Domov » FAQ » Odpovědnost civilněprávní (majetková)

Odpovědnost civilněprávní (majetková)

Za způsobenou škodu odpovídá obci každý, kdo se na vzniku škody podílel. Takovými osobami mohou být zejména zaměstnanci obce (například pokud se podíleli na přípravě veřejné zakázky, za jejíž realizaci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil obci pokutu) popřípadě jednotliví členové rady obce, popřípadě zastupitelstva obce, pokud ten který orgán schválil postup, který v konečném důsledku vedl ke škodě na majetku obce (například prodej pozemků za cenu nikoli obvyklou).

Pokud jde o radu obce či zastupitelstvo obce, je třeba považovat předkladatele návrhu na schválení určitého postupu za osobu s větším podílem zodpovědnosti, než další osoby, které pro přijetí takového rozhodnutí o nezákonném postupu obce „pouze“ hlasovaly.

V případě, že obec využila v souvislosti s jednáním, které vedlo ke vzniku škody, služeb advokátní kanceláře či jiného subjektu stojícího mimo úřad, je třeba se s nárokem na náhradu škody obrátit i na tyto subjekty.

Míra a další podmínky odpovědnosti jednotlivých osob je rozdílná v závislosti na tom, v jakém jsou tyto osoby vztahu k obci, tedy zda jsou zaměstnanci (odpovědnost dle zákoníku práce), volení zástupci (odpovědnost dle občanského zákoníku) či zda s obcí spolupracují na základě jiné než pracovní smlouvy (odpovědnost dle obchodního zákoníku).

Otázku přípustnosti dovození právní odpovědnosti u politických představitelů územního celku řešil rovněž Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 22. února 2005, sp.zn. 25 Cdo 1319/2004, kde mimo jiné uvedl, že „…Starosta ve své funkci nepožívá nějaké imunity, která by ho zbavovala odpovědnosti za škodu jím způsobenou, nýbrž jako každá jiná fyzická osoba nese odpovědnost za své jednání či opomenutí, v jehož důsledku vznikla jinému majetková újma. Ani „politická odpovědnost“ osoby vykonávající veřejnou funkci nezakládá důvod ke zproštění její odpovědnosti za způsobenou škodu“.

Vztah škůdce k obci je důležitý i z hlediska případné limitace náhrady škody u zaměstnanců obce či naopak s povinným pojištěním advokátů na škodu způsobenou při poskytování právní pomoci. Právní vztah jednotlivých osob k obci má zcela zásadní vliv i na délku promlčecí doby.

Jak by měla obec postupovat při vymáhání nároku na náhradu škody:

1.)     identifikovat škodnou událost
2.)     vyčíslit škodu
3.)     označit odpovědnou osobu či osoby (lze ustanovit škodní komisi dle §102, odst. 2, písm. h) zákona o obcích)
4.)     před promlčením nároku obce škodu po odpovědných osobách vymáhat.

Pro úplnost dodáváme, že v odůvodněných případech může zastupitelstvo obce (u menších částek rada obce) výjimečně rozhodnout, že například pro neúčelnost nebude obec škodu po odpovědných osobách vymáhat (§85, písm. f zákona o obcích). Odůvodněný je tento postup například v případě, kdy odpovědné osoby jsou nemajetné a pohledávka je obce je z tohoto důvodu nedobytná.

Posted in: Odpovědnost vůči obci