Koho se lze ptát?

Tzv. povinnými subjekty (§ 2 InfZ) jsou v rozsahu jejich působnosti:

• státní orgány (tedy nejen moc výkonná jako jsou ministerstva a jiné ústřední správní orgány, ale rovněž i moc soudní a zákonodárná, bezpečnostní sbory, státní zastupitelství, jakož i další státní orgány, jako je např. Česká národní banka, Nejvyšší kontrolní úřad atd.),
• územní samosprávné celky (obce, kraje) a jejich orgány,
• veřejné instituce.

Co to je veřejná instituce?

Definici veřejné instituce vytvořil Ústavní soud v nálezu I.ÚS 260/06 (kauza Letiště Praha). Zavedl tzv. doktrínu převažujících znaků. Těmito znaky jsou:

1. Vznik právnické osoby
2. Subjekt zřizovatele
3. Ovládání (kdo má vliv na jmenování řídících a kontrolních orgánů)
4. Dohled (kdo jej vykonává)
5. Účel vzniku

Pokud převažují ve výše zmíněných kritériích veřejnoprávní prvky, jde o povinný subjekt. Nejspornější bývají obchodní společnosti, které vlastní či většinově vlastní stát či samosprávy.

Nálezem Ústavního soudu ve věci společnosti ČEZ, a.s. (viz níže) se k posuzování povinných subjektů přidává i nová podmínka, a to že:

6. Společnost musí být 100% vlastněná povinným/i subjekty.

Veřejnými institucemi JSOU

• veřejné školy nebo nemocnice (viz rozsudek Městského soudu v Praze 10 Ca 402/2009), sociální ústavy apod.,
• Fond národního majetku (I. US 686/02),
• Dopravní podnik hl. Města Prahy, a.s. (1 As 114/2011 – 121),
• Kancelář prezidenta republiky,
• Ředitelství silnic a dálnic,
• Všeobecná zdravotní pojišťovna,
• FC Hradec Králové, a. s. (fotbalový klub 100% vlastněný městem, viz 8 As 57/2006-67)
• VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. (společnost vlastněná obcemi či svazky obcí skrze jiné s.r.o.,KS Brno, 31 A 111/2015 – 141)

Veřejnými institucemi NEJSOU

• Pojišťovnu Všeobecné zdravotní pojišťovny, a. s. (byť jde o dceřinou společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny, její činnost nenaplňuje znak veřejného účelu, neboť působí výhradně na komerčním trhu, viz 11 A 58/2013 – 36),
• Pražská energetika Holding, a. s. (a to z toho důvodu, že byť vlastní hl.m. Praha nadpoloviční podíl akcií, stanovy upravují práva akcionářů v zásadních otázkách rovnoprávně, tzn., že hl.m. Praha nemá převažující vliv na společnost. viz 2 As 189/2016 – 35),
• Církev (jde o soukromý subjekt, ledaže jde o oblast, kde nakládá s veřejným majetkem nebo vykonává veřejnou moc, viz 1 As 272/2015 – 75)
• ČEZ, a.s.(Ústavní soud v červenci 2017 vydal nález IV. ÚS 1146/16, kterým “shodil” dosavadní několikrát potvrzený názor Nejvyššího správního soudu z rozsudků např.:  2 Ans 4/2009 – 93. Nález má patrně vliv i na dceřinnou společnost ČEZ Distribuce, a.s., o které rovněž již rozhodl Nejvyšší správní soud:2 As 66/2013 – 25)
• Exekutorský úřad (Soudní exekutor nemůže být povinným subjektem jako státní orgán, neboť jde o soukromou FO.  Není ani veřejná instituce podle § 2 odst. 1 Infozákona, neb NENÍ instituce (instituce nemají “částečnou” působnost + exekutor není organizační složka státu) a nemůže být povinným subjektem ani podle § 2 odst. 2 Infozákona, protože mu sice a) byla svěřena pravomoc rozhodovat autoritativně o právech a povinnostech FO/PO, ale b) NIKOLIV v oblasti veřejné správy, ALE v soudnictví. Exekutor nevykonává veřejnou správu. KS v Praze, 48 A 50/2017-41)
• Oživení, o.s. 🙂 (To byla zajímavá myšlenka obce Nelahozeves, která se za pomoci zákona 106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím domáhala na Oživení informace o identitě osoby, která nám předala podnět k prověření smlouvy o svozu odpadu. Více ke kauze zde)

Permalink.