Domov » Archiv » Souběh zájmů

Souběh zájmů

Pan Šustr je přece velmi dobře placen za to, aby hájil zájmy Sazky, a tak to logicky dělá. Jak se ovšem tento stav snáší se zastupitelskou demokracií, to najednou nějak nedokážu pochopit. Pan Šustr je přece zároveň jako každý poslanec zvolen, aby hájil zájmy občanů. I oni ho za to platí.

V pátek večer mi při sledování večerních zpráv České televize zatrnulo, když jsem viděla vystoupení lidoveckého poslance Ladislava Šustra.

Tento pán, shodou okolností můj jmenovec, zasedá v dozorčí radě Sazky a na obrazovce – jakož i předtím v Poslanecké sněmovně – hájil názor, že by Sazka měla být oproti jiným sázkovým firmám daňově zvýhodněna.

Nezatrnulo mi proto, že si někdo něco takového myslí, myslet si zajisté může každý, co chce. Jenže pan Šustr zasedá v dozorčí radě Sazky a bere za to velmi slušné peníze. Střet zájmů, napadlo mne. A hned se mi vynořila odpověď: To není střet, to je souběh zájmů!

Pan Šustr je přece velmi dobře placen za to, aby hájil zájmy Sazky, a tak to logicky dělá. Jak se ovšem tento stav snáší se zastupitelskou demokracií, to najednou nějak nedokážu pochopit. Pan Šustr je přece zároveň jako každý poslanec zvolen, aby hájil zájmy občanů. I oni ho za to platí.

Problém netkví ani tak v Sazce nebo v jednom poslanci, nýbrž v obecných mravech, v politické kultuře. Příslušníci politické vrstvy výrazně ovlivňují, ba do jisté míry určují ovzduší a politickou kulturu celé společnosti. Zvlášť v Česku, kde jsou politici se svými komentáři ve sdělovacích prostředcích tolik vítáni.

Podíváme-li se na problém bez navyklé rutiny a pokusíme se ho vidět ostře, těžko můžeme pochopit, jak mohou poslanci zasedat v dozorčích radách velkých společností a brát za to peníze.

Je vcelku normální, že různé firmy, sdružení či společenské skupiny v parlamentě lobují za své zájmy, ať už jde o zájem oprávněný či o neoprávněnou výhodu na úkor jiných. Připadá mi ale zcela absurdní, když vláda či sněmovna poslance přímo do firem dosazují.

Vždyť se tím poslanci fakticky zpronevěřují úloze, pro kterou byli do parlamentu zvoleni! Mají přece hájit zájmy svých voličů v souladu se zájmy celé společnosti, nikoli hledat výhody pro firmu, která je platí.

Vstupuje-li politik veřejně a bez zábran jako přímý lobista firmy, kterou má kontrolovat, těžko se můžeme divit, snaží-li se i řadový občan či podnikatel získat všechny dosažitelné výhody.

Měřítkem pak pro něj není, co může získat, aniž by poškodil někoho jiného či celou společnost. Měřítkem pro něj je, zda může být za své jednání bezprostředně postižen.

Česká politická kultura bohužel k takovému jednání přímo vybízí. Kdo tak nejedná, je za hlupáka, který trpí zbytečnými ohledy. Všechno, co není zakázáno, je dovoleno, tvrdí neochvějně velká část politiků.

Zapomínají však na to, že ve vyspělých zemích je jaksi zapovězeno i mnohé z toho, co zákon přímo nezakazuje, jen se to prostě nedělá, protože to není slušné.

Naše společnost je zdevastovaná desítkami let komunistického režimu, který vybízel, ba někdy přímo nutil ke lhaní a podvádění.

Možnosti budoucího vývoje však nejsou nekonečné, a kde lidem nevelí přirozené ohledy, aby se některého jednání zdrželi, měl by jim v tom bránit zákon.

Proto si myslím, že by měl vzniknout zákon, který by zakázal placené členství poslanců v dozorčích a správních radách velkých firem.

Autor: Petruška Šustrová

Mohlo by Vás zajímat

Hostivice po našich podnětech začali vymáhat pokutu 150.000,- Kč po odpovědné osobě

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil městu Hostivice pokutu ve výši 150.000,- Kč v důsledku …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *