Ochrana oznamovatelů

Komplexní informace k tématu najdete na našem webu whistleblowingcenter.cz

Co je whistleblowing?

Pojem whistleblowing pochází z anglického sousloví „to blow the whistle“ (doslova zapískat na píšťalku) a přibližně od počátku 70. let 20. století se vžil pro upozornění na nekalé praktiky na pracovišti. Pojem má evokovat představu varovné píšťalky, která zazní, když se nehraje podle pravidel..

Proč se ozvat?

Kdybyste viděli na ulici zloděje okrádat jiného člověka, pravděpodobně byste na to upozornili. Stejně tak asi nebudete stát stranou, když na hřišti jedno dítě začne ubližovat druhému. Snažit se zamezit nesprávnému jednání je zkrátka přirozené a normální.

Ovšem v práci to tak jednoduché není. Zaměstnavatel se vám může pomstít, v nejhorším i vyhazovem. A pak je tu tlak kolegů. Proto je nesmírně cenná odvaha všech, kteří upozorní na nekalé praktiky ve firmách nebo institucích. Tito lidé pomáhají nastavovat férové prostředí, bojují proti korupci a v důsledku tedy šetří peníze nás všech. A mnohdy také zachraňují lidské životy.

Kdo se může ozvat?

V zásadě kdokoli. Nejčastěji se s nekalým jednáním setkáváme v práci. Upozornit na něj tedy můžete i vy bez ohledu na to, v jaké pozici se nacházíte. Můžete být zaměstnanec v pracovním nebo služebním poměru, dodavatel, stážista, odborník, dočasný pracovník, externí poradce anebo dokonce bývalý zaměstnanec či někdo, kdo se o věci dozvěděl od blízkého člověka.

V angličtině se lidem, kteří se takto ozvou, říká whistleblowers (doslova ti, kteří pískají na píšťalku). Pojem má evokovat rozhodčího, který pronikavým pískáním upozorňuje na porušování pravidel.

Právo informovat nebo zveřejnit informace o nekalých praktikách je dané svobodou projevu a zároveň jde o výraz vlastních morálních hodnot i uvědomění si své odpovědnosti vůči společnosti.

 

Co je nekalé jednání?

Jakékoli jednání, které ohrožuje život, zdraví, svobodu, bezpečnost či další veřejné statky. Může jít například o neoprávněné nakládání s veřejnými penězi nebo o aktivity poškozující životní prostředí. Právně rozeznáváme tři druhy nekalého jednání: trestný čin, přestupek a jiné porušování zákonné povinnosti.

Pro laika není jednoduché poznat, o jaký druh se jedná. Závazné posouzení mají na starosti státní orgány, tedy obvykle soudy, policie nebo státní zastupitelství. Pokud si nejste ve svém případě jistí, jestli máte co dělat s trestným činem, přestupkem nebo jiným porušením zákonné povinnosti, spojte se s naší právní poradnou. Případně si také můžete o jednotlivých typech přečíst více v našem slovníku:

Trestný čin

Přestupek

Jiné porušování zákonné povinnosti

 

Jaká pravidla pro ochranu oznamovatelů aktuálně platí?

  • nestihli jsme schválit česká zákon, ale od prosince 2021 platí povinnosti vyplývající z přímé účinnosti Evropské směrnice.
  • povinnost zavést vnitřní oznamovací systémy mají státní úřady, samosprávy nad 10 tisíc obyvatel a další veřejné instituce, přehledně je to sepsáno v metodice ministerstva spravedlnosti
  • soukromý sektor do schválení českého zákona tuto povinnost nemá, což ale neznamená, že se nemůže připravovat. Povinnost budou mít s největší pravděpodobností firmy nad 50 zaměstnanců.
  • ochranu mají oznamovatelé, kteří oznámí porušení evropského práva v 10 směrnicí vymezených oblastech. Rozšíření na další porušení přinese až český zákon.
  • ani evropská směrnice ani návrh českého zákona nesledují motiv oznamovatele. Ale v případě vědomě nepravdivého oznámení může být oznamovatel sankcionován pokutou.
  • směrnice i návrh českého zákona upřednostňují oznámení uvnitř organizací. Ministerstvo spravedlnosti nyní spravuje tzv. externí oznamovací kanál. Je ovšem čistě na oznamovateli, který způsob oznámení využije - zda věří vlastnímu zaměstnavateli, nebo spíše ministerstvu, případně policii nebo správním úřadům. (Kapitola II, článek 7 EU Směrnice: 2.   Členské státy vybízejí k podávání oznámení spíše prostřednictvím interních kanálů pro oznamování před využíváním externích kanálů pro oznamování, pokud lze porušení účinně řešit interně a pokud se oznamující osoba domnívá, že nehrozí odvetná opatření.)

Pro více informací navštivte naši stránku whistleblowingcenter.cz

Nenašli jste, co jste hledali?

Napište naší expertce

Šárce Zvěřina Trunkátové na poradna@oziveni.cz

Související kauzy

ČR nestihla převzít evropskou směrnici o ochraně oznamovatelů do národní legislativy. Protikorupční organizace apelují na novou vládu za urychlené přijetí zákona

ČR nestihla převzít evropskou směrnici o ochraně oznamovatelů do národní legislativy. Protikorupční organizace apelují na novou vládu za urychlené přijetí zákona. Společná tisková zpráva Oživení, TI a Rekonstrukce státu Praha, 16. prosince 2021 – V pátek 17. prosince 2021 uplyne dvouletá lhůta pro transpozici evropské

více »

Oživení spouští kampaň Vyslepičit, nebo ututlat

Oživení spouští kampaň “ Vyslepičit, nebo ututlat“   Dvacet týmů bojovalo v prestižní soutěži pro mladé profesionály v komunikaci Young Lions. Soutěžní týmy 24 hodin pracovaly na návrzích kampaně na téma oznamování nekalostí na pracovišti, kterému se v Oživení dlouhodobě věnujeme. Nejlépe se výzvy podle hodnocení

více »

publikace k tématu

pub_whistle

Sborník k mezinárodní konferenci Výzva pro Českou republiku: Whistleblowing jako ochrana finančních zájmů občanů EU.

 

17. – 18. 9. 2015 jsme pořádali mezinárodní konferenci “Výzva pro Českou republiku: Whistleblowing jako ochrana finančních zájmů občanů EU”. Do Prahy přijeli přední světoví odborníci z řad akademiků, výzkumných pracovníků, neziskových organizací, zástupců státní správy, novinářů a v neposlední řadě samotných oznamovatelů. Dva dny konference přinesly inspiraci a snad i naději na změnu současného stavu ochrany a vnímání oznamovatelů nekalých jednání. Tato publikace je shrnutím příspěvků, které experti na uvedené konferenci přednesli.

 

Available in English:

pub_whistle

Doporučení pro legislativní návrh komplexní ochrany oznamovatelů nekalých jednání v České republice

 

V České republice se stalo legislativní ukotvení ochrany oznamovatelům prioritou současné Vlády. Ta se v programovém prohlášení v kapitole 9.7 (Rekonstrukce státu a opatření proti korupci) zavázala mimo jiné k přijetí legislativního řešení oznamování korupce a ochrany oznamovatelů korupce. Současně je oblast ochrany oznamovatelů jednou ze čtyř priorit boje s korupcí. Tento materiál reaguje proto v kontextu aktuální neutěšené situace oznamovatelů nekalých jednání v České Republice a na Vládou projevenou vůli, formulací doporučení pro budoucí legislativní návrhy.

Available in English

O nás s námi – Ochrana oznamovatelů (whistleblowerů) v české realitě a ve srovnání s dalšími zeměmi

 

(Oživení, 2014) Analýza ochrany oznamovatelů v zemích V4 a Estonsku ukazuje nedostatky v legislativním rámci, které velmi znesnadňují možnosti poskytovat dostatečnou či funkční ochranu oznamovatele při oznamování nekalých jednání. Jedná se o hloubkovou analýzu osobních zkušeností oznamovatelů na základě 40 rozhovorů.

 

Available in English:

About us with us – Protection of whistleblowers in the Czech context and in comparison with other countries

(Oživení, 2014) 40 analysed interviews with whistleblowers from the V4 countries and Estonia show that whistleblower protection is inadequate both in terms of applicable law and the utilisation of various options in practice, and also in terms of the real needs of whistleblowers.

Ochrana oznamovatelů (whistleblowerů)


analýza zpracovaná pro účely vzniku nové právní úpravy v ČR

(Oživení, 2012, 2013) Ucelená analýza v českém prostředí stále poměrně neznámého fenoménu whistleblowingu. V úvodu je přiblížen původ pojmu whistleblowing a zároveň vymezen jeho obsah. Následuje pojednání o aktivitách mezinárodních organizací v této oblasti, kde je poukázáno na mezinárodní dokumenty a evropské standardy, k jejichž dodržování se již Česká republika zavázala. Nechybí ani pohled Evropského soudu pro lidská práva na problematiku whistleblowingu a popis zahraničních úprav, s důrazem na dobrou praxi, kterou by bylo možno přenést do českého prostředí. Práce rovněž obsahuje analýzu praktických zkušeností z provozu protikorupční linky 199.  Závěr práce je věnován návrhům a doporučením de lege ferenda, které by měly tvořit legislativně-právní rámec pro nový zákon upravující problematiku ochrany whistleblowerů v ČR.