Domov » FAQ » Co má posuzovat úřad obce s rozšířenou působností při zjišťování spáchání přestupku?

Co má posuzovat úřad obce s rozšířenou působností při zjišťování spáchání přestupku?

Úřad obce s rozšířenou působností (dále jen “Správní orgán”) musí nejdřív posoudit, zdali není ve věci podjatý. V případech, kdy Správní orgán bude projednávat přestupky svého vlastního starosty, či členů rady nebo zastupitelstva, doporučujeme k odstranění pochybností o zákonném postupu v řízení se vyloučit pro podjatost. Samozřejmě situace bude odlišná od jednotlivých úřadů, neboť v menších obcích bude větší reálná možnost podjatosti než na Magistrátu hl. m. Prahy.

Příslušní zaměstnanci v úřadu by ale vždy měli postupovat podle § 14 zákona č. 400/2005 Sb., správní řád. Pokud se dozví o okolnostech nasvědčujících jejich podjatost, jsou povinni o nich bezodkladně uvědomit svého představeného. Ten poté bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti. Usnesení o tomto úkonu se poznamená do spisu. Nemůže-li představený určit nikoho jiného, bezodkladně o tom uvědomí nadřízený správní orgán a spolu s tím mu předá spis. V tomto případě to bude místně příslušný krajský úřad. Ten musí poté postupovat podle § 131 odst. 4 správního řádu a věc přikázat jednomu ze sousedících úřadů obce s rozšířenou působností, kteří mu jsou podřízeni.

Celé přestupkové řízení musí Správní orgán vést na základě zásady oficiality, zásady vyhledávací a zásady materiální pravdy.

Jinými slovy, správní orgán má úřední povinnost na základě § 52 zákona č. 400/2005 Sb., správní řád při zjišťování skutkového stavu sám bez návrhu vyhledat a zajistit důkazní materiály jak ve prospěch, tak v neprospěch obviněného z přestupku, aby došlo ke zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností.

Důkazním materiálem může být cokoliv, co umožní objasnění věci.

Porušením této povinnosti je v praxi například situace, kdy se správní orgán spokojí pouze s tvrzením obviněného z přestupku, aniž by odůvodnil, proč právě tento jediný důkazní materiál umožnil zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností.

Krajský úřad Olomouckého kraje v jednom ze svých rozhodnutí uvedl, že sama skutečnost, že nelze důvodně předpokládat, že obviněný bude vypovídat ve svůj neprospěch, činí jakékoliv rozhodnutí založeném pouze na vyjádření obviněného nezákonným, neboť dojde k porušení výše zmíněných zásad, a tím i k porušení zákonné povinnosti správního orgánu.

Obviněný se dopustí přestupku tím, že neoznámí svůj střet zájmu v okamžiku, kdy pro něj vznikla MOŽNOST osobní výhody, či újmy anebo v okamžiku EXISTENCE jiného osobního zájmu.

Proto správní orgán v řízení o přestupku podle zákona o střetu zájmů MUSÍ skutkově zjistit tyto skutečnosti v předepsaném pořadí:

1. Proč je obviněný veřejným funkcionářem ve smyslu zákona o střetu zájmů + odůvodnění;

pokud byl veřejným funcionářem, tak

2. zdali vznikla, anebo nevznikla možnost výhody, či újmy pro obviněného + odůvodnění;

pokud nevznikla možnost výhody, či újmy, tak

3. zdali existoval nebo neexistoval jiný osobní zájem obviněného + odůvodnění.

Všechna tři zjištění musí být odůvodněna a mít oporu v dokazování provedeném správním orgánem. Musí být zjištěna bez důvodných pochybností.

  • Rozdíl mezi osobní výhodou a jiným osobním zájmem je nasnadě: jiný osobní zájem je širší pojem. Nelze jej redukovat jen na osobní zájem veřejného funkcionáře samotného, ale je třeba ho vztahovat i na jiné osoby, v jejichž prospěch by veřejný funkcionář při výkonu své funkce jednal, neboť jinak by ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů ztrácelo smysl.

Zároveň logicky, pokud správní orgán shledá, že obviněný je 1) veřejný funkcionář a v okamžiku, kdy pro něj 2) vznikla výhoda neohlásil svůj střet zájmů, správní orgán už nemusí zjišťovat 3) zdali existoval jiný osobní zájem.

Posted in: Střet zájmů