Domov » Faqs

Faqs

Odpovědnost vůči obci

Kdy vzniká škoda na majetku územně samosprávného celku

Majetek obce musí být v souladu s ust. § 38 zákona o obcích (analogicky rovněž zákon o krajích a zákon o hlavním městě Praze) využíván účelně a hospodárně. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku, chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy, včas uplatňovat právo na náhradu škody, trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a rovněž i efektivně zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nároku nebo zániku práva obce.

Na majetku obce vzniká škoda v těchto případech:

  • nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup úředníka

Podle § 20 a násl. zákona č.82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci platí, že pokud bylo obcí nebo krajem v samostatné působnosti vydáno nezákonné rozhodnutí v řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení, mají účastníci řízení právo na náhradu škody, která jim tímto rozhodnutím vznikla. Podmínkou zde je, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno pro nezákonnost.

Uhrazením škody dotčenému klientovi veřejné správy (občanovi) pak vzniká škoda územnímu celku k tíži místního veřejného rozpočtu. Škoda je v tomto případě zpravidla způsobena úředníky tohoto územního celku nebo jiným územním celkem, jehož nesprávným právním názorem se daný územní celek při výkonu veřejné správy řídil.

Obdobně územní celek odpovídá též za škodu způsobenou výkonem státní správy v přenesené působnosti. Zde za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem sice primárně odpovídá stát, avšak ten může následně po územním celku požadovat regresní úhradu, jejímž zaplacením pak opět vzniká škoda k tíži místního veřejného rozpočtu.

Příklad z praxe: Uherský Brod – skládka Prakšice

  • zaplacení uložené sankce

Územní celek, třebaže je vykonavatelem veřejné správy, se může sám ocitnout v postavení subjektu, o jehož právech a povinnostech je rozhodováno v rámci veřejné správy vykonávané státem. Takto může být územnímu celku uložena pokuta za správní delikt, a to např. v důsledku porušení povinností zadavatele veřejné zakázky nebo správce osobních údajů.

Též může být územnímu celku stanoven odvod, penále a pokuta za porušení rozpočtové kázně. V neposlední řadě lze k tomuto druhu škod připočítat i rozhodnutí soudu o povinnosti územního celku nahradit ostatním účastníkům řízení jejich náklady.

Příklad z praxe: Městská část Praha 10

  • ze závazkových vztahů

Územní celek vystupuje v právních vztazích jako osoba soukromého práva a je v plném rozsahu nadán způsobilostí k právům a povinnostem a způsobilostí vlastními úkony nabývat práva a povinnosti.

Jako účastník závazkových vztahů může utrpět škodu v důsledku porušení smluvních povinností nebo jiného protiprávního jednání druhého účastníka závazkového vztahu či třetí osoby (často je takové porušení povinností stíháno smluvní pokutou, nejčastěji za prodlení s plněním díla apod.) Územně samosprávný celek může rovněž sám porušit povinnosti, ke kterým se zavázal a smluvní partner na něm může nárokovat finanční plnění.

Stejně tak může územní celek utrpět škodu tím, že uzavře smlouvu, která je pro něho nevýhodná, tj. zaváže se k plnění, které je v nepoměru k hodnotě plnění, kterého se mu má, podle uzavřené smlouvy, dostat.

  • nevymáhání výše jmenovaných škod (promlčení nároku)

Obec je ze zákona povinna škodu na svém majetku vymáhat. Pokud osoby stojící v čele obce na tuto povinnost rezignují a dojde vůči škůdci k promlčení nároku, stávají se tyto osoby odpovědné za vznik škody (tentokrát je škoda zaviněná jejich nečinností).

Za určitých okolností může být takový postup rovněž prověřován orgány činnými v trestním řízení, neboť může být naplněna skutková podstata trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku popřípadě i jiných trestných činů.

Odpovědnosti členů zastupitelstva vymáhat škodu se však nelze zbavit pouhým projednáním na zasedání zastupitelstva. O vymáhání či nevymáhání škody je třeba hlasovat a přijmout nějaký závěr – usnesení. Pouhé projednání bodu zasedání zastupitelstva nestačí.

Permalink.

Odpovědnost civilněprávní (majetková)

Za způsobenou škodu odpovídá obci každý, kdo se na vzniku škody podílel. Takovými osobami mohou být zejména zaměstnanci obce (například pokud se podíleli na přípravě veřejné zakázky, za jejíž realizaci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil obci pokutu) popřípadě jednotliví členové rady obce, popřípadě zastupitelstva obce, pokud ten který orgán schválil postup, který v konečném důsledku vedl ke škodě na majetku obce (například prodej pozemků za cenu nikoli obvyklou).

Pokud jde o radu obce či zastupitelstvo obce, je třeba považovat předkladatele návrhu na schválení určitého postupu za osobu s větším podílem zodpovědnosti, než další osoby, které pro přijetí takového rozhodnutí o nezákonném postupu obce „pouze“ hlasovaly.

V případě, že obec využila v souvislosti s jednáním, které vedlo ke vzniku škody, služeb advokátní kanceláře či jiného subjektu stojícího mimo úřad, je třeba se s nárokem na náhradu škody obrátit i na tyto subjekty.

Míra a další podmínky odpovědnosti jednotlivých osob je rozdílná v závislosti na tom, v jakém jsou tyto osoby vztahu k obci, tedy zda jsou zaměstnanci (odpovědnost dle zákoníku práce), volení zástupci (odpovědnost dle občanského zákoníku) či zda s obcí spolupracují na základě jiné než pracovní smlouvy (odpovědnost dle obchodního zákoníku).

Otázku přípustnosti dovození právní odpovědnosti u politických představitelů územního celku řešil rovněž Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 22. února 2005, sp.zn. 25 Cdo 1319/2004, kde mimo jiné uvedl, že „…Starosta ve své funkci nepožívá nějaké imunity, která by ho zbavovala odpovědnosti za škodu jím způsobenou, nýbrž jako každá jiná fyzická osoba nese odpovědnost za své jednání či opomenutí, v jehož důsledku vznikla jinému majetková újma. Ani „politická odpovědnost“ osoby vykonávající veřejnou funkci nezakládá důvod ke zproštění její odpovědnosti za způsobenou škodu“.

Vztah škůdce k obci je důležitý i z hlediska případné limitace náhrady škody u zaměstnanců obce či naopak s povinným pojištěním advokátů na škodu způsobenou při poskytování právní pomoci. Právní vztah jednotlivých osob k obci má zcela zásadní vliv i na délku promlčecí doby.

Jak by měla obec postupovat při vymáhání nároku na náhradu škody:

1.)     identifikovat škodnou událost
2.)     vyčíslit škodu
3.)     označit odpovědnou osobu či osoby (lze ustanovit škodní komisi dle §102, odst. 2, písm. h) zákona o obcích)
4.)     před promlčením nároku obce škodu po odpovědných osobách vymáhat.

Pro úplnost dodáváme, že v odůvodněných případech může zastupitelstvo obce (u menších částek rada obce) výjimečně rozhodnout, že například pro neúčelnost nebude obec škodu po odpovědných osobách vymáhat (§85, písm. f zákona o obcích). Odůvodněný je tento postup například v případě, kdy odpovědné osoby jsou nemajetné a pohledávka je obce je z tohoto důvodu nedobytná.

Permalink.

Odpovědnost trestněprávní

Trestní postih je krajní sankcí za protiprávní jednání.  V případě osob reprezentujících územně samosprávný celek připadá v úvahu naplnění zejména skutkových podstat podle ustanovení § 220, popř. § 221 trestního zákoníku, popř. též skutkové podstaty zneužívání pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku.

Článek Moderní obec, 3. 9. 2008

Permalink.