Domov » Novinky » Nový návrh: Stát bude povinen vymáhat škodu po úřednících

Nový návrh: Stát bude povinen vymáhat škodu po úřednících

Úředníci se budou bát rozhodovat, bojí se kritici připravované novely. Právníci navíc tvrdí, že už nyní může být ten, kdo škodu nevymáhá, trestně stíhán.

Úředníci by měli nést větší odpovědnost za své chyby, a pokud svým rozhodnutím způsobí škodu, měli by ji po nich jejich nadřízení důsledněji vymáhat. Usiluje o to poslanec Stanislav Polčák (TOP 09), který proto chce zpřísnit zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci.

Polčákovi totiž vadí, že současný zákon obsahuje formulaci, že stát “může” požadovat náhradu škody po tom, kdo se na ní podílel. A předložil novelu zákona, kde ono slovo “může” nahradil souslovím “je povinen”.

“Stát tuto škodu až na výjimky nevymáhá,” poukazuje Polčák, podle něhož by tak byl stát nově povinen vždy požadovat její úhradu po zodpovědném úředníkovi či například soudci. Nemělo by se to tak dít jen ve výjimečných případech – například v okamžiku, kdy v době rozhodování nebyl zcela jasný výklad zákona.

Budou se úředníci bát rozhodovat?

Je ale otázka, jestli Polčákova úprava projde. Novelu zákona už neúspěšně předkládal v minulém volebním období – předloni v květnu pro ni ale zvedlo ruku jen 56 poslanců.

A přesvědčit své kolegy bude mít problém i nyní. Například poslanec ČSSD a předseda Ústavně právního výboru Jeroným Tejc se obává, že pokud bude zákon přijat v navrhované podobě, začnou se úředníci bát rozhodovat právě pod hrozbou pokut.

“Jsem pro to, aby se škoda vymáhala. Ale jde to změnou organizace, jak se stanoví vedoucí, ne takto,” říká Tejc.

Podle něj pak vedení úřadů budou muset formálně vymáhat škodu prakticky vždy – a zahltí se tak i soudy.

“Úředníci nebudou rozhodovat v případech, kdy by to mohlo znamenat škodu pro stát. Je třeba tu novelu pojmout jinak: vymezit jednoznačně typy případů, na které se to bude vztahovat,” argumentuje. A i na Tejcův návrh zaujal Ústavně právní výbor k Polčákově novele zdrženlivé stanovisko – ze 16 přítomných členů ji pouze tři doporučili schválit v předložené podobě.

Trestat soudce za názor

Naopak Kontrolní výbor Sněmovny minulý týden doporučil novelu ke schválení. “Má jednoznačně moji podporu. To, co dosud získá stát zpět, je úplně marginální,” říká zpravodaj novely ve výboru Štěpán Stupčuk (ČSSD).

Svá slova dokládá jednou z mála statistik, která je k dispozici: Před časem ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo, že po úřednících či zaměstnancích resortu (včetně soudců a žalobců) vymohlo jen necelá čtyři procenta sumy, kterou muselo za nezákonný úřední postup uhradit.

Jenže tento případ není zrovna vhodný. Jen těžko jde totiž pokutovat například soudce za to, že někoho osvobodil. Nebo žalobce, že k odsouzení dodal málo důkazů. “Ale pokud soudce dlouho nekoná, nechá bezdůvodně člověka ve vazbě, to by se postihovat mělo,” poukazuje Stupčuk.

Nevymáháš? Můžeš být stíhán už teď!

Podle advokáta Tomáše Gřivny, který se specializuje na oblast odpovědnosti za škodu, je Polčákova změna víceméně zbytečná. Stačí jen důsledněji uplatňovat současnou úpravu. Slovíčko “může” totiž podle Gřivny neznamená libovůli, že se škoda vůbec vymáhat nemusí. “To slovo ‘může’ není v současném zákoně z plezíru. Dává prostor uvážit, zda je to vymáhání smysluplné,” vysvětluje Gřivna.

“V opačném případě může nastat extrém, že se začnou žalovat věci, u kterých není naděje na úspěch,” podotýká.

A upozorňuje na to, že pokud odpovědný vedoucí organizace nevymáhá po chybujícím úředníkovi škodu, může být dokonce sám stíhán. “Pokud je to celkem jasný případ a on po tom úředníkovi nejde a nevymáhá vzniklou škodu, tak může být sám odstíhán za porušení povinnosti při správě cizího majetku,” poukazuje Gřivna.

Čekání na precedent

Podobný precedent může brzy přijít. Pokouší se o něj občanské sdružení Oživení. To již dlouhodobě upozorňuje radnice a úřady právě na to, že pokud za své pochybení dostanou například pokutu od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, mají ji vymáhat po konkrétním úředníkovi. A čas od času k tomu úřady donutí.

Naposledy se to stalo například u Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra, které dostalo půlmilionovou pokutu od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za to, že zakázku na praní resortního prádla za 30 milionů ročně zadalo bez soutěže. Zařízení služeb až po hrozbě Oživení začalo vymáhat udělenou pokutu po firmě KPMG, která jí tendr organizovala – a KPMG se raději dohodla na mimosoudním smíru a uhradila polovinu pokuty.

Ne každý ale na taková upozornění slyší. “Některé obce či úřady ani přes naše upozornění pokuty po skutečných vinících nevymáhaly a nechaly je promlčet,” říká právnička Oživení Petra Bielinová.

Sdružení proto letos počátkem roku začalo podávat trestní oznámení. Zatím podalo tři: na vedení Státního zemědělského intervenčního fondu a radu městské části Praha 6 a Františkových lázní. “Další dvě na Hradec Králové a Krnov nyní chystáme,” dodává Bielinová.

Zdroj: Marek Pokorný, aktualne.cz

Mohlo by Vás zajímat

Ochrana oznamovatelů se blíží

Poslední listopadový týden projednaly návrh zákona o ochraně oznamovatelů dva poradní orgány vlády. Vláda by …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *