Hodnocení krajů: nelze dohledat smlouvy k zakázkám za 4,5 mld. Kč

Praha, 28. července – Analýza sdružení Oživení odhalila závažná pochybení v hospodaření s majetkem krajů a hl. m. Prahy. Každou pátou veřejnou zakázku zadanou kraji nelze dohledat, u téměř každé třetí zakázky chybí smlouvy, samosprávy taktéž nehospodárně pracují s volnými finančními prostředky. To jsou nejzávaznější zjištění Hodnocení krajů, průzkumu, jenž se zaměřil na zadávání zakázek, rozdělování dotací a nakládání s finančním majetkem. Průzkum vznikl za podpory Fondu Otakara Motejla a Velvyslanectví USA.

„Výsledky v jednotlivých krajích se liší, nejzávažnější nedostatky jsme však objevili v oblasti veřejných zakázek, kde všechny samosprávy nějakým způsobem porušily povinnosti dané zákonem. Kraje také mnohdy nehospodárně ukládaly své volné finanční prostředky,“ říká Martin Kameník, předseda sdružení Oživení.

„Průzkum opět dokládá, že na poli veřejných zakázek má Česko co zlepšovat. Oživení a další organizace, které podporujeme z Fondu Otakara Motejla, plní důležitou úlohu občanské kontroly. Na státu je ale nyní, aby sám důsledněji kontroloval dodržování zákonů a přijal další protikorupční opatření, jak je navrhuje Rekonstrukce státu,“ dodává Jiří Knitl z Fondu Otakara Motejla.

 Veřejné zakázky

Celkem bylo hodnoceno 1 189 zakázek a jejich částí v hodnotě 14 mld. Kč[1]. Největší objem zakázek zadalo hl. m. Praha (za 3,45 mld. Kč), nejméně pak Karlovarský kraj (300 mil. Kč). Kontrolou tzv. profilů zadavatelů, webových stránek, na kterých jsou zadavatelé povinni podle zákona o veřejných zakázkách od r. 2012 zveřejňovat smlouvy a uhrazené ceny, bylo zjištěno, že smlouvy nebyly uveřejněny u téměř každé třetí zakázky v hodnotě 4,5 mld. Kč. Uhrazené ceny chyběly dokonce u každé druhé zakázky. Nejhorších výsledků v tomto směru dosáhl kraj Středočeský, Liberecký, město Praha a Pardubický kraj. V jejich případech byly uveřejněny smlouvy za méně než 50 % prostředků vynaložených na zakázky.

Uspokojivá nebyla ani dostupnost ostatních informací, např. každá pátá zakázka na profilu chyběla úplně, dále často chyběly informace o vybraném dodavateli nebo stavu řízení. Nejhůře dopadly profily Středočeského, Karlovarského, Libereckého kraje a hl. m. Prahy.

Hodnocení se zaměřilo také na úroveň soutěže o zakázky. Nejvíce se soutěžilo v Ústeckém kraji, tam připadlo na jednu soutěž průměrně 5,7 nabídek, nejméně pak v Olomouckém kraji s průměrem 2,5 nabídky v jedné soutěži. Vzhledem k nedostatku dat však nebylo možné vyhodnotit výsledky za 6 krajů.

„Největším překvapením pro nás byla vysoká míra porušování povinnosti zveřejňovat smlouvu s dodavatelem podle zákona o veřejných zakázkách. Výsledky ukazují, že zákonná povinnost bez náležité sankce není sama dost účinná. Nejjednodušším řešením by byl určitě registr smluv, kde by bylo nezveřejnění sankcionováno neplatností smlouvy,“ uvádí Martin Kameník z Oživení.

Dotace 

U dotací bylo hodnocení nejtěžší, jelikož kraje evidují dotace rozdílným způsobem a poskytly velmi různorodá data. O 12 samosprávách byly k dispozici základní údaje, pouze 8 z nich poskytlo informace kompletní. Celkově byly rozdány dotace za 3,9 mld. Kč. Nejvíce na jednoho obyvatele rozdělil Kraj Vysočina (1 374 Kč), nejméně pak Zlínský kraj (96 Kč). Nejvíce úspěšní byli žadatelé o dotaci v Královehradeckém kraji, tam získalo podporu 94 % žadatelů, nejméně úspěšní pak v kraji Jihočeském  – 67 %. Zajímavé jsou výsledky o podpoře vlastních organizací kraje, v kraji Královehradeckém, Vysočina, Karlovarském a Ústeckém jejich úspěšnost v žádostech dosáhla takřka 100 %, jejich projekty a činnosti tak nebyly vystaveny žádné soutěži vůči ostatním subjektům. Dotační řízení bylo v takových případech spíše formalitou. Celková finanční podpora vlastních organizací krajů dosahovala řádově jednotky procent, výjimkou byl však Kraj Vysočina, ve kterém do vlastních organizací kraje putovala více než polovina všech dotačních prostředků.

 Krátkodobý finanční majetek

Celkem bylo hodnoceno 10 krajů, které hospodařily ke konci roku 2012 s částkou téměř 20 mld. Kč. Ostatní kraje nedodaly data buď vůbec, nebo v rozsahu, který neumožnil ani rámcové vyhodnocení. Lze shrnout, že kraje tento typ majetku nedostatečně diverzifikuji (rozkládají rovnoměrně ve více bankách). 9 z 10 hodnocených krajů mělo v jedné bance přes 50 % krátkodobého finančního majetku. V několika případech bylo zjištěno, že kraje ukládají majetek do bank s nižším nebo žádným ratingem mezinárodně uznávané ratingové agentury, aniž by

tomu odpovídala vyšší míra úročení. Například vklad kraje Vysočina ve Sberbank (rating BBB) s úročením 0,45 % nelze považovat za hospodárné nakládání s majetkem. Rovněž bylo zjištěno, že různé kraje mají u stejné banky (i při srovnatelné výši vkladu) poměrně odlišné úročení. Např. Jihočeský kraj dosáhl v bance PPF úročení 2,07 %, zatímco jiné kraje úroveň i o 0,8 % nižší. Při velkých objemech majetku mohou být ztráty na úrokových výnosech v řádu až desítek milionů korun.

Část k finančnímu majetku vznikla ve spolupráci s Liborem Michálkem, případné dotazy Vám rád zodpoví na michalekl@senat.cz.

Za Oživení, o. s.

Martin Kameník, předseda

martin.kamenik@oziveni.pokusnastranka.cz

tel.: 776 230 779

 

Tisková zpráva ke stažení zde.

Souhrnná data k veřejným zakázkám zde.
Souhrnná data k dotacím zde.
Kompletní podkladová data k oblasti veřejných zakázek ke všem krajům:


[1] zakázky zadané za období duben 2012 – duben 2013

Jihočeský
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
No Comments

Post A Comment