Hospodaření obcí

Všechny samosprávy mají ze zákona povinnost nakládat se svým majetkem účelně a hospodárně. Za porušování této povinnosti ale neexistují žádné fungující sankce, v navíc ČR chybí nezávislá kontrola hospodárnosti samospráv při nakládání s majetkem.

Hospodaření obcí

Zákonný postup při prodeji nemovitého majetku obce / kraje / hlavního města Prahy

Prodeji nemovitého majetku musí předcházet dle § 39 zákona o obcích, respektive § 18 zákona o krajích, respektive § 36 zákona o hl. městě Praze, zveřejnění informace o úmyslu provést konkrétní majetkovou dispozici, tj. zveřejnění záměru na úřední desce, a to vždy nejméně 15 dnů předem, než bude příslušný orgán o dané dispozici rozhodovat.

Tento časový úsek je zákonem vyčleněn zejména pro možnost fyzických a / nebo právnických osob podávat obci, resp. kraji, resp. hlavnímu městu Praze své nabídky. Ke rozhodnutí o zveřejnění záměru je dle ustálené judikatury oprávněn orgán, který je dle zákona oprávněn o příslušné dispozici rovněž později rozhodnout.

V případě nabytí a převodu nemovitého majetku je tímto orgánem zastupitelstvo (§ 84 odst. 2, § 85, § 102 odst. 2 a 3 zákona o obcích, respektive § 35 odst. 2, § 36, § 59 zákona o krajích, respektive § 59, § 68 zákona o hl. městě Praze), v případě nájmu, půjčky a výpůjčky nemovitého majetku je ke zveřejnění záměru oprávněna rada, popř. starosta / primátor (§ 84 odst. 2, § 85, § 102 odst. 2 a 3 zákona o obcích, respektive § 35, § 36, § 59 odst. 2 zákona o krajích, respektive § 59 odst. 2 a 3, § 68 odst. 2 zákona o hl. městě Praze).

Ve druhé fázi příslušný orgán (zastupitelstvo, rada nebo starosta či primátor) rozhodne o tom, že daný úkon bude učiněn, popř. také za jakých podmínek. Ve třetí fázi zpravidla starosta či primátor, tento právní úkon učiní (např. podepíše kupní smlouvu).

Cenou prodávaného majetku obce by (s výjimkou pečlivě odůvodněných výjimek) měla být vždy cena v místě a čase obvyklá, tedy cena dle § 5 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění.

Zákon v současné chvíli nestanoví územnímu celku obligatorní postup, jakým způsobem má zákonem předepsanou „cenu obvyklou“ v konkrétním případě stanovit. Dle našeho názoru však v případě např. prodeje významného nemovitého majetku není územní celek schopen objektivně stanovit cenu obvyklou bez pomoci soudního znalce.

Na tomto místě je však důležité zdůraznit, že ať už se územní celek rozhodne stanovit cenu obvyklou jakýmkoli způsobem (tedy i jinak, než pomocí znaleckého posudku), jsou za výběr způsobu ocenění vždy zodpovědné konkrétní osoby. V případě, že tyto osoby svým zaviněným jednáním způsobí územnímu celku škodu, je na místě způsobenou škodu po nich vymáhat, včetně jejich případné trestně právní zodpovědnosti za trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku dle § 220, 221 trestního zákoníku.

Formální náležitosti dispozic s nemovitým majetkem obce, kraje, hlavního města Prahy:

1.Zveřejnění záměru nakládat s nemovitým majetkem
2.Rozhodnutí příslušného orgánu obce o uzavření smlouvy
3.Uzavření smlouvy

Obsahové náležitosti dispozic s nemovitým majetkem obce, kraje, hlavního města Prahy:

1. Minimální obsah záměru dle § 39 zákona o obcích ( resp. § 18 zákona o krajích, resp. § 36 zákona o hl. městě Praze)
2. Stanovení ceny obvyklé / pečlivé odůvodnění jiné ceny, zpravidla ceny nikoli tržní
3. Odpovědnost volených funkcionářů obce za nakládání s majetkem obce

 

Zapojení občanů do kontroly hospodaření obce / kraje / hlavního města Prahy

Nakládání s majetkem územního celku spadá do tzv. samostatné působnosti územního celku. Na dodržování zákona při výkonu samostatné působnosti územního celku dohlíží dle § 123 a násl. zákona o obcích, respektive § 81 zákona o krajích, respektive § 106 zákona o hl. městě Praze Ministerstvo vnitra, dále také jen „MV“.

Podnět Ministerstvu vnitra ke kontrole

Ministerstvo je povinno zabývat se po věcné stránce všemi doručenými podněty a to bez ohledu na osobu pisatele či jeho případnou anonymitu. Pro obsah podání nejsou stanovena žádná formální kritéria, lze jej učinit písemně, ústně, popřípadě zaslat prostřednictvím elektronické pošty bez zaručeného elektronického podpisu.

Ministerstvo vnitra podněty obvykle vyřizuje tak, že obec nejdříve vyzve k zaslání podkladů a vyjádření ve věci (k výzvě přikládá podnět). Pokud o to podatel výslovně požádá a jsou-li jím uváděné důvody skutečně relevantní, je podnět zasílán obci v anonymizované podobě. Ministerstvo vnitra současně informuje podatele o postupu ve věci.

Po obdržení podkladů od obce je záležitost posouzena z věcného hlediska a Ministerstvo vnitra buď shledá, že k porušení zákona nedošlo, nebo shledá, že v činnosti územního celku došlo k pochybení. V takovém případě buď ministerstvo územní celek na zjištěná pochybení upozorní a zároveň jej neformálně vyzve k nápravě anebo zahájí dozorový proces zasláním formální výzvy ke zjednání nápravy.

Každá fyzická i právnická osoba má podle zákona o svobodném přístupu k informacím právo požadovat kopii protokolu o provedené kontrole. Samotný dozorový proces běží zpravidla bez přímé účasti osoby, která podala podnět, avšak pokud přítomnost při kontrole umožní starosta či jím pověřený zástupce je možné být kontroly přítomen.

Bohužel musíme na tomto místě zároveň konstatovat, že MV omezuje svou kontrolu na procesní stránku celé věci a v podstatě kontroluje pouze skutečnost, zda byl řádně zveřejněn záměr obce a jeho formální obsah (řádná identifikace nemovitosti), popř. zda o majetkové dispozici rozhodl příslušný orgán. Ministerstvo vnitra (žádost o informace / odpověď) ani Ministerstvo financí (žádost o informace / odpověď) ani jiný státní orgán odlišný od obce v současnosti nekontroluje hospodárnost nakládání s majetkem obce, jak vyplývá z jejich odpovědi na naši žádost o informace!

Podnět na státní zastupitelství

Pokud obec nedodržela povinnosti vyplývající z příslušných zákonů upravující nakládání s majetkem obce, je možnost obrátit se také na státní zastupitelství k výkonu jeho pravomocí. Státní zastupitelství je legitimováno podle § 42 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství k podání žaloby o určení neplatnosti smlouvy o převodu obecního nemovitého majetku v případech, kdy při jejím uzavírání nebyla respektována ustanovení omezující volnost jejich účastníků, v tomto případě ustanovení obecního zřízení. Státní zastupitelství má v daném směru možnost provést veřejnoprávní dozor nad smluvní praxí územních samosprávných celků. K legitimaci státního zastupitelství k podání žaloby ve veřejném zájmu lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2015, sp. zn. 30 Cdo 999/2015.

Rozdíl mezi podnětem na Odbor dozoru a kontroly Ministerstva vnitra a na státní zastupitelství tkví v povaze napadaného jednání obce. Zatímco podnět na Ministerstvo vnitra se vztahuje pouze na formální rozhodnutí přijímána orgány obce v oblasti veřejné správy, tj. usnesení zastupitelstva, usnesení rady, podnět na státní zastupitelství se vztahuje k samotnému soukromoprávnímu vztahu mezi obcí a jinými právními osobami, ke kterému došlo na základě výše uvedených formálních rozhodnutí orgánů obce. Například v případě převodu nemovitého majetku obce je zákonem vyžadováno, aby před samotným jednáním zastupitelstvo obce přijalo usnesení, kterým převod nemovitosti schvaluje. Toto je zákonný požadavek k utvoření vůle obce nakládat se svým majetkem tímto způsobem. Následuje pak samotné uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitosti starostou, který obec zastupuje navenek, se smluvním partnerem. Zatímco na nezákonnost usnesení zastupitelstva podáváme podnět na Ministerstvo vnitra k výkonu dozoru, na nezákonnost samotného převodu jakožto soukromoprávního jednání podáváme podnět na státní zastupitelství. Ke vzájemnému vztahu obou přostředků ochrany odkazujeme na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. října 2017, sp. zn. 29 A 159/2015.

Další možnosti kontroly:

Každý (i když se bude zpravidla jednat o občany obce) může upozornit obec na případnou nezákonnost, která se v obci děje. Je dále na obci, zda využije své vnitřní kontrolní orgány, aby daný podnět prošetřila a přijala nápravná opatření.

Jestliže má občan obce za to, že obec v aktuálním kalendářním roce (případě v uplynulém kalendářním roce) nakládala se svým majetkem v rozporu se zákonem, může podat podnět příslušnému krajskému úřadu, aby se v rámci přezkumu hospodaření zaměřil na danou dispozici a postup obce prověřil. Takový podnět by mohl občan zaslat též auditorovi, kterého si obec zvolila.

Je rovněž možné podnět adresovat přímo Ministerstvu financí, které má k dispozici údaje, zda pro konkrétní obec vykonává přezkum hospodaření krajský úřad nebo auditor. Krajský úřad, auditor ani Ministerstvo financí však nekontroluje hospodárnost při nakládání s majetkem obce.
Každý (nejen občan obce) má právo požadovat po obci poskytnutí kopii smluv uzavřených obcí se třetími osobami a to na základě žádosti dle zákona č. 106/199 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Co mohu dělat, když územní celek vůbec nezveřejní záměr o prodeji nemovitého majetku, popřípadě jej nezveřejní v rozsahu požadovaným zákonem

Pokud obec řádně nezveřejní záměr prodeje obecního majetku (nebo jej zveřejní po kratší dobu než 15 dní, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. června 2010, sp. zn. 28 CDO 239/2009), je takový právní úkon od počátku neplatný. Zákon o obcích stanoví, že nemovitosti musejí být v záměru označeny podle § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí, tedy například pozemky parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách, též údajem, zda se jedná o pozemkovou nebo stavební parcelu a budovy značením pozemku, na němž jsou postaveny, číslem popisným nebo evidenčním, případně, pokud se číslo popisné ani evidenční budově nepřiděluje, způsobem jejího využití a v případě budov s číslem popisným či evidenčním též příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena. Zveřejněný záměr dále musí jednoznačně specifikovat zamýšlenou majetkovou dispozici (např. prodej, pronájem apod.).

Dopis obci

V případě, že obec záměr provést majetkovou dispozici s nemovitým majetkem vůbec nezveřejní, je na místě co nejdříve upozornit obec, že se chystá uzavřít kupní smlouvu, která je pro rozpor se zákonem absolutně neplatná. Uzavřením neplatné kupní smlouvy a následným neúspěšným soudním řízením vzniknou totiž obci nemalé náklady, respektive škoda. Za vznik této škody jsou odpovědné konkrétní osoby, po kterých je obec povinna způsobenou škodu vymáhat!

Podnět Ministerstvu vnitra – viz výše

Obsah zveřejněného zájmu je jednou z věcí, které Ministerstvo vnitra zahrnuje do své kontrolní činnosti. S největší pravděpodobností obec bude reagovat již na neformální upozornění Ministerstva vnitra a záměr doplní či opraví.

Žaloba na neplatnost uzavřené kupní smlouvy

Žalobu na neplatnost uzavřené kupní smlouvy mohou za současné situace podat pouze osoby, do jejichž právních poměrů by se případné určení neplatnosti takové smlouvy mohlo promítnout. Žalobní legitimace tedy nepřísluší každému občanovi obce, ale pouze omezenému okruhu účastníků – zejména tedy neúspěšným uchazečům o koupi daného nemovitého majetku. V případě úspěšnosti podané žaloby bude nemovitý majetek vrácen obci a obec je povinna vrátit kupujícímu již zaplacenou kupní cenu. V případě dalšího prodeje předmětného majetku je obec povinna zveřejnit nový záměr prodeje a celý proces prodeje zopakovat. Obec však není v žádném případě povinna prodat svůj majetek žalobci a může si jej ponechat.

Podnět státnímu zástupci k podání žaloby na neplatnost kupní smlouvy

S výjimkou dotčených osob (viz výše) nemá občan aktivní legitimaci k podání žaloby na neplatnost kupní smlouvy uzavřené územním celkem, byť by taková uzavřená smlouva byla sebehorší. V případě existence veřejného zájmu existuje spíše teoretická a v praxi nepříliš využívaná ,,netrestní“ pravomoc státního zastupitelství vyplývající z ustanovení § 42 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Podle něj může (nemusí) rovněž státní zastupitelství podat k soudu žalobu o neplatnost uzavřené smlouvy. Kdokoliv má právo upozornit státní zastupitelství na skutečnost, že při uzavírání smlouvy o převodu vlastnictví nebyla respektována zákonná omezení obce. Následný proces je plně v rukou státního zastupitelství a odehrává se bez přímé účasti osoby, která podnět podala.

 

Co mohu dělat, když obec porušuje svou povinnost prodávat majetek za cenu obvyklou

Obec si nemůže libovolně stanovit cenu převáděného majetku. Pokud se obec rozhodne při prodeji svého majetku odchýlit od ceny v čase a místě obvyklé, musí takovou odchylku vždy odůvodnit usnesením příslušného orgánu obce, který o převodu majetku rozhoduje. V opačném případě je uzavřená smlouva absolutně neplatná, neboť odporuje zákonu (blíže viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, 28 Cdo 3950/2010). Možnost obrany je prakticky totožná, jako u nezveřejnění záměru obce prodat nemovitý majetek obce, tedy zejména dopis obci a žaloba na neplatnost uzavřené kupní smlouvy, viz výše. Případný podnět Ministerstvu vnitra ke kontrole obce, či podnět Státnímu zástupci k podání žaloby, nejsou v praxi (bohužel) úspěšné.

Odpovědnost volených funkcionářů / zaměstnanců obce

Porušení zákonných povinností při nakládání s majetkem může v rovině trestněprávní naplnit skutkovou podstatu trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku dle § 220 a § 221 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákona, popřípadě rovněž trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 a 330 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákona. V rovině soukromoprávní, majetkové, odpovídají zaměstnanci obce za způsobenou škodu podle pracovněprávních norem a volení funkcionáři podle občanskoprávních norem. Pokud tyto osoby způsobí svým zaviněným jednáním obci škodu, je obec již dnes povinna uplatňovat proti odpovědným osobám svůj nárok na náhradu škody. V praxi je však bohužel vymáhání způsobené škody zatím zcela ojedinělé – viz. analýza Oživení Osobní odpovědnost veřejných funkcionářů: realita nebo fikce?.

Zpracováno ke dni 13. 6. 2011

Kontakt: poradna@oziveni.cz

 

Odpovědnost vůči obci

Kdy vzniká škoda na majetku územně samosprávného celku

Majetek obce musí být v souladu s ust. § 38 zákona o obcích (analogicky rovněž zákon o krajích a zákon o hlavním městě Praze) využíván účelně a hospodárně. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku, chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy, včas uplatňovat právo na náhradu škody, trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a rovněž i efektivně zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nároku nebo zániku práva obce.

Na majetku obce vzniká škoda v těchto případech:

  • nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup úředníka

Podle § 20 a násl. zákona č.82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci platí, že pokud bylo obcí nebo krajem v samostatné působnosti vydáno nezákonné rozhodnutí v řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení, mají účastníci řízení právo na náhradu škody, která jim tímto rozhodnutím vznikla. Podmínkou zde je, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno pro nezákonnost.

Uhrazením škody dotčenému klientovi veřejné správy (občanovi) pak vzniká škoda územnímu celku k tíži místního veřejného rozpočtu. Škoda je v tomto případě zpravidla způsobena úředníky tohoto územního celku nebo jiným územním celkem, jehož nesprávným právním názorem se daný územní celek při výkonu veřejné správy řídil.

Obdobně územní celek odpovídá též za škodu způsobenou výkonem státní správy v přenesené působnosti. Zde za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem sice primárně odpovídá stát, avšak ten může následně po územním celku požadovat regresní úhradu, jejímž zaplacením pak opět vzniká škoda k tíži místního veřejného rozpočtu.

Příklad z praxe: Uherský Brod – skládka Prakšice

  • zaplacení uložené sankce

Územní celek, třebaže je vykonavatelem veřejné správy, se může sám ocitnout v postavení subjektu, o jehož právech a povinnostech je rozhodováno v rámci veřejné správy vykonávané státem. Takto může být územnímu celku uložena pokuta za správní delikt, a to např. v důsledku porušení povinností zadavatele veřejné zakázky nebo správce osobních údajů.

Též může být územnímu celku stanoven odvod, penále a pokuta za porušení rozpočtové kázně. V neposlední řadě lze k tomuto druhu škod připočítat i rozhodnutí soudu o povinnosti územního celku nahradit ostatním účastníkům řízení jejich náklady.

Příklad z praxe: Městská část Praha 10

  • ze závazkových vztahů

Územní celek vystupuje v právních vztazích jako osoba soukromého práva a je v plném rozsahu nadán způsobilostí k právům a povinnostem a způsobilostí vlastními úkony nabývat práva a povinnosti.

Jako účastník závazkových vztahů může utrpět škodu v důsledku porušení smluvních povinností nebo jiného protiprávního jednání druhého účastníka závazkového vztahu či třetí osoby (často je takové porušení povinností stíháno smluvní pokutou, nejčastěji za prodlení s plněním díla apod.) Územně samosprávný celek může rovněž sám porušit povinnosti, ke kterým se zavázal a smluvní partner na něm může nárokovat finanční plnění.

Stejně tak může územní celek utrpět škodu tím, že uzavře smlouvu, která je pro něho nevýhodná, tj. zaváže se k plnění, které je v nepoměru k hodnotě plnění, kterého se mu má, podle uzavřené smlouvy, dostat.

  • nevymáhání výše jmenovaných škod (promlčení nároku)

Obec je ze zákona povinna škodu na svém majetku vymáhat. Pokud osoby stojící v čele obce na tuto povinnost rezignují a dojde vůči škůdci k promlčení nároku, stávají se tyto osoby odpovědné za vznik škody (tentokrát je škoda zaviněná jejich nečinností).

Za určitých okolností může být takový postup rovněž prověřován orgány činnými v trestním řízení, neboť může být naplněna skutková podstata trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku popřípadě i jiných trestných činů.

Odpovědnosti členů zastupitelstva vymáhat škodu se však nelze zbavit pouhým projednáním na zasedání zastupitelstva. O vymáhání či nevymáhání škody je třeba hlasovat a přijmout nějaký závěr – usnesení. Pouhé projednání bodu zasedání zastupitelstva nestačí.

Odpovědnost civilněprávní (majetková)

Za způsobenou škodu odpovídá obci každý, kdo se na vzniku škody podílel. Takovými osobami mohou být zejména zaměstnanci obce (například pokud se podíleli na přípravě veřejné zakázky, za jejíž realizaci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil obci pokutu) popřípadě jednotliví členové rady obce, popřípadě zastupitelstva obce, pokud ten který orgán schválil postup, který v konečném důsledku vedl ke škodě na majetku obce (například prodej pozemků za cenu nikoli obvyklou).

Pokud jde o radu obce či zastupitelstvo obce, je třeba považovat předkladatele návrhu na schválení určitého postupu za osobu s větším podílem zodpovědnosti, než další osoby, které pro přijetí takového rozhodnutí o nezákonném postupu obce „pouze“ hlasovaly.

V případě, že obec využila v souvislosti s jednáním, které vedlo ke vzniku škody, služeb advokátní kanceláře či jiného subjektu stojícího mimo úřad, je třeba se s nárokem na náhradu škody obrátit i na tyto subjekty.

Míra a další podmínky odpovědnosti jednotlivých osob je rozdílná v závislosti na tom, v jakém jsou tyto osoby vztahu k obci, tedy zda jsou zaměstnanci (odpovědnost dle zákoníku práce), volení zástupci (odpovědnost dle občanského zákoníku) či zda s obcí spolupracují na základě jiné než pracovní smlouvy (odpovědnost dle obchodního zákoníku).

Otázku přípustnosti dovození právní odpovědnosti u politických představitelů územního celku řešil rovněž Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 22. února 2005, sp.zn. 25 Cdo 1319/2004, kde mimo jiné uvedl, že „…Starosta ve své funkci nepožívá nějaké imunity, která by ho zbavovala odpovědnosti za škodu jím způsobenou, nýbrž jako každá jiná fyzická osoba nese odpovědnost za své jednání či opomenutí, v jehož důsledku vznikla jinému majetková újma. Ani „politická odpovědnost“ osoby vykonávající veřejnou funkci nezakládá důvod ke zproštění její odpovědnosti za způsobenou škodu“.

Vztah škůdce k obci je důležitý i z hlediska případné limitace náhrady škody u zaměstnanců obce či naopak s povinným pojištěním advokátů na škodu způsobenou při poskytování právní pomoci. Právní vztah jednotlivých osob k obci má zcela zásadní vliv i na délku promlčecí doby.

Jak by měla obec postupovat při vymáhání nároku na náhradu škody:

1.)     identifikovat škodnou událost 2.)     vyčíslit škodu 3.)     označit odpovědnou osobu či osoby (lze ustanovit škodní komisi dle §102, odst. 2, písm. h) zákona o obcích) 4.)     před promlčením nároku obce škodu po odpovědných osobách vymáhat.

Pro úplnost dodáváme, že v odůvodněných případech může zastupitelstvo obce (u menších částek rada obce) výjimečně rozhodnout, že například pro neúčelnost nebude obec škodu po odpovědných osobách vymáhat (§85, písm. f zákona o obcích). Odůvodněný je tento postup například v případě, kdy odpovědné osoby jsou nemajetné a pohledávka je obce je z tohoto důvodu nedobytná.

 

Odpovědnost trestněprávní

Trestní postih je krajní sankcí za protiprávní jednání.  V případě osob reprezentujících územně samosprávný celek připadá v úvahu naplnění zejména skutkových podstat podle ustanovení § 220, popř. § 221 trestního zákoníku, popř. též skutkové podstaty zneužívání pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku.

Článek Moderní obec, 3. 9. 2008

Permalink.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nenašli jste, co jste hledali?

Napište našemu expertovi

Honzovi Nevyjelovi na poradna@oziveni.cz

Související kauzy

Převody obecních pozemků rodinným příslušníkům není střet zájmů?

Obec Orlické Záhoří je v současné chvíli v procesu komplexních pozemkových úprav, jejichž cílem je narovnání majetkových poměrů, zajištění přístupových cest ke všem pozemkům, vytyčení hranic a následná digitalizace. Při tomto procesu však bylo zjištěno, že klíčové obecní pozemky jako obecní cesty bývají směňovány za jiné, méně

více »

Podali jsme trestní oznámení na koaliční zastupitele Města Žamberk, kteří nechali úmyslně promlčet nárok města na náhradu škody. Věcí se bude zabývat Nejvyšší státní zastupitelství.

Kauza výstavby pěší zóny ve východočeském Žamberku byla podle orgánů činných v trestním řízení učebnicovým příkladem zmanipulované veřejné zakázky. Ačkoliv celá věc skončila již před pěti lety odsuzujícím rozsudkem, škodu způsobenou na majetku města ve výši několika milionů se nedařilo vymoci, neboť bývalé vedení obce

více »

PUBLIKACE K TÉMATU

pub_whistle

Správná radnice: Manuál transparentní samosprávy 2017

 

Transparentnost je jedním z nejefektivnějších nástrojů v boji proti korupci. Dostatečně rozsáhlý, jednoduchý a rychlý přístup veřejnosti k informacím má příznivý vliv na důvěru občanů v demokratické instituce a na jejich ochotu podílet se na veřejném životě, což je v současnosti často diskutovaný společenský problém.Tato publikace je primárně určena zástupcům obcí, kteří hledají praktická doporučení pro otevírání radnic, volebním kandidátům a v neposlední řadě aktivním občanům, kteří se zajímají o činnost své radnice. Publikace odkazuje na související webové stránky věnované tématu www.spravnaradnice.cz, kde čtenáři mohou najít především příklady dobré praxe ke všem oblastem.

pub_whistle

Různé marketingové a propagační projekty hrazené z veřejných rozpočtů mohou svým skutečným sdělením vést k propagaci konkrétních politických představitelů samosprávy nebo politických uskupení namísto propagace veřejných politik a služeb. Tato publikace přináší analýzu informačních kampaní realizovaných 13 krajskými samosprávami a 26 statutárními městy. Byly sbírány údaje o informačních kampaních, které byly realizovány v rozmezí od listopadu 2010 do října 2014, primárně jsme se tedy soustředili na kampaně uskutečněné za poslední funkční období před volbami do zastupitelstev měst a obcí.
pub_whistle

Doporučení pro informační kampaně veřejné správy

 

Toto doporučení vychází ze zpracování 5 případových studií o informačních kampaních realizovaných kraji a statutárními městy v ČR.Cílem doporučení je nabídnout veřejným zadavatelům různých informačních, propagačních či komunikačních kampaní rámcový návod na postup při plánování a realizaci takových kampaní.

Právo občana domáhat se neplatnosti smluv uzavřených obcí či krajem

 

(Libor Dušek, 2011) Vítězná práce kategorie Ústavní právo IV. konference studentské věděcké odborné činnosti 2011 Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Práce se věnuje problematice možnosti občana domáhat se u soudu neplatnosti smlouvy, o níž se domnívá, že ji samosprávní celek (obec nebo kraj) uzavřel v rozporu se zákonem. Vychází z konkrétních neúspěšných pokusů o takovouto žalobu, podrobuje konfrontaci jednotlivé přístupy výkladu tohoto práva a své názory dokládá na konkrétních výrocích soudů. Zabývá se i možností řešení současné situace změnou legislativy v rámci Strategie vlády v boji proti korupci na období 2011-2012 po vzoru nedávno přijatého slovenského zákona.

Osobní odpovědnost veřejných funkcionářů: realita nebo fikce?

 

(Oživení 2010)  Osobní odpovědnost je důležitým předpokladem každého kvalitního rozhodování, a proto bývá na správce majetku uvalena smluvně či přímo zákonem. Platí to alespoň pro soukromý majetek, ať už ve vlastnictví fyzických osob či obchodních společností. Při pohledu na nastavení odpovědnosti veřejných funkcionářů za rozhodování o veřejném majetku člověk spíše nabývá pocitu, že majitel (občan) svému správci bezmezně věří… Realita však ukazuje, že nakládání s veřejným majetkem není v České republice zdaleka takové, jaké by mělo být.

Podkladové materiály: Grošpic, Pavel: Škoda způsobená územnímu celku a uplatňování nároku na její náhradu: právní rozborPrchal, Petr: Škoda způsobená územnímu samosprávnému celku a problematika spojená s jejím vymáháním: právní stanovisko

Osobní odpovědnost veřejných funkcionářů: realita nebo fikce?

 

(Oživení 2010)  Osobní odpovědnost je důležitým předpokladem každého kvalitního rozhodování, a proto bývá na správce majetku uvalena smluvně či přímo zákonem. Platí to alespoň pro soukromý majetek, ať už ve vlastnictví fyzických osob či obchodních společností. Při pohledu na nastavení odpovědnosti veřejných funkcionářů za rozhodování o veřejném majetku člověk spíše nabývá pocitu, že majitel (občan) svému správci bezmezně věří… Realita však ukazuje, že nakládání s veřejným majetkem není v České republice zdaleka takové, jaké by mělo být.

Podkladové materiály: Grošpic, Pavel: Škoda způsobená územnímu celku a uplatňování nároku na její náhradu: právní rozborPrchal, Petr: Škoda způsobená územnímu samosprávnému celku a problematika spojená s jejím vymáháním: právní stanovisko

Cena dálnic

Analýzy financování výstavby dopravní infrastruktury v ČR ze společném projektu Oživení a EPS. Upozorňují na předraženost  dopravních staveb a hlavní důvody jejich vysoké ceny.

Stavějí se dálnice v ČR dráž než v zahraničí? (Oživení, 2008)

Selhání dopravní politiky českého státu (Oživení, 2008)

Proces schvalování dopravních investic (Oživení, 2008)

Vývoj nákladů u vybraných staveb dálnic D8 a D11 (Oživení, 2008)

Transparentní samospráva

(Oživení 2006) Balíček 40 protikorupčních opatření a Manuál pro bezkonfliktní aplikaci nového správního řádu. Soubor 40 konkrétních opatření zvyšujících transparentnost rozhodování a hospodaření samospráv. Pomocník a průvodce občana nekonečnou spletí paragrafů.

Publikaci Vám na vyžádání pošleme. V případě zájmu nás kontaktujte.