Domov » Novinky » Členství v pracovní komisi předsedy rady Vlády – zápis z jednání 5.2.2016

Členství v pracovní komisi předsedy rady Vlády – zápis z jednání 5.2.2016

Na úvod jednání jsme byli předsedou komise Mgr. Bc. Fadrným seznámeni s harmonogramem dalšího postupu ve věci přijetí zákona o ochraně oznamovatelů. Do konce dubna má být předložen nelegislativní materiál, který bude stavět na co nejširším možném spektru možností budoucí legislativní úpravy ochrany whisleblowerů.

Tento materiál bude koncipován jako RIA (Hodnocení dopadů regulace) s případnými variantami řešení, přičemž by měla být uvozena (formou doporučení) preferovaná varianta. Text by měl být dokončen na přelomu února a března 2016, následně by měl projít mezirezortním řízením tak, aby v dubnu 2016 mohl být předložen na jednání vlády. V následném období pak bude zpracována samotná zákonná úprava (během léta proběhne připomínkové řízení), která by v září 2016 měla být opět předložena ke schválení vládě.

Po stručném zhodnocení stávajícího stavu následovala obecná debata všech členů komise věnovaná dílčím okruhům možné budoucí legislativní úpravy.

Diskutována byla nejprve otázka osobní působnosti a zahrnutí dílčích skupin zaměstnanců veřejného sektoru a zaměstnanců soukromého sektoru do předmětu úpravy. V tomto ohledu byl zmíněn kritický názor LRV směrem k ingerenci do soukromého sektoru a soukromoprávních vztahů. Zástupkyně MSP uvedla, že mezinárodní doporučení míří směrem ke komplexnímu řešení.  Vyloučit soukromý sektor podle ní pouze odkládá problém dál. Zástupce reprezentující VOP pak položil otázku komu má norma sloužit. Má to být norma pro státní zaměstnance nebo obecná norma, která bude obsahovat ochranu jednání? Pokud se případný návrh zúží pouze na to, co je prosaditelnější, tak se zástupce obává, že to bude kočkopes.  Na závěr pak doporučil, aby se vláda rozhodla na základě argumentů. Zástupkyně MV varovala především před zahrnutím dalších procesních pravidel do plánované úpravy a naopak vyzvala k hmotněprávnímu svázání práv a povinností.

Následujícím tématem byla problematika oznamovaného jednání, tedy šíře či výčet chráněných oznamovaných jednání (zahrnutí trestných činů, správních deliktů či dalšího nekalého jednání). Zástupce MO a ustanovený prošetřovatel na ministerstvu konstatoval, že z jeho pohledu není nutná specifikace typů oznamovaného jednání, přičemž je především na samotném prošetřovali, jak vyhodnotí relevanci oznámení. Následná debata nevedla k jasným závěrům a doporučením, spíše akcentovala různé možnosti úpravy. Zástupci neziskového sektoru především zdůraznili zásadnost co možná nejširšího okruhu oznamovaných jednání. Diskutována byla též otázka odměny či kompenzace oznamovatelům.

Posledním otevřeným tématem byl pak způsob ochrany oznamovatelů.  Byly nastíněny tři různé varianty: obecný zákaz pracovně-právního postihu ve vztahu k podanému oznámení, nutnost souhlasu (neurčitým subjektem) s pracovněprávním úkonem a časová ochrana související s oznámením. Taktéž byla diskutována otázka obráceného důkazního břemena Zde, však nebyly deklarovány žádné konkrétní závěry či přiklonění se k variantě řešení.

Mohlo by Vás zajímat

Vyhráli jsme u Ústavního soudu! Teda trochu…

V úterý 11. 12. 2018 vyhlásil soudce doc. Šimíček nález senátu ústavního soudu, ve kterém …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *