: Výbory a komise jako orgány obce

Permalink.

5) Starosta

Starosta zastupuje obec navenek, není však stautárním orgánem obce. Nejvyšším správním soudem i Ústavním soudem bylo již opakovaně judikováno, že starosta nemůže sám vytvářet vůli obce (to přísluší jen zastupitelstvu nebo radě obce) a může ji pouze navenek sdělovat a projevovat. Bez předchozího rozhodnutí rady nebo zastupitelstva je právní úkon učiněný starostou absolutně neplatný.

Do své funkce je spolu s místostarosty volen zastupitelstvem z řad jeho členů, přičemž za výkon své funkce odpovídá právě zastupitelstvu obce (viz § 103 odst. 2 ZOZ, § 61 odst. 2 ZKZ a § 72 odst. 1 ZPZ). S výkonem funkce starosty je spojena odpovědnost za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok podle § 42 ZOZ a odpovědnost za informování veřejnosti o činnosti obce. Starosta dále plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních právních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu, vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li v obci zřízena rada obce, zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce, plní další úkoly stanovené ZOZ a zvláštními zákony, plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu. Mezi jeho oprávnění patří i možnost po projednání s ředitelem krajského úřadu svěření komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech a dále možnost po policii ČR požadování spolupráce při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku.

Jak je uvedeno výše, tak také svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce a podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce. Ke kompetencím hejtmana a primátora hlavního města Prahy, které jsou vymezeny v obdobném rozsahu jako u starosty obce, srov. zejména § 61 odst. 3 ZKZ a § 72 odst. 3 ZPZ. Mezi poměrně významná oprávnění starosty náleží podle ustanovení § 105 ZOZ, § 62 ZKZ a § 73 ZPZ i právo pozastavit výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. V takovém případě je pak povinen věc předložit k projednání nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce. Na základě § 106 odst. 1 ZOZ, § 61 odst. 3 písm. d) ZKZ a § 80ZPZ přísluší starostovi v případech stanovených zvláštními zákony zřizovat pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce a současně jmenovat a odvolávat jejich členy. Takovým zvláštním zákonem je například zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, který v ustanovení § 53 odst. 3 stanoví, že obce mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání přestupků, přičemž tyto jednají a rozhodují v tříčlenném složení vždy za předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro projednávání přestupků.

Permalink.

6) Obecní úřad

Významným orgánem obce je i obecní úřad, který je tvořen starostou, místostarostou (místostarosty), tajemníkem obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu (viz § 109 odst. 1 ZOZ). Krajský úřad / Magistrát hlavního města Prahy tvoří ředitel, který je zaměstnancem kraje/hlavního města Prahy a za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu/Magistrátu hlavního města Prahy v samostatné a přenesené působnosti je odpovědný hejtmanovi kraje / primátorovi Hlavního města Prahy, a zaměstnanci zařazení do krajského úřadu (viz § 68 odst. 1 ZKZ, § 81 odst. 1 ZPZ).

V čele obecního úřadu stojí starosta a v čele krajského úřadu / Magistrátu hlavního města Prahy ředitel. Členění obecního úřadu ovlivňuje rada obce, neboť dle ustanovení § 109 odst. 2 ZOZ může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. Náplní činnosti obecního úřadu v oblasti samostatné působnosti je plnit úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, pomáhat výborům a komisím v jejich činnosti a rozhodovat v případech stanovených ZOZ, ZKZ a ZPZ nebo zvláštním zákonem. Jeho hlavní náplní je však výkon přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a) ZOZ, § 67 odst. 1 ZKZ a § 81 odst. 3 ZPZ, s výjimkou věcí, které jsou svěřeny do působnosti jiného orgánu obce.

Funkce tajemníka obecního úřadu se obligatorně zřizuje v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností, v ostatních obcích se zřizuje fakultativně. Tajemník obecního úřadu je zaměstnancem obce a je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti starostovi. Nesmí přitom vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. V obcích, kde není zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo kde není ustanoven, plní jeho úkoly starosta (viz § 110 odst. 3 ZOZ). Tajemník obecního úřadu zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštním orgánům obce, plní úkoly svěřené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou, stanoví podle zvláštního právního předpisu platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu, plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu a vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice, pokud je nevydává rada obce.

Z hlediska pravomocí svěřených tajemníkovi obecního úřadu má obdobné postavení ředitel krajského úřadu / Magistrátu hlavního města Prahy (srov. § 69 ZKZ, § 81 odst. 5 až 8 ZPZ), přičemž také nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích, jakož i vykonávat funkci poslance a senátora a funkci člena zastupitelstva územně samosprávných celků / zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstva městských částí.

Permalink.

7) Jaký je rozdíl mezi obcí a jejím úřadem? Koho lze žalovat?

Obec je právnická osoba se způsobilostí k právům a povinnostem (hodně zjednodušeně lze říci, že obec má IČ). Obec je subjektem, který uzavírá kupní smlouvy, nájemní smlouvy atd. Pokud z těchto uzavřených smluv vznikne soudní spor, pak je žalobcem či žalovaným obec (například žaloba na zaplacení kupní ceny, žaloba na zaplacení náhrady škody, žaloba na zaplacení dlužného nájemného, žaloba na zaplacení smluvní pokuty atp.). Zpravidla se jedná o samostatnou působnost obce, kterou vykonává obec jako právnická osoba. (poznámka: existuje však i řada výjimek, např. udělování některých pokut, které sice spadají do samostatné působnosti, ale pravomoc v tomto případě vykonává úřad a nikoli obec jako právnická osoba). Naproti tomu úřad nemá právní subjektivitu (nemá tedy IČ a nemůže například nabývat majetek), ale přesto může být žalován a to ve správním soudnictví. V těchto řízeních soud rozhoduje o zákonnosti rozhodnutí úřadu vydaných v rámci jeho vrchnostenské pravomoci. Jedná se nejčastěji o žaloby na rozhodnutí vydaná přenesené působnosti při výkonu státní správy – například rozhodnutí vydaná v rámci stavebního řízení.

Na jaký orgán obce se občan může obracet?

Každý občan konkrétní obce má dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. g) ZOZ, § 12 odst. 2 písm. e) ZKZ a § 7 písm. f) a § 8 písm. f) ZPZ právo obracet se na všechny orgány obce s návrhy, připomínkami a podněty. Orgány obce jsou povinny je vyřídit bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů. V případě působnosti zastupitelstva obce je lhůta pro vyřízení delší, a to nejvýše 90 dnů. To však neplatí pro zastupitelstvo hlavního města Prahy a pro zastupitelstvo městské části, neboť tyto musí vyřizovat podněty svých občanů nejpozději do 60 dnů. Jestliže tedy máte jakýkoliv návrh, připomínku či podnět, neváhejte se na příslušný orgán obrátit, neboť i tak se můžete podílet na výkonu samosprávy Vaší obce.

Permalink.

8) Jaký je rozdíl mezi obecně závaznou vyhláškou a nařízením obce?

Jedno z nejvýznamnějších oprávnění, kterým obec disponuje, je právo vydávat vlastní právní předpisy, jakožto obecně závazné normativní právní akty.

Nejobecnější základ legislativní pravomoci zastupitelstev obcí je obsažen v čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR (ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který stanoví, že zastupitelstva územně samosprávných celků mohou vydávat obecně závazné vyhlášky v mezích své samostatné působnosti. Zastupitelstvo obce vydává obecně závazné vyhlášky v mezích zákonů stanovujících jeho samostatnou působnost. To znamená, že povinnosti může obec ukládat fyzickým a právnickým osobám prostřednictvím obecně závazných vyhlášek jen tehdy, stanoví-li tak zákon. Přehled zákonných zmocnění k vydávání obecně závazných vyhlášek obce zpracovalo Ministerstvo vnitra. Podle § 10 ZOZ (resp. § 44 odst. 3 ZPZ) může obec ukládat povinnosti v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány, dále pro pořádání, průběh a veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku, k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně a k užívání zařízení sloužících potřebám veřejnosti. Zastupitelstvu městské části nepřísluší vydávat obecně závazné vyhlášky (§ 89 odst. 3 ZPZ), tyto vydává Zastupitelstvo hlavního město Prahy.

Druhým právním předpisem, který obec vydává, je nařízení obce. Tento normativní právní akt vydává obec ve své přenesené působnosti. Ústavním základem pro jejich vydávání je čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR, podle něhož mimo jiné i orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zmocněny. Oprávnění obcí v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení za předpokladu zákonného zmocnění je rovněž deklarováno v ustanovení § 11 odst. 1 ZOZ, § 7 ZKZ a § 44 odst. 2 ZPZ. Nařízení obcí mají tedy charakter prováděcích právních předpisů (jako např. nařízení vlády a vyhlášky ministerstev) a k samotnému vydání je nutné výslovné zákonné zmocnění. Přehled zákonných zmocnění k vydávání nařízení obce zpracovalo Ministerstvo vnitra. Nařízení obcí jsou na rozdíl od obecně závazných vyhlášek vydávány radou obce, avšak s jednou výjimkou, kdy v obci vykonává působnost rady obce starosta, tehdy nařízení vydává zastupitelstvo obce. Radě městské části nepřísluší vydávat nařízení (§ 94 odst. 2 ZPZ), tyto vydává Rada hlavního město Prahy.

Pro schválení obou typů právních předpisů obcí nejsou zákonem stanovena žádná zvláštní pravidla. Schvalují se proto formou usnesení, o jejichž proceduře přijímání je pojednáno níže. V případě hlavního města Prahy je zákonem stanovena povinnost projednat návrhy právních předpisů před jejich přijetím s městskými částmi, kterým je dána lhůta 30 dnů na vyjádření (tato může být ve výjimečných případech na základě rozhodnutí rady zkrácena, nesmí být však kratší než 15 dnů). Jestliže se městská část ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že s návrhem souhlasí. Podrobnosti k projednání návrhů právních předpisů hlavního města Prahy jsou stanoveny v Statutu hlavního města Prahy (viz § 46 odst. 3 ZPZ).

Podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky a nařízení je dle ustanovení § 12 odst. 1 ZOZ jejich vyhlášení, a to vyvěšením na úřední desce po dobu 15 dnů. V případě hlavního města Prahy se vyhlášení provede tak, že se uveřejní ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy (dále jen „Sbírka“) a v případě krajů ve Věstníku právních předpisů kraje (dále jen „Věstník“). Dnem vyhlášení těchto právních předpisů je přitom v případě obcí první den vyvěšení na úřední desce (kromě toho je obec může uveřejnit i způsobem v místě obvyklým), v případě krajů, resp. hlavního města Prahy den rozeslání příslušné částky Věstníku, resp. Sbírky, který musí být uveden v jejím záhlaví. Není-li stanovena účinnost pozdější, nabývají účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení. Pokud je dán naléhavý právní zájem, může být výjimečně stanoven dřívější počátek účinnosti, nikoli však dříve než dnem vyhlášení. V souvislosti s dřívějším nabytím účinnosti právního předpisu jsou pro kraje / hlavní město Prahu stanoveny určité povinnosti, a to výslovné uvedení dřívějšího počátku účinnosti v právním předpisu, jeho vyhlášení na úřední desce krajského úřadu / Magistrátu hlavního města Prahy spolu s uveřejněním důvodu naléhavého právního zájmu a na úředních deskách obecních úřadů obcí / městských částí, kterých se dotýká, jakož i ve hromadných informačních prostředcích.

Podle ustanovení § 12 odst. 4 ZOZ je obec povinna vést evidenci právních předpisů, které vydala, přičemž tato evidence obsahuje číslo a název právního předpisu, datum jeho schválení, datum nabytí jeho platnosti, datum nabytí jeho účinnosti, popřípadě i datum pozbytí jeho platnosti. Právní předpisy a uvedená evidence musí být přístupny každému u obecního úřadu obce, která je vydala. Redakci Sbírky vykonává Magistrát hlavního města Prahy. Sbírka musí být každému přístupná u Magistrátu hlavního města Prahy, u úřadů městských částí a na Ministerstvu vnitra. Věstník musí být také přístupný každému, a to u krajského úřadu, obecních úřadů v kraji a na Ministerstvu vnitra, přičemž kraj uveřejní stejnopis ‚Věstníku i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obec má dále dle ustanovení § 12 odst. 6 ZOZ povinnost zaslat obecně závaznou vyhlášku obce neprodleně po dni jejího vyhlášení Ministerstvu vnitra a nařízení obce krajskému úřadu, neboť tyto orgány vykonávají dozor nad jejich souladem se zákony, respektive u nařízení obce i s jinými právními předpisy. Kraje a hlavní město Praha zasílají svá nařízení věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu (viz § 8 odst. 9 ZKZ a § 45 odst. 12 ZPZ).

Zpracováno k 16. 9. 2011

Kontakt: poradna@oziveni.cz

Permalink.

259 komentářů

  1. Dobrý den,

    mohu se jako neuvolněná místostarostka ucházet (přihlásit se do výběrového řízení na místo administrativní pracovnice , účetní na našem obecním úřadě? Nebude se jednat o střet, zájmů když budu vykonávat obě funkce na stejném obecním úřadě? Moc děkuji předem za odpověď.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      moc se omlouvám za prodlevu s odpovědí.
      Obávám se, že jako zastupitelka nesmíte vykonávat pozici v obecním úřadě.
      Odpovědí je ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí:
      “Funkce člena zastupitelstva obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy zařazeným do obecního nebo městského úřadu této obce nebo města nebo Magistrátu hlavního města Prahy”

      Samozřejmě do výběrové řízení se přihlásit můžete a v případě, že uspějete, můžete se funkce zastupitelky vzdát.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

  2. Dobrý den.
    V naší obci se za veřejné peníze předělalo koupaliště na tenisový areál. Tenisové kurty užívá již dva roky sportovní klub tenisu naší obce. Členové klubu platí roční členské příspěvky a díky tomu mají menší poplatky za užívání kurtu. Nečlenové platí vyšší poplatek. Dle vyjádření představitelů klubu příjmy pro klub jsou kolem 60.000 Kč ročně. Dále tenisový areál má na starosti správce, který je placený z rozpočtu obce. Energie a daně jsou taky hrazeny z rozpočtu obce.
    Mezi obecným zastupitelstvem a sportovním tenisovým klubem není žádná písemná smlouva (o pronájmu, prodeji, daru, půjče atd.) Vše je pouze na ústní dohodě.
    Když bylo na veřejné schůzi zastupitelstva poukázáno na tento problém, tak představitelé tenisového klubu uvedli, že z vybraných peněz nakupují různé potřeby pro činnost klubu.

    Je tato aktivita všech zúčastněných stran ( obecní zastupitelstvo a sportovní tenisový klub) v souladu s platnými zákony?
    Děkuji za odpověď.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      jde fakticky o veřejnou podporu, která je v souladu se zákonem, pokud splňuje nějaké podmínky, ovšem až od určité výše veřejné podpory. V tomto případě se domnívám, že tato podpora tenisovému klubu nebude dosahovat hladiny de minimis.
      Další problém může být teoreticky účetní. Na tuto tematiky však odborník zdaleka nejsem.
      Samozřejmě ideální případ by byl, kdyby vztahy mezi tenisema obcí byly smluvně ošetřeny, nicméně ústní smlouvy mají často tu výhodu, že se o jejím obsahu dokáží smluvní strany v praxi snázeji domluvit než u psaných smluv. Byť to zní paradoxně.

      Přeji hezký den,
      Marek Zelenka

  3. Dobrý den, v jaké lhůtě ode dne podání žádosti k projednání radou obce, občan má dostat písemnou odpověď. A je povinna obec na písemnou žádost odpovědět písemně?
    Děkuji.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      nevím o předpise, který by radě dával nějakou lhůtu k projednání žádosti občana. Obecně lze říct, že na výkon Vašeho petičního práva musí veřejná správa reagovat. pokud nereaguje, obrátil bych se na obec jako povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím s žádostí o informace, jak s Vaší žádostí naložila. (v tomto případě se můžete obrátit přímo na radu obce).

      Hezký den,
      Marek Zelenka

  4. Katrin Brandner

    Může být zastupitel obce předseda dvou výborů? Zastupitelstvo obce schválilo vznik Sportovního a kulturního výboru, povinný je finanční a kontrolní výbor. Týž zastupitel je však předsedou uvedeného sportovního a kulturního výboru a dále výboru finančního.

  5. Dobrý den,
    chtěl bych se zeptat, jak se řeší situace, když ověřovatel zápisu odmítne podepsat zápis ze zastupitelstva.
    Děkuji za odpověď

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      zákon je v tomto smyslu dosti strohý, je tedy třeba vycházet ze smyslu právní úpravy. Podle mého názoru je takový zápis nekompletní a nelze jej za zápis ze zasedání zastupitelstva považovat. Zastupitelstvo ani nemůže, dle mého názoru, určit ex post jiné ověřovatele zápisu, u kterých si bude jisté, že zápis podepíše.
      Zákon však rozhodně nemůže zapříčinit nefunkčnost zastupitelstva. K nesouhlasu ověřovatele se tedy musí postavit primárně zastupitelstvo a usnesením jeho nesouhlas nahradit. Nesouhlas ověřovatele se tedy bude posuzovat obdobně jako námitka člena zastupitelstva. Problém může nastat, pokud se ověřovatelem zápisu stane ne-člen zastupitelstva. Podle mého názoru by se však mělo postupovat i v tomto případě stejně.
      Jinak neodsouhlasení zápisu nemá vliv ani na platnost přijatých usnesení – ta jsou přijata hlasováním. Zápis je pouze zaznamenává.
      Obci by však nemělo být lhostejné, pokud nemá odsouhlasený zápis (byť v praxi asi je).Porušila by tím zákon o obcích, na což by ji měla upozornit kontrola samostatné působnosti.

      Přeji hezký den,
      Marek Zelenka

  6. Marek Zelenka

    Dobrý den,
    pracovní právo není předmětem naší činnosti.
    Děkujeme za pochopení,
    Marek Zelenka

  7. Eva Kalčíková

    Dobrý den,
    obracím se na Vás s prosbou o radu. Naše obec trvale zaměstnává “obecního pracovníka”, jehož činností je např. sekání trávy, posyp a odklízení sněhu v zimě, čištění pasek před výsadbou stromků… Problém je v tom, že pracovník je zároveň synem našeho starosty. Když se například se zastupiteli většinově shodneme, že je třeba sekat na určitém místě tráva, tak náš podnět není brán na zřetel. Naopak nám bylo starostou vytknuto, že nám do toho nic není a nemáme právo určovat,co bude obecní pracovník dělat. Na vsi to tedy funguje, že si otec se synem dělají, co chtějí. Můj dotaz zní: Můžeme jako zastupitelstvo ovlivnit náplň práce našeho pracovníka, nebo je to opravdu jen v pravomoci starosty?

    předem děkuji za odpověď

    • Marek Zelenka

      Dobrý den :)
      Váš dotaz mě trochu pobavil. Ne že by se nejednalo o závažný princip, ale že se to spíše fakticky děje…
      Starosta vystupuje vúči zaměstnancům obecního úřadu z pozice zaměstnavatele (pokud v obci není tajemník). tzn., že mu reálně zadává práci podle svého uvážení.
      To ale neznamená, že by naopak starostu nemohl nikdo jiný úkolovat. Starosta je přeci pouze zmocněnec většiny v zastupitelstvu k výkonu řídící funkce. Nic víc. Musí tedy poslouchat to, co mu řekne zastupitelstvo. Reálně tedy nemůžete přímo úkolovat zaměstnance obecního úřadu. nicméně můžete si tuto kompetenci vyhradit jako zastupitelstvo. Např. můžete schválit usnesení, že tohoto zaměstnance obce může úkolovat kterýkoli ze zastupitelů.
      Otázka je, co by se stalo, kdyby Vás pak zase neposlouchal – pak byste museli schválit nové usnesení o tom, že starosta musí syna propustit:)

      Takže každopádně bude u Vás ještě veselo.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

  8. Ivan Laštovka

    Dobrý den, zastupitelstvo obce schvaluje dodatky k zřizovacím listinám příspěvkových organizací i zpětně, tj, např. dodatek k organizačnímu složení příspěvkové organizace platný a účinný k 1. lednu 2016, schválí s více než měsíčním zpožděním. 10. února 2016. Je platné schválení zpětně, nebo až dnem schválení zastupitelstvem,…co z toho plyne, sankce, neplatnost, úprava ZL…co to může mít za následky?

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      záleží na okolnostech. Pokud vznikl nárok na plnění podle starého organizačního složení v lednu, ale až v únoru bylo org. složení změněno, pak se domnívám, že by se mělo v tomto případě plnit podle původního dokumentu. Na platnosti dodatku to však, podle mě, nic nemění.

      hezký den,
      Marek Zelenka

  9. Marcela Veidenthalerová

    Dobrý den, prosím o odpověď na otázku – může neuvolněná místostarostka provádět pro obec práci na DPP? Může si o tom rozhodnout sám starosta bez vědomí zastupitelstva.Děkuji za odpověď

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      omlouvám se za zpoždění s odpovědí.
      Jde o zajímavý dotaz. Záleží, o jakou činnost jde. Pokud by šlo o práci, která souvisí s výkonem funkce zastupitele (např. dohled nad plněním usnesení, zápisy ze zasedání zastupitelstva apod.), pak by to v pořádku rozhodně nebylo. Jde o činnosti, které se v souvislostí s funkcí zastupitele od zastupitelů předpokládají a mají jim je pokrývat příspěvky za výkon funkce.

      Pokud by však šlo např. o technický dozor, architektonický návrh, IT, účetnictví apod., tzn. něco, v čem je daný zastupitel odborník a poskytuje zároveň v tomto oboru obci služby, pak by to možné bylo. Je jen dobré upozorňovat na možný střet zájmů při kontrole plnění takové činnosti.

      Jinak to, že o tom zastupitelstvo nevědělo, je z pohledu zákona rovněž v pořádku. Nicméně takové fakturace za DPP jsou např. informací poskytnutelnou na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

  10. Ivo Vágner

    Dobrý den,
    můj problém je se starostou, který lže a podle mého zneužívá pravomoci, již několik let se snažím o vyřešení pozemkového problému, po poslední konzultaci se pan starosta mírně řečeno rozčílil a řekl , že na to nemá čas, podotýkám v úředních hodinách, po té obrátil a začíná vyhrožovat policií a pokutami a zapírá co řekl, po té jsem se chtěl obrátit na vyšší orgán a napsal na město, po objednání mně sekretářka napsala že musím popsat situaci, jinak mne neobjedna, tak jsem napsal oč jde a kdo jsem, od té doby, si již jen píšeme a to tři týdny bez objednání, prostě se tam nemohu dostat, dál již nevím co dělat.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      v tomto Vám asi neporadím – to je spíše otázka mezilidských vztahů a slušného chování. Na kontakt se starostou není “právní nárok”. Pokud starosta nekomunikuje, je důvod pro to, aby o tom věděli ti, kdo jej do funkce dostal – tzn. zastupitelé. Pokud jim to nevadí, tak se opravdu nedá nic moc dělat.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

  11. Dobrý den
    Moji přítelkyni i s rodinou vystěhovali z městského bytu protoze se celí barák prodal soukromému majiteli a starosta obce jim není schopen zajistit jiné bydlení i když žádali několikrát o volné byty co město nabízelo. vzdy jim byla žádost zamítnuta a byty byly přiděleny někomu jinému (před pár měsíci byl volny byt 6+1 kam by se rodina me přítelkyně vešla jejich 6 a bylo to dklepnuto rodině se 2 dětmi ) rodina přítelkyně jsou sice Romové ale jsou slušný , vždy platily Všechno a v čas a žádné stížnosti na ně nikdy nebyli, můžeme proti tomu něco dělat ?
    Třeba stížnost na na starostu nebo něco podobného ?
    Děkuji za odpověď

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      předně je třeba říct, že nikdo nemá právo na to, aby se stal nájemníkem městského bytu. Je na obci, jak nakládá se svými byty, tedy zda a jak řeší problematiku sociálního bydlení.
      V této souvislosti lze však mít pochybnosti o tom, zda v chování obce nelze vysledovat skrytou diskriminaci více než případnou korupci. Diskriminací se zabývá úřad Veřejného ochránce práv. Kontakt získáte na adrese http://www.ochrance.cz

      Hezký den,

      Marek Zelenka

  12. Dobrý den, zažádali jsme si u města o pronájem pozemku. Město pronajalo větší část pozemku nám a menší druhému zájemci. Vše schválila Rada, před třemi měsíci jsme podepsali smlouvu a zaplatili určenou část nájmu za rok 2016.
    S druhým zájemcem máme neustále problémy. Nyní jsme byli pozváni na úřad s tím, že druhý nájemce chce větší část než má nyní ve smlouvě a že jeden člen rady – jeho známý mu již rozšíření z naší části přislíbil.
    Máme se rozmyslet zda ustoupíme dobrovolně a část pozemku mu uvolníme a nebo se vše bude projednávat v Radě a i tak nám smlouvu vypoví a uzavřou novou, ale s menší plochou.
    Je vůbec toto jednání možné? Je možné ukončit jen tak smlouvu na dobu neurčitou? Jak máme prosím postupovat?
    Přijde mi to celé neuvěřitelné!
    Děkuji moc za Váš čas.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      museli bychom samozřejmě vidět konkrétní smlouvu, ale tak, jak to popisujete, to vypadá, že se nic v rozporu se zákonem neděje. Pronájem nebytových prostor není “chráněným nájemním vztahem” jako např. nájem bytu. Pronajímatel (obec) si může říct, komu a jakou část pozemku bude pronajímat. Samozřejmě to musí být v souladu s dalšími podmínkami vyplývajícími ze zákona o obcích – např. cena obvyklá, vyvěšení záměru na úřední desce apod.
      Další otázkou je samozřejmě potenciální střet zájmů pana radního. Ten musí svůj střet zájmů na jednání rady primárně oznámit ostatním členům rady. Pokud se tak nestane, hrozí mu teoreticky pokuta.
      Lze tedy shrnout, že nemáte žádný nárok na nájeem obecního pozemku a obec s Vámi smí rozvázat nájemní vztah v zásadě dle své vůle.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

      • Dobrý den, děkuji za tak rychlou reakci. Takže je prakticky možné kdykoli již uzavřenou smlouvu z jakéhokoliv rozmaru jednoho z pronajímatelů měnit? Je tedy běžné, že za měsíc se ozveme my, že chceme opět větší díl pozemku a že by nám teoreticky mohly vyhovět? Tak to ale může být stále dokola. Měla jsem za to,že když již rada záměr schválila a obě strany podepsaly smlouvu je již vše zcela jasné a že nám smlouvu mohou vypovědět jen v případě jiného plánu s pozemkem v zájmu města nebo při porušení nájemní smlouvy.

  13. Dobrý den,

    dovoluji si Vás oslovit s dotazem na rozhodovací pravomoc starosty obce.
    Moc prosím o odpověď, postačí jen obecně.
    Obec má 9 členné zastupitelstvo, nemá radu, pravomoci starosty nejsou v obci upraveny žádným předpisem.
    Obec plánuje revitalizaci-úpravu náměstí. Pro obec byly zpracovány dva projekty na úpravu, včetně úpravy dopravního řešení náměstí, odlišné u obou projektů. Nyní bylo zjištěno, že starosta jeden z projektů dopravního řešení odeslal ke zpracování na příslušný odbor dopravy a projekční firmu Správy a údržby silnic.
    Zastupitelstvo obce o žádném z projektů nejednalo, žádný nevybralo ani neschválilo.
    Prosím o obecnou odpověď, zda může starosta obce sám rozhodnout, který z projektů se bude realizovat a předat jej úřadu ke zpracování bez předchozího schválení zastupitelstvem obce. (Při telefonickém dotazu na odbor dopravy jedním ze zastupitelů obce ohledně případné úpravy projektu mu bylo sděleno, že projekt považovali za schválený zastupitelstvem a s jinou praxí či postupem se u obcí nesetkali).

    Moc děkuji za odpověď.

    S úctou

    M. Mikulášek

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      starosta je ve Vašem případě “výkonnou” složkou obce. Teoreticky by mohl rozhodnout o tom, který projekt se bude realizovat. Nevím ale, zda o projektech nebo o zakázce někdy rozhodovalo zastupitelstvo. V takovém případě by totiž platilo, že zastupitelstvo si ad hoc vyhradilo svou pravomoc o projektu/zakázce rozhodovat. Jinými slovy, rozhodnutí starosty by tak bylo v rozporu s § 41 zákona o obcích.
      Na druhou stranu je třeba říct, že určit přesně, která činnost je v daný moment v kompetenci kterého orgánu obce, může být občas poměrně ošemetné. V takovém případě je lepší, když zastupitelstvo explicitně přijme usnesení, kterým rozhodne, o jakých konkrétních krocích bude u daného projektu rozhodovat. A to i s ohledem na budoucí právní jistotu uzavíraných smluv.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

  14. Dobrý den, moc Vás prosím o odpověď na otázku zda může i nadále funkci zastupitele vykonávat občan(zastupitel), kterému byl během volebního období proveden záznam do rejstříku trestů z důvodu spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku. Předem moc děkuji za odpověď.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      zákon o volbách do obecních zastupitelstev zapovídá pouze situaci, kdy by člen zastupitelstva měl zároveň být ve výkonu trestu odnětí svobody – viz § 5 a následně se postupuje podle § 55.
      Podmíněné tresty zastupitelům neznemožňují výkon svých mandátů. Jde tedy v zásadě jen o signál voličům do následujících voleb.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

      • Dobrý den, mám dotaz ohledně zřízené hospody(klubu) v obci načerno. Může v tomto případě zasáhnout starosta obce, protože je to uprostřed obce je tam hluk dokonce si to zřídil zastupitel obce je to vůbec možné a jak se proti tomuto můžu bránit paradoxně starosta bydlí vedle ale l neslyší a nevidí. Není to nic příjemného, když vám hudba řve do oken ložnice a do dětského pokoje třeba do tří do rána,

        • Marek Zelenka

          Dobrý den,
          nevím, co znamená na černo – v rozporu s živnostenským zákonem, s nájemní smlouvou, s městskou vyhláškou … ? Od toho se odvíjejí i kompetence starosty.

          Hezký den,
          Marek Zelenka

          • Děkuji Vám za odpověď, načerno znamená bez jakéhokoli povolení, snad musí dát ohlášku nejen na stavební úřad,ale i na obecní úřad, že si dělá z garáže hospodu.

          • Marek Zelenka

            Dobrý den,
            záleží, jak je dům zkolaudován. Zajděte si na stavební úřad, nahlédněte do katastru, podívejte se, jestli používá eet:)
            Nemám vám, jak jinak pomoci.
            MZ

  15. Hana Zetková

    Dobrý den,
    požádala jsem Obec prostřednictvím zákona 106/1999 Sb. o poskytnutí kopií zápisů z jednání Rady Obce a o kopie ze zasedání Zastupitelstva obce. Byly mi poskytnuty, ale v takové verzi, že se kopie rozcházela s originálem. Některé informace, které byly uvedeny na originále zápisu na kopii chyběli nebo byly jinak upraveny. Jak postupovat, aby bylo zaručeno, že mi budou poskytnuty pravdivé informace a současně jak postupovat, když mi byly poskytnuty informace které neodpovídají skutečnosti. Na který nadřízený orgán se obrátit Děkuji.

  16. Dobrý den ,
    pokud byl starosta obce obviněn z trestného činu ( dotační podvod) v souvislosti s výstavbou kanalizace v obci je v pořádku , že to bere jako svoji soukromou věc a nechce zastupitelům sdělovat žádné podrobnosti?
    Jak musí v tomto případě postupovat zastupitelstvo obce , aby nebyly obviněni z ” porušení péče řádného hospodáře” ( obec musela vracet část dotace + penále ve víši cca 3,2 mil. kč.- ješte asi přijde sankce z finanční správy)?

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      pokud obec musela vracet část dotace + penále v přímé souvislosti s jednáním starosty, je třeba tyto náklady považovat za škodu způsobenou obci. Je tedy potřeba, aby se obec přihlásila v trestním řízení jako poškozený. To lze učinit nejpozději na hlavního líčení před zahájením dokazování, tzn. v řízení před trestním soudem, který bude zahájen, jakmile státní zástupce podá obžalobu. (nevím, zda se tak již stalo)

      Na možnost přihlásit se do trestního řízení jako poškozený Vás státní zástupce a soud musí vždy dostatečně upozornit. V případě, že by mělo dojít k absurdní situaci, že by sám starosta měl přihlásit pohledávku obce proti své osobě, pak k takové situaci dojít nesmí. Státní zástupce nebo soud by museli ustanovit obci opatrovníka (patrně místostarostu nebo někoho, o kom není pochyb, že bude zájmy obce dostatečně hájit – srov. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1961-141/zneni-20171001#p45-2)

      Zastupitelé se tedy musí jako řádní hospodáři starat především o to, aby nárok obce nebyl promlčen. Toho lze docílit i u civilního soudu podáním žaloby. Nemusí jí tedy pouze o soud trestní. O tomto Vás však rovněž soud či státní zástupce musí poučit.

      Hezký den, pro případné další dotazy, prosím, pište na poradna@oziveni.cz

      Marek Zelenka

  17. Dobrý den, prosím o informaci, zda při volbě radního do rady obce může pro sebe hlasovat i navržený zastupitel.
    Děkuji a přeji Vám pěkný den.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      neměl by:) ale jde o střet zájmů “obecně zřejmý“, takže ho za to nelze postihnout. V ideálním případě se do jednacího řádu vloží ustanovení o tom, že se o personálních volbách hlasuje tajně a ten, o kom se hlasuje, se zdrží. Ale není to zákonná podmínka.
      Hezký den,
      Marek Zelenka

  18. Bazalová Marie

    Dobrý den, prosím o informaci, zda může starosta obce vykonávat stavební dozor při opravě popř. stavbě nové komunikace hrazené z 85% z dotace MD a prováděné firmou, jež vyhrála výběrové řízení. Děkuji za odpověď, Bazalová Marie

    • Marek Zelenka

      Moc nerozumím otázce. Bylo by potřeba znát konkrétnější informace o zakázce a podmínkách dotace. Obecně lze říct, že starosta, pokud má předpoklady k výkonu stavebního dozoru, jej vykonávat může. Neznám předpis, který by mu to zakazoval.
      Hezký den,
      Marek Zelenka

  19. Dobry den, v nasi obci se vodne plati vodohospodarum podle uvedene spotreby na vodomeru a stocne obci, ktera jej vypocitava podle udaju od vodohospodaru. Loni se nam a letos dvema dalsim znamym stalo, ze castka za stocne znacne prekrocila realnou castku (spotreba X uvedena cena za kubik). Kdyz jsme se vsichni byli doptat na urad, co to ma znamenat, rekli nam, ze to “jen zkouseli, jestli to zaplatime” a ze tedy mame zaplatit realnou castku.
    Je mi jasne, ze tohle chovani neni normalni, a chtela bych se zeptat, zda se v tomto pripade lze branit i jinak, nez jen “doptanim se na uradu”. V nasi obci totiz zije hodne duchodcu a verim, ze ti si stezovat nepujdou.
    Dekuji za odpoved

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,

      asi bude nejvhodnější se obrátit na kontrolní orgány – Kontrolní výbor zastupitelstva či dozorčí rada příslušné společnosti. Nevím, jak to má Vaše obec nastavené.
      Hezký den,
      Marek Zelenka

  20. V naší obci se ve veřejné dražbě (daňová dražba) dražily dva pozemky (87 m2 – vyvolávací cena 5.800,- Kč a 350 m2 – vyvolávací cena 11 800 Kč). Dražby se zúčastnila obec prostřednictvím právní firmy, která dala nejvyšší podání v prvním případě 50 000 Kč, ve druhém případě ukončila příhozy na 21 000 Kč.

    1) Obec neprojednala na obecním zastupitelstvu, že se dražby zúčastní a neučinila o tom ani záznam; vše rozhodl sám a inicioval starosta obce (včetně výše podání).
    2) Záměrem obce k vydražení pozemků bylo zlepšení prostupnosti zastavěným územím a odvolává se přitom na připravovaný územní plán. Obec ale územní plán NEMÁ, navíc právě tuto část (pokračování silnice) návrhu územního plánu napadla námitkou podanou v termínu třetina obyvatel obce (tzn. prostupnost je výmluva, protože současná dopravní síť plně dostačuje a bude dostačovat i při dalším zastavění území; navíc to není ve veřejném zájmu). Jeden ze zastupitelů na sociální síti však sdělil občanům, že obec měla zájem o tyto pozemky za účelem spekulace – v budoucnu by pozemky prý odkoupil nějaký investor.
    3) Obec zastupovali právníci na základě úředně neověřené plné moci podepsané starostou obce. Poté, co mu dražitelé chtěli znemožnit účast na dražbě, domohl se právník zastupující obec účasti tím, že jim řekl, ať mu ukáží konkrétní ustanovení zákona, kde je stanoveno, že musí mít úředně ověřenou plnou moc. Takové ustanovení ale dražitelé nikde nenašli.
    4) Obec zastupovali právníci (odměna za zastupování byla cca 5 000 Kč), nikoliv starosta nebo místostarosta, kteří ze zákona pobírají odměnu.

    Obec pozemky nezískala.

    Téhož roku se navíc uskutečnilo výběrové řízení (obdoba aukce) na obecní vodovod, splaškovou kanalizaci, dešťovou kanalizaci a pozemky, na nichž se výše uvedené nacházejí. Za tyto statky obec nabídla dohromady pouhých 11 000 Kč, spekulanti nabídli 30 000 Kč a získali je. Jiné aukce v témže roce, kde se dražily veškeré komunikace v nové zástavbě (cca 17 000 m2), se obec ani neúčastnila.

    DOTAZY:
    A/ Porušil či neporušil starosta obce zákon (jaký zákon?), když o účasti na dražbě, zastupování obce právní společností i výši podání rozhodoval sám bez vědomí zastupitelů?
    B/ Mělo o účasti na dražbě, zastupování a výši podání rozhodovat zastupitelstvo? Měl o tom být učiněn zápis? Pokud ano, na základě jakého právního předpisu?
    C/ Může se obec ucházet o pozemky za účelem spekulace, když peníze v obecní kase nejsou nazbyt a o zásadní infrastrukturu přitom obec nejeví takový zájem?
    D/ Může zastupitelstvo obce takto disproporčně rozhodovat o investicích: na jedné straně z hlediska územního rozvoje nepodstatné pozemečky, za něž je obec ochotna utratit (více než) 70 000 Kč, a na straně druhé životně důležitá infrastruktura obce (komunikace, vodovod, kanalizace), za níž je Obec ochotna nabídnout zlomkovou hodnotu, a tím o ni přijít, protože ji skoupili spekulanti za nižší hodnotu, než obec nabízela za oba pro občany zcela nepodstatné pozemky (dohromady vč. komunikací spekulanti utratili 60 000 Kč)? Mohou zastupitelé rozhodovat takto od boku: za důležitou věc nabídnu málo, za nepodstatnou věc neúměrně vysokou částku?
    E/ Jakým(i) způsobem(y) se lze bránit proti takto nekompetentnímu rozhodování zastupitelů?

    Velice Vám děkuji za čas i odpovědi.

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      za předpokladu, že Vaše obec nemá radu, tak jsou mé odpovědi následující:
      ad A a B)
      Starosta podle neporušil zákon, ledaže si zastupitelstvo o vstupu obce do dražeb cizích pozemků vyhradilo svou pravomoc dle § 84 odst. 4 zákona o obcích. Co se týče poskytování informací o strategii obce před dražbou, odkazuji na § 40 zákona o obcích.

      ad C) Jde o politické rozhodnutí představitelů obce čistě v samostatné působnosti. Pokud by šlo o spekulace na burze nebo nákupy kryptoměn, pak by šlo asi o jiný případ, ale nákupy pozemků na území obce jsou z mého pohledu v pořádku.

      ad D) Zda je takové jednání v pořádku nechť rozhodnou občané ve volbách. Jak jsem již psal – jde o čistě politické rozhodnutí. (podotýkám, že samospráva má právo dělat i hloupá rozhodnutí…)

      ad E) Veřejným tlakem. Dejte toto jednání do kontextu a zveřejněte je. Nechť si obhájí, zda šlo o kompetentní nebo nekompetentní rozhodnutí.

      Hezký den,
      Marek Zelenka

  21. kateřina smutná

    dobrý den. zastupitelstvo rozhodlo o stavbě nového městského úřadu. na toto téma se však bude konat v obci referendum, většina občanů je proti výstavbě nového úřadu. může ze zákona obecní úřad se zahájením výstavby posečkat na výsledky referenda, nebo musí na základě rozhodnutí zastupitelstva konat ihned, tudíž začít se stavbou, kterou potom na základě výsledků referenda bude muset pozastavit?

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      k tomuto tématu se vyjadřuje částečně § 13 odst. 3 zákona o místním referendu: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-22/zneni-20140407#p13-3
      Neznám přesný okolnosti Vašeho případu, ale řekl bych, že by v případě vyhlášeného referenda by zastupitelstvo nemělo přijímat usnesení, kterým by negovala položenou, ale ještě nezodpovězenou otázku v referendu. Takové usnesení by podle zmíněného ustanovení mělo být neplatné.

      Marek Zelenka

  22. Josef Balus

    Dobrý den chtěl jsem se zeptat na to kde a jak se mužů branit proti rozhodnutí obce máme Rd dům v malé vesničce a naše sousedka má manžela v obecní radě a mezi námi je obecní pozemek který nás dělil ale jejími neustálými útoky na naši adresu tak si ho chce pronajmout už je to na úřední desce snad za 1kc za m aby nám mohly škodit

    • Marek Zelenka

      Dobrý den,
      z Vašeho popisu jsem pochopil, že jde spíše o Váš osobní spor než o korupci. Mohu tedy pouze obecně poradit, že obec je povinna nakládat se svým majetekem s péčí řádného hospodáře. Dalo by se tedy polemizovat s tím, zda pronájem obecního pozemku za 1 Kč za čtverečný metr je v souladu s touto povinností. Nicméně na rozdíl od převodu nemovitostí se cena odchylná od ceny obvyklé u pronájmu nemusí ani zdůvodnit. Pokud tedy chcete zabránit pronájmu nemovitosti ve Vašem sousedství, můžete max. podat alternativní nabídku a pozemek si sám zkusit pronajmout. Obec nicméně ani Vaši “lepší” nabídku teoreticky nemusí přijmout.
      Hezký den,
      Marek Zelenka

  23. Dobrý den. Chtěla bych se zeptat. Na konci června letošního roku rezignoval starosta obce na svou pozici. Což by nebylo proti ničemu. Prý z rodinných důvodů (jeho syn se dopustil dopravního přestupku pod vlivem), načež řádně čerpal ze zákona nárok na odstupné. Zůstal v zastupitelstvu a byl zvolen předsedou kontrolního výboru. Dokonce se nechal zaměstnat na obci jako pracovník pro údržbu obce. Před nadcházejícími volbami se na kandidátce objevil na prvním místě a opět kandidoval na starostu. Zde by mne zajímalo, zda je tento postup “normální” , nebo je to případ ojedinělý nebo snad dokonce napadnutelný?
    Ve volbách byl opět zvolen do zastupitelstva a skončil na čtvrtém místě s rozdílem 15 hlasů na prvního. Naše zastupitelstvo má 7 členů. Je žádoucí, aby byl opět zvolen starostou, když na svou funkci rezignoval 3 měsíce před volbami?
    Děkuji Vám za odpověď.

    • Magda Smizanska

      Dobrý den,

      je plně v pravomoci nejvyššího orgánu obce přímo voleného občany obce, tedy zastupitelstva obce ze svých členů zvolit starostu. Zákon tedy ponechává čistě na vůli zastupitelů, kdo bude starostou.

      Mandát zastupitele by zanikl za podmínek uvedených v § 55 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí. Např. ztrátou volitelnosti do zastupitelstva (§ 55 odst. 3 písm. b) zákona o volbách do zastupitelstev obcí) na základě zákonem stanoveného omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody nebo omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva. Podle § 55 odst. 3 písm. a) zákona o volbách do zastupitelstev obcí k zániku mandátu vede pravomocné rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva obce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Žádný z těchto případů ve Vašem případě zřejmě nenastal.

      Podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí je však funkce člena zastupitelstva obce neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce zařazeným do obecního úřadu této obce. Z toho vyplývá, že zaměstnancem obce a zároveň zastupitelem téže obce tedy bývalý starosta být nemohl. Vznikem neslučitelnosti funkcí mandát zastupitele podle § § 55 odst. 3 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev obcí zanikl. Platí, že měsíční odměna členům zastupitelstev nenáleží ode dne následujícího po dni, kdy jim zanikl mandát, anebo byli odvoláni z funkce nebo se vzdali funkce, za jejíž výkon jim byla odměna vyplácena.

      Pokud bylo bývalému starostovi vyplaceno odchodné, musela mu dle § 77 odst. 2 zákona o obcích ke dni vzdání se funkce jako členovi zastupitelstva, ať už uvolněnému či neuvolněnému náležet odměna. Pokud by však obec ze svého rozpočtu vyplácela odměnu i po zániku funkce člena zastupitelstva obce, ze strany obce by se jednalo o porušení zákona a ze strany příslušného člena zastupitelstva obce o neoprávněný majetkový prospěch. Povinnost dodržovat platnou právní úpravu přitom platí pro všechny – pro obec jako právnickou osobu, v poloze fyzické osoby pro starostu obce, pro místostarostu i pro ostatní členy zastupitelstva obce, i pro zaměstnance (účetní obce). Vykonávat funkci v zájmu obce a v souladu s Ústavou a zákony ČR je součástí slibu každého člena zastupitelstva obce.

      Doporučuji prověřit, zda byl po vzdání se funkce starosty opravdu stále členem zastupitelstva a zároveň zaměstnancem obce a zda a jaké mu za to byly vypláceny odměny.

      S pozdravem,
      Oživení, o.s. ve spolupráci s advokátní kanceláří
      Mgr. Magda Smižanská, advokátní koncipientka

  24. Dobrý den
    ve městě má být zvolen jako uvolněný místostarosta spolumajitel stavební společnosti, která provádí pro město stavební práce. Při výkonu své funkce se bude dostávat k informacím, které se budou týkat dalších stavebních zakázek pro město. Jedná se o střet zájmů??

    Děkuji

    • Magda Smizanska

      Dobrý den,

      podle § 83 odst. 2 zákona o obcích, vizte https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-128#p83-2, a rovněž podle zákona o střetu zájmů, vizte často kladené dotazy ke střetu zájmů, je třeba zejména dodržet oznamovací povinnost.
      Jak uvádíte, uvolněný místostarosta a zároveň spoluvlastník stavební společnosti se jako veřejný funkcionář ve smyslu zákona o střetu zájmů při výkonu své funkce bude pravděpodobně pravidelně ocitat ve střetu zájmů, zejména při schvalování stavebních záměrů. Bude tak povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon funkce. Podle zmíněného zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, se osobním zájmem rozumí takový zájem, který přináší zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu. Za osobní výhodu je možno považovat v podstatě cokoli (finanční prospěch, získání veřejně nedostupné informace, protislužba apod.). V podstatě se obsahově jedná o úplatek, jehož definici poskytuje § 334 odst. 1 trestního zákoníku.

      Zákon o střetu zájmů obecně místostarostovi podnikat nebo vykonávat samostatně výdělečnou činnost nezakazuje (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona o střetu zájmů). Pokud však bude jednat ve věci, která souvisí v rámci obce s poskytováním prací realizovanými nebo realizovatelnými prostřednictvím jeho stavební společnosti, musí dle § 8 zákona o střetu zájmů oznámit svůj poměr k dané věci. Možný střet zájmů se zapíše do zápisu z jednání daného orgánu územního samosprávného celku. Jedná se o ochranu i pro místostarostu samotného, aby následně při případném prověřování hospodaření s majetkem obce bylo zřejmé, že osoba, která by mohla být ve střetu zájmů v konkrétní věci nehlasovala, ba nejlépe ani jednání a hlasování ve věci nebyla přítomna.

      Při výkonu pravomoci orgánu obce je třeba velmi pečlivě zvažovat, zda lze důvodně předpokládat takový poměr dané osoby ke konkrétní věci, z kterého by bylo možné dovodit osobní zájem na výsledku jednání. Jak jsem výše naznačila, doporučujeme v takové situaci okolnosti střetu zájmů oznamovat a v rámci dobré praxe i opouštět místnost, kde zbývající členové orgánu budou o dané stavební věci jednat a hlasovat. Neoznámení podle § 8 odst. 1 zákona o střetu zájmů je přestupkem, za který lze uložit pokutu až do výše 50.000 Kč.

      § 9 až 11 zákona o střetu zájmů ukládá další oznamovací povinnosti veřejného funkcionáře, které je třeba splnit, a to ve stanovených lhůtách (§ 12 zákona) – oznámení o podnikání, majetku, závazcích apod.

      S pozdravem,

      Oživení, o.s. ve spolupráci s advokátní kanceláří
      Mgr. Magda Smižanská, advokátní koncipientka

  25. Dobrý den,

    chtěla bych se zeptat, zda je nějakým právním předpisem podložena skutečnost, že voják z povolání nemůže vykonávat funkci neuvolněného starosty obce?

    Děkuji za odpověď

    • Magda Smižanská

      Dobrý den,

      podle § 5 odst. 2 a 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí není stanovena neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru vojáka z povolání.

      Dokonce i pokud by se jednalo o výkon služby vojáka z povolání v zahraničí nebo výkon služby vojáka v záloze v zahraničí, stále by tento mohl být zvolen členem zastupitelstva obce (§ 5 odst. 1 ve spojení s § 4 odst. 2 písm. d) zákona o volbách do zastupitelstev obcí) a poté starostou ať už uvolněným či neuvolněným.

      Starostou a zároveň vojákem z povolání může být pouze za podmínky, že není členem politické strany ani politického hnutí. Ve smyslu § 19 odst. 1 písm. i) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, je totiž členství vojáka z povolání v politické straně, politickém hnutí nebo odborové organizaci důvodem k propuštění ze služebního poměru.

      S pozdravem,
      Oživení, o.s. ve spolupráci s advokátní kanceláří
      Mgr. Magda Smižanská, advokátní koncipientka

  26. Dobry den,může starosta neb mistostarosta vykonávat funkci učetní Děkuji za odpověd

    • Magda Smižanská

      Dobrý den,

      pokud jste měla na mysli práci účetní zaměstnané na obecním úřadě obce, kde jsou místostarosta nebo starosta členy zastupitelstva, platí pro ně neslučitelnost výkonu zaměstnání na obecním úřadě. Podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí platí, že “Funkce člena zastupitelstva obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy zařazeným do obecního nebo městského úřadu této obce nebo města nebo Magistrátu hlavního města Prahy”.

      Pokud starosta či místostarosta dělají účetnictví pro jiný subjekt než obecní úřad, kde jsou zastupiteli, je to v pořádku.

      S pozdravem,
      Oživení, o.s. ve spolupráci s advokátní kanceláří,
      Mgr. Magda Smižanská, advokátní koncipientka

  27. Dobrý den,
    ráda bych se zeptala, jestli existuje možnost, jak změnit volbu ( uspořádání) členů obecního úřadu. Zastupitelstvo je složeno ze 7 osob – v poměru 4 : 3. Při volbě členů obecního úřadu, naprosto beze studu 4 zvolení členové, z jedné strany, obsadili všechny posty (starosta, místostarosta, předseda finančního a kontrolního výboru) a pro zbylé 3 zvolené členy z druhé kandidátky zbyly jen 2 místa 1 ve finanční komisi a 1 v kontrolní komisi ve které je tedy také sil poměr 2:1, takže budou fungovat jen do počtu, ale nemají šanci nic zvrátit, ovlivnit. Na začátku zasedání bylo přijato usnesení na starostu a jednoho místostarostu. Je možné a jak napadnout toto usnesení, tak aby místostarostové byly 2? Máme strach, že 4 zvolení členové ze silnější strany budou naše 3 zvolené kandidáty obcházet a neumožní jim přístup ke všem potřebným informacím a projektům. Předem děkuji za odpověď. LK

    • Magda Smižanská

      Dobrý den,

      Zastupitelstvo obce může v souladu se zákonem zvolit více místostarostů a svěřit jim některé úkoly. Tak jako tak je k volbě druhého místostarosty třeba, aby jej někdo navrhl a aby byl schválen, což je otázka, jak je pravděpodobné, pokud z Vámi popisované situace vyplývá poměr sil 3:4.

      3 zastupitelé z druhého tábora jsou menšina v opozici, jejich podíl na rozhodování tomu bude odpovídat. Mohou argumentovat, že výbory mají být obsazené opozicí, ale záleží na volbě, která patří většině. Jako zastupitelé mají nárok na veškeré informace, které by jinak měl mít např. výbor. Pokud by jim byly upírány, mohou se na nás obrátit. Nechť si zastupitelé zjistí např. na našem webu obsah svého práva na informace. Např. zde

      K právu na informace i opravných prostředcích Stanovisko Ministerstva vnitra ke stažení zde.

      Člen zastupitelstva obce má podle § 95 odst. 2 zákona o obcích také právo podat námitky, přičemž o námitkách proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva obce.
      Pokud by Vám bylo cokoli nejasné, neváhejte se na nás obrátit.

      S pozdravem,
      Oživení, o.s. ve spolupráci s advokátní kanceláří,
      Mgr. Magda Smižanská, advokátní koncipientka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *