Domov » Novinky » Neškodná úprava zákona nepřinese potřebné změny upravující střet zájmů veřejných funkcionářů

Neškodná úprava zákona nepřinese potřebné změny upravující střet zájmů veřejných funkcionářů

Nevládní neziskové organizace Oživení a Transparency International ČR (TIC) se shodují na názoru, že současné znění zákona o střetu zájmů je neuspokojivé a že by se do jeho obsahu mělo koncepčním způsobem zasáhnout. Střet zájmů je upravován hned v několika legislativních normách,kosmetická úprava zákona o obcích, kterou navrhují poslanci ČSSD, se dotýká pouze jedné z nich, což zastírá základní nedostatky zákona o střetu zájmů samotného. Jedná se zejména o prakticky nulovou vymahatelnost a beztrestnost veřejných funkcionářů v případě jejich střetu zájmů a absenci účinných nástrojů veřejné kontroly.

V úterý 20. 9. 2011 má poslanecká sněmovna na své 23. schůzi v prvním čtení projednávat návrh opozičních poslanců ČSSD na vyškrtnutí jediné věty ze zákona 128/2000 Sb., o obcích. Příslušný odstavec (§83 odst. 2) zákona stanovuje, že zastupitel obce je povinen sdělit střet zájmů při projednávání a rozhodování obecních záležitostí v orgánech obce. Inkriminovaná věta dodává „O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce.“

Navrhovatelé návrh odůvodňují tím, že „směřuje k nastolení rovných podmínek při výkonu práva občanů podílet se na správě veřejných věcí, resp. výkonu jednotlivých veřejných funkcí bez ohledu na to, zda jde o funkci člena zastupitelstva obce či kraje, anebo o veřejné funkce v orgánech, na něž se vztahuje zákon o střetu zájmů.“ (viz. příloha), neboť sjednocuje úpravu střetu zájmů u členů zastupitelstev obcí i zastupitelstev krajů a Zastupitelstva hl. m. Prahy – z odpovídajících pasáží zákona o krajích (§ 34 odst. 3) i zákona o hlavním městě Praze (§ 51 odst. 5) bylo totiž obdobné ustanovení vypuštěno již dříve. Nelze se neshodnout s opozičními předkladateli zákona na tom, že je tato věta v zákoně opravdu nadbytečná. Zastupitelstvo totiž vždy stejně hlasováním pouze konstatuje existenci důvodu a nikoliv, zda na základě tohoto důvodu dotčený zastupitel smí či nesmí hlasovat. Nutno podotknout, že bránění hlasování v zastupitelstvu jeho řádně zvolenému členu je dle stávajícího výkladu neústavní a v opačném případě by byla klauzule zneužitelná k vyřazení opozice z hlasování.

„Tento poslanecký návrh rozhodně neřeší zásadní nedostatky právní úpravy střetu zájmů veřejných funkcionářů. Přivítali bychom raději ucelenou novelizaci zákona, v rámci které by byl střet zájmů lépe a srozumitelně definován. Současné znění zákona netrestá za střet zájmů veřejného funkcionáře, i když jej lze u něj prokázat, navíc ani nenabízí veřejnosti dostatečně efektivní kontrolní nástroj,“ říká Štěpán Rattay, předseda Oživení, o. s.

V současné legislativní úpravě střetu zájmů v České republice lze vypozorovat hned několik základních systémových nedostatků, a to takového rázu, že není ani jisté, zda dodržování zákony nastavených pravidel není v konkrétních případech ve vztahu k účelu zákona kontraproduktivní. Jako příklad mohou posloužit čestná prohlášení podle zákona o střetu zájmů. Veřejnost se k těmto prohlášením dostává složitě, zatímco politická reprezentace má k dispozici ucelené informace o majetkových poměrech vedoucích úředníků, které lze teoreticky zneužít, např. k odhadu toho, nakolik je konkrétní úředník finančně závislý na svém platu. Kromě toho majetková přiznání nefungují tak, jak by bylo žádoucí. Není totiž znám výchozí stav majetku veřejných funkcionářů a navíc lze majetek úspěšně skrývat v obchodních společnostech s anonymní vlastnickou strukturou.

„Zákon o střetu zájmů řeší pouze souběhy funkcí, nikoli systém tzv. “otáčivých dveří”, kdy veřejný funkcionář může v souladu se zákonem mezi jednotlivými funkcemi přecházet. Rovněž chybí citelné sankce, a to jak v případě absence majetkových přiznání, tak v případě porušení povinnosti oznámení o osobním zájmu.“, uvádí Vladan Brož, vedoucí právní poradny TIC.

Fatálně chybná v celém systému se pak jeví neexistence veřejné kontroly, kdy řízení o porušení povinností stanovených zákonem o střetu zájmů řeší přestupkové komise obecních úřadů dle trvalého pobytu veřejného funkcionáře. V praxi to často znamená, že de facto podřízený úředník ve zcela uzavřeném řízení rozhoduje o provinění svého nadřízeného. V případě našich poslanců pak tuto kompetenci má v rukou rovněž Mandátový a imunitní výbor, kde sami poslanci rozhodují o vlastních pochybeních.

 

Tisková zpráva ve formátu pdf ke stažení zde.

Příloha tiskové zprávy – sněmovní tisk 395/0 ve formátu .doc ke staření zde.

Mohlo by Vás zajímat

Nevládní organizace varují před deformací konceptu teritoriality exekutorů

Níže podepsané nevládní organizace, jejichž posláním je boj proti korupci, důrazně varují před zamýšlenými deformacemi …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *