Obec zadala zakázku firmě svého radního. Podle ÚOHS se o střet zájmů nejedná.

Veřejná zakázka na snížení energetické náročnosti Městského úřadu v Šumperku byla zadána firmě pana radního. Jelikož od přijetí nového zákona o zadávání veřejných zakázek došlo k uzákonění obecné povinnosti zadavatelů předcházet střetu zájmů, obrátili jsme se v této věci na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) s podnětem. Podle ÚOHS však nebyla ve věci šumperské zakázky porušena zákonná povinnost zadavatele předcházet střetu zájmů a veřejná zakázka byla tak zadána v souladu se zákonem.


Město Šumperk zadalo veřejnou zakázku na snížení energetické náročnosti budovy městského úřadu ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky dne 31. 8. 2020 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne. Vybraným dodavatelem se v předmětném zadávacím řízení stala společnost PRUMHOR, spol. s.r.o. (IČO 47153903, se sídlem Rapotín 824, 788 13 Rapotín), jejímž jednatelem a současně členem Rady města Šumperka byl pan Martin Hoždora. Ten byl zároveň jediným společníkem společnosti PRUMREAL GAMA, která v okamžiku zadávání předmětné veřejné zakázky vlastnila 80% obchodní podíl ve společnosti PRUMHOR, spol.


Otázka střetu zájmů (nejen) ve veřejných zakázkách je velmi aktuálně diskutovaným tématem, kterému jsme se věnovali po celý rok. Po přijetí evropské směrnice z roku 2014 nový český zákon o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) rozšířil povinnosti zadavatelů v této oblasti a obecně zpřísnil důsledky neřešených střetů zájmů. Od roku 2016 je tak v § 44 odst. 1 ZZVZ stanovena obecná prevenční povinnost předcházet střetu zájmů, která dopadá na všechny osoby, které se u zadavatele účastní procesu zadání veřejné zakázky v jejím průběhu a neomezuje se výslovně jen na členy a náhradníky členů hodnotící komise, jak tomu bylo v předchozí právní úpravě (viz § 74 odst. 7 a 8 zákona č. 137/2006 Sb.).

§ 44 Střet zájmů

(1) Zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. V případě postupu podle § 42 nebo 43 si zadavatel vyžádá písemné čestné prohlášení všech členů komise, přizvaných odborníků nebo osob zastupujících zadavatele o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě.

(2) Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které

a) se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo

b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením.

Zadavatelé by tak v souvislosti se střetem zájmů měli činit odpovídající preventivní opatření ještě před zahájením zadávacího řízení. Podle § 48 odst. 5 písm. b) ZZVZ je pak zadavatel oprávněn vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že došlo ke střetu zájmů a jiné opatření k nápravě, kromě zrušení zadávacího řízení, není možné. Jedná se tedy o nejzazší řešení. Podle odst. 8 je pak zadavatel dokonce povinen takového účastníka vyloučit, pokud by měl být vybraným dodavatelem.

 

Kde jsou hranice střetu zájmů?


Smyslem našeho podnětu bylo především donutit ÚOHS k vymezení hranic posuzování střetu zájmů v zadávacím procesu po přijetí výše uvedené obecné prevenční povinnosti. Podobně jako v naší dřívější kauze z Mladé Boleslavi, problémy vyplývající ze situace, kdy člen rady obce rozhoduje o zadání zakázky vlastní společnosti jsou dle našeho názoru evidentní. Jednak jsou v takových řízeních znevýhodněni ostatní účastníci na trhu, kteří nemohou disponovat interními informacemi v celém průběhu zadání veřejné zakázky, a zároveň je ohrožena objektivita a nestrannost veškerých úkonů v zadávacím řízení. Představitelé jednoho z účastníků tak mají vliv na definování potřeby zadavatele (=co se bude nakupovat?), vliv na definování zadávacích podmínek a hodnotících kritérií (=podle čeho se bude vybírat?), hodnocení nabídek a výběr nejvhodnější nabídky (= kdo má vyhrát?) a kontrolu realizace (= plní se smlouva řádně a včas?).


Dle názoru ÚOHS však k porušení zákona a pravidel střetu zájmů v tomto případě nedošlo. Podle ÚOHS stačí, že pan radní nebyl členem hodnotící komise a údajně tak nic nenasvědčuje tomu, že by pan radní zneužil svého postavení tím, že by se podílel na zpracování zadávacích podmínek nebo že by ovlivnil hodnocení nabídek (jelikož probíhalo podle nejnižší nabídkové ceny) a ani z dokumentů prý nevyplývá, že by se případný střet zájmů projevil v prokazování splnění kvalifikace dodavatele. Navíc pan radní připojil i své čestné prohlášení. ÚOHS ve svém sdělení o výsledku šetření mimo jiné uvedl, že „z dokumentace o zadávacím řízení nezískal žádné indicie o tom, že by mezi dodavateli, kteří podali v zadávacím řízení svoji nabídku, panovala informační nerovnováha, resp. že by společnost PRUMHOR byla v průběhu zadávacího řízení jakkoliv zvýhodňována rozsahem poskytovaných informací ze strany zadavatele.“


Tímto úřad dle našeho názoru pokračuje v linii unikátních vyjádření, které uvedl i ve svém sdělení o výsledku šetření v mladoboleslavské kauze. Pan radní Hoždora totiž může čestně přísahat, jak chce, ale přesně a s předstihem ví, v jakém objemu se budou další období poptávat městem služby, přesně a s předstihem ví, kdy se zakázka bude vypisovat, za jakých podmínek, s jakými hodnotícími kritérii. A k tomu všemu je tento radní fakticky nadřízen všem vedoucím úředníkům, kteří budou kontrolovat plnění jeho společnosti a případně je u jeho společnosti reklamovat. Vyjádření ÚOHS o tom, že v předmětné zakázce neexistovala informační nerovnováha je dokonce v rozporu se skutečnostmi, které sám úřad uvádí ve stejném vyjádření, když ze zápisu z 33. schůze Rady města Šumperka dne 5. 3. 2020, na které se projednávalo zahájení předmětného zadávacího řízení na veřejnou zakázku, vyplývá, že daný záměr o zadání veřejné zakázky schválilo všech 9 přítomných členů Rady města Šumperka včetně radního Hoždory.  


ÚOHS dokonce k podpoření svého názoru, že na předmětné zakázce nevidí ve vztahu k regulaci střetu zájmů nic špatného, uvedl, že se radní Hoždora alespoň zdržel hlasování o následném dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo na předmětnou veřejnou zakázku mezi městem a jeho společností, kterým došlo k prodloužení dílčího a komplexního termínu dokončení předmětu plnění. Přitom přesně tato situace je jedním z potenciálních rizik existence neřešeného střetu zájmů ze strany zadavatelů a měla by naopak být argumentem pro regulaci tohoto typu střetu zájmů.


Nezpochybňujeme, že firma pana radního může být opravdu nejlepším dodavatelem na trhu pro danou zakázku, nejedná se však dle našeho názoru o dobrou praxi ze strany ÚOHS. Střet zájmů (jak se ostatně v tomto případě také stalo) se může projevit ve všech fázích veřejného zadávání, tj. nejen u zpracovávání zadávací dokumentace nebo hodnocení nabídek hodnotící komisí. ÚOHS předpokládá, že radní nemá vliv na úředníky, kteří zpracovávají zadávací dokumentaci nebo na své kolegy v radě, kteří o smlouvě na zakázku a jejích dodatcích rozhodují. Rizika jsou také i ve fázi realizace, kdy může být složité s dodavatelem ve střetu zájmu vyjednávat například změny smlouvy či uplatňovat případné náhrady škod a záruk za vady způsobené dodavatelem a zároveň radním.

 

A co preventivní opatření?


Přitom podobně jako v mladoboleslavské kauze nemuselo dle našeho názoru ani nutně dojít k nejzazšímu řešení střetu zájmů, tj. vyloučení společnosti člena rady ze zadávacího řízení. Proto jsme doufali (stejně jako v předešlém podnětu), že by se úřad mohl minimálně vyjádřit k vhodným preventivním opatřením, jak k tomuto konkrétnímu střetu zájmů správně přistupovat. V podnětu jsme opět navrhli povinnost přezkoumání objektivity zadávací dokumentace třetím subjektem, jak již v odlišném případě zmínil samotný úřad. Bohužel v tomto ohledu se ÚOHS zcela spokojil s jediným “preventivním opatřením” k předcházení střetu zájmů, a to čestným prohlášením, které radní Hoždora učinil během zadávacího procesu, kdy „prohlašuje na svoji čest, že v době, kdy hlasoval o schválení zadávací dokumentace veřejné zakázky, nevěděl a ani nemohl vědět, že by mohl být ve střetu zájmů ve smyslu ust. § 44 zákona (…), a v době hlasování nevěděl, že se bude (jeho) společnost PRUMHOR předmětného zadávacího řízení účastnit.“


ÚOHS tak navzdory našim podnětům nadále pokračuje ve své dozorové praxi, která vnímá zadávací proces zásadně uzším způsobem, tj. pouze ve vztahu k členům a náhradníkům hodnotících komisí a osob, které přímo připravují zadávací dokumentaci. A to navzdory skutečnosti, že zákon umožňuje postihovat střet zájmů v zadávacím procesu šířeji, což potvrzuje i odborná literatura.


Názor ÚOHS potvrdil také Státní fond životního prostředí jako dotační orgán Operačního programu Životní prostředí, ze kterého byla zakázka částečně financována.


Pro více informací kontaktujte poradna@oziveni.cz


Stav ke dni 28. 12. 2021


Podnět na ÚOHS

Vyrozumění ÚOHS

Vyrozumění SFŽP

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
No Comments

Post A Comment