Domov » Archiv » O pražské kulturní granty se opět vedla nekalá soutěž

O pražské kulturní granty se opět vedla nekalá soutěž

Pražské zastupitelstvo včera schválilo kulturní granty ve výši dvou set milionů korun. Z toho desítky milionů putují na podporu komerčně ziskových projektů a firem, navíc často stranicky nikoli neutrálních. Tuto „štědrou” politiku města má na svědomí zejména radní pro kulturu svými zásahy do kulturní a grantové politiky města, kterými postavil na hlavu téměř vše, co kulturní obec od roku 2004 těžce vybojovala.

Pražské zastupitelstvo včera schválilo kulturní granty ve výši dvou set milionů korun. Z toho desítky milionů putují na podporu komerčně ziskových projektů a firem, navíc často stranicky nikoli neutrálních. Tuto „štědrou” politiku města má na svědomí zejména radní pro kulturu svými zásahy do kulturní a grantové politiky města, kterými postavil na hlavu téměř vše, co kulturní obec od roku 2004 těžce vybojovala.

Na podzim 2004 vystoupila iniciativa „4 body pro kulturu”, jejímž členem bylo i sdružení Oživení, s požadavkem podstatné proměny rozdělování kulturních grantů zejména s ohledem na vyšší transparentnost, odbornost a vyváženost v procesu rozhodování o grantech. V červnu 2006 byl zastupitelstvem schválen kompromisní výsledek ve formě Koncepce kulturní politiky HMP a Grantové politiky pro oblast kultury. Kritice však bylo podrobeno i následné rozdělení grantů pro loňský rok 2007, a to velmi netradičně ze strany populárních a komerčně úspěšných divadel. Šéf divadla TaFantastika Petr Kratochvíl dokonce podal žalobu k Evropskému arbitrážnímu soudu kvůli diskriminaci svého divadla. Během roku však došlo k zásadnímu obratu. V říjnu 2007 byly pražským zastupitelstvem na návrh rady změněny oba základní dokumenty kulturní i grantové politiky a výsledkem změny je štědrá podpora podnikatelům v pražském zábavním průmyslu. Nově byl totiž zaveden systém, podle kterého se má 25% grantových prostředků rozdělit jako tzv. dotace na vstupenku (podíl tržeb ze vstupného a průměrné ceny vstupenky). Výsledkem je, že se 50 milionů korun tvořících nakonec přes 35% disponibilních prostředků1 pro rok 2008 rozdělilo zejména mezi několik velmi ziskových obchodních společností.
Velkou pětku, která si téměř rovným dílem rozdělila 25 milionů, tvoří společnosti Fantazma (provozující divadlo TaFantastika), Hamlet Production, Cleopatra Musical, Divadlo na Fidlovačce a Muchovo muzeum. „V těchto případech podpory komerčně úspěšných produktů se jedná zaprvé o porušení vlastní kulturní politiky města, která zcela správně a logicky odmítá podporovat ziskové projekty, zadruhé jsou zde jednoznačné politické vazby mezi nejvíce podpořenými subjekty a politickými stranami a zatřetí se alespoň v jednom případě, u společnosti Fantazma, jedná o nedovolenou veřejnou podporu přesahující tzv. evropskou výjimku de minimis,” říká Tomáš Kramár z Oživení.
Koncepce kulturní politiky HMP sama říká (na s.7), že „podnikatelským subjektům by z veřejných zdrojů neměl být navyšován zisk„. Loňská změna však přišla s výjimkou – na dotace na vstupenku se toto vztahovat nebude, což je přímá reakce na výhružnou žalobu Petra Kratochvíla hlasitě podpořenou představiteli dalších kulturních komerčních subjektů. „Takto nastavený systém podpory přes prodané vstupenky je zcela iracionální, neboť princip grantové podpory přece spočívá v tom, že se podporují ti, kteří se sami neuživí. Použijeme-li metaforu, pak současný systém přiznává nárok na dětské přídavky všem rodičům, bez jakéhokoli omezení věku či výdělku dítěte, stačí když podepíšete čestné prohlášení, že nějaké děti máte, a čím víc, tím lépe pro vás,” popisuje systém Kramár. Nejvíce na tomto systému dokázal vydělat, jako už několikrát v obchodech s Prahou, realitní a mediální magnát Sebastian Pawlowski, provozující Muchovo muzeum v od města pronajatém Kaunickém paláci. „U divadel je možnost fixlování s počtem prodaných vstupenek komplikovanější a hlavně omezené počtem míst a představení, ale u muzea si můžete natrhat lístků každý den kolik chcete a pak je všechny ukázat na magistrátu (pokud by je vůbec chtěl kdy vidět) a požadovat miliony. Muzea a galerie by rozhodně neměly mít nárok na tento typ podpory a navíc se mezi nimi o této možnosti zřejmě moc nevědělo, neboť se přihlásila pouze dvě, a to obě s dobrými kontakty na vedení města, totiž Muzeum Kampa a Pawlowského muzeum,” říká Kramár. Nesmyslným vyplýtváním grantových prostředků na komerčně úspěšné projekty nevyzbyly peníze na projekty, které jsou na pražském grantu závislé a v minulosti bývaly popořeny, jako např. známé festivaly Alternativa, Next Wave, Tanec Praha, Pražský podzim či Dny evropského filmu.
V případě podpory divadla TaFantastika prostřednictvím firmy Fantazma s.r.o. je potřeba k navrženému grantu ve výši 5,82 milionu korun připočíst ještě Radou HMP nedávno schválený partnerský dar města na realizaci muzikálu Božena Němcová ve výši 1,44 milionu. Sedm a čtvrt milionu korun již přesahují Evropskou komisí stanovenou mez veřejné podpory ve výši dvě stě tisíc euro v průběhu tří let. Pokud bude tato podpora schválena, Oživení podá podnět na Evropskou komisi. Zároveň bude sledovat, zda nedochází k překročení kumulací grantů v jednotlivých letech i u jiných subjektů.
V zastupitelstvem schválené Koncepci kulturní politiky se dále píše: „Podmínkou účasti subjektů z oblasti kultury na veřejných zdrojích je mj. transparentnost jejich hospodaření, včetně auditu a výroční zprávy.” Celé grantové řízení porušuje podmínky stanovené v základním dokumentu tím, že vůbec nepožaduje existenci auditu. Mezi povinnými přílohami najdeme alespoň požadavek výroční zprávy, který však řada subjektů zejména typu obchodních společností nesplnila, neboť si výroční zprávy nezpracovává, a přesto jim byla dotace schválena. Bohužel se situace ustálila na nesmyslném výroku právní kanceláře na objednávku magistrátu, že požadavek něčeho, co ze zákona není nutné mít, je neoprávněný.2
Podle původního znění kulturní politiky měl být ideově odpovědný zanezávislé hodnocení, revizi funkčnosti a strategické návrhy změn grantové a kulturní politky tzv. Poradní sbor primátora, který byl sestaven z odborníků a měl garantovat, že nedojde k neuváženým změnám. Změny v grantové politice se měly dělat zejména na základě evaluace poradním sborem. K žádnému takovému hodnocení ale nedošlo, ba naopak se stala velmi zvláštní věc: poradní sbor zmizel. Ačkoli Příloha č. 1 k usnesení Zastupitelstva HMP č. 10/30 ze dne 25.10.2007, která obsahuje schválené změny kulturní a grantové politiky města, neobsahuje zrušení Poradního sboru primátora, přesto od té doby Poradní sbor neexistuje a v novém znění kulturní politiky ho nenajdeme. Oživení tento stav pokládá za protiprávní, neboť pražské zastupitelstvo neschvalovalo nové znění kulturní politiky, nýbrž jen jakýsi přehled změn, a nové znění zpracované radním pro kulturu jde evidentně nad rámec změn, které schválilo zastupitelstvo. Potřeba nezávislého odborného orgánu jako je Poradní sbor primátora se nyní sama prokázala škodlivostí všech dosud provedených změn, které z poradního sboru nevzešly, případně ho obešly.

Tomáš Kramár, Oživení, tel.: 724 207 527, tomas.kramar@oziveni.cz

Mohlo by Vás zajímat

Nevládní organizace varují před deformací konceptu teritoriality exekutorů

Níže podepsané nevládní organizace, jejichž posláním je boj proti korupci, důrazně varují před zamýšlenými deformacemi …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *