Domov » Naše témata » Odpovědnost vůči obci

Odpovědnost vůči obci

Právní poradna
Dobrá praxe
Knihovna
Judikatura
Obec i kraj mají zákonnou povinnost vymáhat škodu po osobách, které jim škodu způsobily (tuto povinnost jim ukládá zákon o obcích, zákon o hlavním městě Praze a zákon o krajích). Organizační složky státu (ministerstva atp.) mají obdobnou povinnost dle zákona o majetku České republiky.

V praxi však k vymáhání škody nejenže nedochází, ale územně samosprávné celky často odmítají přijmout i jen myšlenku, že i volení zástupci (zastupitelé, ale zejména radní) nesou za svá rozhodnutí i jinou než politickou odpovědnost. Navíc, pokud nedojde k výměně politické reprezentace na radnici, měla by obec paradoxně vymáhat škodu po osobách, které zároveň stojí v jejím čele. Nikdo jiný volené zástupce ani zaměstnance úřadu žalovat nemůže (a novela zákona o obcích, která měla takovou možnost zavést, přijata dosud nebyla). O tom, jaké typy odpovědnosti z případného nevymáhání mohou vznikat, se lze dočíst např. ve stanovisku Ministerstva vnitra ČR, které vydalo na základě našeho podnětu. Stanovisko je zde.

Obdobná situace je u představitelů státu – tam je navíc kontrola veřejnosti ještě mnohem menší než na obcích a krajích. O vzniku škody se tak často nikdo ani nedozví. A kde není žalobce, není ani soudce. Škodu tak nejčastěji hradí daňový poplatník. Chyby, které vedly ke vzniku škody, se i z tohoto důvodu navíc stále opakují.


Právní poradna

Odpovědnost vůči obci

Kdy vzniká škoda na majetku územně samosprávného celku

Majetek obce musí být v souladu s ust. § 38 zákona o obcích (analogicky rovněž zákon o krajích a zákon o hlavním městě Praze) využíván účelně a hospodárně. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku, chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy, včas uplatňovat právo na náhradu škody, trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a rovněž i efektivně zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nároku nebo zániku práva obce.

Na majetku obce vzniká škoda v těchto případech:

  • nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup úředníka

Podle § 20 a násl. zákona č.82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci platí, že pokud bylo obcí nebo krajem v samostatné působnosti vydáno nezákonné rozhodnutí v řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení, mají účastníci řízení právo na náhradu škody, která jim tímto rozhodnutím vznikla. Podmínkou zde je, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno pro nezákonnost.

Uhrazením škody dotčenému klientovi veřejné správy (občanovi) pak vzniká škoda územnímu celku k tíži místního veřejného rozpočtu. Škoda je v tomto případě zpravidla způsobena úředníky tohoto územního celku nebo jiným územním celkem, jehož nesprávným právním názorem se daný územní celek při výkonu veřejné správy řídil.

Obdobně územní celek odpovídá též za škodu způsobenou výkonem státní správy v přenesené působnosti. Zde za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem sice primárně odpovídá stát, avšak ten může následně po územním celku požadovat regresní úhradu, jejímž zaplacením pak opět vzniká škoda k tíži místního veřejného rozpočtu.

Příklad z praxe: Uherský Brod – skládka Prakšice

  • zaplacení uložené sankce

Územní celek, třebaže je vykonavatelem veřejné správy, se může sám ocitnout v postavení subjektu, o jehož právech a povinnostech je rozhodováno v rámci veřejné správy vykonávané státem. Takto může být územnímu celku uložena pokuta za správní delikt, a to např. v důsledku porušení povinností zadavatele veřejné zakázky nebo správce osobních údajů.

Též může být územnímu celku stanoven odvod, penále a pokuta za porušení rozpočtové kázně. V neposlední řadě lze k tomuto druhu škod připočítat i rozhodnutí soudu o povinnosti územního celku nahradit ostatním účastníkům řízení jejich náklady.

Příklad z praxe: Městská část Praha 10

  • ze závazkových vztahů

Územní celek vystupuje v právních vztazích jako osoba soukromého práva a je v plném rozsahu nadán způsobilostí k právům a povinnostem a způsobilostí vlastními úkony nabývat práva a povinnosti.

Jako účastník závazkových vztahů může utrpět škodu v důsledku porušení smluvních povinností nebo jiného protiprávního jednání druhého účastníka závazkového vztahu či třetí osoby (často je takové porušení povinností stíháno smluvní pokutou, nejčastěji za prodlení s plněním díla apod.) Územně samosprávný celek může rovněž sám porušit povinnosti, ke kterým se zavázal a smluvní partner na něm může nárokovat finanční plnění.

Stejně tak může územní celek utrpět škodu tím, že uzavře smlouvu, která je pro něho nevýhodná, tj. zaváže se k plnění, které je v nepoměru k hodnotě plnění, kterého se mu má, podle uzavřené smlouvy, dostat.

  • nevymáhání výše jmenovaných škod (promlčení nároku)

Obec je ze zákona povinna škodu na svém majetku vymáhat. Pokud osoby stojící v čele obce na tuto povinnost rezignují a dojde vůči škůdci k promlčení nároku, stávají se tyto osoby odpovědné za vznik škody (tentokrát je škoda zaviněná jejich nečinností).

Za určitých okolností může být takový postup rovněž prověřován orgány činnými v trestním řízení, neboť může být naplněna skutková podstata trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku popřípadě i jiných trestných činů.

Odpovědnosti členů zastupitelstva vymáhat škodu se však nelze zbavit pouhým projednáním na zasedání zastupitelstva. O vymáhání či nevymáhání škody je třeba hlasovat a přijmout nějaký závěr – usnesení. Pouhé projednání bodu zasedání zastupitelstva nestačí.

Permalink.

Odpovědnost civilněprávní (majetková)

Za způsobenou škodu odpovídá obci každý, kdo se na vzniku škody podílel. Takovými osobami mohou být zejména zaměstnanci obce (například pokud se podíleli na přípravě veřejné zakázky, za jejíž realizaci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil obci pokutu) popřípadě jednotliví členové rady obce, popřípadě zastupitelstva obce, pokud ten který orgán schválil postup, který v konečném důsledku vedl ke škodě na majetku obce (například prodej pozemků za cenu nikoli obvyklou).

Pokud jde o radu obce či zastupitelstvo obce, je třeba považovat předkladatele návrhu na schválení určitého postupu za osobu s větším podílem zodpovědnosti, než další osoby, které pro přijetí takového rozhodnutí o nezákonném postupu obce „pouze“ hlasovaly.

V případě, že obec využila v souvislosti s jednáním, které vedlo ke vzniku škody, služeb advokátní kanceláře či jiného subjektu stojícího mimo úřad, je třeba se s nárokem na náhradu škody obrátit i na tyto subjekty.

Míra a další podmínky odpovědnosti jednotlivých osob je rozdílná v závislosti na tom, v jakém jsou tyto osoby vztahu k obci, tedy zda jsou zaměstnanci (odpovědnost dle zákoníku práce), volení zástupci (odpovědnost dle občanského zákoníku) či zda s obcí spolupracují na základě jiné než pracovní smlouvy (odpovědnost dle obchodního zákoníku).

Otázku přípustnosti dovození právní odpovědnosti u politických představitelů územního celku řešil rovněž Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 22. února 2005, sp.zn. 25 Cdo 1319/2004, kde mimo jiné uvedl, že „…Starosta ve své funkci nepožívá nějaké imunity, která by ho zbavovala odpovědnosti za škodu jím způsobenou, nýbrž jako každá jiná fyzická osoba nese odpovědnost za své jednání či opomenutí, v jehož důsledku vznikla jinému majetková újma. Ani „politická odpovědnost“ osoby vykonávající veřejnou funkci nezakládá důvod ke zproštění její odpovědnosti za způsobenou škodu“.

Vztah škůdce k obci je důležitý i z hlediska případné limitace náhrady škody u zaměstnanců obce či naopak s povinným pojištěním advokátů na škodu způsobenou při poskytování právní pomoci. Právní vztah jednotlivých osob k obci má zcela zásadní vliv i na délku promlčecí doby.

Jak by měla obec postupovat při vymáhání nároku na náhradu škody:

1.)     identifikovat škodnou událost
2.)     vyčíslit škodu
3.)     označit odpovědnou osobu či osoby (lze ustanovit škodní komisi dle §102, odst. 2, písm. h) zákona o obcích)
4.)     před promlčením nároku obce škodu po odpovědných osobách vymáhat.

Pro úplnost dodáváme, že v odůvodněných případech může zastupitelstvo obce (u menších částek rada obce) výjimečně rozhodnout, že například pro neúčelnost nebude obec škodu po odpovědných osobách vymáhat (§85, písm. f zákona o obcích). Odůvodněný je tento postup například v případě, kdy odpovědné osoby jsou nemajetné a pohledávka je obce je z tohoto důvodu nedobytná.

Permalink.

Odpovědnost trestněprávní

Trestní postih je krajní sankcí za protiprávní jednání.  V případě osob reprezentujících územně samosprávný celek připadá v úvahu naplnění zejména skutkových podstat podle ustanovení § 220, popř. § 221 trestního zákoníku, popř. též skutkové podstaty zneužívání pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku.

Článek Moderní obec, 3. 9. 2008

Permalink.


Dobrá praxe


E-knihovna

Právo občana domáhat se neplatnosti smluv uzavřených obcí či krajem

(Libor Dušek, 2011) Vítězná práce kategorie Ústavní právo IV. konference studentské věděcké odborné činnosti 2011 Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Práce se věnuje problematice možnosti občana domáhat se u soudu neplatnosti smlouvy, o níž se domnívá, že ji samosprávní celek (obec nebo kraj) uzavřel v rozporu se zákonem. Vychází z konkrétních neúspěšných pokusů o takovouto žalobu, podrobuje konfrontaci jednotlivé přístupy výkladu tohoto práva a své názory dokládá na konkrétních výrocích soudů. Zabývá se i možností řešení současné situace změnou legislativy v rámci Strategie vlády v boji proti korupci na období 2011-2012 po vzoru nedávno přijatého slovenského zákona.

 

Osobní odpovědnost veřejných funkcionářů: realita nebo fikce?

(Oživení 2010) Osobní odpovědnost je důležitým předpokladem každého kvalitního rozhodování, a proto bývá na správce majetku uvalena smluvně či přímo zákonem. Platí to alespoň pro soukromý majetek, ať už ve vlastnictví fyzických osob či obchodních společností. Při pohledu na nastavení odpovědnosti veřejných funkcionářů za rozhodování o veřejném majetku člověk spíše nabývá pocitu, že majitel (občan) svému správci bezmezně věří… Realita však ukazuje, že nakládání s veřejným majetkem není v České republice zdaleka takové, jaké by mělo být.

Podkladové materiály: Grošpic, Pavel: Škoda způsobená územnímu celku a uplatňování nároku na její náhradu: právní rozbor; Prchal, Petr: Škoda způsobená územnímu samosprávnému celku a problematika spojená s jejím vymáháním: právní stanovisko

 

Osobní odpovědnost veřejných funkcionářů

(Oživení, 2009) Výzkum vymáhání osobní odpovědnosti veřejných funkcionářů za škody způsobené při zadávání veřejných zakázek. Výzkum zjišťuje, nakolik je v českých městech a obcích vymáhána osobní odpovědnost za pokuty udělené v souvislosti porušování zákona o veřejných zakázkách.


Judikatura

4 komentáře

  1. Lenka Štočková

    Vážení,

    rozhodla jsem se uzmout několik minut ze svého času a reagovat na email s nabídkou a odkazem na Vaše www stránky. Souhlasím s tím, že by občané měli být informováni, ale musí být také trochu aktivní i pro život v obci. Mám zkušenost, že občané díky mediální masáži vnímají spíše svá práva, než povinnosti a o dobrovolnosti nemůže být mnohde ani řeč. Život v malých obcích je opravdu obtížný. Představitelé a vedení obcí má jiné problémy než ve městech a mnohde i díky své poloze je situace v malých obcích velmi složitá a náročná pro život.
    Já jsem starostkou první volební období a za téměř 4 roky jsem nasbírala mnoho zkušeností. I mé představy, když jsem se angažovala a chtěla být starostkou, byly odlišné a neuvědomovala jsem si jak je tato funkce náročná, kolik zabere času, s kolika problémy se budu muset potýkat a jak se to podepíše i na mém zdraví. Nicméně toho nelituji, protože se podařilo pro rozvoj obce mnohé udělat a mnohé ještě čeká na realizaci. Za ty necelé čtyři roky však mohu bez ostychu konstatovat, že došlo k velkému a dle mého názoru zbytečnému nárůstu byrokracie. Starostové na malých obcích musí zvládat veškeré činnosti chodu obce, protože nemají k dispozici pracovníky na každou problematiku. V mnoha obcích je starosta, účetní a na správu a evidenci obyvatel pracovnice na částečný úvazek. V opravdu malých obcích starostové vykonávají práci pro obec až po svém vlastním zaměstnání. Ze své více než třicetileté praxe mohu zodpovědně říci, že práce starosty je nejnáročnější z toho, co jsem dosud dělala i co do odpovědnosti.
    Registraci smluv na veřejném portálu beru jako další zbytečnou administrativu pro malé obce – nesouhlasím s ní, protože je to neefektivní a neekonomické. Veškeré záměry obec zveřejňuje a o všem jedná na veřejném zasedání zastupitelstva, které schvaluje smlouvy, výběr dodavatele u veřejných zakázek atd. Dle mého názoru o legislativě jednají ti, co s byrokracií nemusí bojovat jako s větrnými mlýny a vůbec nemají představu, jak se musí pracovat na malých obcích. Když už chtějí registraci smluv, tak na velkých městech, kde se točí stovky milionů nebo miliardy. V malých obcích jsou to miliony nebo desítky milionů a tam je každá nesrovnalost vidět. Za ty miliony musíte udržovat chod, platit osvětlení, dotovat školu a školku, budovat chodníky a silnice, a opravovat obecní majetek a většina obcí dotuje také veřejnou dopravu.
    Co se týká odpovědnosti za škody způsobené při výkonu veřejné funkce, tak se přikláním k odpovědnosti, ale proč z toho udělat hon na čarodějnice – respektive na starosty. Málokterý starosta dělá úmyslně chyby. Já například jsem udělala chybu, že jsem zveřejnila závěrečný účet dříve než jsem měla a obec dostala sankci ve výši 3 tis. Kč plus tis. Kč správní poplatek. To byl prohřešek, který nikomu neublížil, protože na úřední desce bylo zveřejněno déle než je lhůta a k žádné finanční škodě nedošlo. Po novele zákona, kde se navrhuje místo slovíčka „může“ vymáhat slovíčko „musí“ se budou blázni, kteří by chtěli vykonávat funkci starosty hledat lupou. Pojistka pro tento případ snad ani neexistuje, takže pojistit se proti vlastní blbosti není možné. Jak z toho ven? To nikdo neřeší.
    Můj názor je ten, že v této situaci bude docházet opravdu ke kontrolám a vymáháním pokut a finanční prostředků za vracení dotací pouze ze starostů na malých obcích, protože stejně jako u podnikatelů – živnostníků, se kontroly provádějí tam, kde je to nejvíce čitelné u malých obcích stejně jako je to dosud u malých firem. Ty se kontrolují rychle a velkými se zabývat nikdo nebude a když, tak pouze úřední kontroloři proběhnou některé části, účetnictví jako celek nikdo nikdy není schopen zkontrolovat, protože je to časově náročné. Pokud bude uzákoněna změna zákona s tím, že se bude muset po starostech vymáhat způsobená škoda, tak jednak si budou muset obce platit svého právníka a to bude opět odsávat finanční prostředky z obecních rozpočtů a jednak by mělo následovat zvýšení platu pro starosty, aby si mohly dávat finanční prostředky na hrazení škod. Pokud k tomu dojde, pak navíc budou soudy zavaleny spory o vymáhání těchto pohledávek, protože každý starosta v případě pochybení svého zaměstnance bude vymáhat škodu, kterou nejdříve musí zaplatit, po něm. S rychlostí s jakou pracují naše soudy se pak většina starostů nad 50 let věku ani nemusí dočkat spravedlnosti a nikdy žádnou částku nevymůže.

    Přeji pěkný den. Již jsem ze svého času ukrojila větší čas než jsem zamýšlela. Musím na jednání s projektantem a řešit stav našich místních komunikací.

    Lenka Štočková
    městys Opatov

    • Hana Bartušková, obec Všemyslice

      Vážená kolegyně,
      na tom, co jste napsala, bych nezměnila ani písmenko. Váš článek naprosto vystihuje situaci na malých obcích. Jen přemýšlím, zda to není takto nastaveno účelově, aby bylo možné malé samosprávné celky sloučit do celků velkých a zdůvodnit to administrativní náročností, neefektivitou apod. Na to ale doplatí zase pouze obyvatelé malých obcí.

      Přeji pěkný den i Vám

      Hana Bartušková
      obec Všemyslice

  2. Dobrý den paní starostko,

    děkujeme za Váš komentář. Vést obec je velmi náročná práce, i proto jste byla zastupitelstvem pro výkon funkce uvolněna a za Vaši práci pro obec pobíráte zcela zaslouženou odměnu. S každým zaměstnáním či s každou profesí je zároveň spojena určitá míra zodpovědnosti, zpravidla přiměřená rozsahu rozhodovací pravomoci a významu zastávané funkce. Souhlasím s Vámi, že mnoho občanů nemá zcela jasnou představu, jaké všechny problémy musí jejich starosta řešit, nejsou aktivní a víceméně se nezajímají o dění v obci, dokud se jich některé rozhodnutí zcela přímo nedotýká.

    Na druhou stranu, starosta, zejména v obcích, kde není volena rada (což je případ Vaší obce), má významnou pravomoc rozhodovat mnoho věcí zcela sám a proto na něm logicky leží i značná míra odpovědnostii. Této zodpovědnosti se starosta nemůže zprostit odkazem na širokou agendu, ale může se proti způsobené škodě pojistit.

    Pokud jde o povinnost (nikoli možnost) vymáhat nárok na náhradu škody po tom, kdo škodu na majetku obce způsobil, či vymáhat po dlužnících pohledávky, pak tu stanoví zákon o obcích již dnes (§38/6,7). Kontrola nad plněním této povinnosti je však pouze v rukách veřejnosti.

    Možnost jakékoliv kontroly je samozřejmě značně stížena, pokud obce (jejich představitelé) zveřejňují jen ty informace, které jim ukládá zveřejňovat zákon pod sankcí neplatnosti (například záměry na prodej, pronájem) a nikoliv jiné informace, které by sloužily „jen“ k informování občanů a kultivaci občanské společnosti (například zápis ze zasedání zastupitelstva, uzavřené smlouvy, které zavazují obec).

    Pokud jde o vzorek obci, které (ne)vymáhaly škodu způsobenou na majetku obce zaplacením pokuty, zaměřilo se Oživení na všechny zadavatele (nejen obce), kterým byla v roce 2011 uložena pokuta Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Obce nebyly vybírány podle jejich velikosti, ale jedná se o čistě náhodný vzorek, ve kterém jsou zastoupeny obce všech velikostí.

    S pozdravem
    Petra Bielinová

  3. Ing. Jan Novák

    Vážená paní starostko Štočková.
    Představte si situaci, kdy Vám zpracovávám daňové přiznání (například).
    Toto přiznání podám opožděně a ještě špatně.
    FÚ Vám udělí sankci ve výši např. oněch 4.000 Kč.
    Také mi řeknete – já, vím, máte mnoho práce a nemáte to lehké, sice jsem přišla o 4.000 Kč, ale je to OK!
    Asi ne, že jo? Asi budete chtít, abych Vám finanční újmu, zaviněnou mým konáním, respektive nekonáním a opožděnému podání tvrzení daně, v plné výši nahradil, nebo ne?

    Ano, chápu, že výkon veřejné funkce je náročný.
    Ale s tímto jste přeci šla (i všichni ostatní) do voleb, ne?
    A s tím je spojena i určitá odpovědnost, nejen morální vůči voličům.
    A že z cizího (eráru) krev neteče?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *