Domov » Faqs

Faqs

Pro zastupitele

Privilegovaní žadatelé: Zastupitel, Občan obce

Zastupitel

Na rozdíl od občana má zastupitel nárok i na informace obsahující obchodní tajemství nebo osobní údaje. Zastupitel musí mít totiž logicky vyšší míru oprávnění k přístupu k informacím než občané obce. Na druhou stranu, zastupitel se následně dostane do pozice, kdy na něj přechází povinnost tyto údaje chránit stejně jako obec, která mu je poskytla.

Zastupitel tedy může využít následující možnosti. Může využít:

  1. Právo iniciovat jednání v orgánech obce (§ 82 písm. a) InfZ)
  2. Interpelace na radu a její jednotlivé členy, předsedy výborů, statutární orgány právnických osob (jejichž zřizovatelem je obec) a vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek (§ 82 písm. b) InfZ)
  3. Žádosti o informace po zaměstnancích obecního úřadu, právnických osob, které obec založila nebo zřídila, pokud informace souvisí s výkonem jejich funkce (§ 82 písm. c) InfZ). Podrobněji k tomuto tématu ve stanovisku Ministerstva vnitra 1/2016.

Občan obce

Jako občan obce (event. majitel nemovitosti na území obce podle § 16 odst. 3 ZOZ, resp. občan EU s trvalým pobytem v obci podle § 17 ZOZ), máte podle § 16 odst. 2 písm. e) ZOZ právo

“nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy”

Jinými slovy, pokud jste občan obce a podáte si žádost o informace podle InfZ, tak Vám obec musí poskytnout úplný zápis ze zasedání zastupitelstva nebo rady. U zápisů z rady obce bylo v minulosti sporné, zda nejsou z principu neveřejné, když zasedání rady obce je podle § 101 ZOZ neveřejné. To však již vyjasnil Nejvyšší správní soud v rozsudku 6 As 40/2004, který judikoval, že jde pouze o neveřejnost “funkční” tzn., pouze pro operabilitu při jednáních tohoto orgánu. Nikoli o neveřejnost výstupů z jednání obecní rady. Jako občan obce tedy obdržíte podle InfZ i zápis z jednání rady obce.

Stejné platí rovněž pro zápisy z jednání orgánů svazku obcí založených veřejnoprávní smlouvou. Občané příslušných obcí, které jsou členy svazku, starší 18 let jsou oprávněni se účastnit zasedání orgánu svazku obcí a nahlížet do zápisů o jeho jednání na základě § 52 písm. a) ZOZ.

Permalink.

Jak žádat o informace jako zastupitel?

Podle názoru Ministerstva vnitra, se kterým se ztotožňujeme, je nejvýhodnější zmínit do žádosti o informace oba zákony, podle kterých informaci žádáte. Tzn. jak zákon o obcích (event. krajích nebo hl. M. Praze), tak zákon o svobodném přístupu k informacím.

Do žádosti však pro jistotu napište i informaci, že žádáte jakožto zastupitel, aby bylo zřejmé, že máte v úmyslu využít pro Vás příznivější režim.

Ten spočívá zejména v tom, že obdržíte informace zdarma (obec Vám nemůže účtovat náklady za pořízení kopií, za mimořádné vyhledávání apod.) a do 15 dnů (namísto 30 dnů v zákoně o obcích). Vždy se tedy použije z obou zákonů ta varianta, která je pro Vás výhodnější.

Kromě toho máte nárok i na informace obsahující obchodní tajemství nebo osobní údaje. K tomu viz výše.

K žádosti pak doporučujeme přiložit samotné stanovisko Ministerstva vnitra č. 1/2016, což pomáhá překonat bariéry kreativních úředníků.

Permalink.

Lze zveřejňovat materiály pro jednání zastupitelstva samotným zastupitelem?

Vyšlo jako článek v časopisu Pro města a obce 3/2017

Ano lze, ale s obezřetností. Tato problematika se ocitá na hranici veřejného a soukromého práva, která nemusí být vždy úplně ostrá. Základním východiskem je čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR, který upravuje tzv. zásadu legální licence. Na jejím základě může každý občan činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Zatímco veřejné právo (s výjimkou zákona o ochraně osobních údajů) žádné limity klást nebude, v soukromém právu to je poněkud horší. Zde je třeba věnovat pozornost právům na ochranu osobnosti, obchodního tajemství a práv z duševního vlastnictví.

Výchozím právním předpisem na zákonné úrovni je zákon č. 128/2000 Sb., o obecním zřízení. Ten ovšem zastupitelům ve zveřejňování informací nijak nebrání. Z § 93 odst. 3 jasně vyplývá, že zasedání zastupitelstva obce je veřejné. Dokonce, ačkoliv § 101 odst. 1 stanovuje, že schůze rady obce jsou neveřejné, judikatura Nejvyššího správního soudu (6 As 40/2004) dovodila, že se neveřejnost schůzí rady obce vztahuje toliko k funkčně-technickému požadavku na plynulý chod jednání tradičně pojatého výkonného orgánu, a nikoliv na zápisy z jednání samotného.

Zveřejňovat se tak dají i materiály pro účely jednání rady obce nebo komisí a výborů za předpokladu, že budou splňovat požadavky vyplývající z ochrany osobnosti, osobních údajů, obchodního tajemství a práv z duševního vlastnictví.

Ochrana osobnosti a osobních údajů

Ochrana osobnosti je upravena v § 84 a násl. občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb., dále jen „OZ“). Ochranu osobním údajům poskytuje zákon o ochraně osobních údajů (č. 101/2000 Sb., dále jen „ZOOÚ“) a ochrana osobních údajů se vztahuje výlučně na fyzické osoby.

V rámci ochrany osobnosti bude třeba nezveřejňovat při poskytování informací podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam bez souhlasu dotčených osob. V praxi se tak může jednat především o osobní projevy občanů, kteří vstupují do komunikace s radnicí. Pro zastupitele z toho vyplývá, že pokud by se do podkladů k jednání zastupitelstva dostala i osobní korespondence s babičkou žádající pokoj v městském domě s pečovatelskou službou, tak tuto korespondenci zveřejňovat nesmí.

Při zveřejňování podkladových materiálů k jednání zastupitelstva je nutné dát si také pozor, zdali neobsahují osobní údaje třetích osob.

V § 4 písm. a) ZOOÚ je uvedeno, že osobním údajem je takový souhrn informací o určité osobě, který svou kvantitou už vede k přímé, či nepřímé identifikaci osoby. Pouze jméno a příjmení určité osoby tak nejsou osobními údaji, pokud nejsou doprovázeny dalšími informacemi, které ve svém souhrnu už identifikaci osoby umožní – například adresa bydliště. Pro představu Nejvyšší správní soud (1 As 98/2008) již judikoval, že jméno a příjmení fyzické osoby v kombinaci s číslem občanského průkazu (z ručně psané kopie knihy návštěv úřadu) není osobním údajem ve smyslu § 4 písm. a) ZOOÚ. To ovšem logicky platí pouze ve větším městě. Jméno a příjmení na menší obci bude naproti tomu dostatečně určitelným údajem.

Na druhou stranu při zveřejňování materiálů pro zasedání zastupitelstva nad rámec rozsahu, který zveřejňuje samotná obec, je třeba vzít v úvahu i § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím (č. 106/1999 Sb., dále jen „InfoZ“). Dle našeho názoru je v zásadě zveřejnitelné vše, co by bylo zveřejnitelné na základě InfoZ, nezávisle na tom, kdo takovou informaci zveřejňuje, tj. zda povinný subjekt (obec) či samotný zastupitel.

Příjemci veřejných prostředků

Nezřídka se stává, že zastupitelstvo hodlá projednávat některé citlivé body, u kterých by někteří zastupitelé chtěli znát i názor širší veřejnosti, resp. obyvatel obce. V praxi se jedná zejména o různé developerské projekty, které mají vyrůst na pozemcích obce, diskutabilní prodeje nebo pronájmy obecního majetku apod.

Myslíme si, že na každého, byť jen potenciálního smluvního partnera obce, je třeba nahlížet jako na příjemce veřejných prostředků podle § 8b InfoZ. Je tedy možné zveřejnit jeho „základní osobní údaje“ v rozsahu: jméno, příjmení, rok narození a obec, kde má taková osoba trvalý pobyt. Z našeho pohledu tedy v materiálech pro jednání zastupitelstva (ať už je zveřejňuje obec automaticky, nebo je zveřejní zastupitel ze své vůle) smí být uvedeny základní osobní údaje fyzických osob, které se chystají vstoupit do smluvního vztahu s obcí. Je přece rozdíl, jestli se hodnotnou nemovitost na náměstí chystá koupit jistý/á „I.R.“, či pan Ivo Rittig, rok narození 1963, trvale bytem Monacké knížectví.

Bude tedy na zastupitelích, aby posoudili dokument, který zveřejňují před jednáním zastupitelstva, a anonymizovali jej do podoby, která neumožní identifikaci osob, na něž se nevztahují zákonné výjimky.

Ulehčená situace je u právnických osob, neboť, jak již bylo řečeno, ty osobní údaje, natožpak základní osobní údaje, nemají. Tudíž o právnické osobě v pozici budoucího kupce lze zveřejnit takřka vše.

Obchodní tajemství

Další omezení bude vyplývat z ochrany obchodního tajemství. Zde by se totiž mohl zastupitel potenciálně vystavit soukromoprávní žalobě. Obchodní tajemství je upraveno v § 504 OZ. Ten uvádí šest podmínek, které musí být splněny kumulativně, tedy musí platit všechny zároveň, aby se o obchodní tajemství jednalo. Obchodním tajemstvím jsou tedy informace:

  1. konkurenčně významné, 2. určitelné, 3. ocenitelné v příslušných obchodních kruzích, 4. běžně nedostupné, 5. související se závodem a 6. vlastníkem odpovídajícím způsobem utajované.

Obchodní tajemství je vymezeno objektivně. To znamená, že obchodním tajemstvím není vše, co určitý subjekt za obchodní tajemství označí, ale jen to, co materiálně splňuje výše zmíněné podmínky. Pokud určitý subjekt obchodní tajemství výslovně neoznačí, není třeba se bát jeho zveřejnění. V takovém případě by nebyla splněna poslední podmínka číslo 6.

V praxi doporučujeme přistupovat k této problematice obezřetně, neboť svým jednáním můžete vystavit sebe nebo obec soukromoprávní žalobě.

Co ale dělat v případě, že by zastupitel rád informoval občany o developerském projektu, který má potenciál navždy změnit vzhled obce, ale který dostane v podkladech pro zasedání zastupitelstva s upozorněním, že materiál je důvěrný a nesmí se šířit? Tato situace je z naší zkušenosti poměrně častá. Dle našeho názoru je v takovém případě zastupitel oprávněn developerský záměr zveřejnit. Je přeci smyslem výkonu mandátu zastupitele, aby zastupoval vůli svých voličů. V případě, že je přesvědčen, že k určitému rozhodnutí nedostal mandát, neboť se k danému projektu nemohl vyjádřit v předvolebním klání, pak nemůže být zastupiteli na újmu, pokud se se svými voliči „poradí“ i v průběhu volebního období. Tomuto účelu by měl být přizpůsoben i rozsah takto zveřejněných informací. Není proto asi potřeba zveřejňovat případnou kompletní projektovou dokumentaci, ale budou stačit primárně vizualizace, aby si občan obce dokázal udělat představu, co se s obcí může stát.

Zastupitel opět musí posoudit danou situaci a příslušné podkladové materiály pro zasedání zastupitelstva upravit do podoby, která neumožní vyzrazení obchodního tajemství. Z našeho pohledu je však vysoce nepravděpodobné, že by byl někdo úspěšný se soukromoprávní žalobou na zastupitele, který zveřejnil studii k developerskému projektu a vystavil ji veřejné diskuzi.

Nad rámec výše uvedeného ještě dodejme, že při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, se za porušení obchodního tajemství nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků. Porušením obchodního tajemství rovněž nebude zpřístupnění informace označené za obchodní tajemství, pokud se poskytovaná informace týká působení provozní činnosti podnikatele na životní prostředí, bezprostředního ohrožení lidského zdraví a životního prostředí nebo emisí vypouštěných nebo vyzařovaných do životního prostředí.

Práva z duševního vlastnictví

Při zveřejňování podkladových materiálů by zastupitelé rovněž měli dbát na to, zdali zveřejněním nedojde k porušení práva autorského nebo práv průmyslového vlastnictví. V praxi je však velmi nepravděpodobné, že by se v materiálech pro jednání zastupitelstva takové informace vůbec objevily. Případně, pokud by se v materiálech objevilo dílo autorské, že by právo autora bylo porušeno tím, že by bylo uveřejněno dílo i s uvedením autora bez jeho výslovného svolení.

V praxi může jít například o architektonickou studii, která je předmětem autorského práva. Jelikož podle § 11 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. má autor právo rozhodnout o zveřejnění svého díla, nesmí se za normálních okolností (v soukromoprávních vztazích) autorské dílo zpřístupnit veřejnosti bez souhlasu autorů. Jak jsme ale už výše uvedli, jsme toho názoru, že zastupitelé obce jsou oprávněni ke konzultaci se svými voliči ohledně stavebních záměrů v jejich obci. V tomto případě půjde o střet dvou ústavně zaručených základních práv: práva vlastnit majetek na základě článku 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen “LZSP”) a práva na informace pod článkem 17 LZSP.

Zastupitel by tedy měl postupovat proporcionálně, a to způsobem, kterým veřejnosti zpřístupní informace jen v rozsahu nezbytně nutném. Z architektonické studie proto nedoporučujeme zveřejňovat jednotlivé výkresy, ale například vizualizaci, polohu pozemku a rozsah, ve kterém stavba zasáhne do území obce.

Pokud se tedy vyskytnou pochybnosti, zda je zastupitel oprávněn představit veřejnosti např. developerský projekt, je z našeho pohledu žádoucí, aby se preferoval výklad ve prospěch veřejnosti.

Permalink.

Má zastupitel opravné prostředky?

Ano. Zákon o obcích, zákon o krajích ani zákon o hlavním městě Praze sice neobsahuje žádné opravné prostředky pro případ, kdy zastupiteli není informace poskytnuta žádná, či pokud je informace poskytnuta v jiném než požadovaném rozsahu či obsahu anebo pokud je po zastupiteli požadována úhrada značně vysokých „nákladů“ za vyřízení informace. Nicméně Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 19. února 2013, č. j. 8 Aps 5/2012-47 dospěl k tomu, že na právo zastupitele na informace podle zákona o obcích se použije subsidiárně zákon o svobodném přístupu k informacím. (Soud se následně analogicky postavil i k situaci zastupitele hlavního města Prahy v rozsudku 3 Aps 5/2013-27)

Zastupitel, který požaduje po samosprávě, ve které je činný, informace, tedy může užít k domáhání se práva na informace veškeré opravné prostředky, které nabízí zákon o svobodném přístupu k informacím. Jako zastupitel tedy smíte použít jak stížnost, tak odvolání nebo stížnost na nečinnost apod.

Podrobněji k tomuto tématu ve stanovisku Ministerstva vnitra 1/2016.

Permalink.

Zastupitel vs. člen finančního/kontrolního výboru – mají stejná práva?

Je zcela běžné, že zastupitel zároveň vykonává i další funkce v rámci organizační struktury obce. Jednou z nejvýznamnějších je členství v kontrolních výborech obce (finanční výbor a kontrolní výbor). Tyto výbory jsou jako jediné povinně zřizovány v každé obci (pomineme-li výbor pro národnostní menšiny, který se rovněž za stanovených zákonných podmínek zřizuje obligatorně) na základě § 117 odst. 2 ZOZ. Zastupitelstvu nic nebrání zřídit i jiné výbory či komise.

Zákonná ustanovení týkající se finančního a kontrolního výboru jsou poměrně strohá (viz § 119 odst. 2 a 3 ZOZ) a je třeba si vypomoci interpretací. Nabízí se tedy otázka, jaké možnosti se otevírají před zastupitelem/členem výboru v oblasti práva na informace, což je významné především pro zastupitele opozičních stran v zastupitelstvu. Máme za to, že právo na informace se u členů zastupitelstva, kteří jsou navoleni do pozic ve finančním nebo kontrolním výboru, ještě rozšiřuje.

Pokud jde o „prostého zastupitele“, pak lze vykládat právo zastupitele na informace i tak, že zastupitel má právo pouze na konkrétní předem požadované informace, a to tak, že pracovníkovi obecního úřadu položí konkrétní otázku, na kterou dostane konkrétní odpověď. Tento restriktivní výklad strohého paragrafu zákona je samozřejmě ke škodě efektivní kontrole, o kterou by zejména opoziční zastupitelé měli usilovat. Závazný výklad zákona však může v každém jednom konkrétním případě podat pouze příslušný soud. Je proto obtížné předem definovat, na jaké informace má zastupitel nárok a na jaké již ne.

Pozice člena finančního nebo kontrolního výboru je však podle našeho názoru situace odlišná, neboť finanční i kontrolní výbor se zřizuje obligatorně právě pro to, aby prováděly kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce atd. Neposkytnout osobám, které kontrolní funkci v rámci finančního a kontrolního výboru provádějí, přímý přístup např. do účetnictví obce, jde proti smyslu celého institutu. Proč by zákon výslovně přikazoval, aby obec povinně zřídila určitý kontrolní orgán, když by mu zároveň mohla v souladu se zákonem odepřít přístup k relevantním informacím? Navíc zákon jasně vymezuje, kdo nesmí být členem finančního a kontrolního výboru. Ve finančním výboru nemůže být starosta, jeho zástupci, tajemník a osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na úřadu. Činnost právě těchto osob má totiž být pod drobnohledem finančního a kontrolního výboru. Pokud by člen finančního nebo kontrolního výboru měl být omezen pouze na zprostředkované informace, které mu tyto osoby o své vlastní práci poskytnou, tak by jen stěží mohl svou funkci vykonávat svědomitě a v zájmu občanů obce.

Oživení v roce 2011 poskytlo právní pomoc zastupiteli a členu finančního výboru městské části Praha 1, který usiloval o přímý přístup do účetní databáze. Soud nakonec převážně z procesních důvodů žalobu odmítl, ale vyslovil se i k povaze (ne)udělení přístupu do databáze členovi finančního výboru. Řekl totiž, že je plně v kompetenci zastupitelstva, zda a komu udělí právo do databáze nahlížet. Člen finančního výboru tak podle soudu nepožívá zvláštního práva k tomu, aby mohl hospodaření obce lépe kontrolovat. S tímto názorem se vzhledem k výše uvedenému zcela neztotožňujeme.

Bližší informace naleznete na https://www.oziveni.cz/kauzy/pristup-zastupitele-a-clena-financniho-vyboru-do-ucetni-databaze/

Permalink.